Bulvár

Barbora Castello Zindelová: Od módních značek k životu s temperamentním Španělem

Pokračujeme v našem volném cyklu Jak se žije českým ženám v zahraničí. Dnes se podíváme do slunného Španělska, kam přesídlila módní redaktorka Bára, kterou znám už pěknou řádku let.

A jak to všechno začalo? V roce 2008 podnikla Bára cestu na Kubu, kde byla fascinována snadnou komunikací pomocí její různě komolené francouzštiny doprovázené příslušnou grimasou. A po návratu do Prahy se zapsala na základy španělštiny na Institutu Cervantes. Její učitel se po nějakém čase proměnil v jejího přítele a po dvouletém vztahu se rozhodli, že se přemístí do jeho rodné země.

Barbora Castello Zindelová

Potom, co se rozešli, na novou zemi nezanevřela, ale dala si půl roku na rozmyšlenou, co dál. Bylo jí lehce přes 30 a zůstala v Barceloně. Ta jí nakonec asi byla souzená, protože tam - těsně před plánovaným návratem do Čech - poznala svého budoucího manžela.

Konala se krásná svatba v Praze, přišlo miminko a dnes mi posílá fotky zalité sluncem, které mě obzvlášť v těchto ponurých, jak se říká, dušičkových dnech nabíjejí aspoň na dálku energií.

A já věřím, že skrz tento rozhovor padne trochu té slunné energie i na vás a můžete si popřemýšlet o tom, zda byste také byly ochotny jít za svým chlapem až na konec světa, v tomto případě Evropy...

Báro, listopad v Česku mnozí lidé vnímají převážně jako nepříjemný sychravý měsíc, kdy je odpoledne brzy tma, padá na nás podzimní deprese, únava a často podléháme útoku bacilů, kterým se v těch teplotách kolem nuly daří nejlépe. Začnu tedy zcela logickou otázkou - jak vypadá listopad ve Španělsku?
S tou tmou to máme samozřejmě stejně, i když jsme o něco západněji, takže je to celkově trochu posunuté. Letos si užíváme nezvykle prodlouženého „skoroléta“, ale až nastoupí zimní období, a ten moment se nevyhnutelně blíží, nemyslete si, že je to procházka růžovou zahradou. Teploty jsou tady na jihu samozřejmě vyšší. Málokdy padají k nule, nebo dokonce pod ni, ale subjektivní teplota je kvůli výrazné vlhkosti a také častému (hlavně pobřežnímu) větru mnohem nižší. U nás se nabalíte a je to, tady je v podstatě jakýkoliv stupeň „zachumlanosti“ na zdejší nepříjemnou zimu krátký. Toto období naštěstí trvá jen přibližně tři měsíce.

Velkým pozitivem měsíce listopadu je v Česku 11. listopad, kdy sv. Martin sice většinou nepřijíždí na bílém koni, ale s čím dál větší slávou přicházejí do vinoték svatomartinská vína, ke kterým se peče tučná husa, abychom se obalili tukem a vydrželi zimu (smích). Je nějaký podobný zvyk ve Španělsku a jaký vztah máš ke španělským vínům? Už bys uměla poradit, po kterém druhu třeba sáhnout?
Se svatým Martinem tu žádný významný svátek spojený není, jinak je Španělsko pro veškeré oslavy a slavnosti země zaslíbená. Prožívají to do té míry, že když den pracovního volna připadne na víkend, přesunou si ho na pátek, nebo na pondělí!

Teď byl Svátek zemřelých. O den dříve (31. října) se slaví „castañada“ - vlastně obdoba našich čarodějnic, děti se za ně převlékají a tradičně se večeří jedlé kaštany, sladké brambory a dezertní víno. Poslední dobou se to ovšem prolíná s americkým Halloweenem.

Co se týče vín, nejsem žádná znalkyně, ale víceméně platí, že pokud si tady i v běžném supermarketu koupíte víno nad 4 €, špatné nebude.

Barbora Castello Zindelová

Dalším příznačným listopadovým znakem je v českých zemí zahájení vánočního prodeje. Jen co z většiny regálů v obchodech zmizí školní sešity a pomůcky, spojené se začátkem školního roku, jejich místo zaujmou čokoládoví Mikuláši a imigranti Santa Clausové. Jak to je v tomto směru ve Španělsku? Kdy tam začínají Vánoce? A jak se vlastně slaví?
Vánoční čokoládové figurky a dětské adventní kalendáře jsem už v obchodech zahlédla a nyní, až zmizí dýně a převleky, jistě nastoupí v plné síle. Já mám Vánoce a koledy ráda, takže mi to zas tak nevadí... Vánoční zvyky se v různých částech Španělska liší, ale obecně platí, že 24. prosince večer se schází rodina a stoly se prohýbají pod všemožnými dobrotami, hlavně mořskými plody, které si běžní Španělé nedopřávají každý den, místo cukroví se tu mlsá turrón (turecký med) v mnoha druzích. To hlavní se ovšem odehrává až na Tři krále. Ve všech městech se vpředvečer koná procesí tří králů, kteří přivážejí vozy plné dárků. Právě jim píší děti dopisy, co by si přály. A právě ti v noci na 6. ledna nadělují, takže děti se nemůžou dočkat rána.

V listopadu zde máme také Státní svátek - Den boje za svobodu a demokracii, letos s pětadvacetiletým výročím. Co konkrétně pro tebe toto datum znamená? A ptají se tě někdy na tyto události a věci s nimi související tví španělští přátelé?
Musím přiznat, že většina Španělů se chytá tak maximálně na „Checoslovaquia“, takže o naší historii i současnosti mají až na výjimky jen velmi malé ponětí. Svému muži jsem to povšechně vysvětlila, aby třeba chápal, proč se nechci učit rusky, i když zrovna teď a zrovna tady by to byla velmi výnosná znalost.

Pojďme na chvíli k tvému osobnímu životu. Vím, že se staráš o malé dítě, ale stále také pracuješ a věnuješ se tomu, co jsi dřív dělala tady. Asi opravdu platí, že internet v tomto smyslu boří hranice.
Internet je opravdu důležitý faktor - umožňuje mi pracovní i osobní kontakt s Čechy. Díky moderním technologiím bylo moje rozhodování v roce 2010 o stěhování do Španělska mnohem snazší. A public relations má (stejně jako spousta dalších oborů) tu výhodu, že se dá dělat s laptopem a telefonem prakticky odkudkoliv. Osobní schůzky jsou na ústupu a lidé téměř vše řeší virtuálně. Samozřejmě v případě důležité akce nebo tiskové konference přiletím do Prahy.

Barbora Castello Zindelová

A jak vypadá takový tvůj všední den?
Ráno vodím malou na 3 hodiny do jesliček (jesle tady fungují masově a od narození, protože Španělky mají jen čtyřměsíční mateřskou!), což mi umožní věnovat se dvě hodiny intenzivně práci, ve 12 ji vyzvednu, dám jí najíst a ona mi cestou domů usne v kočárku. Během její siesty připravím oběd pro nás (hodně lidí včetně mého muže tu obědvá doma) a odpoledne se věnuji více malé, prakticky každý den jdeme ven, do parku apod. Je dobré stihnout to před pátou, kdy zde chodí děti ze školek a škol a dětská hřiště se přeplní a pro menší děti to není úplně ideální. Taky se scházím s dalšími českými mámami, i kvůli tomu, aby malá byla v kontaktu s češtinou nejen přes mě a Skype videohovory s českou babičkou a dědečkem. Večer chodím spát se slepicemi (většinou kolem desáté), protože co naspím hned zkraje, to se počítá... Šarlotka se totiž ještě budí nad ránem a já pak už mám obvykle problém usnout. A někdy si sednu (třeba jako dneska) v pět ráno počítači, je úplný klid a já si můžu odpovědět na nakupené maily (posílám je ovšem až nejdřív v osm, aby si jejich příjemci nemysleli bůhví co), nebo vyřídit jakýkoliv jiný restík.

Na závěr si neodpustím otázku. Čím tě vlastně zaujali španělští muži? Jde to nějak zdůvodnit, že i po ukončení prvního vztahu jsi podvědomě chtěla zůstat a mít za partnera opět Španěla? Co by žena, která má podobné zaječí úmysly, měla vědět, než se rozhodně přestěhovat za svým jižanským partnerem konkrétně do Španělska?
Já bych to takhle negeneralizovala. Každý (španělský, český, atd.) muž je jiný a hlavní je, aby byla láska a souhra v podstatných věcech. Nicméně na tom v titulku zmiňovaném temperamentu určitě něco je. A platí to hlavně směrem na jih. Vztah s partnerem jiné národnosti je bohatší na zkušenosti odlišné kultury, mentality, ale zároveň ochuzený o možnost sdílení určitých jemných nuancí. Je to ovšem jen jedna část mozaiky, mám zkrátka v Čechách kořeny a vždycky mít budu, ale doma jsem už tady. Nebylo to ze dne na den, to vůbec ne, dlouho jsem říkala, když jsem letěla do Čech, že jedu „domů“, a když jsem se vracela do Španělska, tak taky. Byla to trošku schizofrenie. Změnilo se to až „usazením“, nebo - mně se víc líbí - „zakotvením“, tedy manželstvím a založením rodiny. Ale letos se už poprvé po třech letech moc těším na Vánoce v Čechách a po česku.

Prozradíš nám nějaký tvůj oblíbený recept, který si třeba mohou čtenářky udělat i ze surovin dostupných u nás?
Tady je recept na tradiční valencijský pokrm, relativně levný a podle mého názoru velmi chutný.

Arroz al horno - Rýže v troubě (pro 4 osoby)

  • olivový olej
  • 1 větší brambora
  • 1 větší rajče
  • 1 celý česnek
  • 4 jelítka (ta španělská jsou trochu jiná, ale snad to nebude moc vadit)
  • lze přidat i kousky sušené šunky
  • ½ kg rýže
  • sůl
  • šafrán (popř. kurkuma)
  • 1 konzerva vařené cizrny

Olivový olej rozehřejeme na paelleře (nebo větší pánvi) a přidáme oloupanou a na (asi půlcentimetrové) plátky nakrájenou bramboru, kterou necháme lehce opéct z obou stran. Dále přidáme rajče rozkrojené na polovinu, doprostřed umístíme česnek očištěný od vrchních částí slupky a na několika místech nakrojený, přepůlená jelítka (případně i kousky sušené šunky nebo prorostlého hovězího/vepřového masa dle chuti) a vsypeme rýži. Po pár minutách vlijeme vroucí vodu do výšky rýže, přihodíme cizrnu bez nálevu, šáfrán (popř. kurkumu, která nedodá chuť, ale postará se aspoň o typickou žluto-oranžovou barvu), dostatečně osolíme a promícháme. Necháme vařit na mírném ohni (v případě paelly lze využít i několik plotýnek). Pokud se voda odpaří, podle potřeby trochu horké vody přilijeme. Po změknutí (ale ne rozvaření!) rýže vypneme plotnu, necháme několik minut dojít a podáváme (pokud máme paelleru či jinou nádobu vhodného materiálu a velikosti, místo „dojití“ vložíme do trouby a necháme několik minut zapéct - odtud název).

Děkujeme za rozhovor.

Přečtěte si také:

   
12.11.2014 - Rozhovory - autor: Marcela Macáková

Komentáře:

  1. [5] Jakaz [*]

    Sml16Kamarádka se na důchod odstěhovala do Španělska a je tam také velice spokojená

    superkarma: 0 12.11.2014, 21:53:13
  2. [4] kantor10 [*]

    tam bych se odstěhoval hned

    superkarma: 0 12.11.2014, 17:15:46
  3. avatar
    [3] carmi [*]

    Ve Španělsku žije moje dcera. A je tam spokojená, Španělé jsou příjemní lidé a umějí si opravdu užívat života. Ale už se těší, že letos přijede na vánoceSml16

    superkarma: 2 12.11.2014, 13:12:23
  4. [2] Bucík [*]

    Zajímavý rozhovor, dcera je vdaná za Angličana, je moc spokojená, ale pořád se jí stýská a nám taky. Hlavně mě mrzí, že její dva chlapečky vidím jen 3x do roka.

    superkarma: 0 12.11.2014, 11:44:44
  5. avatar
    [1] gerda [*]

    Pěkný rozhovor - ještě by mě zajímalo, jak zapadla do jeho rodiny? Myslím, že je ve Španělsku spokojená, a nedivím se jí. Kolegyně se tam přestěhovala se svou školní láskou (oba Češi) a nemohla si to vynachválit. Sice přišla o svou profesi, ale pamatuju, jak neustále vyzdvihovala příjemné lidi všude kolem. Ve srovnání s věčně mrzutými Čechy. A Španělština je nádherná zpěvná řeč, té se máloco vyrovná.

    superkarma: 2 12.11.2014, 04:53:01

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme