Metody asistované reprodukce jsou často diskutovaným etickým problémem. Ačkoli se etika s mimotělním oplodněním již vypořádala, stále existují dílčí otázky, které nemají jasné odpovědi. Léčba neplodnosti je ale také kontroverzní náboženskou otázkou.

reprodukce

Křesťanství

Postoj křesťanů k metodám asistované reprodukce se liší napříč jednotlivými církvemi.

  • Katolická církev je příkladem, kdy náboženství jakékoli tyto techniky absolutně odmítá. Oddělení zplození a sexuální aktivity je zásah do života, který se zde považuje za nemorální. Vatikán uznává za lidskou bytost již zygotu neboli právě oplozené vajíčko, a proto také absolutně odmítá zapojení těchto buněk do výzkumu.
  • Východní ortodoxní církev není v tomto směru tak přísná jako katolická, jelikož dovoluje farmakologickou či chirurgickou léčbu příčin neplodnosti. Nicméně i toto společenství je proti IVF a dalším metodám asistované reprodukce, stejně tak jako nesouhlasí s dárcovstvím spermií či embryí.
  • Reformovaná protestantská církev už je k metodám asistované reprodukce velmi benevolentní, a to tak dlouho, dokud se jedná o použití zárodečných buněk manželského páru. Jakákoli forma dárcovství je zde ale nemyslitelná. Obdobný pohled na věc má i anglikánská církev.

Islám

Muslimská komunita po prvním úspěšném IVF pokusu vedla rozsáhlé diskuze o podobných metodách a v roce 1980 vydala fatvu neboli nábožensko-právní prohlášení, jež ovlivňuje postoj muslimů k asistované reprodukci dodnes. Islám povoluje v podstatě veškeré techniky IVF, avšak musí se zde jednat o manželský pár a darování je i zde zakázáno.

  • To však v roce 1999 šíité svou fatvou pozměnili, jelikož ta povoluje dárcovství zárodečných buněk – nicméně takové dítě se pak považuje za adoptované. Problém nastává s formálnostmi, jako je například jméno takto narozeného potomka.
  • Toto náboženství navíc povoluje selektivní ukončení těhotenství v případě, že je ohroženo zdraví matky.

Judaismus

Židovský postoj ke zplození vychází z prvního přikázání božího k Adamovi: „Buď plodný a rozmnožuj se.“ Judaismus proto povoluje veškeré techniky asistované reprodukce, pokud se jedná o spermie a vajíčka manželského páru.

  • Toto náboženství dokonce povoluje částečnou náhradní matku, kdy jsou spermie otce vpraveny do cizí ženy. Ta následně otěhotní a dítěte se po narození vzdá. Pak je logické, že dítě se předá majiteli spermií.
  • S úplnou náhradní matkou je to komplikovanější, jelikož je velmi těžké následně zodpovědět otázku, kdo je matka. Z náboženského pohledu je to totiž žena, jež dítě porodí.
  • Judaismus také povoluje zmrazení embryí, je-li cílem jejich následné použití stejným párem při dalším pokusu o otěhotnění.

Hinduismus

Hinduisté akceptují metody asistované reprodukce za obdobných podmínek jako jiná náboženství, což znamená, že v případě manželského páru je i IVF možná. Navíc je možné i dárcovství spermatu, pokud bude dárce blízký příbuzný manžela. V praxi se ale používá i inseminace od anonymního dárce či anonymní dárcovství vajíček nebo embryí.

Zdroj: www.zenska-neplodnost.cz

Reklama