Reklama


Asphyxie – absurdní hra se smrtí…

Naše redakce nedávno obdržela zprávu, týkající se závažného tématu: proto jsem se ji rozhodla, i přes její délku, zveřejnit v plném znění. Jde o záležitost citlivou, znepokojivou, o věc, která si vyžaduje odborného posouzení. Čtenářka, která se na nás obrátila, se nalézá v bolestné situaci. Přesto se nám s důvěrou svěřila.

Ráda bych jak jí, tak celé rodině, vyjádřila upřímně míněnou účast nad nesmyslnou ztrátou mladého člověka. Z lidského hlediska je zbytečné k této tragické události cokoli dalšího dodávat. Ačkoli, něco přece: ano, souhlasím, o takových věcech by lidé měli být, z preventivních důvodů, informováni.

Nejprve však onen dopis:

„Dobrý den do redakce,
 
váš internetový magazín je super - pobaví i poučí a také občas donutí člověka zamyslet se. Líbí se mi, že se nevěnujete jen povrchním tématům jako je móda, kosmetika a hubnutí (i když i tyto věci jsou pro ženy i muže samozřejmě důležité a inspirativní), proto bych pro vás měla návrh na téma článku, které patří k těm méně veselým. Je to téma, o kterém se u nás v ČR moc neví, nebo ví, ale mimo určité kruhy se o něm nemluví.

Před necelými dvěma týdny tragicky a úplně zbytečně zemřel můj 17letý bratr - nejprve byla tato smrt hodnocena jako sebevražda oběšením, ale po všemožném pátrání u kamarádů a v okolí se přišlo na něco jiného. (Brácha neměl žádné problémy - byl to úspěšný zpěvák a muzikant, byl přihlášený do SuperStar a bral hodiny zpěvu navíc, měl spoustu plánů a spoustu rozjednaných věcí, navíc před svou smrtí nechal puštěné ICQ - toto a spousta dalších věcí nasvědčovala tomu, že neměl naprosto žádný důvod vzít si život).

Vyšlo najevo, že provozoval ,,hru", která se jmenuje ASPHYXIE (angl. ASPHYXIATION) - provozují ji především teenageři kolem 15 let a jde o to, že si stahují tepny na krku (páskem či jiným škrtidlem, za které se někam pověsí), aby se dostali do stavu jakési euforie, extáze podobné orgasmu, která často končí (jak už název napovídá) smrtí zadušením vlastní vahou.

O tomto způsobu ,,slasti" se dovídají mezi svými kamarády (třeba v uměleckých kruzích se toto používá za účelem vyšší inspirace a tvůrčí aktivity), ale nikdo už je nevaruje, jak moc je tato ,,hra" nebezpečná a že riskují život.
 
V USA a podobných zemích se tento jev vyskytuje již nějakou dobu (pro více informací zadejte ASPHYXIATION do kteréhokoli zahraničního vyhledávače), ale u nás jsem se o něm dozvěděla bohužel až v souvislosti se smrtí svého bratra... A nemyslím si, že byl bratr výjimka - např. v již zmíněném USA takto přehodnotili spoustu zdánlivých sebevražd právě na asphyxii. I lékař v nemocnici, kde se pokoušeli bráchu marně oživit, potvrdil, že tento jev není ničím neobvyklým. Vzhledem k tomu, že jsem se nikde na českých internetových stránkách ani v jiných médiích s touto problematikou nesetkala, myslím, že je nutno o ní mluvit.

Aby se zabránilo dalším zbytečným nešťastným úmrtím, obracím se na vás s prosbou. Byla bych ráda, kdybyste mohli této problematice věnovat alespoň pár řádků, protože každý život zachráněný od této nesmyslné smrti stojí za to... A spoustě rodin postižených takovouto tragédií by možná pomohlo vědomí, že v tom nejsou sami. Každé varování a osvěta se počítají...
 
Díky a přeji hodně úspěchů Ženě-in, čtenářka.“

Určitě se mnou budete souhlasit, že tak absurdní a nesmyslný odchod ze života si člověk umí jen těžko představit.
O odborný názor k této problematice jsem požádala MUDr. Radima Uzla. „Asphyxie – nebo také Kocsvarův syndrom – to není nic nového. Sexuologům už je známa dostatečně dlouho. Jde o to, že se někteří lidé - bez ohledu na věk – přiškrcují a z toho pro ně plyne sexuální vzrušení. V kritické chvíli se pak dají odříznout – aktivita se zruší - a tím pádem zůstanou na živu.
Někdy to, bohužel, nestihnou a aktivita končí úmrtím.

Takových případů zná policie celou řadu. Také mnozí onanisti bývají nalezeni se smyčkou na krku, protože si přidušením způsobují zvýšení sexuální chuti. Asphyktický syndrom je tedy sexuální úchylka, česky zvaná: sexuální vzrušivost při dušení. Nemáme žádné signály o tom, že by takových úmrtí přibývalo. Myslím si, že tato aktivita je tak nebezpečná, že nemůže dojít nějakého masového uplatnění. Ale je dobré o ní vědět.“

Bez ohledu na ujištění MUDr. Uzla, že žádný nárůst, takto zbytečných smrtí nehrozí, je třeba, abychom v rámci sexuální osvěty nezanedbávali ani tak choulostivá témata, jakým je právě Asphyktický syndrom.

Možná by měli o takových projevech sexuality vědět nejen teenageři. Je nutné jim beze studu vysvětlit, o co se jedná, a zároveň je varovat před jakýmikoli případnými pokusy. “… každý život, zachráněný od této nesmyslné smrti, přece stojí za to...“.