Ahoj, na dnešní téma mám taky jednu historku. Mě voda přinesla to nejcennější co člověk může mít. Vrátila mi život.

Bylo mi asi 12 a byla jsem s tátou a jeho kamarády, strejdou s rodinou u moře ve Francii. Byla tam krásná , ale trochu zrádná písčitá pláž.

Nevím jak je to tam normálně, ale během těch dvou týdnů jsme za klidné moře považovali asi třímetrové vlny.

Těsně za hranicí vody byly podél pláže hluboká místa tak dva metry - nedosáhl tam na dno ani můj táta. A v době, kdy táta a ostatní dospělí odešli pro zmrzlinu, jsem porušila zákaz a šla jsem se zchladit do vody.

A jedna z těch vln mě strhla právě do jedné z prohlubní a držela mě celou pod vodou. Nevím jak dlouho jsem tam byla a snažila se plavat ke břehu, mě to připadalo jako celé roky.

Nakonec se mi podařilo se vytrhnout z toho nejhoršího a vynořila jsem hlavu. V tu chvíli si mě všimla moje sestřenice a vytáhla mě ven. Patří jí za to můj velký dík.

Měla jsem štěstí. Včas mě voda pustila a hlavně včas si sestřenka všimla, že jsem tak, kde být nemám. Takže ještě jednou Ivuško, děkuju.

Tak to je asi celé. Jen si pamatuju, že jsem byla tak vyčerpaná, že jsem pak hodinu nemohla ani chodit.

Přeju krásný den a hodně šťastných vodních nálezů.
Anime Otaku


Jednomu z toho naskočí husí kůže. Měla jsi štěstí a hlavně pozornou sestřenici. Přeji krásný víkend. Míša

Pište na redakce@zena-in.cz, co se vám kdy povedlo najít či vylovit z vody a vyhrajte za svůj příspěvek vodní cenu.

Reklama