Bulvár

Ať žijí duchové?

Oblíbenou zábavou za dovolenkových večerů je vyvolávání duchů. Snad každý má s podobnou „zábavou“ zkušenosti. Já jsem třeba začínala už na dětských táborech, kde z nějakého důvodu byl naším cílem navzájem se co nejvíce vystrašit. Do ticha jsme odříkávali formuli vyvolávajíce Jana Wericha (zajímalo by mě, jestli existuje někdo, kdo duchy už vyvolával a Jana Wericha vynechal), když v tom Klárka zaječela, Adéla zaječela a vzápětí Tomáš a já současně. Když jsme doječeli, ptali jsme se Klárky, co se stalo. Říkala, že na stěně viděla lebku a hnáty. Mohlo to tam být, nemuselo to tam být – každopádně my ostatní jsme nic neviděli a vřískali pouze z leknutí - že začala Klárka. To nám bylo deset.

V patnácti, na jednom večírku velkých holek, jsem se o to pokusila znovu. Párkrát jsme vyvolávání musely přerušit kvůli našemu pochechtávání, způsobenému absurdní situací, ale nakonec se nám zadařilo. Přísahala bych, že sklenička opravdu klouzala po stole, a to i v momentě, kdy jsme zažehly oheň v krbu a v místnosti bylo jasné světlo. Dost jasné, aby bylo vidět, kdyby jedna z nás fixlovala a skleničkou hýbala ona. Bohužel jsme zároveň popíjely čůčo, a tak si vůbec nepamatuji, na co jsme se ptaly ani s kým jsme mluvily. V hlavě mi ale zůstala vzpomínka na moc příjemný večer.

V dospělosti jsem si na tuto milou seanci vzpomněla a zatoužila po další. Narazila jsem na dvě skupiny lidí – první říkali, že ničemu takovému nevěří, že je to dětinská hloupost, že to nebudou ani zkoušet a druzí mě se zvláštním, ustrašeným výrazem v očích přemlouvali, ať to nedělám.

Trochu jsem se o to zajímala a zjistila, že to opravdu nemusí být taková legrace, jak se mi původně zdálo. Z několika na sobě nezávislých zdrojů jsem se dozvěděla, že vyvolání toho kterého ducha je vlastně věcí náhody. Že vůbec neznamená, že když vyvoláváme ducha Jana Wericha, že přijde právě on (ani se mu nedivím, musel by toho věčného volání poťouchlých smrtelníků mít už skutečně plné zuby). Že vlastně může přijít kdokoliv. A v tom je právě to nebezpečí. Dozvěděla jsem se také, že má být několik sfér, kam duše zemřelých odchází a právě v té sféře, odkud je možné smrtelníky navštěvovat se pohybují ti, kteří mají na Zemi něco nedořešeného. Při snaze vysvětlit, co znamená „něco nedořešeného“, můžeme jít až kam nás vlastní fantazie pustí, a to jsou někdy černočerné propasti strachu.

Od vůle přece jen si vyvolání ještě jednou zkusit mě odradil příběh kolegyně, který mi vyprávěla jako nejintimnější věc, až teprve po dvou letech co jsme se znaly a dennodenně vídaly. Měla podobnou experimentátorskou vůli vyvolávat duchy jako já. Také se chtěla dozvědět, jestli existuje něco za, nebo jestli měl pravdu pan Darwin. A výsledek?

Pustili se do vyvolávání někde na chatě. Protože se styděla před ostatními pokládat otázky, o které jí opravdu šlo, ptali se všichni včetně jí na banality typu „Kdy se vdám?“ „Budu mít peníze?“ „Kdo zabil Kennedyho?“. Seanci uzavřeli obvyklou formulkou a šli spát. Od té chvíle měla moje kolegyně neustále pocit, že ji někdo pozoruje. Trvalo to skoro rok. Zpočátku se domnívala, že se jí to pouze zdá. Několikrát se jí stalo, že se v noci s hrůzou probudila s pocitem, že v pokoji někdo sedí a kouká na ni. Nikdy se jí ale nepodařilo přijít na to, jestli se jí to zdá, nebo jestli tomu tak je. Pomoc vyhledala až po jednom slunném jarním ránu. Zvolna se probouzela ze sna s pocitem tíhy na prsou. Jako by na ní někdo ležel. Probouzela se čím dál víc, ale pocit tíhy nejenže neodcházel, sílil. Když se probudila úplně, měla jistotu. Nezdá se jí to. Téměř se dusila. V panice vyskočila z postele, ale jako vždycky - nikoho neviděla. Toho dne vyhledala pomoc člověka, zabývajícího se okultismem. Měsíc mu trvalo, než se mu podařilo jí tohoto zbavit. Říkala mi, že už nikdy, nikdy vyvolávat nebude a zapřísahala mě, ať to také nedělám.

Těžko se mi věří něčemu, co jsem neviděla, u čeho jsem nebyla. Ale říct nebo jen myslet si, že lhala si také nikdy netroufnu. Co kdyby mě pak někdo nebo něco chtělo přesvědčit, že měla pravdu?

       
   
15.08.2003 - Společnost - autor: Michaela Veselá

Komentáře:

  1. avatar
    [56] Ťapina [*]

    To my jsme vyvolávali duchy jenom u baterky místo svíčky, takže se nám to nepovedlo. A je to asi dobře.

    superkarma: 0 09.12.2003, 21:59:29
  2. avatar
    [55] Simba [*]

    Jíťa*: Ten film je asi "Hráči se smrtí" ... taky jsem se u něho poprvé bála, ale podruhé ho už vidět nemusím. Duchy raději nevyvolávám, i když jako puboš jsem to taky zkoušela.

    superkarma: 0 03.12.2003, 10:48:42
  3. [54] zindule [*]

    Jednou jsme to zkoušely s holkama na intru, ale padla rána - spadla skříň, tak od tý doby ne.

    superkarma: 0 04.10.2003, 18:43:56
  4. avatar
    [48] k@tchabinka [*]

    Mili.. tak presne ten jsem chtela videt ale na nazev si vazne nevzpomenu :))

    superkarma: 0 19.08.2003, 10:51:02
  5. avatar
    [40] Sama [*]

    Tak mi máme ducha doma. Nevím proč si myslím, že je to ona. Nejdřív mě budila, tím, že se na mě dívala od dveří na chodbu. V té době jsem se jí fakt bála. Přesné stejné pocity jako ostatní - nemůžu se hnout, vykřiknout, něco mě dusí .... manžel nechápal do doby, kdy v pokojíku začalo hrát v noci Honzíkovo autíčko. Stálo osamoceně na polici .... reálné vysvětlení - nějaký zkrat. Sice ho ráno rozebral šroubek po šroubku a nic, ale dobře, vysvětlení měl. Pak pro něj dlouho nic - až do doby Adventu. Kačence bylo asi 4, Honzíkovi zhruba rok. Každoročně jim připravuji adventní překvapení do botiček, hezky každý den, aby to nestačili vyzobat:-) Podotýkám, že v té době ještě hodně tajně, takže ani nevěděli kde mám dárečky a sladkosti schované. Zřejmě už to bylo těsně kolem Štědrého dne, protože jsem už neměla v noci energii něco jim tam dát a poprosila o to . Ráno se mě udiveně ptal, kdy jsem jim to tam stihla dát, protože on na to samozřejmě zapoměl. Já nedala - on nedal - a přesto v botičkách bylo. Tak kdo asi? Od té příhody se "jí" nebojím. Pokud se jí podaří mě vzbudit, tak se jen pousměju a spím dál. Vím že hlídá. A ještě - letos jsem na poslední chvíli uklízela dětem pokojík, aby se vrátili do "čistého". Podařilo se mi rozsypat krabičku lentilek. Přísahám, že jsem ji sesbírala do posledního bonbónku a odešla s pocitem dobře vykonané práce. Večer se stavila kamarádka na kafe a já ji chtěla ukázat v pokojíku pár změn co jsem tam udělala. A ejhle na poličce u vypínače 3 fialové lentilky :-)
    Vzala jsem to jako odměnu od našeho hodného ducha a už jsem nad tím nepřemýšlela. Prostě si tu žijem vedle sebe a nepřekážíme si. I když teď co jsem to napsala tak mi leží v hlavě barva těch lentilek. nechtěla mě varovat? Není fialová závist? Tak nevím :-)

    superkarma: 0 16.08.2003, 19:05:24
  6. avatar
    [39] aninas [*]

    Duchove? To ne V podstate souhlasim s katchabinkou.
    A sugesce a autosugesce - ta existuje.
    Kdyz nekdo tvrdi, "ze zarucene videl ducha nebo nejaky ukaz" uz mu nevysvetlite, ze si to vsugeroval a ze je mozne "videt" i nemozne.
    Minule zivoty by nam mely pomoct k tomu, proc se nam neco deje v soucasnem zivote.
    Mezi nasim soucasnym zivotem a minulymi JE souvislost.
    Mne se v jednom z bytu stavalo, ze kdyz jsem ulehla do postele, tak jsem absolutne ztuhle, nemohla jsem otevrit oci ani se pohnout a to jsem jeste nespala a vnimala jsem. "Cosi" do mne chodidlama veslo a proslo celym telem a chtelo hlavou ven, ale neslo to. Chtela jsem kricet, volat, neslo to. Tlak byl velky. Prisahala bych, ze se tocim, nebo padam z postele. Kdyz tlak povolil a ja otevrele oci - nic se nedelo a ja se divila, proc nejsem pod posteli, kdyz jsem zcela jasne citila, ze padam. Podle hodinek jsem spat nemohla, protoze to byla zalezitost nekolika minut. Stavalo se mi to pouze v me posteli na tom samem miste. Ne vzdy. Ale kdyz uz jsem o tom vedela, tak jsem to sledovala vedome a vedela jsem, ze opet mne bude "cosi" tlacit. Nikdy nikde jsem uz tenhle pocit nezazila jenom na tom jedinym miste. Ze by ta, bylo nejake magneticke pole, nebo krizeni nejakych proudu? Ale nikdy by mne nenapadlo myslet na neco nadprirozeneho. Chapu to tak, ze v PROZATIM nevysvetlitelnem nemusi mit prsty zadny duch ani buh ani nic nadprirozeneho. Proste "tam neco bylo"

    superkarma: 0 16.08.2003, 17:47:58
  7. avatar
    [37] Jarunka [*]

    Tak jsem si se zaujetim precetla veskere zazitky. Moc zajimave. Ani ja nejsem vyjimkou a potkalo me v zivote take hodne zazitku, kterym jsem nekdy mnohdy nerozumela Verim vsak vsemu, co je zde napsano. Nekdo zde psal, ze ho zajimaji minule zivoty a odpoved byla, jedinne u odbornika. Nerekla bych, ze to je dulezite. Dulezite je, aby si kazdy uvedomil, proc se do minulych zivotu chce podivat. Ze zvedavosti to nedoporucuji
    Mam s tim dostatek zkusenosti. Jelikoz me zajima vse, mezi nebem a zemi, naucila jsem se i mimo jine, vykladat karty. Ale tech zazitku (ktere nejsou prirozene), mam take dost Nebudu se rozepisovat a unavovat. Jenom bych chtela napsat, ze mrtvi neublizi. Pokud nejsou nasilne vtazeny do zivota. Potom uz ano

    superkarma: 0 15.08.2003, 20:27:29
  8. avatar
    [36] kubikm [*]

    Jo, parkety ty uměj pěkně praskat, to jsou opravdu slyšet kroky...to v tom domě na Klárově...a tam navíc - je slyšet metro, takové divné dunění a když se metro budovalo, tak byly slyšet padající kameny...

    superkarma: 0 15.08.2003, 17:17:36
  9. avatar
    [35] k@tchabinka [*]

    ...a mozna je to proste silna autosugesce, dobra fantazie... znate to.. ve tme vidite veci co tam nejsou. Kuprikladu kdyz dlouze koukate na jeden bod, zhmotni se. Zvuky v dome jsou normalka, barak si tzv "sedá".

    Vyvolavani duchu je uz hodne dlouho jedna z "nezahravej si s ohnem " cinnosti. Mozna proto si clovek ze seance odnasi divny pocit i kdyz se nic nestalo.

    Mozek je natolik neprobadana cast naseho tela, ze bych byla na pochybach tvrdit, ze duchove jsou mezi nami. Mozna jsou duchove v nas.

    Ale potom dost dobre nechapu, proc je muj oblibeny film "Sesty smysl", pro slysim hlasy co nejsou, vidim ve dne co bych nemela videt ani v noci a proc mi nekdo neustale krade cigarety i kdyz jsem v rodine jediny kurak :))))

    superkarma: 0 15.08.2003, 17:09:10
  10. avatar
    [30] kubikm [*]

    já bych se bála šťourat do takových věcí, holky na chmelu si dělaly legraci, nejvíc jistá Irena, od té doby začala mít divné stavy a po 4 letech spáchala sebevraždu, kterou nikdo nechápal, vše měla, vše se jí dařilo...

    superkarma: 0 15.08.2003, 15:07:40
  11. avatar
    [27] borůvka [*]

    trdlo: třeba jste měli strašnou spotřebu el. energie a tak vám jí chtěl trochu ušetřit.

    superkarma: 0 15.08.2003, 14:54:33
  12. avatar
    [18] medved [*]

    no kdyz mamka meryl tak pekne prosi
    delala jsem zamlada pruvodkyni na zamku...sama jsem na tom zamku i bydlela...nejdriv jsem se desne bala a kastelan mi vypravel takovy ty historky o duchach a ja se ukrutne bala
    no nakonec jsem si zvykla...ale je fakt, ze zezacatku jsem o duchach navstevnikum nadsene povidala a mela z toho desnou psinu, ale postupne se me zmocnoval takovy divny pocit jakoze si to ty duchove neprejou tak jsem o tom vypravela min a min a pak kdyz se nekdo na duchy zeptal, tak jsem rekla, ze tam zadny nejsou
    no a v dobe, kdy uz jsem se jich vubec nebala jsem jednou v noci v expozici kecala s nocnim hlidacem a najednou on ukazal takhle nad stul a tam byl takovej...nevim jak to popsat...vypadalo to jako pytel mlhy s ocima nebo postava v kapi, ktera se dole rozplizava do ztracena...chvili to tam viselo, koukalo na nas a pak to zmizelo
    nevim, co to bylo, pry mistni duch...kazdopadne nam nic neudelal...od te doby na duchy zacinam lehce verit

    superkarma: 0 15.08.2003, 13:56:53
  13. avatar
    [15] medved [*]

    Rena4: nekdy na srazu ti to zive popisu, kdyz mi to pripomenes

    superkarma: 0 15.08.2003, 13:12:27
  14. avatar
    [14] Rena4 [*]

    medved: nekecej?
    Povidej!!!

    superkarma: 0 15.08.2003, 13:01:31
  15. avatar
    [12] medved [*]

    ja duchy nevyvolovala, ale videla jsem ho live
    nikdy jsem na to neverila, ale po tomhle zazitku mam drobne pochyby

    superkarma: 0 15.08.2003, 10:43:45
  16. [11] Anai [*]

    Taky jsem párkrát s kamarádkama vyvolávala duchy. Výsledek byl vždy spíš takový rozpačitý - sklenička nepatrně pohnula asi jednou. Naposledy jsem to zkoušela se svým synem, který se hodně zajímá o parapsychologii. Vyvolávali jsme mou babičku, kterou on neznal a která se před mnoha léty utrápila a umřela skoro dobrovolně. Sklenička se jen maličko pohybovala po nakresleném kole s písmenky, ale nic konkrétního neukázala. Nicméně od té doby jsem měla také pocit (nikoliv hrozivý, ani nepříjemný), jako by tam duch zůstal. Taky se začaly dít zvláštní věci, pohyby předmětů, nevysvětlitelné zvuky, sama se vypnula TV, samo se otevřelo pevně zavřené okno, apod., které se vystytovaly a prý se podle mých bratrů pořád vyskytují v rodiném sídle, kde jsem pár let po její smrti bydlela a bratři tam bydlí dodnes a na podobné jevy si natolik zvykli, že je prostě považují za normální. Takže - nevím! Rozhodně ve mě duchové hrůzu nevyvolávají. Slyšela jsem spoustu příhod svých přátel, kteří se s duchem setkali osobně, dá-li se to tak říct a zvláštní je, že se jedná o lidi "oběma nohama na zemi", racionálně, až ateisticky založené!

    superkarma: 0 15.08.2003, 10:40:00
  17. avatar
    [9] borůvka [*]

    Brrrr... mě z těch vašich příběhů běhá mráz po zádech. Já tomu věřím a možná právě proto jsem to nikdy nezkoušela. A pokud se týká minulých životů, tak jsem nedávno četla článek v jednom časopise (Bazaar nebo Styl já už nevím, bylo to v čekárně u doktora)a tam jedna holka popisovala, jak opakovaně zkoušela hypnozu aby se dostala do svých minulých životů a jeden rádoby hypnotizér to zvoral a ona se pak léčila na psychiatrii. Ne že by se úplně zbláznila, ale měla velký problémy. Takže jestli chce někdo zkusit hypnozu, tak jedině s člověkem, který to zaručeně umí. Ona doporučovala si nechat ukázat diplom.

    superkarma: 0 15.08.2003, 09:54:55
  18. avatar
    [4] Agátka [*]

    nevyvolávat

    superkarma: 0 15.08.2003, 09:16:02
  19. avatar
    [3] Irena1 [*]

    já na tohle taky věřím a radím nezahrávat si

    superkarma: 0 15.08.2003, 08:19:51

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme