píše ve svém „lázeňském“ týdeníčku budoucí maminka Alena Švarcová. Čekala, že si v lázních odpočine, ale opak je pravdou. S kočárkem absolvuje odvážné výlety do kopců a stýská se jí po příteli. Více podrobností se už dočtete sami.

Tak a už jsem v polovině 31 tt. Píši z Jánských lázní, kam jsem minulý týden odjela s dcerou na 3 týdny. Na delší pobyt by mě lékaři z důvodu blížícího se porodu ani nepustili.

jánky

Jánské lázně jsou asi moc hezké, ale v jiné době. Teď je to strašně smutný, každou chvíli prší a na promenádě nikdo není. Chtělo by to trochu sněhu, aby to bylo veselejší.

Doufala jsem, že když jedu do lázní, tak si i já odpočinu, ale bohužel opak je pravdou, běháme z jedné procedury na druhou, ale naštěstí jen ve dvou patrech. Ale nemusím uklízet a vařit, což je obrovské plus. A ti dva moji prckové se na mě asi domluvili, protože když dcera pláče při cvičení, tak miminku se to nelíbí a začne se mlít. Když ona přestane, tak miminko také. No, dávají mi zabrat.

První ráno jsme vstávaly v 5 hodin. Dcera dostala takovou tu železnou postýlku a v 5.00 už byla vyspinkaná a začala s postýlkou lomcovat a smát se. Tak rychle jsem venku z postele ještě nebyla, jak jsem se lekla. Tento víkend jsem si naplánovala výlet. Aby nebyl moc náročný, tak jsme se vydaly na 2,5 km vzdálenou chatu, kde měla být vyhlídka. Cesta byla asfaltová, takže se s kočárkem jelo dobře až na to, že jsem stále stoupala nahoru. No když jste v horách, tak jak jinak.

Ale já jsem na tohle ani nepomyslela, takže jsem každou chvíli musela zastavit a vydýchat se, protože táhnout sebe a kočárek byl tedy záhul, ale přece to nevzdám. Odbočka na tu chatu vedla do lesa, tak jsem si řekla, že to už tam budu a nevzdám to. Jak jsem musela každou chvíli stavět, tak mi přišlo, že už jdu strašně dlouho. Dostala jsem se na lesní cestu plnou kamenů děr, klacků atd. No prostě na procházku s kočárkem a těhotná, to nebyla lepší volba.

Škoda, že jsem tak tvrdohlavá a pořád jsem si říkala, že už tam musím být, že to nemůžu vzdát. V půlce jsem tam dceru i s kočárkem chtěla nechat, nešlo to ani dopředu, ani zpátky. Nakonec jsem se (jak jinak) zase napojila na tu asfaltku. Nakonec jsme byly u chaty, ale bez vyhlídky, a kdybych šla po hlavní, dostala bych se tam taky. No já si umím vybírat výlety. Ty hory pro mě teď opravdu nejsou.

výhled

Tak nevím, co budeme dělat, když máme volno, všude jen kopce a já to nezvládám udýchat. Ale už plánuji výlet na Černou horu, jen musím zjistit, jestli nás tam vezme lanovka i s kočárkem, já si prostě nedám pokoj.

Přiznávám, že jsem tady víc unavená než normálně. A ještě jedna věc.

Jela jsem sem s tím, že si taky odpočinu od přítele, myslím si, že každá víme, o čem mluvím, ale mně se po něm opravdu stýská, což jsem nečekala. Už jsme spolu tak dlouho, že tak nějak patříme k sobě a já jsem, jako když mě půlka chybí.

Tak zase příští týden Alena

Čtete také:

 

Reklama