.

Aneta: V dětském domově by mi bylo líp než doma

Vztahy

Aneta: V dětském domově by mi bylo líp než doma

Dnes je Anetě jedenadvacet let. Má vážnou známost a pravděpodobně tu mluvíme o partnerovi na celý život. Soudě alespoň podle toho, co všechno pro tuhle mladou dámu za několik let udělal. Z lásky.

kid

To se ale musíme vrátit v čase přibližně o patnáct let.

Hádky a doslova nelidský řev byl u těchto sousedů přes několik bloků na denním pořádku. Bývalý fotbalista patrně neunesl následky zranění a vyřazení z vrcholového sportu. I pojal pocit, že nejlépe si zchladí žáhu napřed v restauraci, kde si pořídil potřebné tři promile, a následně na své ženě. Neměl problém poslat její drobnou postavu letmo přes celý byt jednou ranou. Chodila v černých brýlích i v noci a v lednu.
O to horší to bylo, že s dcerkou.

Pokaždé, když se z jejich oken ozývaly nadávky a řvaní, seděla Aneta pravidelně na schodech domu. Dlouho. Později už ani neplakala. Jen tam prostě seděla.
Mockrát jsem ji já nebo jiní sousedé vzali k sobě na pár hodin, než se všechno přehnalo. A místní chlapi dokonce mockrát onomu zneuznanému fotbalistovi natloukli, aby dal pokoj. Návštěva sociální pracovnice vyřešila s odpuštěním kulové.
Vznětlivý pán pokaždé slíbil nápravu, pokaždé do prvního panáka.

Chci k vám do domova!

Ve svých dvanácti letech udělala Aneta něco, co by člověk těžko čekal. Sbalila se a odešla do dětského domova, kde u dveří stroze oznámila, že tam chce bydlet. Dobrovolně. Neuspěla.
Nelze se prostě sebrat a nechat se odebrat rodičům. K tomu by musel být důvod. „To takhle nejde, děvče, tady jsou nějaké zákony, nemůžeš se jen tak rozhodnout a odejít od rodičů, nejsi plnoletá. Do školy tě rodiče posílají, jsi čistá i najedená, obrať se na psychologa, na linku bezpečí, podnět musí přijít odtamtud.“ Dostala množství čísel na množství odborníků.

Váhala další rok. Další rok vysedávala po večerech venku. Pak se jednou i nevrátila. Spala na louce asi kilometr od domu. Tehdy to bylo poprvé, když se náš pan fotbalista osobně sbalil a místo vyřvávání do noci hledal spolu s policií vlastní dítě. Snad měl i pocit viny. Na pár hodin. Nenapravil se.
Aneta vzala slova vychovatelky z dětského domova za svá.

Místo do školy teď chodila na policii. Seděla před služebnou, aby všichni věděli, že není ve škole. Denně. Patřičně špinavá, hezky hladová a zanedbaná. Opakovaně byla dovezena domů. Vracela se. Měla jasný cíl.

Bohužel se jí ho podařilo realizovat až v momentě, když se k tomu ještě pokusila otrávit. V bezvědomí jí od služebny vezl policejní vůz rovnou do nemocnice. Suše mladému policistovi oznámila, že snědla prášky, a pak zkolabovala.

Neváhal, netelefonoval, jednal. Strávila několik dnů v nemocnici a další měsíc na psychiatrii. To když se zhroutila v momentě, když jí oznámili, že ji propouštějí a že pro ni jede otec.
Patnáctiletá dívka s podlomenou psýchou a trvalým šrámem na duši, s pocitem, že svět je jeden velký očistec, a na sedativech. Trpěla zimnicemi, nespavostí, depresí. Celý den vydržela mlčet přísně uzavřená ve svém světě.

Jedinou duší, které v tu dobu věřila, byl o pět let starší medik, který do léčebny chodit nepřestal, ani když mu skončila povinnost v rámci studia. Jeho vztah k ní byl dlouho platonický, dílem profesionální, ale také hluboce lidský.
Jediným Anetiným cílem bylo být v jeho blízkosti, ale taky se nevrátit domů. Udělala pro to hodně. Podřezala si žíly, ukradla prášky, které nasypala do záchodu, ale tvrdila, že neví, jestli je snědla, a podobně. Pokaždé byl Pavel s ní. Nebo spíše bychom měli říci, že při ní.

Vydržela to tři roky. Mockrát utekla a pokaždé k němu. Trpělivě ji vozil zpět s vysvětlením, že tohle by je jen rozdělilo. Ovšem neopustil ji.
V den svých osmnáctých narozenin, po mnoha terapiích na mnoha místech, vyučená zahradnice odešla s Pavlem. Teď už zákonně.

Její závislost na sedativech, nevyrovnanou psýchu, neschopnost usnout i množství nervových kolapsů, vyvolaných banalitami, řešil s neuvěřitelnou láskou a trpělivostí.

Vybouchl jen jednou. To když se dostal na svatbě Anetiny sestřenice do společnosti našeho fotbalisty. V momentě, kdy nazval svou dceru „zatracenou hysterkou“, mu beze slova vyrazil zuby.
„Kdybych měl Anetčinu osobnost k něčemu přirovnat, volil bych pavučinu, která unese jen kapku rosy. Prakticky není už nikdy možné z ní udělat vyrovnanou bytost, ale lze ji milovat. Pro její křehkou povahu a nějakou snad až nedotknutelnost člověk udělá mnohé. Je vděčná za každý úsměv, za milé slovo, rozdala by se pro děti a zvířata, ale hloupý film, kde probíhá manželská hádka, nebo třeba i jen italská komedie, je důvod k hodinové zimnici. Jsme na začátku, ale ona si to zaslouží. Kdybych zvýšil hlas, rozsype mi před očima. Poslouchá Mozarta, ale nesmí být nahlas, jde se mnou na večeři, ale nesmím si dát pivo, díváme se na televizi, ale nesmí se tam křičet nebo plakat. Je to náročné, ale na druhou stranu jsem nepoznal čistší duši a hodnějšího člověka. Zvykl jsem si na tu botanickou zahradu, co udělala z bytu, i na to, že květiny mají jména a Aňa s mimi mluví. Vlastně je to roztomilý. Možná jednou přestane brát i ten ranec prášků,“ říká Pavel.

S rodiči se Aneta nestýká. A upřímně pochybuji, že někdy bude. To není až tak smutný příběh, když si uvědomíme, o kolik by mohl být smutnější.


Zbývá dodat, že Aneta je Váha. Jestli si pamatujete charakteristiku dětí ve Váhách, kterou jsem v magazínu vydávala, pak vás asi tenhle příběh, který jsem vyňala z další knížky, jíž míním oblažit lidstvo, nepřekvapí.
Knížka je věnována dětem a jejich slunečním znamením. Každé z nich reprezentuje příběh, každého malé člověka, pro lepší pochopení jeho podstaty. Vyjít by měla někdy v létě. Snad se vám bude líbit.

   
28.01.2011 - Láska a vztahy - autor: Míša Kudláčková

Komentáře:

  1. [26] molly [*]

    Tak nevím Míšo jestli si tu tvoji knihu budu moci přečíst, protože jestli budou všechny příběhy takové tak pro slzy neuvidím už po pár řádcích. Jsem pacifista, ale jsou chvíle kdy bych střílelaSml15

    superkarma: 0 31.01.2011, 16:14:16
  2. avatar
    [25] daddyska [*]

    Pro Pavla to musí být opravdu náročné...Sml15

    superkarma: 0 29.01.2011, 19:21:48
  3. avatar
    [24] OlgaMarie [*]

    SNÍŽEK — #23 Zákony nezákony, stejně si ve finále musí každý pomoc sám.

    superkarma: 0 29.01.2011, 07:22:22
  4. avatar
    [23] SNÍŽEK [*]

    máme špatné zákony,mělo se to vyřešit hned ze začátku Sml22

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #24
    superkarma: 0 29.01.2011, 07:05:44
  5. [22] P007 [*]

    Velice smutné,alespoň že našla někoho kdo ji má rád a má pro ni pochopeníSml22Sml22

    superkarma: 0 28.01.2011, 19:12:10
  6. avatar
    [21] átéčko [*]

    Anai — #19 Já ti ho přeju, je to moc fajn mít mladého chlapa! Zlého už sis opravdu užila dost.

    Já alkohol nepiju. Když si dám panáčka, je mi za chvíli blbě a já už neriskuji.

    Mí rodiče nepili a manžel měl své chlastací období. Po letech se mi za ně omlouvá.

    superkarma: 0 28.01.2011, 17:45:07
  7. [20] Anai [*]

    Eth — #17 Smutné, všechno... zvláštní je, že přes všechno jsem gurmet na alkohol, dá-li se to tak říct. Miluju nejen dobré víno (ale fakt mi musí chutnat - jinak radši vodu), ale dokážu vychutnat a ocenit i dobrý destilát. Máme doma asi 20 lahví, mohli bychom si otevřít bar - říká se, že u alkoholika nenajdete ani láhev (buď pije tajně, nebo všechno, co mu přinesete nebo si koupí, okamžitě vypije), tak se snažím mít doma zásobu - celý život jsem po "plném baru" toužila a teď mi dělá dobře, když přijde návštěva a může si vybrat např. z 5 druhů whisky... Ovšem je fakt, že nakupujeme tak 2x za rok, dáváme si max. panáka jako aperitiv či o víkendu - jednoho a maličkého. Víno pijeme k jídlu.

    superkarma: 0 28.01.2011, 17:27:38
  8. [19] Anai [*]

    átéčko — #18 Díky. Za vším byl jen a jen alkohol a za alkoholem zas citová deprivace chlapce z dobré rodiny, jehož matka a otec až nepili, neměli až tak dobrý vztah... on byl agresivní jen a jen na mě a ne fyzicky, ale stálo to za to. Dodnes pije občas... už je starý, abych neničila rodinná pouta, tak se normálně stýkáme, jeho syny jsem vychovala, mám je moc ráda, vlastní sourozence jsem neměla. Člověk se ale nemá ohlížet do minulosti, má žít přítomností a maličko budoucností, takže já se nelituju - zase jsem získala životaschopnost a neznil mě ani manžel - manipulátor, kde ten alkohol, co si namlouvat budu, byl taky.. Ale teď jsem šťastná a spokojená v osobním životě, tak co Sml16 Akorát že mi všichni záviděj, že mám mladýho, co mě ještě vozí v luxusu po světě ... a já si myslím, že si to zasloužím, že jsem si to zlé už odbyla! Sml30

    1. na komentář reaguje átéčko — #21
    superkarma: 0 28.01.2011, 17:23:15
  9. avatar
    [18] átéčko [*]

    Anai — #16 Sml79

    1. na komentář reaguje Anai — #19
    superkarma: 0 28.01.2011, 17:10:46
  10. [17] Eth [*]

    Myslim, ze je hodne pripadu, kdy se tohle vse deje. Jen jsme vsichni slepi k tomu co se deje vedle u sousedu...

    Ja, sama bych mohla take vypravet...proste nekteri lidi by nemeli mit deti ani zvirata....Tam, kde neni laska je zlo...

    Zazila jsem na vlastni kuzi, jak matka nicila celou rodinu..pila, lhala, mlatila deti vsim co ji prislo do rukou....Manzel, tedy otec neudelal nic, jelikoz mucila i jeho.. proste backora.... Nic se nestalo, nikdo nic netusil... jelikoz oba byli pomerne slusne postaveni...ani jedno s deti neni vyrovnane, vsichni maji problemy samy se sebou.... ja..ja bojuji, ale casto neni sila....mam za sebou hodne spatne veci..ktere me doprovazi,jako strasak...ac neziji minulosti, ona je mou soucasti...

    Dalsi priklad mam ze zivota, lekarka,  alkoholicka,ktera ma dceru (adoptovanou), doma ma spinu, holka hladuje, chodi usmudlana a po nocich vola znamym, ze nemuze najit matku...

    Otec, odesel od manzelky, ale takovým zpusobem, ze ona ho nechala, vykazat policii CR, za to ze ji ohrozuje, jedine ohrozeni bylo to, z poradoval po sve zene, aby nechodila po hospodach a starala se o rodinu, kdyz nepracuje...atd...Kde je tedy hranice?

    Pani doktorka to hold s uredniky umi, jelikoz to vypada, ze vse je na jeji strane..atd..atd..

    Myslite, ze se neco zmeni?

    Co by se muselo stat?

    Proc je velke procento, takovych pripadu?

    Krasny den...

    1. na komentář reaguje Anai — #20
    superkarma: 0 28.01.2011, 15:15:33
  11. [16] Anai [*]

    Děkuju za článek, Míšo... Moje dětství nebylo TAKHLE strašné, ale trošku z toho poznávám (nevl. otec alkoholik, velmi těžký) a tak brečím nejen dojetím nad tím děvčátkem, ale i nad sebou... hlavně jsi mi odpověděla na otázku PROČ trpím panickou poruchou....

    1. na komentář reaguje átéčko — #18
    superkarma: 0 28.01.2011, 14:47:16
  12. [15] Simona Fialová [*]

    to je strašný a takových případů je,člověk se o tom ani nedozví. nechápu mámy, které s dětmi někam neodejdou, musí to být strašný, ale....i když se říká kvůli dětem to vydrží, pro ty děti lepší, když v tomhle vyrůstat nebudou

    superkarma: 0 28.01.2011, 14:36:11
  13. avatar
    [14] Kaylie [*]

    martina.ji — #13 Víš, žena si podvědomě vybírá, někdy bohužel, muže podobné svému otci. Bohužel ani rozvod a nový partner to mnohdy neřeší, protože je to k nim táhne, či přitahují ony je...nevím, ale je to tak.Sml80

    superkarma: 0 28.01.2011, 13:23:31
  14. avatar
    [13] martina.ji [*]

    Moje máma měla hodně podobné dětství, pak si vzala stejnýho hulváta, jako měla otce, ale už byla ponaučená a utekla mu, sice k podlýmu hajzlíkovi, ale tomu taky utekla, zase k jinýmu hulvátovi a od něj zas k dalšímu vyčůranýmu podlíkovi atd. Ale bojovala. Teď je radši sama, zřejmě nemá talent na rozpoznání dobrých chlapů, je jich málo... Díky Míšo, už se moc těšim na knížku.

    1. na komentář reaguje Kaylie — #14
    superkarma: 0 28.01.2011, 12:07:00
  15. avatar
    [12] Kaylie [*]

    pajda — #11 Myslím, ze to není tak docela pravda, policisté vyjeli, ale zase vrátili. Ale jelikož se neřešily výhružky, které už trvaly dlouhou dobu, muselo dojít až k tragédii...

    Prostě, to byl případ pro psychiatra  a ochrannou léčbu v ústavu, nebyl přece normální, čímž ani nepůjde sedět.

    Nevím, nebyla jsem u toho, nikoho z nich neznám, ale něco se dělat mělo preventivně určitě.

    superkarma: 0 28.01.2011, 11:47:59
  16. avatar
    [11] pajda [*]

    Kaylie — #9 Trestní zákoník hovoří jasně:

    § 353 Nebezpečné vyhrožování

    (1) Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

    (2) Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

    a) jako člen organizované skupiny,

    b) vůči dítěti nebo těhotné ženě,

    c) se zbraní,

    d) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, nebo

    e) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.

    takže samozřejmě že policisté nepostupovali podle zákona, ale podle toho, že by museli vyjít ze služebny a konat, což je zřejmě nad jejich síly. A současná "novinářská hysterie" se jen snaží domoci se práva.

    1. na komentář reaguje Kaylie — #12
    superkarma: 0 28.01.2011, 10:28:16
  17. avatar
    [10] Kaylie [*]

    OlgaMarie — #4 Máma? Má na tom taky vinu, mohla se obrátit na nějakou organizaci, dnes je kam, nevím jak tehdy, jít s monokly k lékaři a podat žalobu.

    superkarma: 0 28.01.2011, 09:59:29
  18. avatar
    [9] Kaylie [*]

    Ach jo, nejhorší je, že člověk ničeho nedovolá. A to ne kvůli neochotě lidí, ale pazákonům, které máme!

    To se vždy prvně musí něco někomu stát, aby směli zasáhnout policisté. Oni za to nemohou, mají takový předpis, kdyby ho porušili, odpykají si to oni. Ač by třeba někomu pomohli...

    Klasikou jsou přivolaní policisté týranou ženou a pod. Přijedou, ale bohužel, nemohou nic, odjedou a vše je ve starých kolejích.

    Nedávný případ zaražděných manželů psychopatickým synem, který jim dlouho vyhrožoval a pak je doopravdy zastřelil, rozbouřil hladinu veřejného mínění.

    Policité nezasáhli a jsou špatní, jenže oni postupovali podle předpisů, ale teď se to zkoumá. Proč? Protože k činu došlo.

    Kdyby ho zatkli či nějak zakročili, manželé žili a byli v pořádku, tak si to odskákali. Prašť jako udeř!

    Prostě vždycky je to špatně.....

    U nás totiž a řekne vám to každý policista, mohou zakročit, až se vám  něco stane.

    Hezké zákony, ale proč ten vrah nebyl někde v ústavu????

    1. na komentář reaguje pajda — #11
    superkarma: 0 28.01.2011, 09:57:17
  19. [8] Mendie [*]

    Doufám, že bude v pořádku, že se její stav bude zlepšovat a že se nebude muset tolik cpát prášky (vážně musí??)...

    Co nechápu a je mi nad tím hrozně smutno, je přístup její mámy. Že trpěla výlevy agresora a zničila tak život sobě i svému dítěti. Chápu, že musí být těžké odejít, ale za tolik let k tomu nesebrat sílu, když tolik trpí a vidí, jak moc se trápí její dítě? To nechápu...Sml15

    superkarma: 0 28.01.2011, 09:04:27
  20. avatar
    [7] Ringcoriel [*]

    OlgaMarie — #4 presne tak. Rozumiem, že aj pre matku to bolo náročné, ale prečo sa obe nezbalili a neodišli od neho. veď teraz možnostiu sú...

    želám Anete len všetko dobré. aspoň mala šťastie v nešťastí, keď našla tak trpezlivého človeka, ktorý ju úprimne miluje...

    superkarma: 0 28.01.2011, 08:53:36
  21. avatar
    [6] vladka006 [*]

    Může mu vůbec říkat otec? Pochybuju o tom. Z vlastní zkušenosti. Říkám mu sploditel nebo příjmením.

    superkarma: 0 28.01.2011, 08:47:12
  22. avatar
    [5] átéčko [*]

    Právě pro ten dopad na výchovu dcery, bych, být tou matkou odešla. I ona udělala velkou chybu. Nechat se mlátit, to fakt ne... Pročpak to chtěla vydržet?

    superkarma: 0 28.01.2011, 08:29:48
  23. avatar
    [4] OlgaMarie [*]

    Sml80Otec. Otec. Otec.Sml80 A jak se k dceři stavěla máma?

    Anetě přeji jen dobré a budu doufat, že se s minulostí srovná.Sml72

    1. na komentář reaguje Ringcoriel — #7
    2. na komentář reaguje Kaylie — #10
    superkarma: 0 28.01.2011, 08:00:24
  24. avatar
    [3] selinka [*]

    maje — #2 sociálku nekomentuju, znám z vlastní zkušenosti ..  Aneta má hodně silného ducha a cílevědomost, jen smůla, že si ty vlastnosti musela posílit za takých podmínek. Snad už se jí bude jen dařit Sml72

    superkarma: 0 28.01.2011, 07:25:45
  25. avatar
    [2] maje [*]

    sociálka opět nezafungovala tak,jak má? u nás je to stejné. nicméně smekám před Aneta a jejím přítelem možná o trošku víc.Sml67

    1. na komentář reaguje selinka — #3
    superkarma: 0 28.01.2011, 06:51:54
  26. [1] nezmar [*]

    Chudák holka, neměla lehké dětství, snad se jí v dalším životě bude dařit lépe. Přeji hodně štěstí.Sml79

    superkarma: 0 28.01.2011, 00:47:28

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme