Tak tohle je trošku smutné povídání... Čtenářku, která si nepřála být jmenovaná, mrzí, že jejich babička dává okatě najevo přednost jednoho vnuka před ostatními. A to je vždycky nespravedlivé.

Bývá to tak v některých rodinách, naše milá čtenářko, taky jednu takovou znám. A nejtěžší je vysvětlit to dětem... Já si říkám, že i babička se ochuzuje, když není s ostatními vnoučaty. Moc Vám děkuju za příspěvek a přeju krásný den.


Dobrý den, posílám příspěvek k dnešnímu tématu.

Máme dvě babičky a jednoho dědečka, ale ve skutečnosti máme jen jednu babičku, moji maminku, která, ač ještě částečně pracuje (má zdravotní problémy), se snaží vnoučata aspoň jednou za čas někam vzít, anebo když je akutní problém, můžu jí zavolat a vím, že ona pomůže - pohlídá, abych mohla jet na pohotovost a podobně.

Z druhé strany to je horší. Dědeček už chce mít svůj klid, vnoučata jsou na něj příliš živá, takže se jim nevěnuje. A jeho žena... Tam je problém v tom, že z jejich dětí je nejmladší vytoužená, vymodlená holčička. Naše babička má svou dceru na prvním místě, a to i na úkor svého zdraví, pak dlouho nic, a kdesi v dálce je zbytek rodiny, tudíž i my. A neb dcera má dítko, jedináčka, tak i onen vnouček je na prvním místě. Bolí to, hrozně to bolí, hlavně kvůli dětem. Pokaždé, když babička přijde, tak mluví jen o vnoučkovi, ale na další vnoučata, naše děti, se nezeptá. Když potřebujeme pohlídat, je to vždy „Počkat, to zrovna nehlídám J., takže to bych mohla přijít.“ Když jsme jedno dítko měli hodně nemocné a druhé mělo jít na plánovanou operaci, potřebovali jsme to zdravé ochránit. Prosili jsme babičku, aby si vzala vnouče k sobě - prý jen na dva dny, víc fyzicky nezvládne. Přitom si běžně na týden bere vnoučka od své milované dcery, pak to omarodí (má problémy se zády a pohybem obecně, a zkuste v sedě hlídat malého divocha, nemluvě o tom, že jako starší paní je náchylnější k chycení kdejakého bacila, takže hlídat nemocné dítě znamená, že také onemocní), ale nikdy neodmítne. Sbírá v obchodě body a první, komu za body vezme plyšáka, je samozřejmě J. a ještě o tom vykládá našim dětem. A takových věcí je víc. Neustálé upřednostňování vnoučka před ostatními vnoučaty. Děti ji třeba 3 týdny nevidí, pak babička přijde a povídá jen o J., co všechno je nového, co spolu dělali, kam šli... A naše děti už jsou ve věku, kdy začínají chápat víc, kdy si všímají, co se děje. Je jen otázkou času, než přijdou a zeptají se, proč je babička nemá tak ráda jako jejich bratránka. Co mám pořád dětem říkat, když se ptají, kdy babičku uvidí? Co jim odpovědět, když se ptají, proč s nimi babička nešla tam či onam jako s J.?

Abych nebyla špatně pochopena - vím, že jsou lidé, kteří nemají hlídací babičky, že se nemají na koho obrátit s prosbou o pomoc. Nechci si tu stýskat, jak těžké to mám, že mi babička nehlídá vnoučata. Vím, že jsou to naše děti, my jsme rodiče, my se máme postarat, ne hodit naše děti na krk prarodičům, a tak to taky beru. Na celé věci mi nejvíc vadí to, že jedno vnouče je upřednostňované před ostatními, a to velmi okatě.

S přáním krásného dne

Vaše čtenářka

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.

Téma dnešního dne: Jak vám pomáhá babička?

  • Bydlí babička s vámi nebo nedaleko vás?
  • A pomáhá vám?
  • Pokud ano, s čím nejvíc?
  • Obešli byste se bez ní?
  • Nebo vám víc pomáhá děda?

babiNapište mi, budu se těšit! Jedna z vás získá úžasnou knížku Babičko, vyprávěj, kam se dají vpisovat babiččiny vzpomínky.

A ještě tu mám speciální dárek pro druhou z vás - dvě vstupenky v hodnotě 249 Kč na příjemný večer: Vánoční posezení s Halinou Pawlovskou, které se koná 8. prosince v 18 hodin v kině Lucerna (vstupenky budou k vyzvednutí na jméno v pokladně Lucerny půl hodiny před pořadem). To zní dobře, ne?

Na vaše příspěvky čekám do dnešních 14.30 hodin na adrese redakce@zena-in.cz, heslo je BABIČKA. Hezký den!

babi

Reklama