Jako malá holka jsem nepoznala lásku od rodičů, otec holdoval alkoholu a domů se chodil jen vyspat. Než usnul, tak stačil ubližovat mamince a chovat se jak prase.
Nevěděla jsem, co je to nedělní procházka, výlet do ZOO nebo někam na zámek, hrad, jízda na kole atd. Mamka na nás taky čas neměla, trhala ovoce na zahradě a odvážela do výkupny, aby byly nějaké peníze, protože otec většinu peněz propil.
V 18-ti letech jsem si vzala muže, který taky pil a ubližoval mi, nebyla jsem asi dost poučená dětstvím a taky mladá, naivní holka. Porodila jsem dva kluky, kteří trpěli se mnou pozdní návraty mého manžela, který se doma změnil na něco strašného, co nejde pojmenovat! Když se můj mladší syn začal počurávat, tak jsem byla rozhodnuta pro rozvod. A musím přiznat, že jsem udělala dobře a mým synům nezkazila dětství a vychovala je v klidném prostředí plném lásky a pohlazení. Dnes jsou velcí a uvědomují si to, jak se měli se mnou dobře.
Ale já zůstala poznamenaná a kdykoliv můj přítel řekne, že jde na pivo, tak pro mě začíná noční můra. Nevím, jak to mám změnit, protože přítel mi neubližuje, přijde z hospody, umyje se, lehne a spí. Chyba je ve mně a snad to čas zahojí?
L.
Děkujeme, že jste se nám svěřila s Vašim smutným příběhem...
Snad Vám naše čtenářky poradí, jak se svého strachu a úzkosti zbavit. Rozhodně Vám držím palce.
Máte také špatné zkušenosti s alkoholem nebo s lidmi pod vlivem alkoholu? Nebo víte, jak podobné špatné zážitky a traumata překonat? Napište nám!
Nový komentář
Komentáře
Mám zkušenosti s alkoholismem naštěstí ne z dětství, ale u bývalého partnera a vím, že pokud se alkoholik sám nechce vyléčit, je veškerá snaha marná.
Alkoholismus je neštěstí - stačí si přečíst zdejší auditko Závislost.
To je opravdu příšerné, piju jen příležitostně, ale potřebovala bych někdy toho Míru s sebou..
Alkohol z lidí dělá zrůdy, ketré nejdou ani ke zvířeti přirovnat, a ty děti, které v takovém prostředí vyrůstají- jsou chudáci. Rodiče jim nedopřejí to co mají jiné děti, ale rodiče si alkohol a cigarety NEODEPŘOU. Také by se to mělo trestat.!!
Dekuji svemu TATINKOVI,ze nepije,dekuji svemu MANZELOVI,ze nepije.
Nikdy jsem to nezarila.DEKUJU jim za to!!!
Jejda, tak to fakt nechápu, jak se mi tohle povedlo...
Sorry, jdu se uklidit do ústraní...
Markýza: Klid! A co když jsi byla těhotná, anebo když jsi kojila???
navia: No jo, ale co delat, kdyz partner sice nepije, ale jinak se u nej projevuji podobne vlastnosti, jako u otce? Vzteklost, jeceni, pro cizi by se roztrhal, ale jakmile chce neco rodina, muze ho trefit slak.
Můj otec byl alkoholik a proto mi opilci taky vadí.Proti pití s mírou ale nic nemám.
Můj tatík jen jedinkrát v životě přišel domů zdrátován pod obraz. Máti ho nepustila přes práh, spal ve stodole. Už nikdy nedal repete.
jo věřim, takovédle věci bolí....
Bez smutného příběhu to prostě na ženě-in nejde...
Lidka110: Jo a opilců se taky bojím.
Můj táta taky pil. Co pamatuju, a od mých cca 8 docela dost. Byla jsem nejstarší ze tří sourozenců a když jsem se v cca 15-16 začala "rozhlížet" po klucích, tak jsem měla jedinou podmínku - aby nepil. Jinak mohl být třeba bleděfialovej
. Jednou jsem se na jedné zábavě s kýmsi seznámila, byl docela hezkej a fajn, ale když pil čtvrté pivo, tak jsem se prostě zmehla a už jsem ho nikdy neviděla
- má spoustu vlastností, bez kterých bych se asi hravě obešla, jako každý chlap, ale přesto, že není abstinent, tak se za naše 15-tileté manželství namayal asi 3x. (a jednou jsem u toho nemusela být, neb jsem byla v porodnici, tudíž mi to bylo fuk
)
Vzápětí potom jsem narazila na svého muže a protože neholdoval alkoholu, tak jsem ho už nepustila
boudicka: no jo, ale to už je dost dávno, to se nedá ani počítat
je mi 35 a toho že se mi třese žaludek z opilých lidí jsem se ještě nezbavila nevim jak ten strach překonat
Markýza: Klid! A co když jsi byla těhotná, anebo když jsi kojila???
Muj drahy taticek take chlasta co pamatuju, mama se s nim chtela rozvest pri svem druhem tehotenstvi, kdy cekala me. Lec ji take bylo pohrozeno, ze ji sebere deti, tak zustala. Tata nas nikdy nebil a penez jsme take meli dost, ale i presto ho nenavidim a nekdy se tesim, az umre a nebude nam uz otravovat zivot. Neni k nicemu, penize domu nosi, ale to je vsechno. Jinak je to nevkusna prudici dekorace zabirajici misto na gauci. Citi se nedoceneny, ze si ho nevazime, proc to tak je si zrejme svym vychlastanym mozkem domyslet neumi. Slibila jsem si, ze pokud ho neskoli infarkt ci mtrvice a dozije se stari, postaram se o nej stejne dobre, jako se on staral v detstvi o me. NIJAK.
otec achlasta, to taky bohuzel znam. nastesti se s nim mamka zavcas rozvedla a ted uz se s nim nestykam. zklamal me