Bulvár

Autostop málem zaplatila životem


Šest dnů děsu ve tmě na půdě rodinného domku. Sadomasochistické pomůcky. Pouta. Lékařské nástroje. Gynekologické křeslo. Kamera.

Ilustrační foto

Tak skončil autostop jednadvacetileté Elišky M. z Prahy, vracející se z Karlových Varů od přítele.

..............................

Mávající postavičky na krajnicích. Studenti, čundráci, lidé, kterým ujel autobus. Anebo prostě jen ti, kteří mají hlouběji do kapsy a potřebují se snadno a rychle dopravit z místa na místo. Ty všechny často potkáváme na trasách našich silnic. Postávají s napřaženou rukou, se zdviženým palcem a s nadějí, že jim někdo zastaví.

Kdo by neznal autostop! Nejlevnější, nejzábavnější a rozhodně nejzajímavější způsob silniční přepravy. Kdo z nás ovšem také někdy neslyšel o nástrahách, které s sebou stopování přináší! Média jsou plná zpráv o násilnících a znásilněných stopařkách, o oloupených studentech, v lepším případě jen vysazených uprostřed lesa. Všichni dobře vědí o nebezpečí, které autostop skýtá. Ale ti, kdo jeho kouzlu podlehli nepřestanou, dokud jednou nenarazí.

 

..............................

 

Pňovičky. Malá obec Teplicku. Nikdo z obyvatel neměl ani tušení, co se děje za zdmi domku stojícího tak trochu stranou za vysokým plotem obklopujícím zanedbanou zahradu. Vilku před pěti lety koupila starší nenápadná dvojice, která se do vlasti vrátila po několikaletém pobytu v sousedním Německu. Stanislav Slabihoudek a Marcela Linhartová.


S únosci se mladá žena potkala před dvěma lety, 5. srpna, na silnici z Karlových Varů do Prahy. Ve městě navštívila svého přítele a prázdninový pobyt si pořádně užila. Odpočatá, plná optimismu se vracela domů. Zkušené stopařce se tentokrát příliš nedařilo a vážně začala uvažovat o linkovém autobuse. Kéž do něj nastoupila...

 

..............................

Únos
Ilustrační fotoKonečně se dočkala. Nasedla do nablýskaného zeleného Mercedesu Vito s tmavými skly a v pohodě se uvelebila na zadním sedadle za postarší podsaditou blondýnu, společnici asi šedesátiletého, proplešatělého řidiče. Vypadali slušně, nabyla dojmu že jde o dobře situované manžele. 
 

Po několika kilometrech jízdy auto zastavilo. Slabihoudek se přesunul k ní dozadu a začal dotírat. Mával přitom pistolí a nožem. Eliška se bránila, dokonce se jí podařilu stočit zbraň a dvakrát vystřelit. To muže vytočilo, třikrát dívku řízl nožem, škrtil jí a nakonec přemohl. Poté ji spoutanou odvezli únosci do jejich domu v Pňovičkách.

 

Ve stavení bezbrannou dívku dvojice odvlekla do podkroví, kde měla zbudovanou speciální komůrku s polstrovanými dveřmi, trochu ordinaci, trochu mučírnu. Dominovala jí postel s poutacím řetězem a gynekologické křeslo. To už šlo opravdu do tuhého.

 

Linhartová, která měla zdravotnickou průpravu, unesené dívce odborně ošetřila řezné rány, a pak jí píchla do žíly neznámou omamnou látku. A od toho okamžiku se mladá žena potácel v hrozivém mátožném snu, jako z nejhoršího hororu.

 

Peklo na zemi
Naprosto ztratila pojem o čase. Na očích měla lyžařské brýle přelepené páskou. Jídlo dostávala nahoru do mansardy. Osobní hygienu jí prováděla Linhartová. Jen občas ji vyvedli na toaletu, jinak používala dětský nočník. Slabihoudkova pomocnice ji průběžně otupovala léky a injekcemi.

Po celou dobu svého nedobrovolného pobytu, kdy Eliška netušila, jaké s ní má perverzní dvojice úmysly, prožívala muka. Slabihoudek otupělou, stále upoutanou nahou oběť aranžoval do ponižujících póz. Osahával ji, „vyšetřoval“ na gynekologickém křesle, přivazoval ji na kříž zbitý z dvou prken. A všechno přitom spolu s „asistentkou“ natáčeli na kameru.

Unesená dívka musela napsat svůj životopis, vyplňovat dotazník, v němž byly otázky sexuální povahy. Muž ji také pečlivě měřil, jako by jí bral krejčovskou míru na šaty. Přitom se s partnerkou domlouval na jejím budoucím prodeji k prostituci do zahraničí.

 

Unesenou Elišku M. v domě v Pňovičkách věznili šest dnů, než se jí podařilo utéci a vyhledat pomoc.

 

Útěk
Dívka utekla až 11. srpna ve čtyři hodiny časně ráno – v okamžiku, kdy Slabihoudek po nedobrovolném natáčení porna zapomněl v jejích poutech klíč. Únoskyně Marcela Linhartová před soudem

Ze zamčené místnosti se jí podařilo prolézt půdním okénkem na střechu a odtud sešplhala po televizním kabelu a větvích sousedního stromu na zahradu.

 

Strach ji hnal až do dva kilometry vzdálené sousední vesnice Křemýž, protože se bála požádat o pomoc v bydlišti únosců.

Shodou okolností v domě bydlel policista, který dívce přivolal pomoc. Po výpovědi na policii se do Pňoviček vypravilo ozbrojené komando.
Oběť únosců Eliška M.
Poté, co  vyzvali únosce, aby se vzdali, se z domu ozval jediný výstřel. Osmapadesátiletý Stanislav Slabihoudek se zastřelil.

 

Jeho společnice, dnes šestapadesátiletá německá občanka Marcela Linhartová, se u soudu bránila, že ji k jejímu jednání Slabihoudek přinutil. Že jen vykonávala příkazy ozbrojeného člověka, kterého se bála.

Muž údajně vyhrožoval, že zastřelí ji, její matku i unesenou Elišku. Pražský vrchní soud jí však neuvěřil a za únos jednadvacetileté ženy definitivně poslal Marcelu Linhartovou na 6,5 roku do vězení.

 

................................

 

„Autostop je záležitost, která může být velmi neblahá pro obě strany, tedy pro řidiče i stopující,“ říká známý sexuolog Jaroslav Zvěřina. „Je třeba si uvědomit, že v poměrně těsném prostoru auta se ocitnou lidé, kteří o sobě vůbec nic nevědí. Nevědí, co je ten druhý zač, jaké má případně úmysly.“  Podle Zvěřiny přitom řidič na sebe navíc bere i zodpovědnost, že pokud se při další jízdě stane něco nepředvídaného, není pro takovou událost pojištěný.

 

„Uvádí se, že z počtu žen, které sexuální útok přestály, jej ohlásí asi 30 %. Ostatní to z různých důvodů tají. Mezi takové důvody patří, že se znásilnění dopustil přítel, kterého vdané ženy nechtějí prozradit nezřídka i kvůli tomu, že by se před manželem prozradil jejich vztah, mnohé se bojí opovržlivých reakcí okolí, což zejména na venkově nebývá nic neobvyklého, další se to snaží zatajit kvůli rodičům, aby se tím netrápili, starší kvůli dětem. Řada žen si není jistá, zda by si to jejich okolí nevysvětlovalo jinak, než jak tomu skutečně bylo. Bojí se o pověst.“

 

MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. také radí:

 

♦ Nebezpečnější je stopovat v noci, v odlehlých místech. Výskyt „lovců stopařek“ je rozšířený především v okolí velkých měst, ale občas i na venkově, když se samotné ženy vracejí z tanečních zábav do bydlišť v jiných obcích.

♦ Doporučuji galantní doprovod ze zábav a podobných akcí, poskytnutý ženě, která se někdy ocitne sama. Garde není staromilství, ale kavalírský záslužný počin.

♦ Každý pachatel se může v dané situaci chovat úplně jinak, někdy docela nepředvídatelně. Zásadní je neposilovat jeho negativní emoce. Snažit se s ním komunikovat. Nebýt mu zcela po vůli, ale mluvit na něj. Někdy se podaří mu úmysl rozmluvit.

♦ Napadená žena nesmí zpanikařit a měla by využít každé možnosti k útěku. Doporučuji křičet, pokud je naděje, že to někdo uslyší. Velmi důležité je nevyhrožovat pachateli následky jeho počínání – mohlo by ho to vést k ještě horší agresi.

 

♦ Pokud to lze, žena by se měla pokusit mírnit agresi pachatele, třeba mu i říci, že se ji líbí a že je ke styku s ním svolná, a pak ho zkusit přesvědčit, že jindy a na jiném místě by to bylo lepší. Rozhodně není dobré a je nebezpečné násilníkovi hrozit udáním.

 

Existují dva aspekty, proč by to každá znásilněná žena měla útok nahlásit. Tím prvním je, že pachatelé činů by neměli zůstat nepotrestáni. Spravedlnosti by neměli uniknout i proto, že by čin mohli zopakovat, když se jim po předešlém podařilo zůstat v anonymitě,“ říká doktor Zvěřina.

 

Vedle toho každá ze znásilněných žen by měla být vyšetřena lékařem, aby se předešlo případným zdravotním následkům. Většina z nich potřebuje přinejmenším psychologicko – psychiatrickou pomoc.

Mnohé z těch, které se rozhodly nastalou skutečnost utajit, se s tím pak ve svém nitru trápí. Mohou pak u nich nastat poruchy s až doživotními následky," varuje sexuolog.

Bohužel u nás neexistují centra, kde by se tyto ženy mohly přihlásit anonymně. Určitě by se zvýšil počet těch, které by tak po znásilnění lékařskou pomoc vyhledaly."

Měly by to však i za současných podmínek udělat všechny beze zbytku. Kvůli sobě, ale i z důvodů prevence kriminality," uzavírá Jaroslav Zvěřina. 

 

Bojíte se jezdit stopem, nebo je to váš oblíbený dopravní prostředek? Zažila jste někdy situaci, kdy vám bylo opravdu pořádně ouzko“?

   
14.11.2008 - Společnost - autor: Marie Šrámková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [61] Jarkkka [*]

    Autostop neprovozuji ani z jedné stránky. Zastavit se někomu bojím a abych sama stopovala, na to nemám nervy Sml16

    superkarma: 0 16.01.2013, 20:09:05
  2. [60] musilovahana [*]

    Také jsem se stopovat bála.

    superkarma: 0 16.09.2012, 10:17:55
  3. [59] Permonice [*]

    Rikina: tady mě obviňují,že Tě straším,ale někdy je dobré se občas podívat na to,co se může někomu stát a to byla náhoda,já nikdy nestopuji,stopovat nebudu,ale jak už jsem napsala,ať si každý dělá co chce,je to jeho život,co se týká cest domů potmě,snažím se je minimalizovat a když odněkud jdu,zavolám manželovi nebo mi jde naproti

    superkarma: 0 19.11.2008, 08:35:19
  4. [58] Permonice [*]

    femme.fatale: nenadsazuj,je jasné co jsem tím chtěla říct,já jsem nestopovala nikdy a stopovat nikdy nebudu,ať si ale každý dělá co chce,je to jeho věc

    superkarma: 0 19.11.2008, 08:30:21
  5. [57] Permonice [*]

    jeny55: naprosto souhlasím

    superkarma: 0 19.11.2008, 08:28:48
  6. avatar
    [56] Solei [*]

    vzpomeňme si na Pavlu Beranovou...

    superkarma: 0 18.11.2008, 09:20:39
  7. avatar
    [55] Dášule [*]

    Stopovala jsem a často. Půl roku každou sobotu Bratislava-Brno a pondělí zpět, 5 let 1 x měsíčně Praha - Olomouc a zpět a k tomu výlety. Je to už hodně dávno. Neříkám, že to bylo bezpečné, ale nebezpečné asi jako cesta jakýmkoliv dopravní prostředkem. Největší riziko bylo, že se auto vybourá. Později jsme běžně brali stopaře. Dnes stopaře nebereme, někdy si vzpomenu, jaké to bylo, když jsem někam spěchala já, ale uvědomuji si, že dnes je to mnohem větší riziko. Jet i brát.

    superkarma: 0 17.11.2008, 21:58:37
  8. avatar
    [54] jeny55 [*]

    stopem,nikdy za žádných okolností.

    superkarma: 0 17.11.2008, 20:52:44
  9. [53] Rikina [*]

    Permonice: nesledovala žádný díl pořadu Na stopě. Ani nevím, že takový pořad existuje. Nicméně, jak již zde bylo řečeno, není reálné nechodit nikde sama. Do práce musím, a vracím se obvykle kolem osmé až deváté hodiny večerní. Někdy i později. Koho bych asi tak měla žádat o každodenní doprovod? Městskou policii? A co se týče toho svezení - to se odhadne, jak píše Suzanne, kdyby se mi někdo nezdál, nenastoupím. Pochopitelně je třeba jisté obezřetnosti. Ale zase nemíním prožít život za pecí a ve strachu, co by se mi mohlo všechno stát, když vystrčím nos z domu.

    superkarma: 0 15.11.2008, 23:40:45
  10. avatar
    [52] femme.fatale [*]

    Permonice: a zprávy sleduješ? To bys nesměla ani chodit po chodníku, jezdit autem, vlakem, autobusem....možná ani jíst bys neměla
    Já jsem v tom případě ale asi odsouzena k bídné smrti, protože domů ze školy se vracím téměř výhradně za tmy a jaksi momentálně není nikdo, kdo by mě doprovodil

    superkarma: 0 15.11.2008, 18:50:14
  11. avatar
    [51] Ťapina [*]

    Permonice: Takže nemáme nikam chodit samy, ani do práce? Tak jo, vezmu si to k srdcia od příštího týdne nedělám

    superkarma: 0 15.11.2008, 18:04:53
  12. avatar
    [50] Suzanne [*]

    Permonice: he? Co ji strašíš, prosím tě? Asi takhle, pokud se má stát průser, tak se ti můžeš stát, když přebíháš samotná garáží k autu. A Rikina není náctiletá Mařenka Sama jsem takové svezení zažila nesčetněkrát, třeba i v zahraničí. A jednou jsem při stopování spatřila řidiče, pěkně se mu omluvila, že jsem se spletla. Nelíbil se mi, tak jsem nenastoupila.

    superkarma: 0 15.11.2008, 16:07:08
  13. [49] Permonice [*]

    Rikina: tak takovou naivitu jsem v dnešní době ještě neviděla,nesledovala jsi poslední díl pořadu Na stopě?tam žena také šla náhodu pár set metrů sama doma,když se pohádala s přítelem,který ji náhodou nedoprovodil a její tříletý syn se jí už nikdy nedočkal,nechci popisovat jak dopadla,tohle se Ti milá Rikino stane jen jednou a následky budou fatální

    superkarma: 0 15.11.2008, 14:53:22
  14. [48] xenie [*]

    Za unos jen 6,5 roku ? To dalsi uchyly opravdu odradi

    superkarma: 0 15.11.2008, 10:58:22
  15. avatar
    [47] paníliška [*]

    Jsem srab, takže nestopuji, nestopovala jem a stopaře neberu.

    superkarma: 0 15.11.2008, 10:06:22
  16. avatar
    [46] kareta [*]

    Jednou jsme s kamarádkou stoply v řecku takovýho mazla, že jsme jen mlčely a hypnotizovaly ho "zajeď do hájku!Zajeď do hájku!!" No a on nezajel To jsme se shodly, že by bylo fajn být zmermomocněna zrovna TAKOVÝMHLE

    superkarma: 0 15.11.2008, 08:04:46
  17. avatar
    [45] OlgaMarie [*]

    Naposled mě a manžela vzal stopem náčelník syrakúzké policie v tak špinavém autě, že jsem nepoznala ani vůz. Nadával na turisty, že jich je plné město a povozil nás i do míst se zakazem vjezdu a karabiniery salutovali. Sebral nás u zastávky busu, aby nám řekl, že v neděli nic nejezdí.

    superkarma: 0 15.11.2008, 07:48:10
  18. avatar
    [44] Suzanne [*]

    Stopovala jsem od svých 15 let, cca do 25 Stejně jako moje sestra, stejně jako spousta dalších holek. Neustále mi ujížděly autobusy a když jely dva za den, tak to byl holt jediný způsob, jak se někam dostat No co už. Stopařů jsem pak vlastním autem popovezla desítky.

    superkarma: 0 14.11.2008, 18:53:53
  19. [43] Rikina [*]

    Záměrně nestopuju. Ale když se stane, že jsem někde na výletě, daleko od domova, a z nějakého důvodu nestihnu původně zamýšlený dopravní prostředek, následkem čehož musím jít někam pěšky, tak náhodné nabídnuté svezení neodmítnu. Naopak jsem ráda, že mě někdo sveze, a nemusím jít kolik kilometrů. Dlužno konstatovat, že řidiči jsou velmi slušní, sami zastaví a ptají se, jestli nechci svézt, když vidí osamělou osobu jdoucí krajinou. Nikdy jsem neměla nejmenší důvod některého z nich podezírat, že mě chce zavraždit a pohodit do škarpy, a taky se o to žádný z nich nepokusil. Vesměs to byla příjemná setkání. Jinak chodím často sama, vlastně denně, zvečera domů, po setmění. Kdybych se měla bát, tak nemůžu jezdit do práce.

    superkarma: 0 14.11.2008, 17:08:57
  20. avatar
    [42] gwen [*]

    Nikdy jsem neměla důvod jet stopem. Moji ségru jednou jakejsi hajzl zatáhl do auta, šla večer po ulici. Řítil se šílenou rychlostí a lil do sebe chlast. Ségra mu dupla na brzdu a rychle, ještě za jízdy vyskočila. Byla to nahlásit, ale policajti stejně nic neudělali.

    superkarma: 0 14.11.2008, 15:25:14
  21. [41] mindulinka [*]

    Jo a v létě chodím do hospůdky pár metrů od nás - jen přes lesík - ale to sedáváme na terase a mám sebou našeho pejska, který mě pak doprovodí domů - to je ten nejlepší doprovod, cestou domů mu sundavám náhubek

    superkarma: 0 14.11.2008, 15:18:55
  22. [40] mindulinka [*]

    Meander: spíš je to o tom, že jsem vždycky měla kolem sebe lidi ze stejného bydliště, okolí a hlavně i hospůdky v blízkosti. Nejvíc jsem chodila s kamarádkou z vedlejšího vchodu - takže jsem vlastně šla domů sama asi 3 metry.

    superkarma: 0 14.11.2008, 15:16:50
  23. [39] mindulinka [*]

    Meander: no já zase tak často moc nechodila - spíš dřív a to jsme šli opravdu parta lidí a spala jsem pak u kamarádky a domů chodila až druhý den - slušný člověk chodí domů za světla, ne . A teď, když jsi du posedět do hospůdky - tak se opravdu buď odvezu sama nebo taxíkem - co je na tom nepochopitelného. V době diskoték - mě naši nikdy nedrželi doma, ale vždy je zajímalo, abych domů nešla sama, i kdyby pro mě ve 3 ráno měli přijet - i když to se nestávalo. Nevím, co to má s muslimstvím co do činění.

    superkarma: 0 14.11.2008, 15:15:24
  24. avatar
    [38] Meander [*]

    mindulinka: Fakt? Ty bláho, to si neumím představit. Vy jste muslimská rodina?

    superkarma: 0 14.11.2008, 15:10:55
  25. [37] mindulinka [*]

    Manx: a po VŠ jsem už chodila s budoucím mužem - vyzvednul mě před domem a tam mě také vrátil. A pokud jdu teď sama (manža doma s dítětem) - tak buď jedu autem (stejně jako těhu nemůžu pít) nebo si vezmu na cestu taxika.

    superkarma: 0 14.11.2008, 15:10:41
  26. [36] mindulinka [*]

    Manx: fakt ne, z dob diskoték jsme chodili v partě lidí a přespávala jsem u kamarádky, ale cestou k ní nás šlo min. 5 kousků. A pak občas pro mě starší brácha jezdil a na VŠ byl vždycky přítel, který u mě na koleji pak přespal - pokud ho nechytla vrátná.

    superkarma: 0 14.11.2008, 15:09:08
  27. [35] Tini [*]

    Ja jsem stopovala asi dvakrat v zivote, vzdy jsem mela strach i kdyz jsem byla s kamoskou. Cili uz vice nestopuju a stopare neberu!
    S policii bych si taky nebyla jista, pac si vzpominam na znamou, ktera sla ohlasit znasilneni a pan mily policista ji rekl...no a to se divite, kdyz mate na sobe tohle

    dajdada: Obdivuji, moc chytre jsi to zvladla!

    superkarma: 0 14.11.2008, 15:02:33
  28. avatar
    [34] wich [*]

    Meander: Na Policii bych asi taky nešla Nevěřím jim a odborníci na psychologii, aby dokázali mluvit s člověkem, kterému se něco podobného stane, taky nejsou. Nedokázali mi nikdy pomoct v "banalitách", jak bych jim mohla věřit, že mi pomůžou v nějaké vážné věci?

    superkarma: 0 14.11.2008, 14:44:41
  29. [32] mindulinka [*]

    Nestopovala jsem a stopaře neberu - co já vím, co je to za člověka.
    Nikdy jsem z hospůdky apod. nešla sama - vždy jse měla doprovod.

    superkarma: 0 14.11.2008, 14:21:18

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [31] Julianna [*]

    Tak z toho mám husinu, brrrrrrrrr, co to je za hovada? 6,5 let? Doživotní trest na takové úchyly, nenávidím násilí jakékoliv na komkoliv.

    superkarma: 0 14.11.2008, 14:13:36
  2. avatar
    [30] Solei [*]

    kareta: Juanita.rabanillo: jo to by mohlo pomoct, poslat na ně Erínie

    superkarma: 0 14.11.2008, 13:44:24
  3. [29] Juanita.rabanillo [*]

    Kareta: Dobrý nápad.. Jdu na to :D

    superkarma: 0 14.11.2008, 13:39:30
  4. avatar
    [28] kareta [*]

    Meander: já to na policii ani nezkoušela To už je účinnější dotyčného proklít

    superkarma: 0 14.11.2008, 13:19:15
  5. avatar
    [27] Meander [*]

    wich: Vylezla. Musela bys na policii, kde by se hodní pánové postarali o to, aby sis to (asi terapeuticky) prožila znovu a znou. Pak by tě vytáhli na místo, kde se to stalo, a tam by si tě pěkně vyfotili. A po veeeelmi dlouhé době, kdyby ho náhodou chytli, by po tobě chtěli, abys jim to ještě podrobně vypověděla u soudu.
    Jestli se mi někdy něco stane a já to přežiju, ani omylem to neohlásím

    superkarma: 0 14.11.2008, 13:06:26
  6. avatar
    [26] wich [*]

    kareta: Teď se dívám na ten slovosled v mém příspěvku Co jsem u toho dělala?
    Jsi skvělá, že jsi to zvládla. Já bych po přepadení asi nevylezla z domu

    superkarma: 0 14.11.2008, 13:03:09
  7. avatar
    [25] Tulinka [*]

    Nikdy jsem nestopovala,stopaře neberu

    superkarma: 0 14.11.2008, 12:56:25
  8. avatar
    [24] kačinka [*]

    Zamlada jsem jezdívala stopem furt, nikdy jsem neměla sebemenší problém. Ale faktem je, že mi často čouhalo z báglu geologické kladivo

    superkarma: 0 14.11.2008, 12:30:34
  9. avatar
    [23] kareta [*]

    wich: paranoju jsem si zažívala pár týdnů po přepadení, a to jsem měla doprovod i na záchod Opravdu je lepší neriskovat- autostop snad ani mezi rizika nepatří, troufám si říct, že procento znásilnění a napadení je tu menší než na normální ulici- parku- baru- chodníku...dobře děláš, že dodržuješ pravidla bezpečnosti

    superkarma: 0 14.11.2008, 11:31:40
  10. avatar
    [22] wich [*]

    kareta: Strach o děti beru a z neznámého, či nemocí, to beru, protože přehnaný strach ze všeho a vidění úchyláka v každém a za každým rohem mi přijde trošku moc, člověk má pak docela komplikovaný život

    superkarma: 0 14.11.2008, 11:18:46
  11. avatar
    [21] wich [*]

    Ty nehty na fotce jsou hrozné

    superkarma: 0 14.11.2008, 11:14:20
  12. avatar
    [20] kareta [*]

    wich: no tak ne přátelé, ale společnost. Já se už bojím jen o děti, když někam jedou beze mě nebo jsou nemocné...sama mám pro strach uděláno Člověk se bojí neznámého, ne toho, co zná

    superkarma: 0 14.11.2008, 11:13:49
  13. avatar
    [19] evelyn [*]

    mne naucila stopovat babicka Pak jsem stopovala hrozne moc, se nam s kamoskou nechtelo jezdit narvanym busem ze skoly, tak jsme stopovaly

    superkarma: 0 14.11.2008, 11:09:01
  14. avatar
    [18] wich [*]

    Solei: Taky si říkám, co to je za muže, kteří dopustí, aby jejich žena stopovala

    superkarma: 0 14.11.2008, 10:52:04
  15. avatar
    [16] Meander [*]

    Solei: Bratr mojí spolužačky vzal stopaře, takového slušného studentíka, a ten mu rozstřílel hlavu na kaši. Takže nejen stopaři jsou ohroženým druhem

    superkarma: 0 14.11.2008, 10:47:06
  16. avatar
    [15] Solei [*]

    kareta: to jsem taky nedávno vysvětlovala přítelově babičce - neustále děsí jeho sestru jak je všude nebezpečí takže holka se bojí tam kde je v bezpečí ale tam kde by se bát měla se cítí zcela bezpečně.

    superkarma: 0 14.11.2008, 10:39:08
  17. avatar
    [14] Solei [*]

    wich: co se týká dobrého řidiče - i když manželé v příběhu asi vypadali seriózně tak s Tebou plně souhlasím. Bratr mé dobré kamarádky vzal stopaře - stopař má vážné doživotní následky bratr teď do konce života bude platit nemalý peníz odškodného.

    superkarma: 0 14.11.2008, 10:35:22
  18. avatar
    [13] Solei [*]

    "Nejlevnější, nejzábavnější a rozhodně nejzajímavější způsob" autostop za nic z toho nepovažuji.
    Nestopuji a chlap který dopustí aby jeho přítelkyně jela autostopem není dobrým partnerem. Ten můj by radši týden nejedl jen aby mi mohl koupit jízdenku na vlak a nemusel se o mně při autostopu bát.

    superkarma: 0 14.11.2008, 10:31:28
  19. avatar
    [12] wich [*]

    To je mi líto, že se svých přátel bojíš, když jsou opilí

    superkarma: 0 14.11.2008, 10:08:37
  20. avatar
    [11] wich [*]

    kareta: Jak jsem psala níže, když mám problém s autem (jakože nemívám), mám komu zavolat a ten přijede pomoct. Už se vidím, jak si pouštím do auta angažujícího se cizího chlapa

    superkarma: 0 14.11.2008, 10:07:05
  21. avatar
    [10] kareta [*]

    wich: poškodí ti auto, pak ti třeba bude "pomáhat" a je to Úchylové jsou vynalézaví Btw, stopom jsem projela tisíce a tisíce km a neměla jsem problém, za nebezpečnější považuju frakventované zábavní zóny, opilé přátele, soukromí...Pravděpodobnost, že v lese na mě číhá sexuální sadistický vrah je strašně malá

    superkarma: 0 14.11.2008, 10:02:48
  22. avatar
    [9] wich [*]

    Anime Otaku: Ano, to mne taky vytáčí, ta místa, kde stopaři stojí. V naprosto nepřehledných nebo nebezpečných místech (je vidět, že nejsou řidiči a jestli ano, tak špatní ). A když hňupa přejedeš, jdeš sedět ty

    superkarma: 0 14.11.2008, 09:58:25
  23. avatar
    [8] wich [*]

    kareta: Jak mne někdo může unést či nějak ublížit při stopování, když nestopuji? K tomu se vztahoval můj příspěvek.

    superkarma: 0 14.11.2008, 09:54:17
  24. avatar
    [7] Kremzina [*]

    V mládí jsem stopovala a asi i dost často. Dnes sama sebe nechápu. Ale nějak nebyly tak běžné taxíky jako dnes a třeba po maturitním večírku mě ani nenapadlo se domluvit s někým, aby pro mě v noci přijel Telefony taky běžné nebyly a mobily vůbec.
    Jen doufám, že dcera je opatrnější a NIKDY stopovat nebude, ale já jí odvoz vždycky dopředu nabídnu.

    superkarma: 0 14.11.2008, 08:57:12
  25. avatar
    [6] dajdada [*]

    na mě dlouho zapůsobyl film " Smrt stopařek",když jsem ho poprvé viděla ještě za totality, tak jsem měla taky jasno, že nikdy , nikdy, nikdy, nebudu stopovat! A ouha pak jsem za dalších pět let měla nepříjemnou zkušenost a jen díky své duchapřítomnosti a možná i štěstí a důvěře, kterou jsem vzbudila u toho , tak jsem se vlastně z toho vykecala, naslibovala jsem mu , že to taky chci, ale ne v autě a že pojedem nazpět do hotelu kde jsem pracovala, že půjdem tam na pokoj. Vše dopadlo dobře a kolegové ho úchyla spacifikovali.

    superkarma: 0 14.11.2008, 08:42:17
  26. avatar
    [5] kareta [*]

    wich: haha, stačí, když si tě někdo vyhlídne a počká si Pokud nechodíš POŘÁD s někým, tak se tě to týká

    superkarma: 0 14.11.2008, 08:22:06
  27. [4] Anime Otaku [*]

    Nestopovala sem nikdy, mám naštěstí vždycky sjednanej doprovod, nebo odvoz. Jinak stopaže neberu a většinu mám chuť srazit za to, ne jak blbejch místech stopujou, na nájezdech dálnic, nebo v prudkejch zatáčkách. Jednou mi jeden skočil před auto, ale to sem se neudržela, vystoupila sem a pořádně mu naflákala, holt když se naštvu, mám sílu jako medvěd, myslim, že ten klučina už asi stopovat nikdy nebude(ono to kolenem do rozkroku asi bolí)...

    superkarma: 0 14.11.2008, 08:20:18
  28. [3] 7kraska [*]

    "za komunistu" jsem bezne stopovala a rodice casto brali stopare, pak jsme s tim vsichni prestali - prestala to tady bejt bezpecna klec...jednou jsem stopovala v UK, vzali mne jen nejaci prestarli hippies, normalni lidi nebrali

    superkarma: 0 14.11.2008, 04:21:12
  29. avatar
    [2] wich [*]

    Tak to se mne netýká, nestopuji (mám vlastní auto a kdyby se cokoli stalo, mám spoustu lidí, na které se mohu obrátit a přijedou kdykoli kamkoli) a stopaře taky neberu, neb nevím, koho si do auta beru. A jako stopařka bych se taky bála, že dotyčný sice nebude úchyl, ale nebude také dobrý řidič.

    superkarma: 0 14.11.2008, 01:07:10
  30. avatar
    [1] Meander [*]

    Promiňte, ale pokud jde o ty informace pod rámečkem, no, musím se hořce zasmát

    superkarma: 0 14.11.2008, 00:09:40

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme