Zatímco bývalý prezident Václav Havel vyhlásil za svá funkční období celkem tři amnestie, prezident Václav Klaus pouze jednu, tu letošní. Co přinese Česku? Na to jsme se zeptali právničky Dagmar Raupachové...

K právu prezidenta patří udílení prezidentské milosti a také amnestie. K tomu druhému přistoupil v prokomunistických českých dějinách prezident celkem 4krát. Třikrát to byl Václav Havel a jednou, u příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky, na počátku roku 2013, Václav Klaus.

Stručný přehled amnestií u nás po pádu komunismu...

  • Amnestie z ledna 1990 (vyhlásil prezident Václav Havel) - Největší amnestie v poválečné historii Československa a České republiky.
  • Amnestie z února 1993 (vyhlásil prezident Václav Havel) - Václav Havel ji vyhlásil poté, co byl poprvé zvolen prezidentem samostatné České republiky.
  • Amnestie z února 1998 (vyhlásil prezident Václav Havel) - Prominutí trestů, které Václav Havel vyhlásil u příležitostí svého znovuzvolení.
  • Amnestie z ledna 2013 (vyhlásil prezident Václav Klaus) - Vyhlášena u příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky

- zdroj: Wikipedie

Dagmar RaupachováAmnestie není u veřejnosti vnímána příliš kladně. Každého asi napadne, jestli vůbec k něčemu taková amnestie je, zda se neprodraží a zda amnestovaní nebudou dále páchat trestnou činnost. Na to, co nám amnestie přinese, jsme se zeptali právničky Dagmar Raupachové...

Co nám přinese amnestie, kterou vyhlásil prezident Václav Klaus u příležitosti 20. výročí vzniku samostatné České republiky?
Musím říct, že vyhlášení a určení amnestie je právem prezidenta. Musí se to respektovat. V rámci objektivity je třeba dále říct, že Václav Klaus vyhlásil za svá funkční období jednu amnestii, což by mohlo být přiměřené. Pro spoleřnost ale není úplně nejlepší signál, že z ní nebyly vyňaty korupční kauzy.

A váš osobní názor na amnestie?
Osobně je nepovažuji za správné, hlavně kvůli jejich plošnosti. Kvůli plošnosti amnestií se vytrácí jakýsi prvek spravedlnosti. Potvrzuje se, že někdo podmínkám amnestie vyhoví, někdo ne, byť selský rozum je absolutně proti, a naopak. Zde tedy ten pomyslný prvek spravedlnosti nevidím. Oproti tomu se mi jeví prezidentské milosti jako dobrý nástroj díky individuálnímu přístupu, který posoudí zásadní změny v životě odsouzeného.

K praxi amnestií - musí o ni odsouzený nějak požádat, anebo je prováděna automaticky?
Už to bylo prezentováno ministrem spravedlnosti, který požádal soudce, aby navštívili věznice. Odsouzení tedy nebudou muset být složitě dopravováni k soudu. Většina soudců tomuto postupu vyhoví.

Může při amnestiích docházet k právním sporům? Tedy může se odsouzený, který se domnívá, že by se ho amnestie měla týkat a amnestován nebyl, někde „odvolat“?
Na amnestii nemá nikdo nárok. Ke sporům docházet nemůže, buď amnestován byl, nebo ne.

Jaká je vaše právní zkušenost s amnestiemi?
Amnestie prezidenta Havla byly velmi rozsáhlé. Je potřeba na ně pohlížet jako na právo prezidenta a musí se akceptovat. Sama bych k amnestiím nepřistupovala. Jsou zde věci, na které by měla společnost zaměřit svůj pohled - začleňování propuštěných do společnosti, ulehčení jim vstupu do svobodného života, aby ho vůbec byli schopni. To může společnosti přinést pozitivní věci, jsou to nástroje ke snížení následné trestné činnosti.

Jinými slovy páchají amnestovaní trestnou činnost dále? Máte nějaké konkrétní zkušenosti?
To vám samozřejmě nikdo konkrétně říct nemůže, protože dochází k výmazu trestního rejstříku, ale je zde opět problém v plošnosti amnestií. Zkušenost prokázala, že se po velmi rozsáhlé amnestii věznice v poměrně krátké době opět zaplní. Velmi rychle se velká část amnestovaných vrací zpátky. Čili argument, který občas vidím u politiků, že to může ulehčit věznicím, je argument člověka, který se v problematice nepohybuje. Podle téhle teorie bychom mohli zrušit věznice úplně.
Je ale samozřejmě část amnestovaných, kteří to vezmou jako životní šanci. Považují si této možnosti úniku a trestnou činnost dále nepáchají. Bohužel je to menšina.

Kam dál?

Reklama