Vzhledem k tomu, že jsou Vánoce svátkem náboženským, slaví Romové na celém světě Vánoce podle toho, k jakému náboženství se hlásí. Vánoce jsou hlavním svátkem pro katolíky a protestanty, zatímco pravoslavní křesťané kladou větší důraz na oslavy Velikonoc nebo Nového roku.

Čeští a slovenští Romové nazývají Vánoce Karačoňa (nebo Karačoň) a v jejich oslavách se prolínají prvky převzaté od majoritních společností s vlastními romskými tradicemi, v nichž se i po mnoha staletích odráží jejich indický původ.

Mezi tyto tradice, které romské Vánoce odlišují od Vánoc českých, patří odpuštění a usmíření a vzpomínání na zesnulé příbuzné.

Odpuštění a usmíření je pro Romy velmi důležité, neboť v dobách, kdy byli Romové zcela izolovanou skupinou, museli být mezi sebou velmi solidární. Na romské komunitě, ve které žili, byli zcela závislí, a proto spolu nemohli žít v nesvárech. Vánoční čas proto využívali Romové k tomu, aby se vztahy mezi lidmi v komunitě či rodině ještě více posílily. Tento zvyk dosvědčují i ustálené obraty, které se k vánočním oslavám neodmyslitelně váží:

O Roma penge tele muken.
Romové si odpouštějí.

O Roma jekh avres phiren te mangel, kaj leske te odmukel.
Romové chodí jeden druhého odprošovat, aby mu odpustil.

O Roma, kaj save te uľahas rušte, pre Karačoňa penge odmuken u aven pale lačhe.
Romové, ať byli sebevíc znesvářeni, o Vánocích si odpouštějí a znovu se udobřují.

Sar šaj dživas, te na džanas jekh avreske te odmukel?
Jak bychom vůbec mohli žít, kdybychom si neuměli navzájem odpouštět.

Vánoční vzpomínání na zesnulé příbuzné souvisí s vírou Romů, že duše člověka přesahuje a existuje i po odchodu těla na onen svět. Duchům mrtvých předků říkají Romové mule a Romové se snaží být s muly zadobře, neboť mulové mohou i škodit. O Vánocích si Romové muly usmiřují tím, že jim dávají na okno nebo do koutů pokoje jídlo, aby je nechodili strašit. Romové si o Vánocích o svých zemřelých příbuzných také povídali a vzpomínali na ně.

Advent
V době adventu se Romové připravovali na nadcházející vánoční svátky - uklízeli, ženy bílily stěny a úklid celého domu ukončily úpravou podlahy - protože Romové neměli dřevěnou, podlaha se potírala žlutým jílem. Během adventu také Romové sháněli dostatek jídla na vánoční svátky, což byl důvod, proč se romské děti na Vánoce tak těšily - konečně se mohly jednou za rok dosytosti najíst! Romští hudebníci si zase nacvičovali, co budou hrát sedlákům o Štědrém večeru pod okny, a romští chlapci se učili vinšovat - tedy přát štěstí a zdraví do Nového roku.

Štědrý den

V romštině slovo Veľija nebo Viľija.

Půst
Romové se v tento den stejně jako gádžové postili. Přísnost půstu však byla různá - v některých rodinách se nejedlo maso jen do večeře, v jiných se jedly jen pečené brambory po celý den. Štědrovečerní večeři připravovala vždy matka, které pomáhaly dcery. Zdobení stromečku měly zase na starosti synové. Ti také chodili sedláky prosit o slámu, kterou potom rozložili na podlaze, aby místnost připomínala jesličky, kde se narodil Ježíšek. Před večeří měl otec nebo nejstarší člen rodiny proslov, poté pronesl přípitek a požehnání a vzpomínalo se na zemřelé. Romové jim zapálili svíčky a dali jídlo od každého chodu na misky, které položili do kouta nebo na okno. 

Večeře
Při štědrovečerní večeři Romové většinou jedli zelí, fazole se švestkami, brambory, pišot (šátečky plněné vařenými brambory) a bobaľky (buchtičky sypané mákem a polité mlékem). V některých krajích chodili Romové vinšovat hned po štědrovečerní večeři, jinde se vinšovalo až na Boží hod. Romští chlapci a muži chodili od domu k domu, tak aby nikoho nevynechali, a přáli si zdraví a štěstí. Romové si při vinšování navzájem odpouštěli, protože - jak říkali staří Romové - když budou Romové držet pohromadě, nezahubí je ani hlad, ani chudoba, ani zlo.

Den po Štědrém dnu nastalo vánoční hodování, při kterých se Romové scházeli a jedli i masitá jídla. Při společných hostinách si opět přáli štěstí, zpívali staré romské písně.
Dnes už nejsou Vánoce tím, čím bývaly v minulosti. Přesto zůstávají svátkem, kdy se schází celé příbuzenstvo a vzpomíná a slaví.

A jak si Romové přejí šťastné Vánoce? Bachtaľi karačoňa.


 
Zdroj: www.romove.cz

Reklama