vadí mi když ni by mi do výstřihu koukal každý opilec a špinavec, píše na závěr svého přípěvku čtenářka s nickem átéčko. Ale exkluzivně pro vás, milé ženy-in, poslala uměleckou fotku svého dekoltu

Prsa žádné z nás, nejsou tak stará jako my. Na mě ještě v patnácti nebylo znát, že jsem holka. A protože si pamatuju ten pocit a jedovaté poznámky od spolužáků, jsem pro úpravu prsů. Ať už kvalitní podprsenkou, protože co si budeme povídat, že? Nebo třeba Decolenem. Nad operativní úpravou uvažovaly i ty z nás, co by se nám tady nepřiznaly.

Moje jedna kamarádka se rozhodla pro zvětšení poté, co zjistila, že větší košíčky plavek mají spolužačky její jednáctileté dcery. Druhá pak, když viděla výsledek u té první. A protože se prsa s implantáty více sledují, objevili u té druhé rakovinu. Nebrala to vůbec tragicky. Prošla si celou léčbou s minimální jizvičkou. Implantát rakovinu nezpůsobil a zůstal po operaci na svém místě. S humorem říkala, že nejhorší na tom bylo, že si půl roku nemohla dát večer skleničku vína.

Mně na mém plochém hrudníčku nakonec přece jen něco vyrostlo. A já jsem se začala hrbit, než jsem si uvědomila, že prsa jsou přece jen normální.

prsa

Netoužila jsem nikdy po nějakém žlábku, protože pozornost nerada přitahuji a vadí mi, když by mi do výstřihu koukal každý opilec a špinavec. A tak výstřihy nenosím a jsem ráda, protože aspoň nemám kůži zničenou sluncem. Takovou tu scvrklou a červenou, která nás, ženy opravdu nezdobí.

átéčko

Milá átéčko, zaujal mě příběh o kamarádce s rakovinou. Myslela jsem, že se v tom případě implantáty vyndavají. Ale asi je to případ od případu

Co vy na to, milé ženy-in. Máte také co říct k dnešnímu tématu? Věříme, že ano. Na vaše příspěvky se těšíme na adrese: redakce@zena-in.cz

Reklama