Bulvár

Bachtaľi karačoňa!

 

Vzhledem k tomu, že jsou Vánoce svátkem náboženským, slaví Romové na celém světě Vánoce podle toho, k jakému náboženství se hlásí. Vánoce jsou hlavním svátkem pro katolíky a protestanty, zatímco pravoslavní křesťané kladou větší důraz na oslavy Velikonoc nebo Nového roku.

Čeští a slovenští Romové nazývají Vánoce Karačoňa (nebo Karačoň) a v jejich oslavách se prolínají prvky převzaté od majoritních společností s vlastními romskými tradicemi, v nichž se i po mnoha staletích odráží jejich indický původ.

Mezi tyto tradice, které romské Vánoce odlišují od Vánoc českých, patří odpuštění a usmíření a vzpomínání na zesnulé příbuzné.

Odpuštění a usmíření je pro Romy velmi důležité, neboť v dobách, kdy byli Romové zcela izolovanou skupinou, museli být mezi sebou velmi solidární. Na romské komunitě, ve které žili, byli zcela závislí, a proto spolu nemohli žít v nesvárech. Vánoční čas proto využívali Romové k tomu, aby se vztahy mezi lidmi v komunitě či rodině ještě více posílily. Tento zvyk dosvědčují i ustálené obraty, které se k vánočním oslavám neodmyslitelně váží:

O Roma penge tele muken.
Romové si odpouštějí.

O Roma jekh avres phiren te mangel, kaj leske te odmukel.
Romové chodí jeden druhého odprošovat, aby mu odpustil.

O Roma, kaj save te uľahas rušte, pre Karačoňa penge odmuken u aven pale lačhe.
Romové, ať byli sebevíc znesvářeni, o Vánocích si odpouštějí a znovu se udobřují.

Sar šaj dživas, te na džanas jekh avreske te odmukel?
Jak bychom vůbec mohli žít, kdybychom si neuměli navzájem odpouštět.

Vánoční vzpomínání na zesnulé příbuzné souvisí s vírou Romů, že duše člověka přesahuje a existuje i po odchodu těla na onen svět. Duchům mrtvých předků říkají Romové mule a Romové se snaží být s muly zadobře, neboť mulové mohou i škodit. O Vánocích si Romové muly usmiřují tím, že jim dávají na okno nebo do koutů pokoje jídlo, aby je nechodili strašit. Romové si o Vánocích o svých zemřelých příbuzných také povídali a vzpomínali na ně.

Advent
V době adventu se Romové připravovali na nadcházející vánoční svátky - uklízeli, ženy bílily stěny a úklid celého domu ukončily úpravou podlahy - protože Romové neměli dřevěnou, podlaha se potírala žlutým jílem. Během adventu také Romové sháněli dostatek jídla na vánoční svátky, což byl důvod, proč se romské děti na Vánoce tak těšily - konečně se mohly jednou za rok dosytosti najíst! Romští hudebníci si zase nacvičovali, co budou hrát sedlákům o Štědrém večeru pod okny, a romští chlapci se učili vinšovat - tedy přát štěstí a zdraví do Nového roku.

Štědrý den

V romštině slovo Veľija nebo Viľija.

Půst
Romové se v tento den stejně jako gádžové postili. Přísnost půstu však byla různá - v některých rodinách se nejedlo maso jen do večeře, v jiných se jedly jen pečené brambory po celý den. Štědrovečerní večeři připravovala vždy matka, které pomáhaly dcery. Zdobení stromečku měly zase na starosti synové. Ti také chodili sedláky prosit o slámu, kterou potom rozložili na podlaze, aby místnost připomínala jesličky, kde se narodil Ježíšek. Před večeří měl otec nebo nejstarší člen rodiny proslov, poté pronesl přípitek a požehnání a vzpomínalo se na zemřelé. Romové jim zapálili svíčky a dali jídlo od každého chodu na misky, které položili do kouta nebo na okno. 

Večeře
Při štědrovečerní večeři Romové většinou jedli zelí, fazole se švestkami, brambory, pišot (šátečky plněné vařenými brambory) a bobaľky (buchtičky sypané mákem a polité mlékem). V některých krajích chodili Romové vinšovat hned po štědrovečerní večeři, jinde se vinšovalo až na Boží hod. Romští chlapci a muži chodili od domu k domu, tak aby nikoho nevynechali, a přáli si zdraví a štěstí. Romové si při vinšování navzájem odpouštěli, protože - jak říkali staří Romové - když budou Romové držet pohromadě, nezahubí je ani hlad, ani chudoba, ani zlo.

