Atopický ekzém je vlastně taková „hysterická reakce“ vašeho organismu na dráždivý podnět; v podstatě se tedy jedná o specifickou alergickou reakci. Nejčastějšími takovými alergeny jsou potraviny, ale nejen ony mohou ekzém způsobovat. Naopak, spouštěčem ekzému může být v podstatě cokoli – záleží jen na vaší přecitlivělosti na konkrétní alergen. Běžnými alergeny jsou: prach, roztoči, peří, chlorem ošetřená voda v bazénech, parfémovaná tělová kosmetika…

Atopikova pokožka je velmi suchá, neboť má nedostatek lipidů, které v ní mají vázat vodu.

Alergický ekzém jako reakce na potraviny
Na počátku stojí alergen, který je zkonzumován, stráven s potravou a který střevní stěnou pronikne do krve. To už o něm ale organismus „ví“ a je podrážděn. Spouští se alergická reakce, která se snaží tuto nežádoucí látku vyloučit – a to kůží, která je jedním z nejúčinnějších vylučovacích systémů.

Jiné příčiny vzniku a projevení ekzému
Vznik atopického ekzému jakožto reakce na peří či jiné dráždivé látky je obdobný jako u potraviny. Ale pozor! Příčinou jeho „vybuzení“ mohou být i další faktory: infekce a chronické záněty, klima (mlhy, smog, výkyvy teploty), psychika (stres!) a hormonální nestabilita. Důležité místo v tomto výčtu mají i geny; sklony k ekzému jsou dědičné.

Nejčastěji se objevuje u dětí v kojeneckém věku, zhruba od tří měsíců. Propuká na obličeji, rukou a nohou, ale šířit se může na celé tělo. Později, u dětí předškolního věku, jsou typické projevy ekzému na krku a záhybech kůže – loketní a kolenní jamky, zápěstí, hýždě. U některých jedinců se s příchodem do puberty utlumí, jiní se ho nezbaví až do důchodového věku.   

Atopický ekzém má širokou škálu projevů. Lehčí formy se projevují hrubou kůží „jako struhadlo“, těžší puchýři, loupáním kůže a někdy i do krve praskajícími šupinatými ložisky. Kůže je citlivá a svědí, a tak se postižený škrábe (často i nevědomky ve spánku), čímž ještě zhoršuje svůj stav.

Léčení – mastičky a hlídání alergenů
Léčba atopického ekzému má dvě složky. Předně je třeba omezit kontakt s alergenem. Je-li problémem peří, pořídit peřiny z dutého vlákna či jiného „bezpérového materiálu“, jsou-li problémem prach a roztoči, přihlédnout k tomu při domácím úklidu, a tak podobně. Těžší je vypozorovat potravinový alergen. Je-li však jednou objeven, je třeba se jej vyvarovat důsledně, neboť opakovanou provokací tělo alergenu neuvykne, ale naopak je na něj ještě „vysazenější“.

Pozor na kojence: alergeny z potravy matky dráždí kojené dítě prostřednictvím mateřského mléka, do kterého pronikají; i čistě kojené dítě tedy může mít potravinami způsobený atopický ekzém.

Druhá fáze léčby spočívá v mazání postižené pokožky speciálními přípravky. Rozdělím je do několika skupin:

  • kortikosteroidy: tyto přípravky jsou velmi účinné – lékař vám je předepíše na akutní stavy, které doslova „hoří“. Jejich účinnou složkou jsou hormony, a to je problém: mají závažné vedlejší účinky, a proto nemohou být užívány dlouhodobě či na velké ploše. Používají se jeden až dva týdny, pak je potřeba přejít na nehormonální přípravky.
  • dehtové přípravky: krémy a masti na bázi přírodního dehtu, který je pouze vyčištěn (aby namazaný nevypadal jako horník po šichtě). Zklidňují, snižují svědivost a pomáhají hojit. Je možné je užívat neomezeně dlouho, neboť nemají vedlejší účinky .
  • zinkové přípravky: mají podobné účinky jako dehtové masti, ale nešpiní.
  • přípravky s ichtamolem: napomáhají regeneraci kůže, působí protizánětlivě, snižují svědivost a zvyšují prokrvení. (Podle mých osobních zkušeností jsou velmi účinné – ale ten můj má jednu nevýhodu: nevoní zrovna vábně :-). Naštěstí to po chvíli vyvětrá – ale do manželské postele se opravdu moc nehodí :-).)
  • imunomodulátory: nová generace léků, které zasahují přímo do imunitní reakce kůže a tím i do samotné podstaty ekzému. Nemají vedlejší účinky kortikosteroidů, a proto se doporučují zejména k ošetřování citlivého obličeje a krku. Jejich nevýhodou je, že pojišťovna nehradí jejich používání jinde než právě na citlivých partiích, které nejvíce ohrožují vedlejší účinky kortikoidů.

Léčba se dá podpořit i „vnitřně“, a to léky proti alergiím (antihistaminiky), zejména pokud víte, že jste se setkala s alergenem. Můžete tak dobře předejít akutnímu výsevu ekzému či ho alespoň zmírnit.

Špatnou zprávou je, že atopický ekzém – či spíše sklon k jeho výsevu – se nikdy nedá úplně vyléčit. Důsledným vyhýbáním se alergenu, pravidelnou péčí o pokožku a včasným zaléčováním ložisek lze však jeho výskyt zmírnit, někdy i úplně potlačit.

Na to, jak "majitelům" ekzému svědčí letní počasí, jsem se zeptala MUDr. Michaely Prosové z dermatologického centra Lymfoderma: "Velkým problémem ekzematiků v létě je pocení, protože pot pokožku velmi dráždí. Doporučuje se proto vyhýbat se situacím, při kterých hrozí, a pokud již k zapocení dojde, je třeba se osprchovat. Na sprchování je ale také třeba dávat pozor: přehnaná hygiena a chlorem ošetřená voda rovněž pokožce nesvědčí. Také je vhodné nosit volné oblečení z materiálů, které nedráždí a sají pot."

Ještě mě zajímalo, jak se snáší atopický ekzém a sluneční záření: "Snáší se dobře, vetšině nemocných se ekzém působením slunce zlepšuje. Ekzematikům se z toho důvodu doporučují též pobyty u moře," uvedla paní doktorka Prosová.   

A co vy, milé ženy-in? Trpíte také atopickým ekzémem? Trpí jím vaše děti? Jaké jsou vaše zkušenosti s jeho léčbou?

zdroje článku i dalších informací:

doktorka.cz
infodomecek.cz
alergie.cz

odborná pomoc:

MUDr. Michaela Prosová
z dermatologického centra Lymfoderma
(Senovážné náměstí 22, Praha 1)

Reklama