Kdo by neznal film Prázdniny v Římě? Ve své první velké roli se tu představila skvělá herečka, nádherná, elegantní a citlivá žena. Možná se vám těch superlativů zdá příliš, ale Audrey Hepburn byla ještě navíc velice skromná. Film jí vynesl řadu ocenění, po zásluze i Oskara za hlavní ženskou roli za rok 1953.

Díky své útlé postavě, kterou dodneška obdivujeme a možná trochu i závidíme, se stala módní ikonou své doby. A přesto – nikdy nemusela držet diety. Ona si naopak připadala hubená. Příčinu bychom našli v jejím dětství.

I když se proslavila především v amerických filmech, narodila se v Bruselu v roce 1929. Už jako miminko málem zemřela, když dostala těžký záchvat černého kašle. Její dětství nebylo vůbec radostné. Byla jedináček a navíc velký samotář. Trpěla neustálými hádkami svých rodičů, jejichž manželství nebylo vůbec šťastné a nakonec se stejně rozpadlo. Otec - bankéř - pocházel z anglické šlechtické rodiny, matka byla holandská aristokratka s dlouhým rodokmenem. Audrey

V pěti letech toto křehké děvčátko poslali do internátní školy v Anglii! Ustrašená Audrey tam zpočátku velice trpěla. Brzy se ale naučila perfektně anglicky a propadla baletu. Jejím snem bylo stát se primabalerínou.

Když se v deseti letech vrátila za matkou do Belgie, právě začínala válka. Ta její plány přerušila. Přestěhovali se do holandského Arnhemu, protože doufali, že se Holandsko německé okupaci vyhne. Po napadení Holandska se Audrey zapojila do nizozemského hnutí odporu, pracovala jako kurýr. Už to by bylo na román!

Válka Audrey poznamenala i zdravotně. Trpěla těžkou podvýživou, prodělala žloutenku, dostala astma. V Holandsku byl zoufalý nedostatek potravin. Později vzpomínala, že aby zapomněla na hlad, četla si a malovala. Zvláštní „dieta“, co říkáte?

První kus „opravdového jídla“ byla čokoláda, kterou dostala od vojáků osvobozenecké armády. Čokoládu milovala do konce svého života nejen proto, že pro ni měla příchuť svobody. Po válce se s matkou přestěhovali do Amsterdamu a posléze do Londýna. Audrey  se opět chtěla vrátit ke studiu baletu. Zjistila ovšem, že díky válečného strádání má natolik slabé tělo, že se musí se svým snem rozloučit. Herectví se tak vlastně stalo pro Audrey náhradním povoláním.

Zpočátku tančila v londýnských muzikálech a odtud byl jen krůček k malým rolím ve filmu. Když natáčela film Baby Monte Carlo, setkala se se spisovatelkou Colette, která hledala hlavní představitelku pro muzikál Gigi, který se připravoval na Brodwayi podle jejího románu. Když uviděla Audrey, měla jasno.

Brzy nato získala Audrey roli ve výše zmiňovaném filmu Prázdniny v Římě. Tento film odstartoval její hvězdnou kariéru. Byl to první americký film natáčený mimo Ameriku. A natáčel se na autentických místech tohoto jedinečného města. Ostatně Řím - podobně jako Paříž či Benátky - nelze nemilovat!

Film se stal pro Věčné město skvělou reklamou, lepší si přát nemohlo! Jedna z nejdramatičtějších scén se odehrává se na Piazza della Bocca della Verità. Ano – jsou to ona slavná Ústa pravdy.Ústa pravdy

Pokud jste byli v Římě, dozajista jste si tuto atrakci nenechali ujít a přesvědčili jste se, jak jste na tom s pravdomluvností. A pokud se tam teprve chystáte, určitě si ji zařaďte do svého programu. Toto mramorové dílko z 12. století se nachází ve vestibulu kostela Santa Maria in Cosmedin. Má průměr 166 cm a znázorňuje masku boha Tritona. Jeho obrovský obličej má pootevřená ústa. Už když se ke kostelu blížíte, máte pocit, jako by se tu něco dávalo zadarmo! Nic se tu sice nerozdává, ale také se nic neplatí! Vydržíte-li někdy i hodinovou frontu, rozhodně nebudete litovat. Návštěvníci Věčného města - a nejen japonští - to berou téměř jako povinnost. Zážitek to určitě je a nejen pro děti. Ona atrakce prý původně byla krytem římské odpadní roury. Podle středověké pověsti ústa sevřou ruku každého, kdo nemluví pravdu. Anebo jim dokonce ukousnou prst? Obzvláště populární byl prý tento tester mezi žárlivými muži, kteří tak ověřovali věrnost svých manželek. Kdo ví?

kostel

Vy budete určitě patřit mezi ty pravdomluvné. A když už jste tu, nic vám nebrání navštívit i samotný kostel. Tam už takový nával nebývá. Byl založen už v 6. století a několikrát byl přestavován. Poslední přestavby z období baroka byly v 19. století odstraněny a kostel byl uveden do stavu ze 12. století. A proč Cosmedin? Vysvětlení je zajisté více, ale jedno praví, že veškeré vybavení kostela je tak cenné, že se název odvozuje od řeckého slova kósmos, což znamená šperk nebo ozdoba.


Audrey a Gregory

Přímo úděsná scéna, kdy Gregory Peck předvádí vyděšené Audrey ukousnutou ruku

A určitě si takových působivých scén z filmu vybavíte více. Ale vraťme se k Audrey. Odjakživa toužila po rodině – šťastné rodině s milujícím a milovaným manželem a dětmi. Vlastně více než po kariéře, i když ta byla úctyhodná. Ze dvou manželství, která obě ztroskotala díky partnerově nevěře, se jí narodili dva synové, které nesmírně milovala. Stalo se tak ale až po několika potratech, kdy už si Audrey přímo zoufala.

Štěstí se na ni ale přece jen usmálo. Mimořádně krásný vztah prožila od roku 1980 až do své smrti s holandským hercem Robertem Woldersem, který byl o sedm let mladší. Nikdy se sice nevzali, ale pro Audrey to byla nejkrásnější léta jejího života. Zjistili dokonce, že byli za druhé světové války vlastně sousedé, žili v Holandsku jen patnáct kilometrů od sebe! Jak je ten svět malý! Usadili se ve Švýcarsku, Audrey přestala filmovat a stala se ambasadorkou UNICEF. Nikdy nezapomněla na bídu, kterou sama prožila za války, a tak zbytek života zasvětila pomoci hladovějícím dětem a jejich matkám. Postupně navštívila nejchudší země třetího světa a podařilo se jí upoutat pozornost médií i politiků. Když například navštívila v roce 1992 Somálsko, byla šokována, v jaké neuvěřitelné bídě tu žije drtivá většina obyvatelstva. A měla zásluhu na tom, že vláda USA zdvojnásobila svoji pomoc této zemi.

Po návratu ale začala mít Audrey vážné zdravotní problémy. Vyšetření ukázalo, že se jedná o rakovinu tlustého střeva v pokročilém stádiu. Zemřela ve spánku 20. ledna 1993 ve svém domě v Tolochenaz ve Švýcarsku.

Na našem webu si také můžete přečíst i o dalších zajímavých ženách:

Reklama