Bulvár

Babi, já tě tady nenechám!


Umístit starou, sklerotickou babičku v LDN by možná bylo jednoduché, ale ani dobrá péče se nám potom nemusí zdát být dosti důstojná. Pokládala jsem za věc morální povinnosti se o ni postarat doma. Dobře, řeknete, jenže nám za to málem odebrali dítě…

Hlava pojídající klíče

Dokud bydlela babička v domě s pečovatelskou službou, která spočívala v tom, že dvakrát denně u ní zazvonila paní pečovatelka, jestli babička něco nepotřebuje, bylo to v pohodě. Měli jsme to kousek a chodili jsme k ní rádi. Byla to vlastně psina.

Babička trpěla roztomilou sklerózou, která se projevovala tím, že kupříkladu nabízela jogurty, na kterých bylo datum spotřeby loni, nebo předložila šunčičku ve zdravé lesní barvě.
Pak dlouze vyprávěla, jak jí po pokoji včera chodila hlava, která měla v hubě její klíče od bytu a nedala se chytit. Na prádle měla visačky se svým jménem a na skříních visací zámky. Pokud skříň otevřela, vykoukla cedulka s nápisem „Už zase mi kradeš utěrky, parchante?“ Bylo to úsměvné.

Jen ovšem do té doby, než onu paní pečovatelku obvinila, že se se svým milencem chodí koupat do její vany a že babička se kvůli tomu nemůže ani umýt, a odmítala jí otevřít se slovy: „Jdi se koupat jinam, ty potvoro.“ Následovala cesta do LDN.

Já tě tady, babi, nenechám

Nerada bych z čehokoli obvinila personál léčebny, ale přišlo mi divné, že se babička během cca tří týdnů změnila z čiperné, leč lehce popletené osoby na bezduchého ležáka na plenách, který už nic nevypráví a během návštěvy se počůrá a čtyřikrát usne.

Pojala jsem podezření, že vedle prášků na tlak bere babička i léky, které nemusí a mají ji znehybnit. Bylo mi to líto. Hodně mi v životě s dědou dali a měla jsem pocit, že takovýhle konec jí z morálních důvodů dopřát nechci. Byla jsem hodně akční.

Přesun do domácí péče šel překvapivě rychle

Nikdo mi problémy nedělal a léčebna mi vyšla maximálně vstříc. Během dvou dnů jsem sehnala invalidní vozíček, dojednala s naším doktorem návštěvy a nechala si napsat pleny i prášky, které doporučila lékařka z LDN. Babička šupajdila do připravené postýlky v kuchyni, oddělené jak od obýváku, tak i od dětského pokoje. Johance bylo tou dobou sedm měsíců tuším. Byla jsem tedy celý den doma.

Humorné momenty, které nám babička připravovala s nebývalou aktivitou, by vydaly na pět článků. Lze říci, že jsem měla v tu dobu dvě malá děcka.

Spolu s panem doktorem jsme pomalu vysazovali megadávky Rohypnolu. Babička ožila. Pleny sice ještě zůstaly, což moc nevadilo, neb na doma jsem je dávala i Johaně. Ne, není to nic zlého, prostě v rámci úspory měly obě holky stejné, přičemž Johanka měla jednu plínu jako kombinézu, což jí na lezení doma úplně stačilo.

Zanedlouho lezla po bytě i babička. Tahanice o hračky a boj při rozdávání přesnídávky nebudu popisovat, ale byla to švanda. Babička měla jednodušší učení v tom, že byla větší. Naučila se tak otevírat dveře pokojů dřív, než Johanka, ale čile spolupracovaly.

Mám pro vás překvapení

Jsou to jen peníze, uklidňovala jsem se zničeně, když nám babička v dobré víře rozdělila dvoutisícovku na pět dílů, přičemž ještě každý lihovou fixou opatřila jménem.
Mám pro vás překvapení,“ švitořila podávajíc nám útržky bankovky.
A ještě něco z vkladní knížky.“ Vytrhané listy popsané částkami a jmény. Byly právě tři ráno.
Za to mi řekni, kolik je tady těch puntíků,“ ukázala na kropenatý vzor povlaku na peřinu.
Osm set dvacet sedm, babi, a spi už,“ zalhala jsem.
A díky za překvapení, jsi moc hodná.“ Nemohla jsem jí zkazit radost.

Od té doby jsem ale babiččin důchod a všechny peníze zamykala zvlášť do šuplíku a povlaky volila čistě bílé.

Nehledáte babičku?

Babička nebývale prospívala. Asi tak stejně rychle jako Johanka se začala stavět podél nábytku, později se pouštěla a přešla celou místnost.

Když to shrnu, babička se z ležáka, kterému krutě předpovídali v LDN pár měsíců, stala za půl roku znovu chodící, čipernou, leč stále popletenou babičkou, jakou jsme znali dřív.

Mamka jí sehnala takové chodítko, kterého se člověk drží a ono s ním jezdí. To bylo bezvadné. S kočárkem a babičkou jsem chodila i na procházky. Pleny pomalu odbourávaly obě. Už je měly jen na noc.

Jak se babička stávala samostatnější, čím dál častěji nám ji sousedi přiváděli z okolí, kam vyrážela na válečné výpravy.

Jestli hledáte babičku, tak šupajdí z kopce na Okrouhlík!“

Pořídili jsme branku na zamykání. Měla jsem radost, jak mi obě „děti“ pěkně prospívají. U babičky to byl podle lékaře zázrak, u Johanky přirozený vývoj...

Buď přestárlá babička, nebo batole

Radost z pečovatelských úspěchů mi zkazila sociální pracovnice. Navštívila náš byt, zkoukla babiččino lůžko v kuchyni, poptala se, kde mám potraviny pro ni a pro Johanku, i co svačí a obědvá.
Prakticky jedly obě totéž v rámci stravitelnosti, neb jsem vyhodnotila, že babiččin žaludek bude stejně choulostivý jako zažívání malého děcka. Ani slovo o zásluhách, ani slovo o tom, že pečuji o babičku místo toho, abych ji někam odložila.

Pokud babičku nedáte do péče jinam, odebereme vám batole. Hygienicky se to neslučuje. Vyberte si!“  Nelžu, tohle vážně řekla.

Trochu jsme se pohádaly. Myslím, že jsem jí řekla něco o tom, že její chápání rodiny asi chápe jen ona. Také si vzpomínám, že co do srovnání, padla i nějaká drůbež. Nebylo mi to k ničemu, pochopitelně.

Jestli mě dáte jinam, tak hned skočím z okna,“ pravila babička po té zprávě.
Babičko, jsi v přízemí, to si maximálně zlámeš nohu,“ snažila jsem ji rozesmát.
Tak já skočim dvakrát!“
Tahle hláška, mimochodem, přežila babičku dodnes a je v rodině velmi frekventovaná.

Zemřela statečně. V boji

Volit jsem musela. Bohužel. S pomocí maminky i obvodního pana doktora, který ochotně jezdil mimo ordinační hodiny a dokonce i o víkendu a který nám ohromně fandil, jsme babičce sehnali soukromý domov Na Dlážděnce. Přijali ji velmi vlídně. Způsob péče i program se nám líbil. Babičku jsme sem dávali plně soběstačnou.

Když jsem si ji brala z LDN, jen ležela, čůrala i kakala do plen, bylo zapotřebí ji krmit a jen spala. Na Dlážděnku jsme dávali starou paní o holi, která se sama dokázala najíst, dojít na toaletu a trochu zpomaleně, ale vcelku normálně myslela i komunikovala.

Byla to naše osobní výhra a dobrý pocit. Ale současně pocit křivdy a zklamání.
Naštěstí se babičce v domě líbilo.

Po půl roce si bojovně vyprovokovaná babička, ve snaze majznout jinou babičku holí po zádech, při tahanici o nanukový moučník na schodech zlomila krček.

V nemocnici zemřela na embolii.

Nic si z toho nedělejte,“ komentoval to pan doktor.
Udělali jste pro ni hrozně moc. Prodloužili jste jí život. Berte to tak, že nezemřela někde potupně pokakaná, ale statečně v boji,“ řekl.

   
23.01.2009 - Společnost - autor: Michaela Kudláčková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [125] klarka66 [*]

    Také vzpomínám na svoji babičku, umřela před 2 lety, naštěstí doma u tety. Viděla jsme jí den před smrtí (bydlím 700 km daleko)strašně jsem brečela a vůbec to nešlo zastavit, protože za tu dobu, co jsem jí neviděla, strašně sešla. Moje teta byla velice statečná, ke konci už jí musela všude nosit, dávat plínky a krmit po lžičkách. Do smrti jí budu vděčná.

    superkarma: 0 25.01.2009, 19:47:18
  2. [124] janina01 [*]

    Tak to je milé....

    superkarma: 0 25.01.2009, 17:52:34
  3. avatar
    [123] Michaela Kudláčková [*]

    Pavllina: No Ty jsi miláček. Tak to jsem už úplně klidná

    superkarma: 0 25.01.2009, 16:19:04
  4. avatar
    [122] kareta [*]

    Pavllina: jé

    superkarma: 0 25.01.2009, 15:51:11
  5. [121] Pavllina [*]

    michaela.kudlackova: Neboj se maminko ja se o tebe jednou postaram moc rada, zaslouzis si to...:-) Pavlina

    superkarma: 0 25.01.2009, 15:47:35
  6. avatar
    [120] shb [*]

    átéčko60: někdy to chcxe pevné nervy
    michaela.kudlackova: myslim, ze kdyz ma ta soc.pracovnice na nekoho pifku, tak klidne z nej muze udelat absolutniho debila, i kdybys byla supermother,

    a jeste k tem LDN, taky neni nutno hazet vsechny do jednoho pytle verim, ze jsou i normalni a dobre...

    superkarma: 0 25.01.2009, 12:20:54
  7. avatar
    [119] Julianna [*]

    michaela.kudlackova: pánví naplocho do tváře, Míšo ty jsi číslo

    superkarma: 0 24.01.2009, 18:39:40
  8. avatar
    [118] Suzanne [*]

    michaela.kudlackova: matka udává snad vepřový bůček Bože, to byly krávy

    superkarma: 0 24.01.2009, 16:40:27
  9. [117] janina01 [*]

    michaela.kudlackova:

    superkarma: 0 24.01.2009, 16:36:07
  10. avatar
    [116] Holly73 [*]

    kubivet: moc pekne napsano, pracuji tez v DD vlastne uz jsi rekla vse co melo byti receno

    superkarma: 0 24.01.2009, 16:34:52
  11. avatar
    [115] Dimsy [*]

    michaela.kudlackova: Mě teda do trouby nekoukali.Asi je uspokojilo,že je dítě čisté,nemá nudli u nosu a vypadá líp než u vlastní matky.

    superkarma: 0 24.01.2009, 16:32:00
  12. avatar
    [114] Michaela Kudláčková [*]

    Rikina: Je to deset let, ale hezké vzpomínky fakt nemám. Nakonec ta koza přišla,když byla Míša po operaci slepáka. Dělali to laparoskopií. POvídá, "ukážeš mi jizvu?" Tak jí Míša ukázala břicho a ona pravila "trochu malá ne? A proč tři?" To už mě vytočila.
    Zeptala jsem se jí, jestli má pocit, že jsem si to dítě pižlala sama na kuchyňský lince vreckovým nožíkem a ona tam napala, že odmítám spolupracovat.
    Došla jsem k tomu, že řachnout někoho pánví na plocho do tváře, zase není ani pro slušnýho člověka tak nereálná představa

    superkarma: 0 24.01.2009, 16:10:47
  13. avatar
    [113] risina [*]

    michaela.kudlackova: Mohly by přijít k nám tak 4 dny po týdenním nákupu - to bývá lednička jako vymetená a po jogurtu ani památky .

    superkarma: 0 24.01.2009, 16:06:00
  14. [112] Rikina [*]

    Jestli jsou jogurty měřítko, tak to bych bývala nesplňovala ani náhodou. To jsem vážně netušila, že kontroly lezou i do trouby a do lednice.

    superkarma: 0 24.01.2009, 16:01:04
  15. [111] Rikina [*]

    michaela.kudlackova: veverku!

    superkarma: 0 24.01.2009, 15:57:14
  16. avatar
    [110] Michaela Kudláčková [*]

    Když jsem se rozváděla, přišouraly se dvě. Jedna strčila hlavu do lednice a pravila "vy nedáváte dětem jogurty?"
    Povídám " dávám".
    "Tady nejsou" na to ona.
    "No, snědli je, teď tam nejsou". Jen zahučela.
    "Co vaříte k obědu?"
    Otevřela jsem jí troubu.
    "V troubě se peče jakési maso", diktovala té druhé.
    "Ale to není jakési maso, to je vepřový bůček na kostky, jako vrabci, bude to s kedlíkem a se zelím" zkusila jsem to.
    "Jakési maso, matka udává snad vepřový bůček." Na zabití. Vypadalo to, že peču veverku, nebo kočku. Nemám je ráda.

    superkarma: 0 24.01.2009, 15:51:32
  17. avatar
    [109] Dimsy [*]

    Rikina: Sociální pracovnice ke mě přišla a to proto,že jsme dostali do výchovy dítě z manželova prvního manželství.Byla u nás jen jednou a pak už se neukázala.Ale to je jiný případ.

    superkarma: 0 24.01.2009, 15:42:57
  18. [108] Rikina [*]

    Jinak moje babička zemřela poté, co dopoledne šla do lesa sbírat smrkové šišky na topení, pak si uvařila oběd a po něm si šla na hodinku zdřímnout. Z toho zdřímnutí se neprobudila, bylo jí 86 let. Takhle nějak to pokládám za přijatelné, odejít. Živoření v LDN či kdekoliv jinde, kde je člověk připojený k životu jen fůrou hadiček a podpůrných zařízení, a plně odkázán na cizí péči, to pokládám za jeden z moc ošklivých průvodních jevů civilizace.

    superkarma: 0 24.01.2009, 15:37:28
  19. [107] Rikina [*]

    Dimsy: risina: no to by se ještě dalo pochopit, dětský doktor budiž. Ale ta sociální pracovnice mi přijde opravdu jako zbytečnost. Tenkrát i teď.

    superkarma: 0 24.01.2009, 15:32:17
  20. avatar
    [106] risina [*]

    Rikina: My se na zdrávce učili, že to je povinnost obvodního dětského doktora - tedy tehdy byla, maturovala jsem v roce 1976. Jak to je teď, netuším...

    superkarma: 0 24.01.2009, 15:22:52
  21. avatar
    [105] risina [*]

    kareta: Doufám, že budu pokračvat v rodinné "tradici", umřu rychle a neudu nikomu na obtíž.
    Můj děda (76) umřel na ulici na infakt - šli s babičkou z návštěvy. Druhý děda (82) umřel ve spánku doma - babička se ráno probudila a on byl mtrvý. Jedna babička (83) umřela v noci doma, snad rychle - našli jsme ji s manželem, když jsme jí nesli oběd (měla dost nemocné srdce, byla po několika infarktech, naši jí vařlili, prali, 1-2x denně jsme k ní někdo chodili, ale byla schopná bydlet sama). Druhá babička (91) si zlomila krček, v nemocnici ji dali dokupy, dokonce i s oporou chodila, pak o ni asi 2 měsíce pečovala doma střídavě teta a sestřenice, ale dostala zápal plic, musela znovu do nemocnice a umřela po 2 dnech na embolii - v noci, klidně. Všichni 4 se až do smrti těšili plnému duševnímu zdraví, nebyli to žádní popletení stařečci.
    Můj táta umřel v 73 na infarkt - probudil mamku, že mu není dobře, ona zavolala rychlou, přijeli za 4 minuty, ale už mohli jen konstatovat smrt. Strašně nás to sebralo, ale sousedka, jejíž tatínek dožíval 3 měsíce po infarktu a mrtvici jako nemohoucí troska, nás utěšovala, že takhle to je lepší.

    superkarma: 0 24.01.2009, 15:21:36
  22. avatar
    [104] Dimsy [*]

    Rikina: Po narození mých dětí nepřišla sice soc. pracovnice,ale zdravotní sestra a pak i doktor.Na obvodě,kde jsme bydleli,to bylo úplně normální.A taky to bylo dávno před revolucí.

    superkarma: 0 24.01.2009, 15:20:58
  23. [103] Rikina [*]

    risina: tak asi opravdu záleží na tom, jak jsou - byli - kde aktivní. Mně poslali jen pozvánku, že se mám s robátkem dostavit k dětské lékařce, kde bude zaevidováno do stavu, a poté sledováno, jak roste a prospívá.

    superkarma: 0 24.01.2009, 15:12:14
  24. avatar
    [102] risina [*]

    Rikina: Mně přišla všechny děti (i ty dvě předrevoluční) velmi brzy po narození zkontorlovat dětská sestřička z obvodu (vlastně při třetím dokonce doktorka) a pozvala mě do poradny. A k prvnímu přišla i sociální pracovnice, protože jsem brala coby nezaměstnaná absolventka VŠ ateřskou od města.

    superkarma: 0 24.01.2009, 15:05:22
  25. [101] Rikina [*]

    Suzanne: to se teď dělá, že někdo chodí kontrolovat narozené děti? Mně tedy nikdo potomky nekontroloval, ačkoli v případě toho mladšího důvod mít mohli, tři týdny po narození ještě neměl jméno a tím pádem ani rodný list, to by někdo mohl pokládat za podezřelou okolnost. Ovšem to bylo dávno před revolucí, jiná doba, jiný mrav.

    superkarma: 0 24.01.2009, 14:54:17
  26. avatar
    [100] Suzanne [*]

    Rikina: když jsem se kdysi rozváděla já, soc.prc. mě navštívila asi třikrát. Je fakt, že jsme si daly kávu a byl klid. Ale taky byly dámy, které po narození dítěte chodily kontrolovat skříně a počítat pleny. Je to kus od kusu

    superkarma: 0 24.01.2009, 14:36:06
  27. [99] Rikina [*]

    Ani já nevěřím na tak agilní sociální pracovnici. Ty, které jsem měla příležitost poznat, se snažily všechno vyřídit papírově od stolu, a musely už mít sakra důvod se zvednout a dojít se podívat na vlastní oko, jaká je situace. Když jsem se rozváděla, soud přidělil mému tehdy nezletilému synovi zástupkyni, jak se to dělává - nikdy jsme ji neviděli, a ani k tomu soudu nepřišla. Jen poslala písemnou zprávu, všeobecné nic neříkající řeči. Kdyby byl nezletilý skutečně potřeboval nějakého zástupce, neb by měl nerozumné rodiče, co se nedokážou dohodnout, měl by smůlu. Což je jen malý příklad, byly i horší případy, kdy by člověk opravdu čekal nějakou pomoc, a ono starou bačkoru. Proto mám o sociálních pracovnicích mínění sice nelichotivé, ale že by šly jen tak do terénu odebírat děti, to se mi opravdu nezdá pravděpodobné.

    superkarma: 0 24.01.2009, 14:10:46
  28. avatar
    [98] Bugy [*]

    Lisa11: To je moje naprosto shodná zkušenost s LDN.
    Táta po mrtvici. Potřeboval rehabilitaci, stálou péči a toho se mu nedostalo.
    Práce v podobných zařízeních je moc těžká. Sestry jsou obvykle i duševně vyčeerpané. Ale já jsem je často viděla sedět při kávě a zábavě na sesterně. Stačilo projít po chodbě a ležící pacienti na mě volali o pomoc - chtěli napít, něco podat. Z návštěv jsem se vracela zničená a uplakaná nad tou situací.
    Nechci soudit, že je to všeobecné, ale bohužel, moc časté.

    superkarma: 0 24.01.2009, 13:32:49
  29. avatar
    [97] Michaela Kudláčková [*]

    Mamik: Děkuji. Věděla jsem, že mezi soc. pracovnicemi jsou i rozumné ženy. Ovšem tohle bylo OPD.

    superkarma: 0 24.01.2009, 12:32:25

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [96] kareta [*]

    Mamik: k cizím se ovšem chovají jinak než k vlastní rodině- podle řečí starých a psychicky nemocných nesuď

    superkarma: 0 24.01.2009, 12:19:21
  2. [95] Mamik [*]

    Jsem zaměstnaná jako pracovník v sociálních službách - pečovatelka v terénu, tzn. chodím ke starým lidem k nim domů a pomáhám jim ať už s úklidem, hygienou,stravováním apod.
    Nedalo mi to, musela jsem napsat byť jen krátkou připomínku. Kdybyste jen viděli v jakých podmínkách někteří lidé žijí, v jakém nezájmu svých příbuzných, kteří jen čekají, až se uvolní byt! A také jak jsou vděční za každé milé slovo! Miluji tuhle práci a stydím se za sociálku, která chtěla za péči o babičku sebrat matce dítě!!!!

    superkarma: 0 24.01.2009, 11:41:00
  3. avatar
    [94] kubivet [*]

    a opravdu poslední příspěvek-protože nestíhám vůbec nic-práce-3 potomci,manžel, škola-tak už se nemám čas rozvášnovat na netu-ale všem hezký víkend

    superkarma: 0 24.01.2009, 10:20:26
  4. avatar
    [93] kubivet [*]

    Lisa11: chápu-ono stav kdy se přidá psychika protože prostě jde o tvého nejbližšího je nezáviděníhodný.

    superkarma: 0 24.01.2009, 09:30:03
  5. [92] Lisa11 [*]

    kubivet: Já už na to prostě neměla sílu. Na začátku pobytu v LDN se zdálo být vše v pořádku. Nosili jsme jí minerálky, které sice nijak významně neubývaly, ale viděli jsme, že má vždy na stolku i čaj. Po nějaké době ale už jen ležela a nekomunikovala. Neměli jsme podezření, že by se mohlo něco dít. Když se ale dostala do nemocnice, tak už bylo stejně na vše pozdě. Určitě bych to řešila, kdyby se vrátila do LDN. Ale takhle bych si možná na někom zchladila žáhu a stejně bych už mamince nepomohla.

    superkarma: 0 24.01.2009, 09:26:50
  6. avatar
    [91] kubivet [*]

    Lisa11:pořád dokola-je to v lidech Taky se nám vracejí klienti z jedné blíže nejmenované nemocnice po 14 dnech s proleženinama,dehydrovaní nepolykají protože byli uměle vyživováni(kdo by se s nima krmil)
    Zase-existuje něco jako ošetřovatelský postup-kde se píše i co klient(imobilní)vypil.Já dát svoji maminku do LDN(nemocnice atd)i jako laik -jdu po tom-co se s ní bude dělat,jak to můžu sama ovlivnit a
    pokud budu mlčet a přijmu fakt-že doktor řekne že je dehydrovaná-tak se holt blbě starali a já si to jenom budu vyčítat a nic neudělám-tak je to špatně ne??
    Fakt je to o tom-že pokud budte mlčet a psát jenom jak to bylo špatně-tak se nic nezmění.
    Ale to není jenom v oblasti péče o seniory.
    To je asi ve všem.
    Bohužel to asi shrnu tak-že ústavy,LDN atd jsou-budou a jaký budou záleží nejen na nás-ale i na klientech a jejich rodinách co si ze svých práv nechaj líbit-a co ne

    superkarma: 0 24.01.2009, 09:17:47
  7. avatar
    [90] kubivet [*]

    kareta: u nás babičky kouří svobodně a dědečkové jakbysmet.Samozřejmě si můžou koupit alkohol -je to jejich věc.Pokud ale bude klinet například mlátit druhého fofrholí do hlavy-bude se opíjet do němoty a napadat klienty okolo-tak prostě zřejmě převáží potřeby většiny
    Nakonec jistý řád dodržujem všichni v životě at chceme nebo ne-v obchodě platíme,do práce chodíme atd atd.Chceme to i do dětí(aspon já ) tak proč by to mělo být v ústavu jinak??
    Samo-mají svá práva(a poměrně velká pokud o tom ví-ale to by měli minimálně sami chtít vědět co můžu a nemůžu tam kam jdu.Pokud se mi to příčí-jdu jinam-zjednodušené-ale když se chce-jde to)
    Pořád je to o soužití hromady lidí na hromadě-a bohužel se nějaká pravidla dodržovat musí.
    Jinak já neznám nikoho-kdo by byl vyhozen z DD
    (a že by se to některým klientům líbilo )
    Jinak pokud vaše babička na ::udržovací metodě prospívá::-je to
    jenom dobře-není důležitý postup-ale výsledek.

    superkarma: 0 24.01.2009, 09:07:08
  8. [89] Lisa11 [*]

    My měli maminku v LDN. Byla po několika mrtvicích a sama si nevzala ani jídlo ani pití. Dali jsme jí tam, protože nám připadalo, že tam bude mít lepší péči. My bychom se o ní mohli starat jen odpoledne. Bohužel se tam o ní "starali" takovým způsobem, že když musela do nemocnice, tak nám tam ošetřující lékař řekl, že je totálně dehydrovaná. Nejdřív jí museli kapačkou dodat tekutiny, než by s ní mohli vůbec něco dělat. Bohužel to už nestihli a maminka do týdne zemřela. Taková je má zkušenost s LDN. Navíc aby tam někoho přijali, tak musí podepsat smlouvu, že bude měsíčně platit sponzorský dar 6000,- Kč. Kdo je nemá, musí doplácet rodina.

    superkarma: 0 24.01.2009, 09:04:04
  9. avatar
    [88] kareta [*]

    OlgaMarie: babičku udržujeme v kondici menší šikanou, alkoholem a cigaretama

    superkarma: 0 24.01.2009, 08:42:44
  10. avatar
    [87] kareta [*]

    kubivet: aha..Já znám jednoho pána, co ho vyhodili z DD- nedodržoval řád. Docela průser, když se předtím zbavil bytu Fakt mi tm vadí ta nemožnost svobodně se rozhodovat. Jako lágr, kdo zlobí, z kola ven

    superkarma: 0 24.01.2009, 08:40:52
  11. avatar
    [86] OlgaMarie [*]

    kareta: Já měla babičku, u které jsme nic z popisovaného neznali. Úžasně pracovitá, sečtělá, slušná (nejhorší nadávka od ní byla pánbůh tě potrestá a bolševici lžou, kradou, loupí a vraždí). Několikrát jsem se o ní pod články zmínila. Na doporučení lékařky zemřela v 88 letech v klidu doma.

    superkarma: 0 24.01.2009, 08:40:45
  12. avatar
    [85] kubivet [*]

    kareta: no-nebyla dlouhodobě v ústavu-myšleno takhle.Byla zdravá-jeden den dostala MP- a za 3 dny již nebyla.
    Po MP se už neprobrala a umřela ve spánku v nemocnici.
    Myslím že málokterý člověk si večer lehne jako zdravý a ráno nevstane-nebo jem jich minimum.
    nestává se to moc často ani u velmi starých lidí(myslím velmi starých-pracuji s lidma i 98letýma)
    Takže jsem tvoji otázku pochopila tak-kdo nebyl odkázaný na ústav soc.péče.-a přišlo to relativně náhle.

    superkarma: 0 24.01.2009, 08:27:42
  13. avatar
    [84] kareta [*]

    kubivet: proč byla v nemocnici, když byla zdravá?

    superkarma: 0 24.01.2009, 08:16:29
  14. avatar
    [83] kubivet [*]

    kareta: měla jsem zdravou babičku-umřela ve spánku po 3 dnech v nemocnici..

    superkarma: 0 24.01.2009, 08:04:39
  15. avatar
    [82] kubivet [*]

    aja22: z hlediska etiky-kde je opravdu dáno strašně moc věcí -které musí být splněny-by nemohl fungovat žádný ústav soc.péče.
    Už jen dva lidi na pokoji jsou v rozporu s etikou(myslím s etikou danou nějakým zákonem co u nás je)Zrovna tak je spousta daných standardů které nejenže musí být dodrženy-ale po vstupu do EU jsou velmi přísně kontrolovány.Každý ústav funguje tak-že každý ošetřovatel-sestra-asistent soc.p. má přiděleny jako klíčový pracovník svoje klienty(i ve státních zařízeních,LDN a jiných soc.službách)Za svoje klienty odpovídá,musí je dokonale znát,vědět jakou maj rodinnou anam.,atd atd.Velice přísně se to kontroluje.
    Naopak klienta jako takový (každý-i mentálně postižený,dementní,starý atd.)má svoje práva- které jsou taky velice přesně vymezené.
    Tady se to nedá vysvětlit-je to opravdu velice obsáhlé -ale myslím že soc.pracovníci(myslím sestry,oš,asistenty) by tohle měli znát a jsou na to školení poměrně víc-než jak ::utřít zadek a okoupat klienta)
    Proč to píšu-protože když někdo napíše::starý člověk se mění na figurku nadopovanou sedativy::tak je to pro mě nepřijatelné.
    Každý lék-a sedativa zvlášt musí být velice přísně určeny ošetřujícím lékařem-jsou zapisovány -a co možná nevíte-i Paralen na bolení hlavy nelze podat bez zápisu že to oš.lékař schválil.
    Zase-nevím jak to probíhá v ústavech psychiatrických..nemám zkušenost.
    My nejsme moderní DD-máme nevyhovující prostory,mnoho lidí na pokoji,určitě jsou omezena některá práva klienta.
    Nicméně ačkoli máme klienty se stařeckou demencí-tudíž ty mile popletené babičky a dědečky-už ze zákona je lékama netlumíme.
    Samozřejmě zvenku se to vždycky jeví jinak.
    Pokud ale píšete jak jste se setkali s tím či oním-je tady zase jenom jedna rada -a už jsem o tom psala.Klienti(a jejich rodina)mají podle standardú velice mocný nástroje na to-aby si minimálně zjistili proč tomu tak je-případně si vynutili nápravu.Pokud se omezíme jenom na to napsat na forum na net-jak je všecko špatně -a neuděláme nic-potom se stále budou psát články o tom-jak jsme museli nasadit vlastní síly a kolik jsme obětovali-případně jak si vyčítáme že jsme museli seniora někam umístit -a tam atd.
    Jinak se omlouvám že jsem se rozepsala-ale nějak mi to nedalo.
    Každopádně přeju všem kdo řeší dilema se seniorem v domácnosti-aby jeho rozhodnutí bylo správné.

    superkarma: 0 24.01.2009, 08:03:58
  16. avatar
    [81] kareta [*]

    Takový stáří je nahouby, to fakt nikdo neměl normální zdravou babi či dědu, kteří zesnuli staří ve spánku a doma??

    superkarma: 0 24.01.2009, 07:10:52
  17. avatar
    [80] Eva_CZ [*]

    aja22:

    superkarma: 0 24.01.2009, 01:07:13
  18. avatar
    [78] kubivet [*]

    Ch.Z. Kochanská: máme jednoho kolegu-ale v kolektivu asi 50 sester se nám tak nějak ztrácí
    Jinak ted dělám školu-specializaci na tělesně a těžce mentálně postižené a seniory--a tam máme dva kolegy.

    janina01-Kosmonosy jsou psychiarické zařízení kam také občas naši klienti bohužel jsou přemístováni.Nemůžu posoudit osobně jak to tam funguje-ale vždycky bude vypadat jinak režim v takových zařízeních a jinak na relativně normálních odděleních.
    ALE zase-je to v lidech .




    janina01: janina01:

    superkarma: 0 23.01.2009, 20:34:30
  19. avatar
    [77] Eva_CZ [*]

    kubivet: fajn prispevek.

    superkarma: 0 23.01.2009, 20:31:03
  20. [76] janina01 [*]

    kubivet: chtěla bych vás vidět, jak by jste zareagovala na návštěvě své babičky v Kosmonosích, kdyby jste viděla, to co já... , věřím, že jsou týraní senioři doma... , je to smutný

    superkarma: 0 23.01.2009, 20:27:07
  21. avatar
    [75] Ch.Z. Kochanská [*]

    kubivet: Věřím, že je to náročná práce. Znáš nějakého mužského kolegu na podobné pozici?

    superkarma: 0 23.01.2009, 20:25:41
  22. avatar
    [74] kubivet [*]

    Tak ted asi budou za opačnou stranu-ale myslím-že je potřeba upozornit na to-že věci nejsou jenom černé nebo bílé..
    Jsem sociálání pracovník(sestra) v DD.Složením klientů se spíš řadíme na úroveň LDN.
    Máme 80% imobilních klientů-což obnáší 24 hodinovou nepřetržitou službu a pomoc i s těmi nejjednoduššími úkony-počínaje plenami-konče krmením.
    To co popisujete jako::roztomilou popletenost babiček:.-na to je bohužel odborný výraz-stařecká demence-je to odumírání mozk.buněk-a z něj plynoucí leckdy veselé příhody které staří lidi dělají.Patří to ke stáří-stejně jako opotřebované klouby atd.

    Ten příběh jsem si přečetla-a nechci obhajovat ani LDN ani vyzdvihovat do nebe pisatelku.
    A nakonec ani odsuzovat soc.pracovnici-existujen něco jako ::Standardy soc.péče:a ty jsou dané za zákona a musí je každej kdo dělá v soc.dodržovat(a možná byste se divily co tam všecko spadá a co je všecko porušováno)Nevím podle čeho jednala jak jednala-neposoudím.
    ALE-možná by bylo dobré si uvědomit-že život prostě končí stářím-někdo ho prožije v rodině-jiný v ústavu soc. péče.
    Myslím že každej kdo si zvolí práci se starými,nemocnými a potažmo i umírajícími lidmi musí vědět že to chce dělat.Že bude suplovat rodinu-lidi kteří se z nějakého důvodu nechtějí nebo nemohou starat právě o tu babičku nebo dědečka doma.
    Málokdo si uvědomí jak nesnadná práce je být zároven ošetřovatelem i nejbližším člověkem velmi starým a nemohoucím lidem.Citově se angažujete at chcete nebo ne.Svým způsobem to pocítí i rodina-protože to není práce která se dá vytěsnit z hlavy v okamžiku kdy odejdete domů.
    Například na noční směně slouží pouze jedna sestra na celé oddělení.Pokud mám tedy noční-mám sama na starosti 42 babiček stejných(nebo i horších) jako měla pisatelka článku..
    Právě proto nemám ráda soudy typu::raděj jsme si ho vzali domů než na LDN kde to bylo hrozný
    Možná byste se divili kolik případů je týraných seniorů v domácnosti.
    Jak píšu-nic není jenom černé-nebo jenom bílé.

    superkarma: 0 23.01.2009, 20:20:44
  23. [71] janina01 [*]

    aja22: je to 16-17 let...

    superkarma: 0 23.01.2009, 20:14:08
  24. [70] janina01 [*]

    Jinak všem, co se starají o rodiče nebo prarodiče přeji pevné nervy, protože to není žádná legrace, ale když už tu nejsou ti, o které jste se starali, vzpomenete si jen na to pěkné

    superkarma: 0 23.01.2009, 20:12:18
  25. [68] janina01 [*]

    aja22: tak to tě asi vyvedu z omylu, za komunistů, když jsem bydlela u rodičů s manželem a dvěma dětma (a že nás tam bydlelo hodně, protože jsme zrovna čekali na byt, panelák byl rozestavěný), tak k nám sociálka přišla a žádný důvod neměli, pak ještě přišli do nového bytu, když zjistili, že už u rodičů nebydlíme, doteď to nechápu, o děti jsme se řádně starala, tak možná na udání? že nás je tam hodně? co já vím?

    superkarma: 0 23.01.2009, 20:04:56
  26. avatar
    [66] Suzanne [*]

    átéčko: existují čestné výjimky, my jsme dali babičku do LDN "rozchodit". A povedlo se.
    Bugy: neměj výčitky, každej v tu chvíli udělá, co sám může a zmůže. Je to takovej zásah do života, že tě za to nikdo nemůže soudit, pokud není ve tvý kůži.

    superkarma: 0 23.01.2009, 19:14:53
  27. avatar
    [65] Suzanne [*]

    aja22: taková paní sociální je schopná vypustit z huby všechno možný. A když jsi vybrnkaná, nevyspalá a vyčerpaná, nemáš sílu cokoli řešit.

    superkarma: 0 23.01.2009, 19:11:53
  28. avatar
    [63] Bugy [*]

    Je to úžasný mít pak takhle čistý svědomí.
    Mně tatínek umřel po mrtvici v LDN. Bylo to tam špatné, ale neměla jsem odvahu, možnosti, sílu, vzít si ho nemohoucího domů. Měla jsem děti, chodila do práce, málo místa. Tohle všechno je na jedné straně vah a na té druhé spousta lásky a do dneška výčitky svědomí.

    superkarma: 0 23.01.2009, 17:29:20
  29. [62] mindulinka [*]

    átéčko: no u nás to nouzovka byla - máma by musela z práce, a kde by potom práci scháněla do důchodu ještě daleko (babička jí měla skoro ve 40ti letech). Máma sice má ještě 3 bratry - ale ty si jí za celé roky nevzali ani na hodinu. Za posledních 10let máma nevěděla, co je to dovolená nebo volný víkend.

    superkarma: 0 23.01.2009, 17:14:03
  30. [61] FAXÍK [*]

    moc krásný příběh, vnučka babičky by zasloužila metál

    superkarma: 0 23.01.2009, 16:58:24

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme