Rodina

Až když mám vlastní děti, doceňuji, co vše pro mě moje máma dělala

Někdy jsou věci jinak, než to vidíme svýma očima. Zvlášť ty dětské a hlavně pak pubertální mají úplně jinou optiku, než jakou by si jejich rodiče zasloužili. Na docenění rodičovské lásky si zkrátka někteří musejí počkat déle. Prozření přichází většinou až se založením vlastní rodiny.

Byla jsem asi dost komplikované dítě,“ říká na úvod svého vyprávění osmadvacetiletá Štěpánka, která většinu svého času prý v dětství trávila ve svém vyfantazírovaném světě, protože se jí zdálo, že jí nikdo doma dostatečně nerozumí, resp. že není o ni postaráno tak, jak by si  představovala.

  • Ne že by byla zanedbávané dítě, jen byly její představy jiné než skutečnost.

Oba rodiče po revoluci začali pracovat v rodinné firmě, a tak se Štěpánka, výrazně mladší než zbývající děti v rodině, cítila v mnoha směrech osamělá.

dítě

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

„Vždy jsem byla náročná k sobě, ale také ke svému okolí,“ zdůrazňuje absolventka dvou vysokých škol a nyní také čerstvá maminka. Právě mateřství naprosto změnilo její pohled na vlastní mámu, které dlouho prý měla za zlé, že se jí dost nevěnovala.

Hodně pracovala, často i o víkendech, ale já jsem si s ní chtěla hrát a povídat, nebo aby zkrátka aspoň byla doma. Vychoval mě v podstatě počítač a televize, hlavně americké seriály,“ vysvětluje Štěpánka situaci, která panovala v její rodině.

Nemyslím, že bych byla rozmazlená, vždy mě vedli k samostatnosti a rozhodně jsem třeba v pubertě zbytečně neutrácela peníze za parádu nebo tak. Ale zdálo se mi, že moje máma má na prvním místě práci a pak až teprve domácnost,“ vypráví své postřehy z dětství mladá maminka.

Občas mi zapomněla dát svačinu, vše připravovala ve spěchu, večeře byly většinou jen studené a bez ladu a skladu. A já toužila po dokonalosti v každém směru. V mé představě domova byla uklizená kuchyň, dostatek jídla v lednici a teplá večeře. To vše samozřejmě v poklidné atmosféře s usměvavou mamkou a ostatními členy rodiny. Ale ve skutečnosti se náš byt podobal špatně vedené firmě,“ dokresluje atmosféru, v které byla nešťastná, Štěpánka.

Opravdu bylo období, kdy jsem si říkala, zda by mámě nebylo lépe bez dětí. Dnes už chápu, že musela hodně pracovat, aby měla peníze na domácnost a prostě dělala, co bylo v jejích silách. Mrzí mě, že jsem jí její nedostatky dost často vyčítala a uzavírala se pak do sebe,“ hodnotí dnes stav věcí žena, která si začala uvědomovat, že život nemusí vždy odpovídat obrazům, které vidí v televizních seriálech a že uklizená kuchyň a plná lednice jsou sice dobrým základem pro rodinu, ale důležitější jsou jiné věci.  

Dnes jsou v mých vzpomínkách hlavně báječné společné dovolené, aktivně strávený čas, o který se rodiče snažili, co to jen šlo, a samé pozitivní věci. Bylo jich možná méně, než bych si představovala a nebyly dokonalé, ale vím, že je chystali rodiče s láskou. A doufám, že až moje děti vyrostou z plenek, budu pro ně stejně dobrou mámou, jako byla pro mě ta moje,“ uzavírá svůj příběh Štěpánka.

Přečtěte si také:

   
17.10.2016 - Příběhy - autor: Marcela Macáková

Komentáře:

  1. avatar
    [8] amphora [*]

    Sml15 celý ten článek je nějaká slátanina o ničem...???Sml80

    superkarma: 0 17.10.2016, 13:27:30
  2. [7] Pavla_b [*]

    denkas — #6 gerda — #1 Také tomu nerozumím a nevidím pointu. Paní píše, že si říkala, zda by mámě nebylo lépe bez dětí - no když tohle napdane dítě, tak to je už teda hrozný.Sml68 A v závěru doufá, že bude pro děti stejně dobrou mámou, jako byla ta její pro ni.Sml58 To s výše uvedeným nějak nekoresponduje. Sml80

    superkarma: 0 17.10.2016, 13:23:04
  3. avatar
    [6] denkas [*]

    Matka kašlala na dítě i na domácnost Sml80 a co teda pro ni dělala? Nějak sem to vůbec nepochopila .

    1. na komentář reaguje Pavla_b — #7
    superkarma: 3 17.10.2016, 11:28:32
  4. avatar
    [5] gerda [*]

    Nikar — #4Podstatné tam vůbec není řečeno: není důležité mít narvanou ledničku a prkenici, důležitější je mít čas jeden pro druhého. Na to se pak vzpomíná - jak nám četli pohádku před spaním, co jsme si povídali cestou na nákup, pofoukali rozbité koleno, jak jsme na procházce hledali šnečí ulity a házeli žabky do vody...prostě to, co se koupit nedá. To je důležité ze všeho nejvíc a z toho se čerpá Sml58.

    superkarma: 1 17.10.2016, 10:08:05
  5. [4] Nikar [*]

    Až když mám vlastní děti, doceňuji, co vše pro mě moje máma dělala - sice mám také děti, ale i když pracuji, nemohu přece zapomínat dávat dětem svačinu apod. Myslím, že si paní trochu rozporuje v textu, doceňuje, co pro ni matka dělala, i chápe, co musela obětovat pro rodinu, na druhou stranu píše, že uklizená kuchyň a plná lednice jsou sice dobrým základem pro rodinu, ale důležitější jsou jiné věci. Tak co si z toho mám vybrat?

    1. na komentář reaguje gerda — #5
    superkarma: 1 17.10.2016, 09:45:43
  6. [3] bobani [*]

    zajímavé čtení

    superkarma: 0 17.10.2016, 09:33:16
  7. [2] Andreadornova [*]

    Moje dětství nebylo dokonalé, ale mamce jsem nikdy nic nevyčetla.

    superkarma: 0 17.10.2016, 08:50:45
  8. avatar
    [1] gerda [*]

    No jo, to vidí teďSml80. Ale dětmi jsme jen jednou v životě a dětství by nemělo probíhat před televizí s americkými seriály. Pro děti jsou důležití živí rodiče, prarodiče - prostě lidi. Tahle paní bude do smrti ochuzena o dětství a v článku nějak postrádám pointu. Jestli matku obdivuje natolik, že bude její model kopírovat - anebo to pro ni bude odstrašující příklad, jak to rozhodně být nemá?Sml80Sml80

    1. na komentář reaguje Pavla_b — #7
    superkarma: 3 17.10.2016, 06:38:33

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme