.

Autoritativní nebo demokratický rodič? Kdo ví?

Vztahy

Autoritativní nebo demokratický rodič? Kdo ví?

Rozhodovat za jiné je ošidné. Riziko, že rozhodnete špatně, je vysoké. Uvedu příklad: vaše dítě se dobře učí a jeho učitel vám doporučí, aby šlo z páté třídy na gymnázium. Co teď? Přihlásit ho, a připravit ho tím o kus dětství, nebo střední školu zatím nechat plavat v naději, že z deváté třídy se na gympl v pohodě dostane? Ale co když to v devítce nedopadne? Dilema, které prověří, jací jste rodiče, je najednou tady...

Spoléhat na dítě, že bude v jedenácti letech vědět, co je pro něj lepší, je science fiction. Muselo by být geniální, aby samo dokázalo odhadnout, jaké bude za čtyři roky, jaké v patnácti, co bude od života chtít ve dvaceti letech a co o deset let později. Dobře, takže rozhodnutí je stejně na vás.
Podklady pro to, abyste volili správně, nebudou nikdy úplné. Na jedné straně vyslechnete argumenty, že talentovanému dítěti konkurence na střední škole jenom prospěje, víc se toho naučí a jeho šance uspět při přijímačkách na vysokou bude vyšší. Zjistíte si co nejvíc podrobností o střední škole jako takové, o profesorech, promluvíte s rodiči studentů. No dobře, ale pořád nevíte, jak by se tam cítilo vaše dítě...
A pak je tu opozice, která bude tvrdit, že není dobré klást na dítě už od dvanácti let vyšší požadavky, než je nezbytně nutné, že dítě by mělo mít pěkné dětství, plné her, volnosti a poznávání, a nikoli dny nabité studiem a povinnostmi. Jenže co když mu dopřejeme delší dětství, ale pak na to doplatí, když v devítce u přijímaček jednoduše zazmatkuje, na školu se nedostane a jeho vize, že bude tím či oním, vezme za své?
A je vůbec důležité jít si za svým snem? Je to záruka štěstí? Chtít být doktorem nebo právníkem (aniž bych se dotýkala těchto profesí, to bych si nikdy nedovolila...)?
Ale zpět k vašemu rozhodování... Psycholog vám poradí, abyste přihlédli k osobnosti dítěte, k jeho povaze, k jeho talentu. Ale nikdo z vás nesejme břímě rozhodování, přihlášku na školu stejně musíte podat vy a důsledky ponesete také vy.

Rozepisuji se o tom takhle obšírně, protože ono jde ve skutečnosti o víc než jen o tu přihlášku. Dítě totiž perfektně vycítí vaši nejistotu.
Možná vám jednou vyčte, že jste si jako rodiče nevěřili, že jste se měli rozhodnout jakkoli, ale měli jste být hlavně pevní v kramflecích a nepřemílat pořád dokola, co a jak by bylo lepší, a neprohlubovat tím jeho vlastní nejistotu, kterou s sebou nese puberta.
Ale je dost dobře možné, že dítě vám vaši nerozhodnost vůbec nevyčte, třeba to naopak kladně vyhodnotí tak, že nejste dogmatičtí a autoritativní rodiče a že se nenecháte snadno a kýmkoli ovlivnit, což mu bude imponovat.

Co myslíte, čím by se měl rodič řídit, když rozhoduje o dalším osudu svého dítěte? Měl by spoléhat na sebe, na své dítě, na rozum nebo na intuici? Nebo na to jít jinak? A je lepší být rodičem autoritativním, nebo spíše demokratickým?
Vzpomínáte si na slova některých slavných hudebníků či sportovců, kteří měli jako děti svým rodičům za zlé, že své dětství obětovali tréninku či hudbě, aby vynikli, ale v dospělosti jim za to byli vděční... ?

Jak to vidíte Vy?

 
   
25.05.2004 - Láska a vztahy - autor: Annamarie

Komentáře:

  1. avatar
    [27] Andula [*]

    Jeremi: tak nějak, gymnázium, zvláště je-li dobré, navíc člověka dle mého rozvíjí po více stránkách, než jen čistě ve vědomostech a to také není k zahození

    superkarma: 0 25.05.2004, 21:00:12
  2. avatar
    [26] Jeremi [*]

    Ťapina: Přesně - se mnou chodilo na práva pár lidí z ekonomky (střední) nebo průmyslovky a většinou se dost ztráceli v pojmech, které pro nás gympláky byly naprosto běžné. O kamarádovi z průmyslovky, který se na VŠE horko těžko prokousával matikou, protože se navazovalo na učivo gymplu, ani nemluvě. Taky bych oponovala Katerině - radši obecný gympl a pak třeba krátká nástavba, když už nebude dotyčný chtít (nebo se nedostane) na VŠ. MMCH - neřekla bych, že jsou gympláci v praxi nepoužitelní. Poměrně slušně jsem si na VŠ přivydělávala brigádami coby administrativní síla a používala jsem přitom jenom znalosti z gymplu (ono taky v prváku na vejšce, co jinýho, že?).

    superkarma: 0 25.05.2004, 19:55:51
  3. avatar
    [25] Ťapina [*]

    Katerina: Ono záleží dost na tom, pro jakou VŠ se ten dotyčný potom rozhodne. Na technické směry se chodí líp z průmyslovek, ale jiné školy zase mají v přijímačkách obsah učiva na úrovni gymplu a z jiných škol se tam dostává dost těžko.

    superkarma: 0 25.05.2004, 19:06:05
  4. avatar
    [22] Ťapina [*]

    Rikina: Ono je rozdíl rozhodovat a postrčit určitým směrem. Kdyby mi naši kdysi dávno nenavrhli, že víceletý gympl by byl možná to pravé, tak bych vycházela do života ze základky, kde děti už před deseti lety posílaly učitelku tam, kam slunce nesvítí a kde se zrovna moc neučilo. S takovým základem bych asi těžko mohla dělat práci, kterou teď dělat chci a pro kterou je bezpodmínečně nutná vysoká škola.

    superkarma: 0 25.05.2004, 17:46:05
  5. avatar
    [20] Nanet [*]

    Pavluska:

    superkarma: 0 25.05.2004, 14:21:36
  6. avatar
    [19] risina [*]

    Moje demokratičnost stoupá s počtem dětí. Nejmladší dceru už "neřeším" tolik jako starší děti, má víc volnosti, koružky jí nenutím - a ona si sama vybrala 3, do kterých chodí - ale jen ve škole, na cvičení do města jsme ji vozili loni a nějak jsme to časově nezvládali, na flétnu do hudebky jsem nějak prošvihla termín přihlášení, tak to snad stihnu příští rok - když ona sama bude chtít a bude mi to připomínat. Co jsem ale neprošvihla, byly přijímačky na jazykovku, takže příští rok tam nastupuje do 3. třídy. Tím pádem už vím, že na gympl po páté ji honit nebudu. Na ten jsem se snažila přemluvit syna, o kterém říkali, že je hodně nadaný - ale zasekl se, nechtěl opustit kamarády. Šel na gympl až z devítky, kde měl pořád samé, teď se protlouká s trojkama a sem tam čtyřkou, takže to nadání asi není až tak velký.

    superkarma: 0 25.05.2004, 14:13:18
  7. avatar
    [13] šája [*]

    medved:

    superkarma: 0 25.05.2004, 11:17:36
  8. avatar
    [12] medved [*]

    me se trochu zda, ze clanek smesuje dve veci...jedna je autorita rodice, ktera je nezbytna i pro dite, protoze dite potrebuje mantinely kam muze zajit a kam ne...hleda je, broji proti nim, ale je nestastne, kdyz je nema ...a druha vec je rozhodovani o zivote ditete...o jeho budoucnosti...je jasne, ze patak nevi, co chce v zivote delat...nezridka to nevi ani maturant ...ale rodic je prece rodic od toho aby sve dite znal a dovedl posoudit jeho schopnosti...kdyz skolu nenavidi, tak je nesmysle ho cpat nekam na gympl jen proto, ze tam sel Beda od sousedu...na druhou stranu, kdyz se dite na zakladce evidentne nudi, tak nove podnety nezaskodi...ale dite by melo mit minimalne poradni hlas, protoze jde prece o nej...takove to vtelovani vlastnich ambici do deti je na nic

    superkarma: 0 25.05.2004, 10:58:12
  9. avatar
    [8] Jenny [*]

    S dcerou si můžu dovolit demokratický vztah, na syna musím jen a jen autoritativně...

    superkarma: 0 25.05.2004, 09:12:33
  10. [6] Hanule [*]

    Jsem demokratický rodič s autoritou. Např. televize. Stačilo říci, že se mi zdá, že hodně sleduje televizi. Sama si pak určila dva seriály denně a opravdu více se nedívá. Ale abych moc nechválila - občas i s demokracií jsou problémy.

    superkarma: 0 25.05.2004, 08:53:23
  11. avatar
    [5] Fifinka [*]

    No tak podle tohoho článku jsem autoritativní rodič vono to jaksi s dvěma chronicky nemocnými dětmi ani SAKRA nejde

    superkarma: 0 25.05.2004, 08:42:42
  12. avatar
    [4] Žábina [*]

    je to opravdu těžký, syn bude dělat přijímačky příští rok /z 9.tř./ a už teď se toho bojím....chce jít na stavební průmyslovku a vůbec nebere v potaz, že by se tam taky nemusel dostat ....

    superkarma: 0 25.05.2004, 08:31:44
  13. avatar
    [3] kosmokosmo [*]

    Ja jsem velmi autoritativni rodic.....a asi nejen rodic.....jenze pokud bych nebyla, moje deti by nejradeji rano zaply televizi a vecer by od ni vstaly. Jsem jenom pro rekneme limitovanou demokracii. Mam deti ve veku skoro 4 a skoro 7 let....a ty proste potrebuji jeste ukazat cestu, nekdy i temer "nasilim" / ted nemyslim fyzicke/........proste ukoly se delat budou a cist je taky dulezite se naucit, i kdyz zpocatku moje dcera/starsi - mela uplne odlisny nazor/. Ale musim rict, ze i pres pocatecni protesty , slzicky a dupani..... se tim, ze umi cist chlubi a uz se nemuze dockat, co noveho se zas nauci v druhe tride. Ja myslim, ze tim, ze se dite trochu 'prinuti' se vic ucit, rozhodne neztraci sve detstvi, protoze vysedavani u televize, pocitacovych her a zbytecne courani se po venku totiz za nezbytne nutne detstvi nepovazuju.
    Jasne, je treba spousta toho krasneho , co dela detstvi detsvim - cteni pohadek, povidani si v pred spanim, nejlepsi kamaradky a krasne saty, jak pro princeznu, vylety k jezerum a prochazky na zmrzlinu.........ale myslim, ze je treba i v detstvi mit svoje povinnosti.....no a co jineho, kdyz uz ne skolu.
    Vsak ony jednou pochopi, ze je clovek "nutil"...z lasky.

    superkarma: 0 25.05.2004, 05:56:44
  14. avatar
    [1] femme [*]

    Já jsem byla vždycky pro své tři děti spíš demokratickým rodičem a vůbec toho nelituju

    superkarma: 0 25.05.2004, 00:18:52

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme