Reklama

Chtě nechtě dochází na srovnávání těhotenských týdeníčků, které v našem magazínu pravidelně zveřejňujeme třem těhotným budoucím maminkám. Nevyhnou se ani občasné kritice. Nejen ze strany čtenářek, ale i blízkých osob. Alena prý působí, že se na dítě netěší. Jak to je doopravdy? Přečtěte si, co prožívá, a možná pochopíte.

alenka

Už jsem ve 23tt. Strašně to letí, ani jsem si nestačila pořádně uvědomit, že jsem těhotná, a za chvíli bude prcek  na světě. Nedávno mi jedna mně hodně blízká osoba řekla, že když si čte ty deníčky, co tady mamky píšou, tak já se o prckovi zmíním jen tak okrajově a hned píši o něčem jiném... Ty ostatní to prožívají daleko více, a tak to vypadá, že se na to mrně ani netěším.

Víte, ono je to složité. Na mrně se samozřejmě těším, ale asi řeším daleko jiné věci než ty, které čekají první, nebo již doma jedno zdravé mají.

Když jsem čekala dceru, sháněla jsem, co se dalo, jen aby mi nic nechybělo, ale spousta věcí ani nebyla potřeba. Teď mi vše zůstalo po dceři, doufala jsem, že třeba jednou ještě jedno dítě budu mít, a stalo se.

Já teď řeším úplně jiné věci. Nechci se nikoho dotknout, ale fráze „hlavně ať je miminko zdravé“ i pro mě byla v prvním těhotenství  frází. Přece nebudu říkat opak. Říkáme to všichni, kdo by si také přál mít nemocné dítě? Pokud je v těhotenství vše v pořádku, nikdy by vás a ani mě nenapadlo, že se za pár hodin může všechno změnit.

Proto je pro mne hlavní, ať je zdravé, a v tomto případě to není jen ta fráze. Je to nejdůležitější věc na světě, a já vím, o čem mluvím. Že všechno oblečení nebude mít klučičí, ale něco holčičí, je mi naprosto jedno a neřeším to.

Spíš komu mám co zaplatit, před kým se ponížit, jak to ohlídat a jak naplánovat, aby to, co se nám stalo, se už neopakovalo.Těhotenství si moc neužívám, žiji v neustálém strachu, až to přijde, kde a kdo zase udělá nějakou chybu.

Vy celou dobu těhotenství děláte vše pro to, aby to malé mělo všechno, správně se stravujete, dlabete vitamíny, které stojí majlant, jen aby bylo vše, jak má být, a pak to v ten rozhodný okamžik musíte nechat na někom jiném. Na někom, komu to je naprosto jedno, je to jen další porod.

Proto kdokoliv to čtete, prosím, hlídejte si vše v době porodu, a pokud si myslíte, že dělají nějakou chybu a s něčím nesouhlasíte, trvejte si na svém a klidně i křičte, budete mít potom zdravé děti. Omlouvám se, že píši teď tak depresívně, ale asi mám s končícím létem takové nálady.

Dcera se mi vrátila z dovolené, je opálená, usměvavá a je vidět, že mamka jí moc ani nechyběla. :) A tak už je doma zase shon a spousta práce, dcera vydá za dva, tak mám co dělat. A jak se zakulacuji, tak už nejsem tak rychlá a všechno mi podstatně déle trvá.

V posteli si nemůžu najít tu správnou polohu, všechno mě bolí a od 4 od rána prcek kope. Ale hlavně, že je zatím v pořádku. :) Mám depresivní nálady a nic mě nebaví, tak doufám, že se to brzy zlepší.

Zatím se mějte lépe než já

Alena

Čtěte další těhotenské deníčky maminky Aleny

Poslední, v němž najdete všechny odkazy na předchozí díly

První, v němž se seznámíte s jejím pohnutým životním příběhem