„Když mi slíbíš, že si to necháš pro sebe, tak ti něco povím.“ „Jasně, slibuju!“…Patříte k těm, kteří podobný slib dokážou také dodržet, nebo vás informace za hodinu doslova pálí v ústech?

Zlatý voči!

vZnáme to jistě všichni. Někomu něco sdělujeme s obligátním komentářem, že se to nikdo další nesmí za nic na světě dozvědět. Tváříme se důležitě a záhadně.

Opravdu v té chvíli naivně doufáme, že zmíněný člověk svůj slib, který nám ochotně dá, také dodrží?

Vždyť sami ve chvíli, když tohle děláme, dost pravděpodobně posíláme dál informaci, k níž jsme předešlému majiteli zcela samozřejmě slíbili totéž.

Proč pokaždé věříme, že ten další se bude chovat jinak?

Nebo mi vážně chcete namluvit, že je hrobka proti vám pavlačová drbna? Zlatý voči!

Ruku na srdce

Hezky pravačku na chlopeň a upřímně, kolikrát jste poslali dál tajemství, které vám někdo sdělil? Ono je to jednoduché slíbit, že si něco necháme pro sebe, jenže když ona je to taková bomba!

A myslíte, že je neschopnost udržet jazyk za zuby jen specialita nás žen? Ale kdepak!

Chlapi jsou úplně stejné drbny

Podle názoru psychologů je potřeba hovořit o věcech s nádechem tajné informace u obou pohlaví stejná, jen s tím rozdílem, že chlapi okolo toho prostě nedělají také ciráty a hlavně nemají potřebu věc rozebírat tak dlouho.

n

„Mužům stačí holá informace, ke které se vyjádří věcně a po praktické stránce, zatímco ženy hodnotí emotivní stránku, citovou i praktickou zároveň. Jsou schopné a potřebují uvažovat jako protistrana a podobně. Je to vlivem odlišného využívání mozkových hemisfér. Muži zpravidla více využívají služeb části racionální, zatímco ženy té iracionální. To je ale celý rozdíl. S ohledem na mnoho studií je zřejmé, že schopnost udržet něco v tajnosti není otázkou příslušnosti k jednomu z pohlaví, ale ryze povahovou dispozicí a na procenta jsou na tom obě pohlaví stejně mizerně,“ říká se v knize „Psychologie osobnosti“.

No, tak to je tedy pecka!

noVůbec nejlepší perlička je, když takhle někomu s výrazem agenta 007 sdělíte něco megatajného, co vám sdělil někdo jiný se stejně vážnou tváří, a někdo další (nejlépe dvě až tři osoby) vám tuto zprávu opět s razítkem nejvyšší utajení přijde říct za pět dnů jako úplnou novinku.

To už se pak člověk musí smát.

Jestli by nebylo lepší příště říkat třeba „Hele, víš, co jsem se dozvěděla?...Ale myslím, že už to všichni vědí, takže  jsi poslední, kdo to ještě neví.“

Pak je pravděpodobné, že se informace uloží u nového majitele do zcela jiného šuplíku než toho s nápisem „hlavní trumf“.

Jenže to by nebylo ono, co?

Copak se lze připravit o ty vyvalené oči, hypnotizující ústa a uši zřetelně se protahující před očima ve chvíli, kdy řekneme onu  magickou formuli:

 „Tedy to, co ti teď povím, se fakt nikdo jinej nesmí dovědět. Slib mi to!“

To leckomu i ukápne slina a zapomene dýchat v tom očekávání, že?

Nebuďte labuť

Až se zase příště budete tvářit jako hrad v Karpatech a z druhé strany budete mandelit slib mlčenlivosti, myslete na to, co právě teď děláte. Jestli jste náhodou před několika hodinami neslyšeli a následně neslíbili stejně nesplnitelný model, jaký teď vyžadujete.

Všichni jsme totiž stejní!

Tedy doufám, že výjimku tvoří například kněží ve zpovědnicích, skuteční agenti tajných služeb, plastičtí chirurgové, lékaři například na venerologii nebo vrby.

Jak jste na tom vy? Jako hrob? :-))))

Reklama