Zdraví

Antibiotika se běžně užívají i na chřipku. Přitom ji neléčí

Antibiotika jsou léky, které jsou vhodné pouze na bakteriální infekce. To je nejdůležitější poznatek, který v souvislosti s antibiotiky existuje. Na ostatní infekce by se antibiotika užívat rozhodně neměla.

Bohužel praxe je často taková, že lékaři předepíšou antibiotika i v případě, kdy se o bakteriální infekci nejedná (to je i případ chřipky). A to je chyba. Jednak je nasazení antibiotik zbytečnou zátěží pro tělo, ale hlavně si tělo vytvoří rezistenci na antibiotika, která už poté nemusí zabrat na vážnější nemoc.

Podle čeho by se tedy lékaři měli rozhodovat, zda nasadí antibiotika? Měli by jako první a nejdůležitější věc určit, zda se jedná o bakteriální, virovou, kvasinkovou nebo jakoukoli jinou infekci. A v případě, že se zjistí, že infekce je bakteriálního původu, následuje léčba antibiotiky.

antibiotika

Co je test CRP?

Většinou praktičtí lékaři pro děti a dorost používají jako pomoc pro určení diagnózy text CRP. „Je to přístroj, který pomůže odlišit infekci bakteriální, kdy ATB mají smysl, od virové, kdy smysl nemají. Samozřejmě to není stoprocentní, ale je to přínosné, praktikovi to hodně pomůže v jeho rozhodnutí, třeba i přesvědčit rodiče, že ATB nejsou nutná. Protože zbytečné nasazení ATB zase vede k selekci rezistentního kmenu u toho člověka,“ říká MUDr. Václava Adámková, primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Podle MUDr. Adámkové je vhodné přeléčit bakteriální infekci antibiotiky, jednak pro dobro samotného pacienta a pak také proto, aby infekci nešířil do okolí. V případě, že se jedná o jakoukoliv jinou infekci, je nasazení antibiotik zbytečné, pak postačí třeba paralen nebo jiné léky.

Nová antibiotika

Ve vývoji nejsou žádná převratná ATB, takže v budoucnu na multirezistentní bakterie, kdy už všechno selhává, pravděpodobně nic nebude. Bakterie jsou jednoduché mikroorganismy a míst, která na nich můžeme zasáhnout, abychom jim zabránili v množení a růstu, je málo, a prakticky všechna jsou nějak popsaná.

„Takže není reálné, aby se vymyslelo nějaké úplně nové super ATB. A můžeme si za to svým způsobem sami hlavně naším neuváženým užíváním ATB. Jak ATB vznikala v 60. letech minulého století a byla stále nová a nová, všichni si mysleli, že infekce vymizí. Ale antibiotik ubylo a nová se neobjevují, naopak některá stará přestávají fungovat, protože se zneužívala. Je otázka, jestli už teď není trochu pozdě na nějaké řešení. Jestli totiž rezistence na ATB překoná nějakou hranici (většinou se udává 10 %), tak už se to dá velice špatně regulovat a ovlivnit, i když se budeme snažit tolik ATB neužívat,“ dodává MUDr. Václava Adámková.

I proto je lepší brát antibiotika pouze tehdy, když jsou opravdu nutná.

Zásadní poznatky o ATB

1. ATB jsou vhodná pouze na bakteriální infekci, nikoliv na virovou. Když se používají na zvýšenou teplotu a pobolívání v krku, nezaberou, na to stačí třeba Paralen, ale naopak to vede k tomu, že bakterie si vytvoří rezistenci (odolnost) a nakonec na ně nezabere ani jiné ATB.

2. ATB musí být užíváno správně, proto jsou potřeba dostatečně vysoké dávky, správné intervaly a dodržování délky podávání! ATB určená po 6 hodinách se musí brát po 6 hodinách a po celou určenou dobu.

3. Pacienti by se neměli snažit ordinovat si sami ATB ve stylu: Paní doktorko, sousedka má ty žluté pilulky, tak já je chci taky… O ATB musí vždy rozhodnout lékař.

Co je co?

Empirická léčba:nasazení ATB pouze na základě domněnky, bez dat a odebrání biologických vzorků k dalšímu vyšetření. Pokud původce infekce přesně neznáme, jsme na úrovni empirické léčby, kdy nějakého původce předpokládáme, takže usoudíme, že pravděpodobně toto ATB by mohlo být nejlepší.

Cílená léčba: podání léků na základě výsledků kultivačního vyšetření, je velmi vhodná. Cílená léčba je přesná léčba, kdy se pacientovi dávají nejvhodnější ATB. Nasadí se v případě, že víme, co je původcem infekce, a kdy přesně známe, jak je ten původce citlivý nebo rezistentní na dané ATB. Ze seznamu ATB pak vyberu nejvhodnější na základě jeho vlastností a klinického stavu pacienta.

Rezistence bakterií: odolnost, schopnost vzdorovat lékům.

Citlivost bakterií: stav, kdy víme, která ATB na bakterie zaberou.

Čtěte také:

   
10.10.2013 - Zdraví - autor: odborný článek

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme