Když se řekne alkoholik, stále si asi většina z nás představí vrávorající pány, kteří se hojně vyskytují po zavíračce restauračních zařízení v ulicích a mívají nevhodné poznámky na adresu kohokoliv. Pravda je však bohužel jiná. Alkoholikem se můžete stát i vy!

Pojďme se dnes podívat na příběh Jindřišky (31 let), jež se obává, že právě její přátelství s alkoholem, které navázala v nedávných měsících, jí už poněkud přerostlo přes hlavu.

drunk

Přitom vše začalo tak nevinně. „Nikdy jsem nepatřila k tzv. pařičům,“ vzpomíná na svá studentská léta mladá žena, která je v současnosti doma s malými dětmi, a dodává, že jí alkohol vlastně nikdy příliš nechutnal, spíš si vždy symbolicky přiťukla, případně dala dvě deci vína, které hojně dopíjela vodou.

Změna však nastala krátce po narození druhého potomka. Tehdy jsem odhalila manželovu nevěru. Pamatuji si to jako dnes. Manžel odjel někam na noc na služební cestu a zapomněl si doma svůj pracovní mobil. Kolem půlnoci pípla sms s dotazem ´už přijdeš?´ od nějakého Karla,“ vzpomíná Jindřiška, které hned došlo, že Karel bude nejspíš Karla a s bušícím srdcem na číslo zavolala. Její intuice se ukázala jako správná.

  • Na čísle nějaká cizí žena čekala na jejího manžela v cizím pokoji v cizím městě, tam, co měl být manžel na služební cestě.

Měla jsem pocit, že se nemohu nadechnout a mám infarkt,“ líčí situaci Jindřiška, která zavolala tehdy své nejlepší kamarádce, lékařce, jež shodou okolní sloužila noční a poradila jí, ať si jako první pomoc dá trochu alkoholu. „Musím se dnes při té vzpomínce smát, protože v naší domácnosti se do té doby alkohol moc nevyskytoval a našla jsem jen rum, který jsem měla připravený na pečení, za dveřmi totiž byly Vánoce,“ popisuje chvíle, které asi ovlivnily její další život, mladá žena.

V dalších dnech se ovšem vyskytlo podobných vyhrocených situací víc. Ukázalo se, že zmíněná Karla má ve vztahu se svým kolegou z práce celkem jasno a chce z něho učinit otce svých budoucích dětí. A že je ženatý a už děti má? Asi žádný problém pro ctižádostivou obchodnici.

A tak se Jindřiška stále více „uklidňovala“ a zásoby alkoholických nápojů u nich doma se rozrůstaly. A zároveň velmi rychle vypařovaly...

„Nejdřív jsem začala s vínem, asi inspirace z filmu Deník Bridget Jonesové – představovala jsem si, že vypadám jako Renée Zellweger, když popíjela v posteli a prozpěvovala si All by myself,“ vypráví o počátcích své alkoholové kúry Jindřiška.

Čím dál častěji ovšem přidávala i tvrdý alkohol s odůvodněním, že vypaluje červa. „Každé ráno jsem tak začínala se slivovicí, kterou jsem si ´preventivně´ dávala i  během dne. A večer lahev vína minimálně,“ vypočítává zoufalá žena, která se snažila manžela udržet za každou cenum, a tak byly hádky na denním pořádku.

Ten se na nějaký čas dokonce odstěhoval za svou milenkou a své ženě přispíval jen něco málo peněz, které si musela pokaždé vyhádat. V té době si začala Jindřiška chodit pro stáčené víno, které vyšlo levněji, ale neměla zase tu MÍRU jedné lahve, protože PETKY si nosila domů i dvoulitrové. Stejně tak vyměnila kvalitní slivovici za ty nejlevnější patoky, které se daly sehnat za pár korun v tržnici.  

Po necelém roce se manžel vrátil. „Jenže já s pitím neskončila,“ říká otevřeně Jindřiška. „Dám si tak dvě deci vína při večeři, což je myslím společensky únosné, a pak chodím do komory ´dopíjet´ ze svých tajných zásob, aby mě nikdo neviděl. Když to neudělám, ovládají můj život vztek na manžela, křivda a spousta drobných problémů, které musím řešit, a zdá se mi, že jsem na stejně pořád sama,“ uzavírá své vyprávění na první pohled milá žena, do které by člověk neřekl, že se obává v důsledku nadměrného pití alkoholu cesty do pekel, resp. do léčebny, jak sama řekla. Alkohol je totiž její jediný společník, který jí prý pomáhá, a tak mu nechce (a možná už ani nemůže) dát jen tak sbohem.

Přečtěte si také:

Reklama