Ahojky dnešní editorky,

 

minulý týden jsem se Ti tu Nionetko zpovídala ohledně milenky svého exmanžela. Mimo jiné jsem tam uvedla, že můj kalich trpělivosti přetekl jednou, když se stalo něco moc ošklivého. Tenkrát jsem to nedokázala popsat, dnes to však zkusím.

 

Když jsem svého budoucího manžela poznala, zašel po trénincích s klukama na pivo, ale vždy věděl, kdy přestat. Od začátku měl můj obdiv. Jsem abstinentka a nikdy jsem alkohol nepila a ani nezačnu.

 

Asi po třech letech manželství změnil práci a dostal se do kolektivu mladých lidí, kteří chodili pít hodně často. Nikdy jsem o něj neměla strach, protože jsem si byla jistá, že ví, kdy přestat. Byl to ale obrovský omyl.

 

Začalo to jen běžným nadáváním a hulvátstvím, když se vracel pozdě domů z hospody. Nechápala jsem to a doufala, že je to jen hloupé období.

 

Nejen že nebylo, ale bohužel se stav mnohem zhoršil (první varování mě mělo probrat, ale nestalo se). Jednou přišel manžel domů těsně po půlnoci a s běžnými nadávkami na málo místa v předsíni se vpotácel do pokoje. Tam se mu udělalo nevolno a on mi pozvracel všechno vyžehlené prádlo, které jsem dva dny usilovně žehlila. Nezbylo než vše naházet do vany, osprchovat a následující den vyprat.

 

Asi měsíc po této události, kdy byl relativní klid a manžel se držel doma, se situace opakovala, jen s malou obměnou. Ten den jsme synovi koupili v Ikea krásné křesílko s potahem a shodou okolností jsem v ten samý den  vyhrála fotbalový míč s podpisy naší reprezentace. Večer jsme prcka uložili do postele s tím, že na něj ráno bude v obýváku čekat překvapení. Doprostřed místnosti jsme postavili křeslo, na něj položili míč a těšili se, jak se Matymu ráno rozzáří očka. Manžel mi oznámil, že si zajde s kamarády na pár piv a ať na něj nečekám.

V půl třetí ráno mě probudil divný zvuk a rozespalá jsem se v potácela do obývacího pokoje. Probraná jsem byla ve vteřině. Můj opilý muž stál nad zmíněným překvapením pro syna a močil. Zatmělo se mi před očima a rozbrečela jsem se. Následovalo ještě pozvracení koupelny a pád do postele. Protože jsem věděla, že to tam nemohu nechat a on není schopen to uklidit, zaklekla jsem a přes hodinu jsem uklízela tu spoušť. Bylo mi moc zle a nevěděla jsem co dál. Tak jsem se před čtvrtou ranní sebrala a jela do kanceláře, odreagovat se prací. Můj šéf nevěřícně koukal, když po víkendu zjistil, že jsem byla v sobotu ve 4 ráno v práci.

 

Vím, že to možná některé ze čtenářek nepochopí, ale ani tahle zkušenost mě nevyléčila. Ta pomyslná kapka, která způsobila přetečení džbánu, přišla čtvrt roku po předešlém maléru. Manžel šel s kamarády z fotbalu po zápase opět do hospody. Ten den se jim opravdu nedařilo, prohráli s hodně špatným soupeřem, a navíc ještě můj drahý choť vyfasoval červenou kartu. Hodně důvodů k zapíjení žalu. Jela jsem tedy s prckem domů a tajně doufala, že přijde domů v lepším stavu, než bývalo poslední dobou zvykem. Marně. Nad ránem mě probudil zvuk rozbíjejícího se nádobí. Vyskočila jsem z postele a třemi skoky byla v kuchyni. Po zemi se válely střepy a nad nimi se klátila postava člověka, kterého jsem kdysi tolik milovala. Dovolila jsem si poznamenat, že to už opravdu přehání a v tom se to stalo. Vykopl nohu vší silou a zasadil mi úder přímo do ledviny. Svezla jsem se k zemi a už jsem nevstala. V nemocnici jsem ještě jak husa tvrdila, že jsem vypadla z úložného prostoru dolů na židli, ale vypadalo to, že pan primář mi ani trošku nevěří. To víte, utržená ledvina je utržená ledvina.

 

V nemocnici byl čas na přemýšlení a bylo jasno. Konečná a vystupovat.

 

Alkohol mi nahání hrůzu, ale snad se mi ani nemůžete divit.

 

Krásný den

 

Jacquelline

 

 

Milá Jacquelline, díky za příběh, který mi tedy nahnal husinu po těle.... Doufám, že už Tě v životě nikdy nic podobného nepotká.

 

Přeji moře štěstí, lásky a pohody...

 

 

Reklama