Vztahy

Ano, věřím! Ale jen sama sobě!


Milé ženy-in, zkuste se na chvíli zamyslet: Komu všemu můžete ve svém životě věřit? A mám na mysli skutečně věřit. Věřit na 100 %, věřit na život a na smrt, věřit tak, že byste za onoho člověka daly bez sebemenšího zaváhání ruku do ohně…
Manželovi? Rodičům? Sourozencům? Přítelkyni?

Já se přiznám, že patřím k těm lidem, kteří rádi věří, důvěřují a pak mlátí hlavou o zeď, že zase a opět naletěli jako ti blbci. A leckdy ani nemusí jít o zásadní věci. Ono už člověka naštve jen to, že si dokola a dokola říká, že prostě nebude věřit těm zatraceným reklamám v televizi, že nebude věřit už žvástům politiků, že nebude věřit meteorologům… A pak jde a stejně koupí toho úžasného robota, který pochopitelně nemá s tím z reklamy nic společného. Jde zas a znovu k volbám a říká si, že tenhle volební program vypadá tak nadějně! Opět balí ve čtvrtek tašky a těší se na slunný víkend na chalupě a v pátek a v sobotu kouká z okna na ten vytrvalý déšť jak kotě na první sníh.

Samozřejmě, výše uvedené případy naštvou, ale neublíží. Horší je, kdy věříte v něco, v někoho celým svým srdcem a neuběhne ani rok a ona víra se promění v ostrý nůž, který vám srdíčko rozřeže na bolestivé, krvavé kousky.

Dnes vám přináším tři případy, kdy víra málem zabila, kdy zničila život, naději, lásku…

Případ první: Sestřičko, jsi pro mě všechno!
Petra vždy obdivovala svoji starší sestru. Ivana byla krásná, chytrá, u všech tak oblíbená. Stačilo, aby vešla do společnosti, a hned kolem sebe měla hlouček lidí, kamarádů, přátel. Petra byla naopak šedá myška. Krásy moc nepobrala, byla ráda, že se vyučila švadlenou, a její jedinou a skutečnou kamarádkou byla fenka Qenty. Ivana svou mladší sestru vždy objala, pohladila a říkala dokola a dokola: „Nesmutni, vždyť víš, že jsi pro mě všechno. Hm? Ať se děje, co se děje.“
Nebylo divu, že Ivana byla ta, která se první vdávala. Které se první narodila krásná holčička. Petra svoji neteř zbožňovala. Kdykoliv mohla, starala se o ni, snesla by jí modré z nebe. A Ivana byla sestře za pomoc s malou nesmírně vděčná. Ani ve snu by ji nenapadlo, že by právě její malá sestřička byla tou, která jí chce ukrást život. Tak moc jí věřila a důvěřovala.
A věřila jí ještě pár sekund poté, co ji načapala v posteli se svým mužem…
„Stála jsem tam a říkala si, co si to na mě připravili za vtip… Vůbec mi v první chvíli nedošlo, že rozhodně o žádný vtip nejde… Že Petra má skutečně na sobě moje prádlo a můj muž jí skutečně líbá…“ Až časem Ivaně došlo, že ze strany sestry se jednalo pouze o pomstu. O pomstu za to, že celý život byla ta druhá. Nechtěla ve skutečnosti jejího muže. Jediné, oč stála, bylo na chvíli se vžít do role své starší sestry, manželky a matky.
A pomsta to byla dokonalá. Nezničila jen manželství, ale zničila nadobro i sesterský vztah…

Případ druhý: Madam, vy jste hypochondr!
Marii bylo 45 let, když se poprvé objevily její problémy. „Začala jsem mít nepravidelnou menstruaci a dost často jsem cítila takové divné pobolívání v podbřišku…“ Po měsíci, kdy se bolest stupňovala, šla za svým gynekologem. Ten ji vyšetřil, oznámil, že má sice slabý zánět, ale jinak je vše v pořádku. Je ve věku, kdy díky přechodu už menstruace bývá nepravidelná. Nejedná se o nic neobvyklého.
„Dostala jsem nějaké čípky a byla ujištěna, že se nemusím bát. Jenže čípky jsem dobrala a bolesti, i když slabé, se ozývaly pořád.“ Znovu tedy šla za gynekologem. Ten ji opět vyšetřil, nasadil jiné léky a s úsměvem poslal domů. „Léky jsem pochopitelně brala, ale měla tak divný pocit… jenže jsem si říkala, že já přeci nejsem žádný doktor, abych spekulovala nad svým zdravím.“ A tak Marie věřila svému lékaři. Když k němu šla už po šesté, řekl jí doslova: Vaše tělo je zdravé, ale vy jste hypochondr, madam!
Až po půl roce, kdy se bolesti a tlaky stupňovaly, se Marie odhodlala a šla k jinému gynekologovi. Ten neváhal a svoji pacientku poslal na všechna možná vyšetření. Výsledek? Zhoubný nádor na vaječníku, který už začal metastázovat.
Dodnes si Marie vyčítá, že věřila lékaři a ne svému tělu a svým pocitům. I když se zdá, že nemoc zdárně překonala, ten pocit, že díky víře mohla zemřít, ji bude provázet už navždy.
 

Případ třetí: Miláčku, neboj se, postarám se o nás…
Tereza se vdávala v devatenácti letech. Musela. I když s Honzou těhotenství neplánovali, na miminko se těšila od chvíle, kdy si udělala těhotenský test, a ten vyšel pozitivní. Honza byl velice aktivní, mladý muž a celé rodině slíbil, že se o Terezu i dítě postará, že si budou žít jako v bavlnce.
Koupil byt, aby měli kde bydlet. Koupil auto. Koupil vybavení bytu. Tereza si mohla nakoupit na miminko, co chtěla…  „Honza byl neskutečný, opravdu jsem si žila jako princezna!“
Jenže v té době Tereze nepřišla na mysl otázka, kde na to všechno její muž bere peníze. Což byla chyba, která postupně udělala Tereze ze života peklo.
Už v době těsně před porodem se na stole hromadily upomínky, složenky, dopisy… Když se Tereza ptala, oč se jedná, její muž se vždy usmál a řekl tak oblíbenou větu: Miláčku neboj, o všechno se postarám…
A postaral se tak, že jim nejprve zabavili auto. Díky splátkám za byt a ostatní věcí neměli ani na jídlo… za nějaký čas už situace byla tak neúnosná, že byt museli prodat a přestěhovat se zpět k rodičům. „Bylo to hrozné. Styděla jsem se, ale Honza mi pořád říkal, utěšoval, že vše srovná...“ Až když byl malé rok, pochopila Tereza, že její muž je jedna velká slibotechna, která si ráda hraje na něco, nač nemá… A že pokud se chtějí vyhrabat z dluhů, musí celou situaci vzít do rukou sama.
„Vydržela jsem s ním tři roky. Pak už jsem na to neměla nervy. Byl samý slib a skutek utek´. Nedokázal ani dodržet to, že před malou nebude kouřit, nebo že si nevezme další věci na splátky. Táhnul mě ke dnu… a to jsem nemohla dopustit…“
 

A jak jste na tom s vírou vy, milé ženy-in?
Existuje někdo, komu věříte skutečně na 100 %?
Také jste někdy věřily a pořádně naletěly?
Zastáváte názor, že člověk může věřit jen sám sobě?
Napište nám svůj názor nebo příběh. Těšíme se!

   
12.11.2007 - Láska a vztahy - autor: Markéta Breníková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [58] dwolfova [*]

    Důvěřovat by se mělo, v rodině to snad funguje, ale u ostatních lidí jsem velice opatrná - ono někdy tichá voda břehy mele"

    superkarma: 0 01.01.2008, 20:15:45
  2. [55] jakoca [*]

    Důvěřuj, ale prověřuj. Jsem taky ten důvěřivec a ve finále mě zbydou jen oči pro pláč.

    superkarma: 0 23.11.2007, 07:29:11
  3. [54] standa1 [*]

    Věřím hlavně sám sobě a některým lidem. Bez důvěry to v životě nejde.

    superkarma: 0 22.11.2007, 08:49:51
  4. avatar
    [53] ANGI [*]

    věřím sama sobě.několikrát už jsem se spálila,a to mi stačilo. když si na to po čase vzpomenu tak jsem opravdu byla blbá

    superkarma: 0 21.11.2007, 23:15:54
  5. [52] menhet [*]

    Nj, taky jsem ta "důvěřivá slepice". Ne, že bych až tak věřila právě cizím lidem, ale věřím těm, kteří se mi dostali do srdce. Občas je pravda, že jsou právě tito lidé kvůli tomuhle schopni říznout mě hodně hluboko.
    Na 100% se dá věřit jen sám sobě. Bohužel si myslím, že takhle nejde věřit ani partnerovi. Možná je to špatně, možná je to dobře, netuším.
    Nebudu tady psát nic, žádný příběh, kdy jsem se přílišnou vírou k někomu spálila. Jsou to až moc bolestivé věci, některé jsou už trošku starší, ale při vzpomínce pořád bolí...

    superkarma: 0 19.11.2007, 10:47:35
  6. avatar
    [51] wtipna [*]

    Já tak nějak věřím všem. Ne, že bych uvěřila cizím lidem úplně všechno, ale bez důvěry bych nemohla žít. Jsem děsně ukecaný a přátelský člověk, takže to k životu potřebuji. Vím, že se můžu spálit, ale to je risk. Nikdo nic neví dopředu a zjistit to, znamená, zažít to.

    superkarma: 0 14.11.2007, 09:54:54
  7. avatar
    [49] Radka27 [*]

    Nemít lidi kterým můžu věřit, to by byla tragedie.

    superkarma: 0 12.11.2007, 20:03:35
  8. avatar
    [48] Ťapina [*]

    Aktij: Aha. No možná to bylo myšleno tak, že se kočka neotráví, když sežere otrávenou myš. Nemusí, v myším žaludku je obvykle moc málo jedu, aby to stačilo na kočku. Ale taky může.

    superkarma: 0 12.11.2007, 19:21:10
  9. avatar
    [47] Aktij [*]

    Neřekla, se ptám...bylo mi to tvrzeno někým jiným...

    superkarma: 0 12.11.2007, 18:27:52
  10. avatar
    [46] Ťapina [*]

    Aktij: Já jsem něco takového řekla? Vykrvácí.

    superkarma: 0 12.11.2007, 18:20:12
  11. avatar
    [45] Aktij [*]

    Ťapina: proč kočka po antikoagulantech nevykrvácí?

    superkarma: 0 12.11.2007, 18:10:16
  12. avatar
    [44] Brixik [*]

    Ťapina: Jojo, presne takhle to taky vypadalo, tri dny byl uplne v pohode a za dva dny bylo po pejskovi, vykrvacel vnitrne do hrudniku

    superkarma: 0 12.11.2007, 17:47:02
  13. avatar
    [43] Ťapina [*]

    Brixik: Jestli tohle hlásí do světa, tak to řeš. Už ta věta "kdyby mu bylo spatne, tak injekce vitaminu K" je nesmyslná sama o sobě. To jsou jedy blokující srážlivost krve, v okamžiku, kdy mu bude špatně, je už v anémii a to už je na injekci většinou pozdě.

    superkarma: 0 12.11.2007, 17:43:35
  14. avatar
    [42] Brixik [*]

    Ťapina: Jo na stene, fakt tvrdili zadny problem, no podivam se, co je na tom pripravku napsany, zatim jsem se tam totiz nedostala a uvidim, jestli ma cenu to resit. taky jsem si rikala, co kdyby tohle tvrdili rodicum ditete...

    superkarma: 0 12.11.2007, 17:40:57
  15. avatar
    [41] Ťapina [*]

    Brixik: Uáá, to je děsný. A ptali jste se vyloženě na malé štěně? Je sice pár látek, které selektivně třeba zabijou kočku, ale psa ne (a třeba se pro psy i používají jako léčiva), ale jedy na myši takové nejsou Mimochodem, zrovna u těch jedů, u kterých "stačí injekce vitamínu K" jde dost o rychlost. S tou firmou bych si i popovídala

    superkarma: 0 12.11.2007, 17:37:07
  16. avatar
    [40] Brixik [*]

    No jo, to uz ted taky bohuzel vime, ale i na te firme, co to vyrabi t vrdili, ze zadny problem a kdyby mu bylo spatne, tak injekce vitaminu K. To je prave o te duvere.

    superkarma: 0 12.11.2007, 17:16:23
  17. [39] mindulinka [*]

    Brixik: myš je sice hlodavec, ale i savec. Pejsek je savec. To jsou základy biologie, pak už záleželo kolik toho pejsek spapal. Bohužel asi moc na svojí hmotnost. Takže příště při kladení nástrah pozor na děti!!!

    superkarma: 0 12.11.2007, 16:00:33
  18. avatar
    [38] MEK [*]

    sobě a svému příteli potom rodičům,sestře a kamarádce

    superkarma: 0 12.11.2007, 14:36:16
  19. [37] 7kraska [*]

    Brixik - ja pochybuju, ze by jed ucinkoval na mysi a ne na psy - i cloveku by se z toho mohlo udelat hodne soufl.

    Proste clovek musi byt opatrny vzdy a vsude. Ze mne hovori precitlivela starsi matka a dlouholeta urednice na poli slozitych kauz.

    superkarma: 0 12.11.2007, 13:09:53
  20. avatar
    [34] kareta [*]

    Mám dlouholeté přítelkyně, kterým mohu svěřit vše a neprosákne to za žádných okolností ven. Jinak nejsem moc svěřovací typ, spíš se svěřují ostatní mně než já někomu. Nemám potřebu se někomu s čímkoliv svěřovat

    superkarma: 0 12.11.2007, 12:47:48
  21. avatar
    [33] Meander [*]

    Rikina: V pohodě. Já jsem taky tak blbá.

    superkarma: 0 12.11.2007, 12:45:58
  22. [32] Rikina [*]

    Tak ani nevím, jestli se mám přiznat k takové důvěřivosti. Věřím rodičům i sestře, pak ještě dvěma dlouholetým kamarádkám, a navrch dokonce i dvěma "cizím" chlapům, a to ani nejsou partneři.

    superkarma: 0 12.11.2007, 12:42:58

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [31] 7kraska [*]

    Ja bych to nenazvala neduverou, ale spis opatrnosti. Te neni nikdy dost.

    Mne treba pobavilo, jak matky vymenenych deti nedavno pro noviny uvedly, ze sestricky v porodnici zmatkovaly kolem spatne vahy deti a ty matky se tam tomu jeste smaly, ze prej aby jim tam deti nevymenili. Hahaha, desna prča. Ja pri svych zkusenostech s vseobecnym slendrianem bych okamzite trvala na odberu DNA.

    superkarma: 0 12.11.2007, 12:36:44
  2. avatar
    [30] Meander [*]

    7kraska: Hele, nech toho, jo? Jsou tu i takové, co mají doma chlapa. Ne ten jiný živočišný druh, co máš doma ty.

    superkarma: 0 12.11.2007, 12:36:22
  3. [29] 7kraska [*]

    Jardine, chlapovi zasadne neverit! Presne jak pise pazout 24. dole...je to cizi chlap. Dodavam, ze navic je to jiny zivocisny druh. To je jako kdybys verila treba zirafe, ze Te nepodrazi, a myslela si, ze jsi schopna predvidat jeji budouci jednani.

    superkarma: 0 12.11.2007, 12:33:08
  4. avatar
    [28] Meander [*]

    Mno, nechci žit s tím, že všichni jsou parchanti a nikomu nevěřím jenom proto, že mě v minulosti někdo podrazil. To se stává a já nechci jednou umřít nasraná.
    Jediné, co neumím, je odpouštět. Ti, kteří mě jednou vypekli, už si u mě neškrtnou. Je mo nejspíš moje chyba, ale odpouštět je božské a já nejsem Bůh.

    superkarma: 0 12.11.2007, 12:26:09
  5. avatar
    [27] femme [*]

    Jardine: ty teda dost riskuješ

    superkarma: 0 12.11.2007, 11:59:02
  6. avatar
    [26] Mylady [*]

    100% věřím jen Bohu, ten mě nezklame. Jinak to beru všechno s rezervou i sebe. Kolikrát jsem si řekla, toto neudělám a zklamala jsem sama sebe. Jinak nevím, komu bych mohla věřit. Nic mě nenapadá.

    superkarma: 0 12.11.2007, 11:24:15
  7. avatar
    [25] ad.astra [*]

    Věřínm sama sobě, druhým důvěřuju do doby, než mě podrazí. Pak odpustím, ale nezapomínám.

    superkarma: 0 12.11.2007, 11:12:32
  8. [24] pažout [*]

    kždý přece nejvíc věří sám sobě, jinak by se sebou nemohl 24hodin denně vydržet, ne? A já povšech zkušenostech s rádoby "kamarádkami" věřím bezvýhradně jen mamince, manžel je sice hodný, ale stejně - je to jenom chlap, a navíc vlastně cizí , nikdy nevíš sco se mu klube v hlavě , to samé s dětmi - vím já, že jsem je vychovala dobře? možná jo, možná ani ne...

    superkarma: 0 12.11.2007, 10:31:52
  9. avatar
    [23] Jardine [*]

    Věřím mamince a svému manželovi. Svět, ve kterém bychom neměli komu věřit než sobě by byl pro mne poněkud chmurný ....

    superkarma: 0 12.11.2007, 10:28:56
  10. [22] dkd [*]

    Ch.Z.Kochanská: a ne jednou

    superkarma: 0 12.11.2007, 10:23:24
  11. avatar
    [21] luneta [*]

    tak já teda sobě rozhodně nevěřím.Věřím mamince

    superkarma: 0 12.11.2007, 10:02:00
  12. avatar
    [20] femme [*]

    já na 100% věřím jen sama sobě

    superkarma: 0 12.11.2007, 09:48:23
  13. avatar
    [19] cmelda [*]

    verim do doby, nez mi dotycny da duvod k tomu, abych mu duverovat prestala. jednoduche. kdyz bych mela preventivne vsem neduverovat, protoze clovek cloveku vlkem, byl by ten zivot o nicem, chudsi

    superkarma: 0 12.11.2007, 09:35:25
  14. avatar
    [18] Ch.Z. Kochanská [*]

    dkd: tys nedodržela, co sis slíbila?

    superkarma: 0 12.11.2007, 09:34:15
  15. [17] dkd [*]

    já nevěřím ani sobě

    superkarma: 0 12.11.2007, 09:14:14
  16. [16] neta22 [*]

    Člověk člověku vlkem...jo to je přesně ono v okamžiku,kdy potřebuješ pomoc,ani náhoda.Tohle mám za sebou,když nepomůže vlastní rodina .Prostě smrt,ze dne na den,já neměla nikoho.Byla jsem postavena před situaci...teď se postarej o 3 děti.Takže rodina néé,mě to moc mrzí a zklamalo mě to,ale nic s tím neudělám,poučila jsem se Já jsem jiná,tak když je někomu něco,pomůžu, třeba mi to hlavní velitel tam nahoře vrátí.Takže,věřím sama sobě,to hlavně a pak mám člověka,kterému věřím jako sobě samé.A je to skvělý pocit

    superkarma: 0 12.11.2007, 09:06:08
  17. avatar
    [15] Brixik [*]

    Hm tak timhle clankem jste primo zasahli me jeste nezahojene bolave misto. Verila jsem totiz minuly tyden sestre a svagrovi, ze ten jed na mysi, co sezralo moje stenatko u nich na statku, je jedovaty jen pro hlodavce. No, bohuzel nebyl a maly pejsek za to zaplatil zivotem a my jsme si taky svoje vytrpeli . Mame ted nove stenatko a dela nam radost, ale na takovou vec se proste nezapomina a beru si z toho ponauceni, ze se holt neda verit nikdy nikomu.

    superkarma: 0 12.11.2007, 09:04:56
  18. avatar
    [14] Májík [*]

    Na 100% věřím jen sama sobě, poté,co jsem se spálila i se svými nejbližšími,už nevěřím nikomu jinému a žít s tím nemám problém.

    superkarma: 0 12.11.2007, 09:04:22
  19. avatar
    [13] Věrulinka [*]

    Na 100% se nedá věřit nikomu,několikrát v životě jsem se tak spálila,že už nevěřím nikomu a občas říkávám,nevěřím ani sama sobě

    superkarma: 0 12.11.2007, 08:52:13
  20. avatar
    [12] Amálie [*]

    Věřím lidem do té míry, do které je mám "prověřené praxí". I v pracovních vztazích. Jsem trochu konzervativní, nejbližší přátelé jsou ještě z dob "nácti let" a za ty roky si stále máme co říct, čemu se smát a jsme si oporou. A spoléhám sama na sebe, naši vždycky říkali: nejbližší pomoc je na konci tvé ruky.

    superkarma: 0 12.11.2007, 08:29:55
  21. [11] Lindaa [*]

    Verím sama sobe a svému sestému smyslu - sice uz me to taky vypeklo, ale aspon vím kde mám mezery a na co si dávat bacha. Rodicum a sourozencum jsem bezmezne verila jako díte, jak jsem rostla a osamostatnovala se tak míra mého verení v ne klesala, dneska nevím zda bych se o sourozence v prípade nouze oprela a nebo radsi sla sama ke dnu. Manzel - verím mu, ale jak v cem, verím ze by mi nezahnul, ale neverím, ze by se o me dokázal postarat v prípade nemoci nebo úrazu. A detem verím jak mi to slepá materská láska dovoluje, ale i ona prohlédne lez a nebo pitomý nápad. Takze koncím kde jsem zacala - verím sama sobe.

    superkarma: 0 12.11.2007, 08:22:53
  22. [10] Majkii [*]

    Ja verím len sebe. Aj to len na 99 %

    superkarma: 0 12.11.2007, 07:45:43
  23. avatar
    [9] Mickey Mouse [*]

    Věřím hlavně sám sobě. Vždy jsem se staral nejen o sebe, ale také o sourozence, přátele... A mám to tak dodnes. Vím, že toho zvládnu hodně a dokážu si na to počkat.
    Někdy podlehnu klamu, že jsou ostatní stejní. Ale vždy včas vezmu věci do vlastních rukou.

    superkarma: 0 12.11.2007, 01:16:20
  24. [8] 7kraska [*]

    Ja jsem hlavne vytrenovana z prace, ze jsem po vsech porad vsechno kontrolovala, po sekretarce, po mladsich zamestnancich, protoze dycky se vloudila naka chybicka s fatalnimi dusledky....chybejici stranky v dokumentech, nezkontrolovana cisla ve smlouvach atd.

    superkarma: 0 12.11.2007, 00:57:39
  25. [7] 7kraska [*]

    No ale zase tak moc to neresim, ze bych kazdej den vzdychala, jak je to desny, ze nemuzu nikomu verit. Uz to tak mam dany hodne let.

    superkarma: 0 12.11.2007, 00:55:54
  26. avatar
    [5] *Kotě* [*]

    7kraska: chudinko, to musí být děsné, žít s takovým přesvědčením

    superkarma: 0 12.11.2007, 00:43:32
  27. avatar
    [4] Léthé [*]

    7kraska: ....jaké zkušenosti, taková reakce

    superkarma: 0 12.11.2007, 00:34:40
  28. [3] 7kraska [*]

    Neverim nikomu. Clovek cloveku vlkem. A to plati i o tech nejblizsich. I kdyz treba nejde o penize, tak si lidi bud neco dokazujou nebo se snazej ospravedlnit sami pred sebou nebo pred svetem, chteji na neci ukor vypadat lepsi nez jsou apod. Kdyz uz nic z toho, tak aspon lzou. Omlouvam se za negativni reakci.

    superkarma: 0 12.11.2007, 00:32:36
  29. avatar
    [2] Suzanne [*]

    Důvěřuju "svým" lidem. Na sto procent.
    Nevím, co to znamená pořádně naletět, mám pud sebezáchovy a prevíty kolem sebe eliminuju poměrně záhy.

    superkarma: 0 12.11.2007, 00:29:30
  30. avatar
    [1] Léthé [*]

    Je pár lidiček v mém životě kterým "zdravě" věřím a fakt mezi ně nepatřím já . Sama sobě jsem nikdy nevěřila a dobře dělám

    superkarma: 0 12.11.2007, 00:11:21

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme