„Nemohla jsem otěhotnět. Doktoři zjistili, že mám neprůchodný vejcovod. Nedávno jsem následkem zánětu slepého střeva přišla i o ten druhý, průchodný. Teď už dítě přirozenou cestou mít nemůžu. Manžel je naprosto zdravý, ale už mu bylo 41 let. Proto nám hrozí, že podle nového zákona už nemůžeme mít vlastní děti.“

 

Toto je jen jeden ze stovek příběhů lidí, které by nemilosrdně postihl zákon schválený poslanci teprve nedávno. Je až zarážející, jaké nesmysly se dají v Poslanecké sněmovně schválit. Text zákona v podstatě nezakazuje párům umělé oplodnění, zakazuje jim pouze použít po čtyřicítce jejich vlastní vajíčka a spermie.

 

Je to totálně absurdní situace, která navíc vůbec nerespektuje poznatky moderní medicíny. Je pravda, že u žen s věkem stoupá riziko genetických vad plodu. Čím starší žena, a tedy i její vajíčko, tím větší riziko. U mužů ale tato podmínka neplatí. Spermie sice s věkem muže ztrácejí na pohyblivosti, ale na zdraví dítěte to žádný vliv nemá.

 

V této souvislosti je absurdní mluvit o rovnosti pohlaví. To si snad nikdo na ministerstvu nevšiml, že mezi ženou a mužem jsou podstatné biologické rozdíly a že v některých věcech se rovnoprávnost prostě zařídit nedá. Pokud k tomu ministerstvo přistupuje takto, můžeme se brzo dočkat, že zákon bude přiznávat mužům právo rodit!

 

Přitom státu vůbec nepřísluší otázku věku regulovat. To, zda pár má nebo nemá podstoupit umělé oplodnění, je rozhodnutí, které by měl udělat lékař a ne ministerský úředník. V zákonech se také nereguluje, kdy se má u koho provést operace slepého střeva.

 

Teď zákon míří do Senátu a všichni, kterých se to týká, se můžou jen modlit, aby se celá pasáž o asistované reprodukci ze zákona vyhodila. Někteří senátoři sice již deklarovali, že chápou, že je to celé nesmysl, na druhé straně někteří ministerští úředníci již slibují novou vyhlášku a ministr zdravotnictví zase novelu zákona, z čehož vyplývá, že už tak nějak počítají s tím, že zákon projde v nezměněné podobě.

 

Ale proč to neopravit hned v Senátu? Stačilo by z celého zákona pasáž o asistované reprodukci jednoduše vyhodit a poslat zpátky do Poslanecké sněmovny. Ta by vše schválila a byl by klid! Jenže je tu jeden háček. Zmiňovaná část zákona byla nejdříve v Zákoně o zdravotní péči, a pak se najednou objevila v Zákoně o výzkumu na lidských kmenových buňkách. Někomu se prostě ten zákon hodí tak moc, že jeho text dokázal protlačit dokonce na dvě místa. Proto si myslím, že se ještě můžeme dočkat překvapení. Vůbec bych se nedivila, kdyby se tenhle záhadný přílepek najednou objevil třeba v Zákoně o myslivosti.

 

 

Připadá vám to jako do nebe volající nespravedlnost. Vše o zákoně i to, jak se můžete bránit, se dozvíte na www.neplodnyzakon.cz

Reklama