Je to skoro neuvěřitelné, že panenka Barbie, tato ikona světa hraček, se pomalu dostává do seniorského věku. Přesně za dva roky jí už bude šedesát! Firma Mattel ji poprvé představila na veletrhu hraček v New Yorku 9. března 1959.

Když dnes o někom řekneme, že je to „barbína“, tak samozřejmě máme na mysli krásnou, dlouhonohou a dlouhovlasou blondýnu většinou oblečenou podle poslední módy. Někdy v tom bývá lehce pejorativní zabarvení. První Barbie ale vypadala malinko jinak. Měla černé vlasy stažené do ohonu gumičkou, na sobě černobílé pruhované plavky, sluneční brýle, v uších zlaté náušnice, na nohou lodičky. Brzy přibyla verze s blond vlasy a dnes, když se dělají panenky i ve stylu retro, mívají už blond vlasy téměř všechny…

Ruth HandlerAutorkou této nezvykle štíhlounké panenky byla Ruth Handlerová (1916 – 2002), která jí dala jméno podle své dcerky Barbary. Ruth pocházela z Denveru, kde se narodila jako nejmladší dítě do rodiny polských přistěhovalců židovského původu. Tatínek byl kovář, maminka, která neuměla číst ani psát, se starala o početné potomstvo. Na střední škole se Ruth zamilovala do svého spolužáka Elliota Handlera. Spolu pak odešli do Passadeny v Kalifornii, kde Elliot studoval design na umělecké škole. Koncem třicátých let si otevřeli v Los Angeles malou dřevařskou dílnu, v níž se zabývali výrobou obrazových rámů. Elliot je vyráběl, Ruth prodávala. Z odpadu pak vyráběli nábytek pro panenky. Brzy zjistili, že se jim v této „přidružené výrobě“ daří víc, a tak se přeorientovali na hračky.

V roce 1945 založili se společným přítelem Haroldem Matsonem firmu Mattel, jejíž název vytvořili spojením částí jmen Matson (Matt) a Elliot (el). Ovšem, že se stanou úspěšným hračkářským koncernem, tak o tom se jim v té době a ještě dlouho potom ani nesnilo!

Ruth se více zapojila do řízení firmy, když odkoupili Matsonův podíl. V té době již měli dcerku Barbaru, které říkali Barbie. Už tehdy měla Ruth představu o krásné moderní panence, úplně jiné, než byly tehdy na trhu. Ty připomínaly miminka, jenže ona chtěla „dospěláckou“ panenku, módně oblečenou. Manžel ji ale uzemnil: „Taková by tu neměla šanci na úspěch!“

BarbieV polovině padesátých let navštívili Handlerovi Švýcarsko a tam v Luzernu Ruth objevila panenku Lilli. Ta byla vyrobena na základě úspěchu komiksu karikaturisty Reinharda Beuthiena, který vycházel v německém časopise Bild Zeitung.

Panenka měla dlouhé vlasy, štíhlý pas, neobvykle dlouhé nohy a krátké sukně. Měla sice oslovit i děti, ale primárně byla určena pro dospělé. Věšela se většinou jako maskot do aut. Protože se moc nelíbila rodičům, zavrhli ji i obchodníci a žádného extra velkého úspěchu v Evropě nedosáhla. Ruth Handlerové se ale líbila, posloužila jí jako inspirace. Ruth si ovšem umínila, že ta její bude ještě hezčí a dokonalejší.

Nejdříve ale musela přesvědčit manžela. V roce 1958 si pak zakoupila autorská práva, následně i ochrannou známku pro nové jméno panenky. Barbie byla na světě a mohla se představit na veletrhu.

BarbieZpočátku byla panenka v Americe přijímána s lehkou nedůvěrou, vždyť se tolik lišila. Ale prodávala se! Za první rok to bylo 350 tisíc kusů! A cena byla skutečně lidová. Panenka stála pouhé tři dolary. Dnešní panenky lze pořídit v průměru za 40 dolarů, což také není zas tak mnoho. Ovšem za kousky z první série jsou sběratelé ochotni zaplatit na burzách až 2000 dolarů!

Do většího povědomí se Barbie dostala, když firma Mattel investovala do reklamy, která se objevila v dětském televizním pořadu. Brzy začalo to pravé šílenství a hračka se stala celebritou mezi panenkami. Zanedlouho dostala Barbie přítele - uhlazeného krasavce Kena. Ani tady nemuseli Handlerovi pro inspiraci daleko. Pojmenovali ho totiž po svém malém synkovi. Původně malá společnost se začínala rozrůstat do gigantických rozměrů.

V dalších letech ale nebyl osud k paní Handlerové zrovna přívětivý. V roce 1970 jí byla diagnostikována rakovina prsu. Musela podstoupit mastektomii, a protože na trhu nebyly vhodné prsní náhrady, rozhodla se spolu s manželem, že je začnou vyrábět. Pomohla tak nejen sobě, ale i mnoha stejně postiženým ženám. I tato firma, kterou pojmenovali Ruthton, prosperovala. Hodně jí pomohlo i to, že se Ruth nebála otevřeně o rakovině hovořit a neváhala na svých přednáškách sama na sobě protézu demonstrovat.

A nebyla to jediná dramatická událost v životě této úspěšné podnikatelky. V sedmdesátých letech byla obviněna z finančních machinací, dostala se před soud, který jí vyměřil mastnou pokutu 57 000 dolarů a navíc trest 2500 hodin prospěšných prací. Firmu Mattel musela dokonce opustit.

I přes toto extempore zůstala Ruth váženou podnikatelkou a v roce 1997 byla za své zásluhy uvedena do Americké obchodní síně slávy. Zemřela v roce 2002 ve věku 85 let na komplikace po operaci rakoviny tlustého střeva.

A jaké byly osudy dětí Barbary a Kennetha? Publicita, jež se rozpoutala kolem hraček, které dostaly jejich jména, jim prý byla víc než nepříjemná. Barbara byla přímo alergická na zdrobnělinu Barbie a zakázala všem, aby ji tak oslovovali. V devatenácti letech se vdala a žila v ústraní. Ken Handler byl tak trochu dobrodruh, ale především umělecky nadaný bohém - hrál na kytaru, klávesy i bicí, maloval, točil filmy. I on se publicitě vyhýbal. Podporoval různé charitativní projekty. V roce 1994 podnikl výpravu do Afriky, kde onemocněl encefalitidou. Brzy upadl do komatu a za několik týdnů zemřel.

A panenka Barbie? Ačkoli firma neustále inovuje, zisky jí v posledních letech klesají. Barbie už netáhne malé holčičky tak jako v minulosti. Přece jen už se na trhu vyhřívá skoro šedesát let…

barbie

Barbie

Foto: Wikipedie, Shutterstock

 

Na našem webu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách:

Reklama