Diváci vás asi nejvíce znají ze seriálu Velmi křehké vztahy – hrajete raději mrchu, nebo beránka?
Musím říct, že ať je to postava Simony nebo Sylvie, tak k nim mám kladný vztah. K Sylvii z toho důvodu, že je to takové oživení, představuje něco, co jsem dosud neměla možnost hrát. K Simoně proto, že ji od začátku miluji – hraji ji už pátý rok. Ať je to Simona, nebo Sylva, obě dvě mám ráda. Sylvie je samozřejmě komičtější a zažívám s ní při natáčení větší srandu (smích), u Simony tolik ne, protože je to prostě mrcha.

Se kterou z těchto dvou rolí se ztotožňujete víc?
Ani s jednou. Ani v jedné není nic ze mě, ale obě je hrozně ráda hraji. Právě proto, že jsou tak strašně rozdílné.

Alice Bendová

Narodila se v Praze ve znamení štíra 1. listopadu 1973. Na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze na Žižkově vystudovala obor nábytek a interiéry, maturovala z něj v roce 1992. Práci našla v galerii módní návrhářky Heleny Fejkové. Tam zaujala fotografa Jadrana Šetlíka, který ji přivedl k modeligu.

Alice si zahrála v několika reklamách, dostala i role v našich a zahraničních filmech, například v českém filmu Báječná léta pod psa (1996), v kanadském filmu The Immortal (1998),  německém filmu Studená válka (1998), nebo v americkém filmu Lovely Bleading (1999), Duše jako kaviár (2003), Sametoví vrazi (2004), Rána z milosti (2005), Všechno nejlepší (2006).

Na TV Prima přijala roli Simony v seriálu Rodinná pouta (dnes Velmi křehké vztahy). Ve stejné televizi se účastní také soutěže Hádej, kdo jsem?, kde je členkou poroty. Na televizi Óčko moderuje pořad Trandy face.

V roce 2004 se provdala za hokejistu Václava Bendu. Dnes spolu mají ročního syna, který se jmenuje stejně jako tatínek, Václav.

Vím o  vás, že jste nikdy nehrála divadlo – neláká vás vyzkoušet si to?
Neláká. Říkám to naprosto upřímně. Důvodů je spousta: Teď na to naprosto nemám čas, jsem trémista, nedovedu si představit, že bych na těch prknech stála...
Nabídky jsem sice nějaké dostala, zatím jsem však žádnou nepřijala. Ale co není, může být, cestu tomu úplně nezavírám. Divadlo je nádherné. Já sama chodím do divadla strašně ráda! Ale zatím prostě neee (smích), chci být doma s malým.

Nemáte tak trošku strach z živého diváka?
Samozřejmě, že cítím veliký respekt. Před kamerou se dá všechno stopnout, změnit, všechno vrátit. Před živým publikem nic nevrátíte...

S manželem Václavem máte ročního synka Vaška. Čím vás mateřství překvapilo?
Úplně vším. Prvorodička vůbec neví, co ji čeká, jaké to bude, až se miminko narodí. I když se snažím dělat to podle citu, je tam spousta věcí, které jsem třeba musela konzultovat s mojí maminkou, kdy jsem jí říkala: „Mami, co teď, co mám dělat, vždyť on mi pořád pláče...“
A ona hned věděla: „No, tak má prdíky... Masíruj mu bříško.“
První tři měsíce jsou docela zápřah, potom si to ale tak krásně sedá, že je to už pohoda.

Čím vás malý nejvíc vytočil a čím vás nejvíc překvapil?
Vůbec nikdy mě ničím nevytočil – to by bylo smutné. Vím, že mě nikdy nevytočí. Neříkám si, že mě musí na slovo poslechnout, protože ani nemůže, když je takhle malinký. Tím, že pláče, mi dává najevo nesouhlas – on je osobnost která se musí nějakým způsobem projevit. Naprosto ho respektuji, někdy ho možná i rozmazluji, ale v takovém tom krásném slova smyslu.
A čím mě překvapil? Vším, od té chvíle, kdy měl 3,9 milimetrů, nám dělá jenom radost.

Plánujete další děti?
Rozhodně, jedno až dvě.

Kluka nebo holku?
To je jedno, stejně to neovlivníme.

Kdyby to byla holka, jmenovala by se Alice?
Popravdě, nevím – vůbec jsme nad tím ještě neuvažovali.

Vypadáte pořád skvěle, prozraďte našim čtenářkám, jak jste se dostávala po porodu do formy?
Díky! Výborné je, když po porodu nemáte vůbec chuť k jídlu. To se mi stalo. Za 14 dnů po porodu jsem měla 12 kg dole. Jinak jsem moc necvičila, jen břicho. Žádné speciální diety jsem nedržela, protože, když se musíte starat intenzivně o miminko, tak to nejde moc skloubit, ale jedla jsem normálně zdravě. A občas jsem si dopřávala thajské masáže, ty mám moc ráda.

Bude malý Václav hokejista po tátovi, nebo herec po vás?
Možná ani jedno. Ať se rozhodne sám. Třeba bude chtít dělat basketball, nebo bude popelář (smích)? Vybere si sám a my to budeme akceptovat, hlavně aby ho to bavilo.

Jaký je teď po roce Vašek táta?
Nejlepší. Od začátku pomáhá, angažuje se. Pomáhá mi přebalovat, krmit, oblékat – umí všechno.

Prozraďte mi jednu věc, ze kterou byste velkého Vaška pochválila, a jednu, kterou byste mu vytkla?
Vytkla bych mu, že mi vytýká, že mu nekupuji noviny: „Vašku, už mi to nevytýkej, víš přece, jaká jsem, že na to vždycky zapomenu.“
A pochválit? Pochválit ho chci za všechno ostatní. Za to, že ráno vstane a usmívá se na mě. Za to, že mě hladí. Že se nádherně stará o malého. Za to, že je pracovitý. Za to, že mě miluje... Prostě za všechno!

Nemohu se nezeptat na plastiku vašich víček, v bulváru se objevily různé spekulace, jaké máte všemožné plastiky – prozradíte mi, jaká je pravda?
Mám jenom ty oči, ale třeba toho bude časem víc. Já nevím...? Ty oči už byly potřeba. Pět let jsem se dokopávala k tomu, že si to nechám odstranit. Hrozně jsem se bála, že to bolí – jednou jsem měla tu operaci dohodnutou a den předtím ji zrušila.
Ale pan doktor Sukop je úplně zlatý, hodinu mě operoval a je to velký machr. Co mi to přišlo k sobě, tak jsem vůbec nic necítila. Minimální otoky, prostě neuvěřitelná věc. Kdybych to věděla, jdu na to už dávno.

O štírech se říká, že mají v povaze jistou zákeřnost – myslíte, že jste zákeřná?
Nejsem zákeřná, ale pokud je někdo zákeřný na mě, tak mu to pak patřičně vrátím. Ne hned, já si počkám.

Kdo je podle vás nejatraktivnější česká celebrita?
Nejatraktivnější...

Říká se, že vy...
Ježíš, to je hezké! „Tak u toho zůstaňme.“ (smích)

Co byste poradila budoucím maminkám?

Sledujete Alici ve Velmi křehkých vztazích? V jaké roli vám sedí víc, jako mrcha, nebo jako beránek?

Reklama