.

Babička odešla. Já z toho však smutná nejsem.

Vztahy

Babička odešla. Já z toho však smutná nejsem.

V babiččině pokoji to stále stejně voní. Jako kdyby tu byla…

 

Dívám se na fotografie mého táty, který na mě vzhlíží z obrázku na stěně. Je na něm vyfocen coby osmiletý kluk s harmonikou, babička se tím snímkem vždy pyšnila.

Vedle něj jsou veselé malované obrázky, které mi připomínají dětství, kdy jsem u babičky trávila víkendy.

Přikrývala mě duchnou a po koupání balila do jemného župánku, který nazývala máminou náručí. Vždy ke mně byla laskavá a snažila se mi něco dávat. 

 

Asi ve dvaceti letech jsem jako každý člověk ve snaze zapojit se do kolotoče práce mívala problémy se šéfovou. Mé první kroky směřovaly k babičce, která vždy dokázala vyslechnout a poradit.

Popovídaly jsme, ulevilo se mi. A nejen tehdy. Nastaly problémy s kamarády, s milenci.  Babička tu vždy tu byla pro mě, vždy pro mě měla čas a pochopení a vždy uměla poradit. 

 

Tato její neustálá pohotovost a její neutuchající porozumění pro moje trable, mělo také hodně dělat s tím, že mě neustále rozmazlovala.

Ve spojení s jejím nadčasovým pohledem na dnešní svět, dále její sečtělostí a přirozenou inteligencí se babička stávala pro mě tou drahou osobou, která se právem nazývá príma babka.

 

Vyměňovaly jsme si knížky.

„Knížky, ty pro mě vždycky byly vášeň,“ říkávala s provinilým pohledem. „Kolikrát jsem i zanedbávala rodinu, holčičko…“

„Když jsem byla mladá, zajímala mě láska. Co jí řekl a co ona na to a jestli se nakonec vzali. Ale teď si teprve to čtení užívám. Nacházím a vidím v nich něco úplně jiného.“

„Ale piš si, cos přečetla. Stačí název a k tomu pár vět. Po letech totiž vůbec nebudeš vědět, o čem co bylo a kdo to napsal.“

 

Babička prý zanedbávala rodinu.
Ta se skládala z manžela, dvou synů, z nichž jeden byl nemocen.

Právě tomu se obětovala, právě s ním prožila ve stejné domácnosti spoustu let v době, kdy oba už byli v důchodu.

 

Přede dvěma lety odešel.

Společně s ním odešla i velká část babiččiny duše.

 

Přesto, že se moc snažila, život jí už nic nepřinášel. Z její strnulé letargie jsem jí jen letmo a na chvíli uměla vytrhnout já nebo má dcera, její pravnučka.

 

Sedím v jejím pokoji, na posteli, na které strávila poslední minuty svého života.

Měla okolo sebe svou rodinu, které děkovala, než usnula. Ze spánku se nevzbudila, bolesti žádné neměla. Její syn a snacha jí donesli mléko a drželi ji za ruce..

 

„Mami, čte babička?“

„Ne, jen pořád zírá do těch tvých článků..“

Poslední co četla, byly mé články.

 

Víte, nejsem v pravém slova smyslu smutná, že babička zemřela.

Jsem smutná, že už tu není a nemůžu za ní do jejího pokoje přijít a popovídat si s ní o čemkoliv.

Ale, že zemřela důstojnou smrtí, ve spánku a bez bolesti, s tím jsem beze všeho smutnění úplně smířena.

 

A z toho by ta moje babička měla velikánskou radost...

   
   
14.12.2004 - Láska a vztahy - autor: Jindřiška Kleknerová

Komentáře:

  1. avatar
    [17] Nanet [*]

    Eva_Fl: tak a máš to, i když většinou jsou lepší ty diskuze pod články od Jindřišky, babička se o moc připravila

    superkarma: 0 15.12.2004, 10:30:12
  2. avatar
    [14] Eva_CZ [*]

    Nanet: no do clanku zirala, ale jak reagovala na diskuze pod nimi?

    superkarma: 0 14.12.2004, 18:32:02
  3. avatar
    [13] Nanet [*]

    Eva_Fl: odpověd máš přece v článku " zírá do těch tvých článků".
    Chudák babička, asi nevěřila vlastním očím

    superkarma: 0 14.12.2004, 14:12:35
  4. avatar
    [12] Petique [*]

    Jeden můj dědeček mi zemřel loni na narozeniny, ve spánku. Ovšem poslední rok jeho života měl takové bolesti, že to pro něj bylo vysvobození. Můj druhý dědeček zemřel půl roky na to, na Vánoce, dva dny před štědrým dnem. Trápil se třináct let. Je to hrůza.

    superkarma: 0 14.12.2004, 10:55:30
  5. avatar
    [11] Hanela [*]

    Jindřiško...Tvoje babička zemřela, sice...zemřela důstojnou smrtí, ve spánku a bez bolesti...jak tady bylo už několikrát zopakováno...ale co je hlavní, nezemřela v osamění. Okolo ní byli její milí a ona se s nimi mohla ještě naposledy rozloučit...

    superkarma: 0 14.12.2004, 09:56:43
  6. avatar
    [10] mam-ča [*]

    Jindřiško, hezký článek a hezká vzpomínka na báječnou babičku. Nezbývá, než každému starouškovi popřát takovou klidnou smrt v kruhu svých blízkých.
    Já jsem měla takovou maminku. Milou, laskavou, vzdělanou a vždy ochotnou vyslechnout naše trápení a poradit, jak dál.
    Moc mi chybí, ale teprve s odstupem času jsem si uvědomila, že jsme tím svěřováním na ní vlastně navalovali své problémy. Ona nás trpělivě vyslechla, nezištně poradila, ale pak se našimi problémy nejspíš trápila, i v době, kdy my jsme na ně už dávno zapomněli.

    superkarma: 0 14.12.2004, 09:28:26
  7. avatar
    [9] Žábina [*]

    je to smutné, ale k životu to patří ...můj tatínek taky letos zemřel ve spánku a i když si pořád říkám, že to bylo předčasné, ještě alespoň 5 let tady mohl s námi být, na druhou stranu měl krásnou smrt...a to je dobře

    superkarma: 0 14.12.2004, 09:21:15
  8. avatar
    [8] evita_ij [*]

    Oprava, mel dvě babičky a jednoho dědu - nedavno.

    superkarma: 0 14.12.2004, 08:55:36
  9. avatar
    [7] evita_ij [*]

    Ja sama už dávno nemám ani babi ani dědu.Byla jsem rada, ze muj pritel měl dvě babi a dva dědy,ještě nedavno aspoň.Jenže letos ti manzele umreli,děda na rakovinu,babička odešla měsíc po něm...byl to hodně smutný rok .Mame tedy už jen jednu babi na Slovensku.Diky za ni.VAZTE SI SVYCH PRARODICU,dokud jsou tu!

    superkarma: 0 14.12.2004, 08:55:00
  10. avatar
    [6] Aja [*]

    Nebylo těch umírajících babiček už dost? Chápu, že je to smuténka...taky o tom něco vím...ale každý den článek

    superkarma: 0 14.12.2004, 08:42:29
  11. avatar
    [5] deti [*]

    Tvoje babička měla štěstí,že tak klidně odešla a bez trápení.Moje babička odešla včera a měla hroznou smrt.Buď se udusila nebo se tzv.utopila.Plíce se ji plnily vodou.Dožila se 78 let.Její smrt mě ranila,byla to taková hodná babička,která mě měla moc ráda.Škoda jí!

    superkarma: 0 14.12.2004, 08:37:31
  12. avatar
    [3] Léthé [*]

    Takhle umírá jen málo lidí . Je co "závidět". Odejít důstojnou smrtí, ve spánku a bez bolesti…
    Ale nesedí mi název příspěvku….nejdřív se píše „Babička odešla. Já z toho však smutná nejsem“ a nakonec, „Jsem smutná, že už tu není „……mám v tom guláš .

    superkarma: 0 14.12.2004, 02:13:43
  13. avatar
    [2] Eva_CZ [*]

    Jindrisko - co chudera babicka na ty, mnohdy nelichotive, reakce?

    superkarma: 0 14.12.2004, 01:37:30
  14. avatar
    [1] chrpa [*]

    Ale piš si, cos přečetla. Stačí název a k tomu pár vět. Po letech totiž vůbec nebudeš vědět, o čem co bylo a kdo to napsal.

    Tak to je přesné, to bych poradila i já

    superkarma: 0 14.12.2004, 00:35:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme