Bulvár

Anna Jagellonská, manželka prvního Habsburka na českém trůně

Vzpomínáte si ještě, co jste se kdysi učili či četli o tom, kdy a jak se dostali Habsburkové na český trůn? Vlastně za to mohla prozíravá sňatková politika jednoho z nejschopnějších habsburských panovníků Maxmiliána I. A s tím prvním Habsburkem na českém trůně v nadpise to taky není úplně pravda, i když se to tak často říká. Před Anniným manželem Ferdinandem I. se na českém trůně totiž mihli v předchozích stoletích hned dva Habsburkové – ale ti se tu opravdu moc neohřáli.

Anna Jagellonská

Anna Jagellonská byla dcerou českého krále Vladislava II. Jagellonského, který se do naší historie nijak výrazně nezapsal, i když vládl poměrně dlouho – 45 let (mimochodem byl prapravnukem Karla IV.).  Jeho první dvě manželství se v podstatě neuskutečnila a byla prohlášena za neplatná, teprve třetí manželství s francouzskou šlechtičnou Annou de Foix - ač velmi krátké – bylo šťastné. Narodily se v něm dvě děti. Už když se narodila v roce 1503 dcera Anna, vyhlédl si ji pro svého vnuka sám císař Svaté říše římské Maxmilián, a když byla královna těhotná podruhé, okamžitě domlouval sňatek další – s ještě nenarozeným dítětem v případě, že to bude syn. A narodil se skutečně syn Ludvík, o tři roky mladší než Anna. Bohužel královna k velkému žalu svého manžela pár dní po narození syna zemřela. České země v té době nebývale prosperovaly ekonomicky i kulturně, i když Jagellonci na tom neměli vlastně žádnou zásluhu.

Maxmilian I s rodinou

Obraz B. Strigela visící v KHM ve Vídni je vlastně anachronismus. Je zde vyobrazen císař Maxmilián s manželkou Marií Burgundskou, uprostřed mezi nimi stojí jejich syn Filip Sličný a úplně dole Filipovi synové Ferdinand (vlevo) a Karel (uprostřed), vedle nich pak Ludvík Jagellonský (ten s těmi dlouhými vlasy). Takhle se vlastně nikdy nemohli setkat. Marie zemřela, když byl Filip čtyřletý. Filip zemřel také brzy – Karlovi bylo šest a Ferdinandovi tři.

 

Císař Maxmilián Habsburský byl velmi prozíravý člověk. Rozehrál sňatkovou politiku, která velmi brzy přinesla své ovoce a které se Habsburkové drželi i v následujících stoletích. V roce 1515 byly ve Vídni podepsány svatební smlouvy mezi dětmi habsburskými a jagellonskými o vzájemném nástupnictví v případě, že jeden či druhý rod vymře. Pro Habsburky to bylo velmi výhodné. Maxmilián měl co nabídnout – dva vnuky, Karla a Ferdinanda, a čtyři vnučky. A v nejhorším případě taky sám sebe. A hned se ve Svatoštěpánském dómu uskutečnily dvě – vlastně ještě dětské – svatby.

Maxmilián se v zastoupení jednoho ze svých vnuků oženil s dvanáctiletou Annou a její devítiletý bratr Ludvík Jagellonský se oženil s desetiletou Marií Habsburskou. Který z chlapců si vezme Annu, zatím nebylo určeno. Anna samozřejmě doufala, že to bude Karel, kterého jako prvorozeného čekala skvělá budoucnost. Hned následujícího roku se ukázalo, jak to bylo od Maxmiliána prozíravé!

Tu, felix Austria, nube!

Obraz s názvem Tu, felix Austria, nube! zachycuje dvojsvatbu Habsburků a Jagellonců v roce 1515  v dómu sv. Štěpána a vyjadřuje sňatkovou habsburskou strategii (Války ať vedou jiní, ty šťastné Rakousko, se zasnubuj!). Autorem sedmimetrového plátna je Václav Brožík na objednávku císaře Františka Josefa. Ten byl tak spokojený, že za něj malíře povýšil do šlechtického stavu.

 

V roce 1516 totiž zemřel Vladislav Jagellonský, a tak na český a uherský trůn nastoupil tehdy desetiletý Ludvík. V témže roce ve Španělsku zemřel i Ferdinand Aragonský, druhý dědeček habsburských dětí. Španělským králem se stal šestnáctiletý Karel. A pro španělského krále najednou přestala být Anna Jagellonská atraktivní nevěsta. Bylo tedy rozhodnuto, že se Anniným ženichem stane Ferdinand, zvláště když pak o tři roky později zemřel i samotný Maxmilián. Karel se tak v 19 letech stal i císařem Svaté říše římské. Pro Annu to bylo velké zklamání. Nakonec se však ukázalo, že neměla čeho litovat.

Na rozdíl od nepříjemného, uzavřeného, egoistického a často nemocného Karla, který měl i dvě nemanželské děti (mimochodem mnohem schopnější než ty manželské), byl vzdělaný, humanisticky snášenlivější Ferdinand pro Annu určitě vhodnějším partnerem. Ve srovnání s Karlem byl prý i veselejší a ve Španělsku, kde vyrůstal u svého druhého dědečka, i velice oblíbený. Byl věrným a milujícím manželem, kterému byla milostná dobrodružství naprosto cizí před svatbou i po ní. Do svatby s Annou se mu ale původně moc nechtělo, dokonce i jeho bratr Karel po smrti dědečka Maxmiliána jako hlava habsburského rodu chvíli uvažoval, zda by nebylo lepší sňatek jeho bratra, který vlastně zatím nebyl realizován, raději zrušit.

Nakonec ale ke svatbě přece jen došlo v Linci v roce 1521. Anně i Ferdinandovi bylo 18 let. A dál to trochu připomíná červenou knihovnu. Ferdinand se do Anny upřímně zamiloval. Celá další léta provázela toto manželství oboustranná láska a úcta, nepříliš obvyklá u dynastických sňatků. Anna bývá líčena jako krásná žena milé povahy. Mnohdy mírnila manželova tvrdá politická rozhodnutí. V osobním životě však byl Ferdinand velmi tolerantní. Protože jako dítě nepoznal vlastní rodinu, vážil si láskyplného prostředí, byl milujícím manželem a pečlivým otcem, neustále se staral o blaho své ženy i dětí.

Ferdinand si vážil Annina politického rozhledu a prozíravosti, nechal si od ní radit a pověřoval ji vládou, když musel zemi opustit. Často však Anna manžela na různých cestách doprovázela – a to i tehdy, když byla těhotná. Anna výborně jezdila na koni a ráda se účastnila honů. Byla i velice zručná, krásně vyšívala.

Když zemřel v bitvě u Moháče v roce 1526 Annin bratr Ludvík Jagellonský, který nezanechal žádné potomky, nečekaně spadly do klína Anně a Ferdinandovi jako dědictví země Koruny české a Uhry. Tak to aspoň mělo být podle svatebních smluv. Jenže česká šlechta odmítla Ferdinandovy nároky a tvrdě požadovala, že král musí být zvolen. Ferdinand naznal, že bude vhodnější šlechtu získat na svou stranu rozsáhlými sliby a úplatky. Povedlo se mu to, takže zvolen byl a následujícího roku došlo v Praze ke korunovaci. Tehdy česká šlechta nemohla tušit, že Habsburkové český trůn opustí až téměř po 400 letech! V Uhrách to bylo kapánek složitější, tam ovládli Habsburkové jen menší část území – část Uher Ferdinanda za svého krále vůbec neuznala, část byla v rukou Turků. Přesto vlastně v této době vzniká základ mocného habsburského soustátí.

Manželé často pobývali v Praze, i když Ferdinand tak úplně nedodržel svůj slib stavům, že bude Praha sídelním městem monarchie. Anna hovořila maďarsky, latinsky, německy i česky, její manžel ovládal pět jazyků, i když např. německy se začal učit až v dospělosti a nenaučil se ji nikdy dokonale. O jeho znalosti češtiny se nikde nepíše.

Belveder

Letohrádek královny Anny- Belveder

V Praze nechal Ferdinand pro Annu postavit nádherný Královský letohrádek neboli Belveder, nejkrásnější renesanční stavbu na sever od Alp. Bohužel jeho dokončení se Anna nedožila

Po šestadvacetiletém harmonickém manželství obdařeném 15 potomky zemřela při porodu posledního dítěte právě v Praze. Ferdinand se nikdy nevyrovnal se ztrátou milované ženy. Nedal si už stříhat vous a jeho život začal být ještě střídmější a odříkavější. Stáhl se do soukromí, žádnou ženu si už nehledal. A to Annu přežil o sedmnáct let!

No není to dojemné?

 

Brožík-Belveder

Obraz V. Brožíka s názvem Císař Ferdinand I. mezi svými umělci. Anna Jagellonská - vpravo od Ferdinanda, v pozadí Belveder - opět fikce. Obraz visel v Národní galerii v Jiřském klášteře, nyní v depozitáři.

Četli jste také:

   
04.02.2013 - Historie - autor: Jana Ládyová

Komentáře:

  1. [12] Jana Ládyová [*]

    Lukáš Čejka — #10 Europu Jagellonicu jsme bohužel prošvihli, vzpomněli jsme si pozdě, přitom víme, že v GASKu bývají super výstavy, už jsme tam několikrát byli.

    Musela to být úžasná výstava! Trošku závidím, ale zároveň přeju!Sml16 Četla jsem, že to byla u nás co do návštěvnosti nejúspěšnější loňská výstava.

    Ale jinak na Jana Lucemburského jsem si už dávno poopravila názor. Už ho vůbec nevnímám negativně, jak nám to kdysi vtloukávali do hlavy.

    Ostatně ani o Habsburcích si už dlouho nemyslím nic špatného.Sml16 Ona kdysi ta historie byla opravdu černobílá.Sml15

    superkarma: 0 04.02.2013, 18:38:10
  2. [11] PEPI11 [*]

    Pěkně se to  čte. Vidím, jaké mám mezery v historii.Sml59

    superkarma: 0 04.02.2013, 17:35:00
  3. avatar
    [10] Lukáš Čejka [*]

    Jana Ládyová — #8 ani ja nemam v umyslu se nejak prit, jen mi to prislo jako prilis prisne zhodnoceni toho panovnika a trochu mi to pripomnelo vnimani krale Jana Sml80

    ostatne o obdobi vlady Jagelloncu a jejich vyznamu na zivot nejen v Kralovstvi Ceskem, ale celem stredoevropskem regionu krasne pojednavala a vypravela nedavno skoncena vystava http://www.europajagellonica.eu/ , kdo nenavstivil, prohloupil Sml16

    1. na komentář reaguje Jana Ládyová — #12
    superkarma: 0 04.02.2013, 16:40:10
  4. [9] Jana Ládyová [*]

    Hanula — #3 Ten reliéf Ferdinanda s růží na Belvederu jsme loni v létě docela dlouho hledali a nakonec ho našli. Bohužel jsme ho nenafotili, aspoň jsem ho mezi našimi fotkami neobjevila. Nějak jsme na to pak nejspíš pozapomněli.Teď by se mi hodil. On se ale Belveder téměř pořád - postupně - opravuje, skoro ho bez lešení neznám.

    superkarma: 0 04.02.2013, 16:07:40
  5. [8] Jana Ládyová [*]

    Lukáš Čejka — #2 Nechci se pouštět do nějaké polemiky, období nástupu Jagellonců po smrti Jiřího z Poděbrad bylo politicky velice složité.

    Ekonomicky i kulturně země prosperovaly, to určitě.

    Ostatně Kutná Hora konkurovala Praze už za posledních Přemyslovců i za Lucemburků.

    Nemám v úmyslu Vladislava jakkoli hodnotit - a už vůbec ne nějak negativně, na to je mi docela sympatický - přesto myslím, že osobně na tom všem Vladislav se svou mírumilovnou povahou až tak velké zásluhy neměl. Ostatně více než polovinu své vlády sídlil v Budíně, do Prahy zajížděl jen občas.

    1. na komentář reaguje Lukáš Čejka — #10
    superkarma: 0 04.02.2013, 15:45:40
  6. avatar
    [7] Jindriska8 [*]

    Pěkné čteníSml67

    superkarma: 0 04.02.2013, 15:23:26
  7. avatar
    [6] kareta [*]

    15 dětí..to byl bejkSml2 Chudák Anna..tolik láskySml18

    superkarma: 2 04.02.2013, 14:23:17
  8. [5] Trefa [*]

    Trefa:krasny pribeh,vzdy si poctu tyto clanky rada.

    superkarma: 0 04.02.2013, 13:42:08
  9. avatar
    [4] kapkamore [*]

    Moc pěkné o Anně JagelonskéSml67

    superkarma: 0 04.02.2013, 13:14:56
  10. avatar
    [3] Hanula [*]

    Sml16chodím v létě často Královskou zahradou kolem Letohrádku - je tam zobrazení, jak Ferdinand podává Anně růži - teď jsem zase chytřejší, jak to vlastně všechno bylo - i když ty královské sňaky jsou pro mě jedna velká motanice.....

    Moc hezký článekSml67

    1. na komentář reaguje Jana Ládyová — #9
    superkarma: 0 04.02.2013, 12:49:04
  11. avatar
    [2] Lukáš Čejka [*]

    Vladislava II. Jagellonského, který se do naší historie nijak výrazně nezapsal - Sml80 no ja nevim asi bych to tak nehodnotil, obdobi jeho vlady je obdobi vrcholne gotiky tzv. Vladislavske (Jagelllonske) gotiky , coz souviselo s bohatnutim zemi napr. v souvislosti s tezbou stribra v Kutne Hore.

    1. na komentář reaguje Jana Ládyová — #8
    superkarma: 0 04.02.2013, 12:36:23
  12. [1] lidicka [*]

    Krásný příběh, o Anně Jagellonské jsem žádné podobné články ještě nečetla. Škoda, že není podrobnějšíSml22

    superkarma: 0 04.02.2013, 06:18:58

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme