Hezký příspěvek poslala i čtenářka AlenaK. Netýká se přímo výchovy jejich dětí, ale dítě si špatně vychovali ti rodiče, o jejichž dceři je v příběhu řeč. I když... tam už je na nějakou výchovu asi pozdě.

Dneska jen v ryclosti, protože za chvilku běžím do práce,ale pár slov k dnešnímu tématu bych přece jen měla, i když nevím, zda se to přímo týká tématu, ale tu historku vám prostě musím napsat.

Hodně s manželem cestujeme,teď, když už jsme sami tak víc,protože když byly děti malé,neměli jsem tolik peněz jezdili jsem tak akorát na závodní rekreace, ale pánbůh zaplať za ně. Děti s námi spávaly u moře ve stanu, jindy v bungalovu. Byly šťastné, že jsou u moře a bylo jim úplně jedno, jestli spí v hotelu nebo ve stanu. Teď už si cestují se svými rodinami sami,moc rádi stanují a když jedou k moři, tak jedou také většinou pod stan nebo do chatky, zeť jedné z dcer vždycky říká, že přece nepůjde z panelového pokoje zase do hotelového pokoje, chce vyjít rovnou ven, na trávník.

Ale proč to píšu, letos brzy na jaře jsme si přes cestovku sjednávali dovolenou do Bulharska, slečna z cestovky byla velmi mladá holčina, odhaduju, že jí mohlo být tak 19, 20. asi tam byla na brigádě, byla moc ochotná a nabídla nám hned několik letovisek, ale samé hotely. Manžel ji řekl, že by rád do chatky nebo do apartmánu blízko moře, a že pojedeme i s vnučku. A ta slečna mu velmi neomaleným způsobem odpověděla:! teda, nechtěla bych být vaší vnučkou, když ji nezaplatíte ani hotel.“ Chvilku jsme zůstali zkoprnělí, načež manžel pohotově odpověděl: „a já bych zase nechtěl za vnučku takovou slečinku jako jste Vy.“ A odešli jsme. Do Bulharska jsme nakonec odletěli s jinou cestovní kanceláří , i s vnučkou a bydleli jsme v kempu, kde jak by řekl zeť, jsme vyšli rovnou na trávník.

AlenaK  

Pozn. red. Text nebyl redakčně upraven

_______________

Doufejme, že ta slečna tam byla opravdu jen na brigádě. Chápu, že je to její práce a je potřeba prodat zájezd co nejvýhodněji, ale to s tou vnučkou opravdu přehnala, ještě že je Váš manžel tak pohotový. :)

Děkuji za příspěvek a přeji hezký zbytek pracovního dne

Saša

Téma dnešního dne 11. srpna 2011 zní: Známe hranice při výchově našich dětí?

s podtitulem: Dokážeme být soudní?

  • Kam až jsme ochotni zajít v požadavcích svých dětí?
  • Kde je hranice toho, co bychom svým dětem dali či nedali?
  • V čem bychom jim vyhověli, nebo nikdy nevyhověli?
  • Jak dlouho jsme ochotni je podporovat?
  • A čím? Penězi?
  • Umíme říct STOP?
  • Přijímají vše, co jim dáme za samozřejmost? (včetně plateb za různé zájmové kroužky)
  • Umí naše děti poděkovat?
  • Styděly se za vás někdy vaše děti?
  • A vy za ně?

Nebudu se už dále „hrát“ na psychologa a pokládat v bodech otázky. Vy mi určitě rozumíte a doufám, že i napíšete. O svých starostech i radostech, o tom, kam až jste ochotny při výchově a požadavcích svých dětí zajít.

Pokud se bude chtít některá maminka vyzpovídat, ale nebude chtít být jmenována, toto přání respektuji a příspěvek zveřejníme anonymně.

Pište prosím na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Za jeden vybraný příspěvek tentokrát odměním maminku i děti.

Děti dostanou dětskou hru Roztoč to na 30 a pro zdraví Marťánky. Maminka dostane kosmetiku Ryor.

darekkk

Reklama