Zdraví

Antibiotika: převratný objev, který zachraňuje životy

Medicína jde stále dopředu, vyvíjejí se nové metody, přístroje i léky, které pomáhají pacientům. Stejně jako antibiotika, dnes už běžná součást života lidí. Ve své době to však byl převratný objev. Co o antibiotikách vlastně víme?

Antibiotika jsou léky, které usmrcují nebo zabraňují růstu bakterií (původce infekcí). V tomto směru byl pro medicínu důležitý rok 1928, kdy skotský lékař Alexandr Fleming zjistil, že na mikroorganismy působí plíseň druhu Penicillium notatum. A tak byl objeven penicilin, který se od 2. světové války používá jako lék na bakteriální infekce.

antibiotika

Vědci poté vyvinuli další antibiotika, která se nyní užívají v medicíně. Jaká to jsou a jak je používat, jsme se zeptali MUDr. Václavy Adámkové, primářky Klinické mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Paní doktorko, jak se obecně dělí antibiotika (ATB)?
Podle různých hledisek. Mohou se dělit podle původu (přirozená, nebo syntetická), na základě chemické struktury, na základě toho, jestli jsou používaná v komunitě, nebo v nemocnici a také podle mechanismu účinku. Nejvíc se používá dělení na základě mechanismu účinku a stejně často se používá dělení ATB podle spektra účinku, tzn. s úzkým, středním a širokým spektrem účinku.

Podle čeho by se lékaři měli rozhodovat, která ATB nasadí?
Volba ATB vychází primárně z toho, co pacientovi je, to je určitě základ. Zásadní je, zda pacient trpí bakteriální infekcí, protože ATB jsou určená pouze na léčbu bakteriální infekce, nikoliv na virové nebo kvasinkové apod. To je první a nejdůležitější krok. A jestliže známe původce infekce, pak se dá nasadit buď empirická, nebo cílená léčba. Když je známý konkrétní původce infekce, je to o to jednodušší, protože víme, která ATB na něj fungují.

Co znamená cílená léčba?
Cílená léčba je přesná léčba, kdy se pacientovi dávají nejvhodnější ATB. Nasadí se v případě, že víme, co je původcem infekce, a kdy přesně známe, jak je ten původce citlivý nebo rezistentní na dané ATB. Ze seznamu ATB pak vyberu nejvhodnější na základě jeho vlastností a klinickém stavu pacienta. Pokud původce infekce přesně neznáme, jsme na úrovni empirické léčby, kdy nějakého původce předpokládáme, takže usoudíme, že pravděpodobně toto ATB by mohlo být nejlepší.

V nemocnicích se cílená léčba dělá asi běžně?
V nemocnici je to samozřejmě jednodušší. Ale pokud sanitka přiveze pacienta z terénu, někdy mu musíme také nasadit ATB empiricky. Výsledek z laboratoře máme sice do druhého dne, ale je tam nějaká prodleva, a ta může ohrozit život pacienta. Ale pokud máme výsledky brzy k dispozici, ATB rychle upravíme. Většinou se začíná s ATB širokospektrými, abychom pokryli co nejvíc možných původců, pak zjistíme, na co je to původce nejvíc citlivý a léčbu zacílíme.

Na čem všem záleží, když se lékař rozhoduje nasadit ATB?
Na mnoha věcech. Neexistuje žádné ideální ATB, které by se dalo použít vždycky a na všechno, takže musíme vědět, kde infekce probíhá, jak těžce probíhá, musíme přihlédnout k tomu, jak je pacient starý, jestli je to těhotná žena, aby nedošlo k poškození plodu, nebo je to malé dítě, jestli má dotyčný člověk v pořádku ledviny, játra, jestli je pacient alergický na nějaké léky, které dříve užíval... Těch faktorů, které se musí zvážit při určení ATB, je hodně. To, že se to někdy nedělá, je druhá věc, obzvlášť u praktických lékařů. Ale toto všechno by mělo být zváženo. Na druhé straně existují doporučené postupy, co je nejvhodnější podat, pro praktické lékaře v případě těch běžných, nejčastěji se opakujících infekcí. Většinou ve zhruba 95 procentech případů to bude bez problémů fungovat.

Nejspíš se nedá říct, jaká ATB předepisujete nejčastěji?
Asi nejčastější, a to jak v komunitě, tak v nemocnici, jsou ATB penicilinového typu, to v každém případě. Nejčastější jsou totiž infekce respirační a močové a většina původců těchto infekcí je pořád relativně slušně citlivá na penicilinová ATB.

Kam patří ATB Duomox?
To je také lék na bázi penicilinu, primárně používaný na bakteriální infekce dýchacího traktu. Jednak je to cílený lék, a pak je to ATB s relativně úzkým spektrem, je tedy pouze na několik vybraných původců, a proto působí o to lépe a silněji a nepoškozuje ty ostatní bakterie.

Zásadní poznatky o ATB

  • ATB jsou vhodná pouze na bakteriální infekci, nikoliv na virovou. Když se používají na zvýšenou teplotu a pobolívání v krku, nezaberou, na to stačí třeba Paralen, ale naopak to vede k tomu, že bakterie si vytvoří rezistenci (odolnost) a nakonec na ně nezabere ani jiné ATB.
  • ATB musí být užíváno správně, proto jsou potřeba dostatečně vysoké dávky, správné intervaly a dodržování délky podávání! ATB určená po 6 hodinách se musí brát po 6 hodinách a po celou určenou dobu.
  • Pacienti by se neměli snažit ordinovat si sami ATB ve stylu: Paní doktorko, sousedka má ty žluté pilulky, tak já je chci taky... O ATB musí vždy rozhodnout lékař.

Co je co?

Empirická léčba: nasazení ATB pouze na základě domněnky, bez dat a odebrání biologických vzorků k dalšímu vyšetření.

Cílená léčba: podání léků na základě výsledků kultivačního vyšetření, je velmi vhodná.

Rezistence bakterií: odolnost, schopnost vzdorovat lékům.

Citlivost bakterií: stav, kdy víme, která ATB na bakterie zaberou.

 

   
11.09.2013 - Nemoci - autor: Odborný článek

Komentáře:

  1. [1] Boros [*]

    Když nejhorší je, že lékaři ordinují podle financí- nesmí přešvihnout nějaký limit, tak předepíší nejlevnější ATB. A hraje v tom roli i lobby farmafirem. Bohužel.

    superkarma: 0 16.09.2013, 12:56:57

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme