Fakt, že autisté jsou poněkud vzdálení našemu světu, ještě neznamená, že ten jejich vnitřní svět není možná bohatší a zajímavější. Možná toho ještě o nich hodně nevíme.

Autismus je popsán jako duševní choroba, projevující se odchylkou v sociálním chování, rovněž stereotypními, stále se opakujícími vzorci chování a nechutí či omezenou schopností komunikace. To ale zdaleka neznamená, že jim to nějak překáží v jejich vnímání okolního světa. Jen ho patrně vnímají o mnoho jinak, pravděpodobně více zevnitř než my. Dokladuje to fakt, že mnoho lidí, kteří se nesmazatelně zapsali do povědomí společnosti, trpělo ve více či méně rozvinuté formě touto, řekněme, odchylkou.

 

Autismem trpěl kupříkladu Albert Einsten. Rovněž muž, jehož zdokonalený vynález nám dodnes dělá nemalou službu, Thomas  Alva Edison, také hudební génius Wolfgang Amadeus Mozart, Henry Ford,  spisovatel Issac Asimov nebo slavný Alfred Hitchcock. Zdá se, že autisté nás ve svém zajímavém životě jen méně potřebují mít. Naproti tomu ve svých myšlenkách na nás nezapomínají.

Reklama