Tentokrát si pro příběh o známé osobnosti opět sáhneme hlouběji do historie. O Karlovi IV. a jeho manželkách toho bylo napsáno už hodně. Každá byla něčím pozoruhodná a každý sňatek mu něco přinesl – buď územní zisk či politické posílení jeho pozice. Snad nejmíň známá byla manželka druhá - Anna Falcká.

Ano, podle jména ji samozřejmě známe. Ostatně vychrlit všechny čtyři vladařovy manželky zvládá každý sedmák. Proč se ale Karel rozhodl právě pro ni? Když v roce 1348 nečekaně zemřela Karlova první žena, tehdy dvaatřicetiletá Blanka z Valois, Karel si zoufal. Původně politický sňatek uzavřený v dětství na francouzském dvoře se změnil v láskyplné harmonické manželství. Blanka byla milována nejen Karlem, ale celým národem, s nímž se okamžitě po příchodu do Čech sžila.

Karel je tedy bez ženy, s níž měl jen dvě dcery, ale také bez mužského dědice. A to bylo v jeho postavení na pováženou. Nemůže zůstat sám, tak se brzy poohlíží po vhodné nevěstě. Tou by mohla být Isabel, šestnáctiletá dcera anglického krále Eduarda III. Karel se dokonce osobně v této záležitosti angažuje! Vše je už domluveno…

Anna Falcká

Jenže na poslední chvíli najednou couvá. Obrací své zraky k falcké větvi rodu Wittelsbachů, s nimiž nemá zrovna ty nejlepší vztahy. Co tak to změnit a získat nepřátele na svou stranu? V tom byl přece Karel mistr. A tak se rozhodne pojmout za manželku Annu Falckou, dvacetiletou dceru falckraběte Rudolfa. Začne okamžitě jednat. Nevěsta mu přináší věnem území v okolí Sulzbachu v hodnotě 6000 hřiven stříbra. A také dědický nárok na panství svého otce v případě, že ten zemře bez mužských potomků.

Jak taktně zrušit již dohodnutý anglický sňatek? Karel byl rozený taktik, takže vše zvládl tak obratně, že nedošlo ke znepřátelení s Anglií, což by bývalo bylo logické.

V březnu 1349 se tedy konala v Bacharachu svatba a následně v červenci byla v Cáchách Anna Falcká korunována římskou královnou. 1. listopadu ve svatovítském chrámu  pak i královnou českou. Karel s tím spěchá, Anna je totiž v pokročilém stupni těhotenství. Vladař věří v syna, a ten se musí přece narodit korunované české královně!

O dětství Anny Falcké prameny mlčí, možná by ji historie ani nezaznamenala nebýt sňatku s Karlem. Sama nemá ambice zasahovat Karlovi do politiky. Z tohoto pohledu se jeví jako ideální ženuška. Když v lednu 1350 přivádí na svět očekávaného dědice, Karlovo štěstí nezná mezí. Raduje se i celá zem. Synek dostává jméno Václav po českém patronu – jako dostal kdysi také jeho otec. Právě narozenému chlapečkovi ihned vybírá nevěstu. Je to jedenáctiletá Anna Svídnická, dědička Svídnicka, polského území, na které má Karel zálusk. Věkový rozdíl? Ten nikoho v danou chvíli nezajímá.

Jenže štěstí netrvá dlouho. Nejdříve Karel na podzim 1350 záhadně onemocní a je na několik měsíců upoután na lůžko. Má smrt na jazyku. Teorie o jeho nemoci se různí. Byl to úraz páteře po pádu z koně? Zlí jazykové ale tvrdili, že byl snad otráven. Vlastním bratrem? Také se šeptalo, že za tím vším je Anna Falcká. Prý mu špatně namíchala nápoj lásky! A tím ho prý nechtěně otrávila. Vedena snahou zachovat si jeho lásku, přidala mu prý do pokrmu jakýsi kouzelný prostředek, který působil jako jed. To prý tvrdil florentský kronikář. Ať už byla pravda jakákoli, Karel se naštěstí uzdravil. Brzy ho ale postihne rána další. V necelých dvou letech umírá na konci prosince 1351 dědic Václav. A za třináct měsíců umírá i jeho matka Anna. Spadla prý z koně a zlomila si vaz. Nebylo jí ještě 24 let… Objevují se i jiné spekulace o smrti královny. Karel je opět sám. O nevěstě má hned jasno. Stane se jí Anna Svídnická, původní snoubenka jeho zemřelého synka. Ožení se s ní za čtyři měsíce.

Mohli jste si také přečíst:

 

Reklama