Děkujeme čtenářce Libuno za první příspěvek na dnešní téma. Není sice o jejím oblíbeném, ale o nenáviděném, ale to vůbec nevadí.

Vážená redakce, nezapomenu na doby svého mládí, kdy jsem nesnášela rajčata. Pro jejich aroma. Po letech se to samozřejmě změnilo.

Nicméně, na co nezapomenu do své smrti, byla nechuť ke "koprovce". Tu vařila moje zlatá babička, neboť zahrádka nebyla daleko, dědeček ji měl rád. Ale já, coby nejstarší vnouče, u bábinky trávila spoustu času. Takže občas bývala koprová omáčka s domácím knedlíkem. Babička velice dobře vařila i pekla, ale pro mě toto jídlo bylo "osudné". Kopr je samozřejmě velice aromatické koření. Ale... Ode mě vždy zaznělo: "Babičko, proč děláš tu omáčku s tou trávou"? 

Léta přešla, já jsem se vdala.

Dnes vařím tu osudnou "koprovku" zcela normálně. Já si za ta léta zvykla, svým dětem jsem ji vařila od útlého mládí, dnes na ni nedáme dopustit.

Co mě dnes velice mrzí? Že se již dnes své zlaté babičce nemohu omluvit za tu "omáčku s trávou". Jsou to již 4 roky, co není mezi námi. Moc ráda bych jí poděkovala. 

Libuno

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

No vidíte, jen jsem si přečetla váš příspěvek, hned jsem dostala chuť na rajče a koprovku.

A co vy milé ženy-in, napíšete nám také o svých chutích? Které jídlo milujete a které byste nepozřela?

 

 

 

 

Reklama