Den po Štědrém dnu nastalo vánoční hodování, při kterých se Romové scházeli a jedli i masitá jídla. Při společných hostinách si opět přáli štěstí, zpívali staré romské písně.
Dnes už nejsou Vánoce tím, čím bývaly v minulosti. Přesto zůstávají svátkem, kdy se schází celé příbuzenstvo a vzpomíná a slaví.

A jak si Romové přejí šťastné Vánoce? Bachtaľi karačoňa.


 
Zdroj: www.romove.cz

   
15.12.2005 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [24] Meander [*]

    jituna: V Plzni je taky Bronx. Jinak Jateční třída a její pavlačák. Já tam bydlela :-)))))

    superkarma: 0 16.12.2005, 16:14:14
  2. avatar
    [22] Suzanne [*]

    U Idy Kellarové jsem byla na semináři. Už nikdy více.

    superkarma: 0 15.12.2005, 23:52:28
  3. avatar
    [19] Kekka [*]

    Vivian: já bych snad slovo kultura ani nepoužila...

    superkarma: 0 15.12.2005, 16:51:03
  4. avatar
    [18] Vivian [*]

    Ta původní romská kultura je velmi zajímavá, ale ta současná "kultura" je přímo strašná:-(
    Slova o lásce a odpouštění jsou moc krásná, ale co je to platné, jsou to jen slova...:-(

    superkarma: 0 15.12.2005, 15:03:51
  5. avatar
    [15] svetluszka [*]

    Midsummer: :-))..... jenom aby u nic nedošlo k nějakýmu zmutování a tím se zkrátilo jejich těhotenství na 5 měsíců......

    superkarma: 0 15.12.2005, 10:29:35
  6. avatar
    [14] Midsummer [*]

    U nás na vsi je víc cikánských rodin. A už léta letoucí mají všechny cikánky každý rok jedno děcko. Takže zvýšení porodného to asi nijak neovlivní - už teď "jedou na plnou páru"...

    superkarma: 0 15.12.2005, 10:24:37
  7. avatar
    [13] Kekka [*]

    Lindusha: v tom případě mizím. Ta představa je tak hrozná, že mi běhá mráz po zádech.

    superkarma: 0 15.12.2005, 10:05:21
  8. avatar
    [9] marketa.brenikova [*]

    *Kotě*: já vím, ten word zatracenej mi to přepsal - jsem si to pořádně po sobě nepřečetla... Opravila, omluvila :-)

    superkarma: 0 15.12.2005, 09:14:21
  9. avatar
    [8] Kekka [*]

    Cikán přece není hanlivé slovo. Slovník spisovné češtiny jej uvádí jako naprosto běžné, spisovné slovo. O to zajímavější výklad slova cikán je v ottově encyklopedii.

    superkarma: 0 15.12.2005, 09:00:58
  10. avatar
    [7] Aja [*]

    V Intersparu prodavají Cikánský salám...točený! Kupovali si ho "takové dvě" se slovy : šak sme ciganě,tož nám ho déte...:-))

    superkarma: 0 15.12.2005, 08:52:58
  11. avatar
    [6] Enya [*]

    Ráda bych na ten koncert šla, akorát, že to je trochu z ruky...:( Mě přijde romská kultura docela zajímavá (samozřejmě ta původní, ne teď, kdy se flákaj), mám o nich knížku a hezky se to čte :)

    superkarma: 0 15.12.2005, 08:47:28
  12. avatar
    [5] gerda [*]

    Mně to připadá trošku komické. Opatrnické, jenom nenarazit:) - takže cikánská pečeně=romská pečeně? Cikánko ty krásná=Romko ty krásná? A co Cikánský baron? Kruci, udělala jsem asi chybu, mám napečené cukroví zvané Cikánské řezy... Svetluszka má pravdu, na veřejnosti vyslovíme Romové, doma Cikáni a je to jedno a to samé.

    superkarma: 0 15.12.2005, 08:29:45
  13. avatar
    [4] svetluszka [*]

    Eva_Fl: ...i kdyby se jim říkalo bůhvíjak, furt to budou ti stejní cikáni......:-))

    superkarma: 0 15.12.2005, 08:22:14
  14. avatar
    [3] Luciš [*]

    Protože si to někdo v šedesátých letech vymyslel, aby nebyl cikán, slovo rom ale znamená úplně něco jiného.

    superkarma: 0 15.12.2005, 08:08:30
  15. avatar
    [2] Eva_CZ [*]

    A nevim, proc se cikanum rika Romove...

    superkarma: 0 15.12.2005, 01:40:00
  16. avatar
    [1] *Kotě* [*]

    sbor Idy Kelarové se jmenuje Apsora, ne Apsida :-(

    superkarma: 0 15.12.2005, 01:28:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme