Čtenářka eli.emanuela má kamarádky mezi věřícími a tak ví, jaké to je čekat až na svatební noc a partnera předtím neznat. Díky eli.emanuelao za Váš zajímavý pohled na svatební noc. I za Vaši historku… To musela být nějaká nepřející baba…

Pro většinu mých známých na svatební noci nic extra nebylo - partnera po intimní stránce dávno znaly, navíc svatba byla náročná a vyčerpávající, takže sil se nedostávalo. Znám jen pár dívek, které si na to své „poprvé“ počkaly až do svatební noci, respektive do manželství, když zrovna o svatbě menstruovaly. Všechny jsou samozřejmě věřící.

Je zajímavé poslouchat jejich názory, kterými své rozhodnutí zdůvodňují. Je zajímavé sledovat, jak každý pár zvolil jinou taktiku. Jedni si udělali „rozvrh“, kdy si co intimního k sobě dovolí (něco ve stylu - 2 měsíce před svatbou mi smíš sáhnout na prsa, měsíc před svatbou se uvidíme nazí...).

Druzí spolu žili cudně jako bratr a sestra a po svatbě následoval velký skok - žádné postupné přibližování, postupné dotýkání se intimnějších partií, ne. Do svatby se drželi za ruce, po svatbě spolu začali souložit, mezifáze chyběla. Nechápu, ale - jejich věc.

Na „až po svatbě“ je mi sympatické to, že ti dva k sexu přistupují celkem zodpovědně. Přemýšlí nad tím, nad důsledky (nechtěné těhotenství), ...

Mezi mými nevěřícími kamarádkami je bohužel nemálo těch, které se vyspaly s klukem, který je pak odkopl, a kamarádky to poznamenalo. Tohoto se věřící dívky vyvarovaly. Stejně tak se žádná z mých věřících kamarádek nevdávala, protože by „musela“. Vdávat se, protože „musí“, to je nezřídka cesta do pekel.

V mém okolí je jeden ukázkový případ. Slečna byla přesvědčená, že neotěhotní, když neotěhotněla hned napoprvé. Pak se musela vdát za muže, který s ní jedná jako s hadrem, ale protože je dobrý táta (a protože by si ona sama musela přiznat, že si špatně vybrala, že udělala chybu, že ostatní, kteří ji varovali, měli pravdu), zůstává s ním.

Nechávat si své „poprvé“ až do svatební noci je možná hezká, romantická představa, ale myslím si, že nejkrásnější okamžiky přichází ve chvíli, kdy je nečekáme, kdy je vše spontánní, ne naplánováno pár měsíců dopředu. A kdy jsme navíc unavení po celodenním maratonu. :) A také, nikdy nevíte, kdo vám vaši svatební noc překazí.

My jsme měli svatební hostinu v hotelu, kde nám jako bonus věnovali nocleh v pěkném pokoji. I když jsme měli dohodu s vedoucím hotelu, blbec se najde všude. Hlavní servírka (mimochodem - děsně nepříjemná a protivná baba) se rozhodla, že musíme útratu zaplatit hned ten večer, ne až ráno, jak bylo dohodnuto. Ale neřekla nám to, dokud jsme tam byli, počkala si, až jsme byli asi tak 10 minut na pokoji.

Naštěstí jsme měli štěstí v neštěstí. Teprve jsme se chystali do sprchy a já pracně vyndávala z vlasů jednu vlásenku za druhou. A navíc rozhodnutí servírky zaslechla moje sestra, která se tam ještě zdržela a která si s ní dohádala, že pro nás přijde sama.

Můj muž, když mu novopečená švagrová vylíčila, co se děje, na servírku vlítl a seřval ji. Za ten den toho bylo víc, dělala jednu chybu za druhou a hostinu nám dost znepříjemnila, takže věřím, že to, co jí muž řekl, si za rámeček nedala. Ráno se nám vedoucí hotelu omlouval, ale to už nepříjemnost smazat nemůže. Na hotel nevzpomínáme rádi, nepříjemné vzpomínky z hotelu zatlačují do pozadí ty pěkné.

Myslím si, že romantická svatební noc, kdy se země zachvěje, ..., je utopií. Leda by se jednalo o maličkou svatbu v přítomnosti jen dvou svědků a oddávajícího, bez hostiny, bez jiných rušivých, vyčerpávajících elementů.

Ale co na tom - těch krásných nocí za život člověk užije, tak proč se upínat jen na tu jednu? ;)

eli.emanuela
Text nebyl redakčně upraven


Jaká byla vaše svatební noc?

  • Těšila jste se na ni?
  • Splnila vaše očekávání?
  • Vypadala tak, jak jste si ji vysnila?
  • Zrealizovali jste ji až později?
  • Máte z ní veselou historku?
  • Nebo snad smutnou?
  • Splnila svůj účel?
  • Byla to vaše nejkrásnější noc života?

Vaše příspěvky k tomuto tématu klidně již dnes posílejte na e-mail:

redakce@zena-in.cz

Jedna z vás, která přispěje, získá jako odměnu bonboniéru Oříškový sen (včera jsem jednu snědl a byla výborná) a lehce erotickou hru pro dva Nevinné hrátky.

Reklama