car

Milé ženy-in, řidičky. Svolávám vás k diskusnímu fóru na téma: automatická, nebo manuální převodovka? Chtěla bych znát váš názor.

Mám kamarádku, která si troufne řídit jen auto s automatem. Když ho nabourala a udělala z něj doslova rohlík, nabídla jsem jí, že jí půjčím svoje. Mou velkorysost razantně odmítla s tím, že neumí řadit a do auta s manuálem prostě nesedne. „Vždyť na tom nic není,“ snažila jsem se ji přesvědčit. „Vyjedeme někam na polní cestu a tam si to zase zopakuješ. V autoškole ses taky neučila na automatu, ne?“
„To už je sto let… a vždycky jsme měli automat,“ trucovitě odsekla a trvala na svém.
„Co na tom automatu pořád máš? Vždyť je to nuda! Jako v autobuse MHD,“ a udělala jsem tupý výraz. „Jen se držíš volantu a auto dělá všechno za tebe. Jako bys byla nesvéprávná. Ještě že ti to dovolí brzdit a přidávat plyn. Řazení je zábava, posloucháš zvuk motoru a s autem si tak nějak víc srostlá,“ rozplývala jsem se.
„Ještě řekni jedno tělo, jedna duše,“ posmívala se. „Pořád nervózně kvedláš kvedlačkou a máš v nohách křeče. Já si jedu pěkně v klídku a nemusím se bát, že mi to na křižovatce chcípne,“ přihodila si.

(Počkej, teď ti to nandám!)

„A kdo ví, jestli bys bourala, kdybys neměla automat! Určitě má dlouhé vedení a zareagoval pozdě.“ To ji evidentně dožralo a mně došlo, že jsem to trochu přepískla. „Tak promiň, no, až si někdy vyzkouším automat, třeba ti dám zapravdu.“

A jako bych to přivolala. Netrvalo dlouho a moje autíčko s manuálem se porouchalo. „Díky“ tomu jsme si mohla vyzkoušet různá auta. Od náklaďáku, čtěte ZDE, až po Smarta.

A právě tohle legrační vozítko mělo automat.
„Zapomeň na levou nohu a klidně si na ni sedni. Brzdový i plynový pedál se ovládá jen pravou.“
„Co bych si na ni sedala?“
řekla jsem hrdinsky, ale sotva jsem chtěla nastartovat, už byla levá v pohotovosti. Síla zvyku.

S tímhle autem jsem absolvovala hned první jízdu do Drážďan a zpět. Byla to opravdu pohodička, brzy jsem tomu přišla na kloub, ale zase mě to neuchvátilo natolik, abych tomu přišla na chuť.

Příznivci automatu, v duchu se vám omlouvám, je to docela fajn, ale vaše řady určitě nerozšířím. Zůstanu věrná manuálu.

Prostě starého psa novým kouskům nenaučíš.

Reklama