Reklama

Autorka tohoto příspěvku mě požádala o anonymitu. Její přání plním. A důvod? Kdyby se aktéři popsaných únosů dozvěděli, že je to venku, asi by na ní spáchali trestný čin...

Na svatbě se pije, to je jasná věc. Když se to ale s alkoholem přežene, může to dopadnout jako v následujících třech případech...


Promiňte,milé dámy, že tajím svou identitu, ale kdyby zjistila moje máma, bratr a kamarádka ,že jsem nedržela hubu, byl by na mně spáchán trestný čin ublížení na zdraví...
Na všech třech únosech, které vám popíšu, se podepsala metla lidstva ALKOHOL. Ale zase je s tou metlou někdy sranda...
První únos se odehrál před téměř půl stoletím. Unesenou nevěstou byla moje maminka. Bylo jí devatenáct let a byla moc hezká. Stejně tak i ženich byl velký štramák (jsi dodnes,tati). Po vyklizení pole únosem nevěsty se maminčina družička notně posílená alkoholem rozhodla všem oznámit, co si o svatbě myslí. Vyvrávorala na prostřený stůl, kde se postavila a začala ječet. „To měla být moje svatba, to měl být můj ženich, toto všecko mělo být mojéééé!!! Svatební hosté ji zděšeně stahovali ze stolu a honili ji po sále,kde se svým dramaticko-komickým představením pokračovala. Tatínek si naštěstí nechal maminku a historka se zapsala černým písmem do naší rodinné kroniky...
 Druhý alkoholik vyfasoval facku. Stalo se to na svatbě mé kamarádky. My, svobodní, jsme unesli kamarádku do vedlejší restaurace,kde,považte, už seděla jedna nevěsta,ze které se vyklubala holčina,se kterou jsem kdysi byla na dovolené. Nebyla ovšem ve své kůži,neboť tam seděla už víc než hodinu. Po hodině jsme se jí ujali a jelikož „náš“ ženich již dorazil,vzali jsme ji na tu „naši“ svatbu i s jejím doprovodem. Obsluhu jsme informovali,kam má neposlušného ženicha poslat. Přišel navečer démonem alkoholu naprosto posedlý. Jeho rozjařená vyvolená k němu přitančila a takovou mu natáhla,že to tak-tak ustál. Holt,tenkrát nebyly mobilní telefony a on si nezapamatoval,kam si má přijet a objížděl všechny hospody v okolí...
Na té mojí svatbě jsem zůstala ne ani tak unešená jako zajatá na pánském WC. Bratrovi bylo šestnáct let a pití panáků s bodrými svatebčany se mu stalo osudným. Já,nevěsta v dlouhých nadýchaných šatech, jsem vyšla právě ze záchodu a první můj pohled padl na bráchu,který měl očividně na krajíčku - štamprličky se dožadovaly výletu... Duchapřítomně jsem ho popadla za límec a smýkla jím na pánské wécko a přidržela hlavinku nad mísou,kam se poroučela slivovice,whisky a rum,pracně zkonzumované statečným pijanem... Vtom se otevřely dveře a dovnitř vpadli dva cizí chlapíci. Oba měli tak čtyři promile. Jeden z nich upadl,zalehl dveře a zařval na toho druhého : „Vole,Fero,vidíš to,co já??? Anděl na hajzlu!“
Takže, pokud můžu radit, tak na svatbách :
NA ZDRAVÍ, ALE - NENECHTE SE UNÉST!!!

Anonym

Pozn. red. Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 14. 5. 2013: Svatební únosy

Toto téma může mít hned několik rozměrů, napište svůj příspěvek buď formou příběhu...

  • … o tom, jak jste prožívala váš svatební únos.
  • … o tom, jak jste se účastnila, nebo dokonce organizovala svatební únos a jak to dopadlo.

Anebo formou úvahy nad tímto prvkem svatebních oslav.

Své příspěvky posílejte nejpozději 14. 5. 2013 do 15.00 hodin na e-mailovou adresu redakce (viz níže). Váš text ať je dlouhý alespoň jako dva tyto odstavce, tedy chcete-li mít věší šanci na uveřejnění a vlastně i na dárek, který získá jedna z publikovaných přispěvatelek. Tím dárkem je tentokrát sedm vybraných dévédéček z cvičební edice Hanky Kynychové HEJBEJSE.

hejbejse