.

Barokní gotika nebo gotické baroko…

Cestování

Barokní gotika nebo gotické baroko…

Ne, není to nesmysl. Tímto zdánlivě nejednoznačným, dalo by se říci rozporuplným názvem je označován velmi osobitý a ojedinělý styl geniálního českého architekta, jenž svůj rukopis zanechal na počátku osmnáctého století na mnoha památkách naší vlasti. Byl jím Jan Blažej Santini-Aichel. Vypravme se po jeho stopách...

Prvním cílem našeho putování za Santiniho architekturou byl klášter Plasy. Přiznáme se, že když jsme se blížili k budově kláštera, měli jsme chuť se vrátit k autu a zmizet. Stav budov nevěstil nic dobrého. Ale údaje o uměleckých pokladech uvnitř a bohatá historie místa nám přece jen dodaly odvahu…

Plasy - klášterní budova

Hlavní budova konventu - jen Oko boží na průčelí odkazuje na účel budovy

První panovnický cisterciácký klášter u nás založil přemyslovský kníže Vladislav II. někdy v roce 1144. Osud byl k řádu nemilosrdný. Za husitských válek byl celý areál vypálen a mniši vyhnáni. I když se komunita po čase vrátila, zmrtvýchvstání trvalo mnoho let. K větším rekonstrukcím se přistoupilo až na konci 17. století. Práce na opravě konventu započal Jean-Baptiste Mathey. Významnějšími se však staly práce pozdější pod vedením Jana Blažeje Santiniho. Došlo k celkové přestavbě a barokizaci areálu.

Ambit a schody

Ambit u kapitulní síně a hlavní reprezentativní schodiště konventu - Santiniho um se nezapře...

Santini se ukázal nejen jako skvělý architekt, ale i jako vynikající inženýr. Kvůli bažinaté půdě vymyslel důmyslný systém založení budov na dubových pilířích zatlučených hluboko do země. Přes ně položený trámový systém vynáší zdivo objektu. Do základů byla kanály přivedena voda, která zabraňuje přístupu vzduchu ke kůlům, a tak nedochází k uhnívání, naopak dubové kůly ve vodě zcela zkameněly. Bez vody by stavba nepřežila, jak dokládá dochovaný latinský nápis „Aedificium hoc sine aquis ruet“ – bez vody se zřítí.

Velkou ranou pro klášter byla reforma Josefa II., kdy byl klášter zcela zrušen. Opuštěný areál pod správou státního Náboženského fondu měl sloužit různým účelům. Pro takto specifického seskupení budov se však využití hledalo jen těžko.

plasy-klenba-kaple-sv-Bernarda

Freska v kopuli kaple sv. Bernarda

O desítky let později se objevuje „zachránce“. Je jím jeden z nejmocnějších mužů Evropy, kancléř Klemens von Metternich. V roce 1826 kupuje klášter zejména kvůli pozemkům, které k němu patří. Ale zalíbí se mu tu, a tak se tu zabydlí i se svou rodinou. Přestavěl pro sebe někdejší prelaturu. Od té doby se také o Plasích hovoří jako o zámku. Jeho příchodem do Plas tu ožívá kulturní dění. V prostorách klášterní knihovny se konají hudební i divadelní představení, schází se umělci i učenci. Mezi hosty se objevuje i Bedřich Smetana.

Hrobka Metternichů

Metternich si Plasy oblíbil a zvolil si ho i jako místo svého posledního odpočinku. Bývalý kostelík sv. Václava v parku naproti konventu upravil jako svou hrobku. Dnes kostelík slouží jako smuteční síň.

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nedaleko odtud leží i další cíl našeho výletu, kladrubský benediktinský klášter. Založil ho přemyslovský kníže Vladislav I. už v roce 1115 na důležité obchodní cestě spojující české země s Falcí a Bavorskem. Původní komplex staveb vybudovaný ve 12. a 13. století byl dovršen výstavbou trojlodní gotické baziliky s pohřební kaplí zakladatele.

Kladrubský kostel

Kladrubský klášterní kostel se vypíná na kopci a je dominantou okolí

Husitské tažení se nevyhnulo ani kladrubskému klášteru. Po mnoha letech přežívání v neutěšeném stavu zkázu dovršil velký požár v roce 1590 a následně pak pustošení armád za třicetileté války.

K větším přestavbám se dostáváme opět až na samém konci sedmnáctého a počátku osmnáctého století.

Nejzajímavějším místem areálu je bezesporu klášterní kostel Panny Marie. Toto vrcholné dílo Jana Santiniho ve stylu barokní gotiky je jedním z největších chrámů u nás. Měří celých 93 m na délku a vnitřní výška centrální kupole dosahuje téměř 40 m. Na vnitřní sochařské výzdobě kostela se podílel Matyáš Bernard Braun, výmalba pak vznikla zejména štětcem Kosmy Damiána Assama z Mnichova.  

Kladruby - kostel a lapidárium

Hlavní loď klášterního kostela je vrcholným dílem Jana Blažeje Santiniho. V Lapidáriu můžeme obdivovat plastiky Matyáše Bernarda Brauna

Kopule kostela Kladruby

Klenba v křížení hlavní a příčné lodi je skvostem Santiniho umění

Výstavba klášterního areálu pokračovala dál po smrti Santiniho budováním nového konventu a nové prelatury podle Kiliána Ignáce Dientzenhoffera.

Po rušení klášterů Josefem II. měl i tento klášter osud stejný jako mnoho dalších. Sloužil k různým hospodářským účelům, poté na čas jako vojenská nemocnice, invalidovna či skladiště střelného prachu.

Ale opět je tu „zachránce“! Roku 1825 vydražil kladrubské panství s bývalým benediktinským klášterem polní maršál kníže Alfréd I. Windischgrätz, neblaze proslulý svým tvrdým zákrokem proti pražskému povstání v roce 1848. Jeho manželkou se stala Marie Eleonora Schwarzenbergová, kterou známe z příběhu o její matce Paulině, jež zahynula při požáru v Paříži.

Skvostná budova konventu byla přebudována na pivovar. O dvě generace později po smrti Alfréda III. byly Kladruby převedeny do majetku jeho synovce Ludvíka Aladára z uherské větve rodu.

Knihovna Windischgrätzů

Nový majitel Ludvík Aladár Windischgrätz zpočátku vůbec neměl zájem o svůj kladrubský majetek a byl by ho nejraději výhodně prodal. Nabízel ho řádu augustiniánů z Brna i benediktinům z Břevnova, ale bezúspěšně. Tak se tedy nakonec roku 1936 do Kladrub nastěhoval sám. Nechal přebudovat čelní křídlo nového konventu a přestěhoval sem rozsáhlou windischgrätzskou knihovnu čítající na 30 000 svazků ze Štěkně, Švetcí, Tachova, ale i z Vídně a rovněž zde umístil rodový archiv. Windischgrätzům patřily Kladruby až do roku 1945.

Po válce proběhla konfiskace majetku, který se dostal do rukou státu. A tak v klášteře hospodařil státní statek a státní lesy. Dovedeme si představit jak. Po roce 1960 vzniklo přímo v klášterním areálu ředitelství státního statku, a pokračovala tak celková devastace.

Rekonstrukce tu byly započaty sice už na počátku sedmdesátých let, nicméně k viditelným změnám došlo teprve za velké finanční podpory ze strany státu, ale také různých jiných organizací až po roce 1989…

 

Na našem webu jste s námi mohli navštívit i tato zajímavá místa:

 

   
04.03.2016 - Doma - autor: Jana a Jiří Ládyovi

Komentáře:

  1. avatar
    [14] Jindriska8 [*]

    Krásné památkySml67

    superkarma: 0 05.03.2016, 00:16:30
  2. [13] iřka [*]

    Sml67

    superkarma: 0 04.03.2016, 20:25:29
  3. avatar
    [12] cicinka [*]

    V Plastech jsme byli. Budovy zvenku vypadají opravdu omšele. Ale celý areál se renovuje a udržuje. Uvnitř je to opravdu krása. Prohlídku mi tehdy zkazila paní, která byla převoněná tak silným parfémem, že jsem se musela loudat daleko za skupinou. A končila jsem s hroznou migrenou. Návštěvu doporučuji. A ještě mne překvapilo, že celkový počet mnichů tam žijíc8ch nepřesahoval myslím 30 osob.

    superkarma: 1 04.03.2016, 18:36:11
  4. avatar
    [11] Eliana [*]

    Teď jsem si k tomu sedla s kakaem a rohlíkem a úplně jsem se u toho zapomnělahttp://zena-in.cz/images/smiles/sml30.gi.... Moc pěkné čtení! Ty Plasy mne překvapily jak pěkné to je uvnitřSml22

    superkarma: 0 04.03.2016, 16:48:08
  5. avatar
    [10] enka1 [*]

    „Aedificium hoc sine aquis ruet“ – bez vody se zřítí.[/b]

    Cum cura et Communists - s péčí komunistů též[/b]

    Sml58[/b]

    superkarma: 2 04.03.2016, 15:44:21
  6. [9] slávenka [*]

    Krásné putování po památkách - klášterech.Sml67

    superkarma: 0 04.03.2016, 13:36:09
  7. avatar
    [8] RenataMor [*]

    naše historie

    superkarma: 0 04.03.2016, 11:13:53
  8. avatar
    [7] Lídy [*]

    Byli jsme v kladrubském klášteře, Plasy zatím jen míjíme. Zvenku je to bída, ale uvnitř to určitě bude stát za to.

    superkarma: 0 04.03.2016, 11:09:03
  9. avatar
    [6] vladka321 [*]

    Nádherné a zajímavé čtení Sml67

    superkarma: 0 04.03.2016, 11:04:03
  10. [5] bobani [*]

    nádhera

    superkarma: 0 04.03.2016, 09:52:00
  11. avatar
    [4] gerda [*]

    Vždycky, když něco takového vidím, si kladu otázku, jestli by dnes ještě někdo uměl postavit takovou krásu? A taky, aby všecko fungovalo. Dát do základů dubové trámy, které pak ošetřovala voda, to jsem nikdy neslyšela, úžasné!

    superkarma: 3 04.03.2016, 09:10:31
  12. [3] ZdenaZ [*]

    opět krásné čtení díkySml67

    superkarma: 0 04.03.2016, 08:46:45
  13. [2] Pavla_b [*]

    Ach ach, Santini..Sml59

    superkarma: 1 04.03.2016, 08:30:39
  14. avatar
    [1] misa.35 [*]

    Opět zajímavé čtení. Já jsem v loni zcelal náhodou byla na prohlídce Plasy - dřevené založení stavby a to je tedy něco. Když si člověk uvědomí že všechny budovy jsou postaveny na dubových kůlech. Klobouk dolů před staviteli Sml67

    superkarma: 3 04.03.2016, 06:22:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme