Vztahy

Ale já už nejsem dítě!


Vždy, když jsem připravovala článek k dennímu tématu, čerpala jsem čistě z osobních zkušeností. Dnes udělám výjimku.

 

Chci se zastavit u vztahu rodičů s dětmi.

 

Samozřejmě, že bych mohla začít psát o skoro až krvavých hádkách s taťkou v mém pubertálním věku. Nikdy nezapomenu na chvíle, kdy jsem s pláčem a s pocitem ublížení utíkala do svého pokoje a přísahala si, že rmu již nikdy neodpustím. A co teprve, když jsme se do sebe pustily s mamkou kvůli hlouposti. Věřím, že občas kvůli nám sousedé uvažovali o přestěhování a ani se jim nedivím.

 

Dnes už se tomu jen směji a myslím si, že někdo z naší rodiny určitě musí mít italské předky. Ale i přesto všechno se máme rádi. Náš společný vztah je až na malé zádrhele super. Vím, že když budu mít problém, vyslechnou mě. Budou se snažit pochopit cokoli a budou mě brát jako dospělou a samostatnou osobu, která si za svůj život už odpovídá více méně sama.

 

Měla jsem pocit, že takový vztah, který mám s rodiči já – občas hádky, občas smích, občas pláč či pochopení a více kamarádský než rodičovský – má v dospělosti prostě každý. Jenže…

 

Těšila jsem se na červen…vážně moc!

 

Seznámili jsme se s Honzou před více než rokem. Studoval vysokou a od počátku našeho vztahu mu neustále rodiče opakovali: „Tak už to konečně dostuduj.“ Chápala jsem je. Osm let, ve kterých střídal školu a práci, je dlouhá doba. Ale je dlouhé čekání dobrým důvodem něco dělat za každou cenu…

 

Těšila jsem se na červen. Vážně moc. Honza měl odevzdat diplomovou práci, zakončit studium státnicí a získat diplom a titul inženýra. Chtěla jsem, abychom to už konečně měli za sebou. Aby ve chvílích volna neusedal k práci u počítače, ale ke mně. Aby naše rozhovory neprobíhaly neustále kolem diplomové práce, ale bavili bychom se o našich společných věcech.

Nešlo mi o jeho nově získaný titul, šlo mi o nás. A hlavně o jeho klid, kdy dodělá školu, kterou poslední dva roky studoval především kvůli svým rodičům. Oba jsme doufali, že přijde den, kdy bude moci rodičům říct: „Už není, co řešit a na co se ptát.“

 

Ten, kdo se trápí, nejsem já

 

Věděla jsem po celou dobu, že není správné dělat školu jen kvůli někomu. Ale netušila jsem, co v posledních čtrnácti dnech prožívá Honza. Ráno jsem odešla do práce, večer se vrátila a on měl vždy dobrou náladu. Občas mi řekl, jak probíhá jeho příprava diplomové práci. Ale toho, co řekl, bylo spíš méně.

Jednoho dne jsem si uvědomila, že nemám ani ponětí, co prožívá a jak zvládá přípravu na červen. A tak jsem se zeptala… Chtěla jsem se dozvědět něco víc. Netušila jsem však, že jestli se tu někdo trápí, nejsem to já.

 

Svým přiznáním mi vyrazil dech. Řekl, že v posledních dnech prožívá velice nepříjemné chvíle, protože si uvědomil, jak hrozné je dělat něco, když v tom nevidí žádný smysl. „Vždyť já ze svých zkušeností vím, že titul v mé profesi není potřebný, a to je hrůza,“ svěřil se. „Dělám to jen kvůli našim, aby mohli říct, že mám titul. Oni mají utkvělou představu, že je to důležité pro můj budoucí život, ale nevědí, že v počítačích daleko víc potřebuješ praxi, než titul a diplom.“

 

I s rizikem zavrhnutí za nimi jel

 

Nakonec se rozhodl, že i když už mu zbývá pár týdnů k tomu, aby dokončil školu, nedodělá ji. Chápala jsem ho. Musel by prožívat nepříjemné chvíle ve chvíli, kdy by se musel začít učit na státnice a neviděl by v tom žádný smysl.

Jenže to všechno, pro co se rozhodl, musel říci především svým rodičům. Věděla jsem, že to bude poprvé, kdy je svým způsobem zklame. Bylo mi jasné, že to bude mít těžké on i oni. Ale doufala jsem, že když jim vysvětlí své pravé důvody, pochopí ho.  

 

Odjel za nimi a po několika hodinách se vrátil. Prý jej přemlouvali. Vyčítali mu, že je rozmazlený, necílevědomý a že v životě nic nedokáže. Neposlouchali, když jim vysvětloval své důvody. Nepochopili, jak pro něj bylo složité za nimi jet i s tím rizikem, že jej mohou zavrhnout.

Neviděli, že jim poprvé za celý svůj život jejich syn dává najevo, že tímto krokem si už ručí za všechno sám a že je dospělý. Nevěděli, co řeknou lidem kolem a právě v tu chvíli zapomněli na něho.

 

Prý je zklamal. Pry si to bude v budoucnu určitě vyčítat. Mě nezklamal. Jsem na něj naopak hrdá, protože poprvé za celý náš vztah dokázal, že není rozmazlený, nesoběstačný a udělal krok, kterým se rozhodl jít jinou cestou, než tou, kterou mu předtím někdo pohodlně ušlapal, ale tou vlastní - se všemi nástrahami i riziky.

A jen doufám, že jednoho dne to alespoň částečně pochopí i jeho rodiče...

 

Z jednoho je mi však stále smutno a říkám si a ptám se i vás:

 

Kdy jsou děti pro své rodiče dospělé?

Jak berete své děti a jak vás berou vaši rodiče?

Při jaké příležitosti jste si uvědomila, že je vaše díte už dospělé a samostatné?

Kdy vás rodiče přestali považovat za malé dítě?

 

Čím jste své rodiče nejspíš nejvíc zklamala?

Co nikdy nemohou pochopit?

Jste stejná maminka při výchově jako byla ta vaše?

 

Jak nejlépe by měli rodiče přistupovat ke svým dětem?

Máte nějaký zaručený recept, jak poznat, že je dítě dospělé?

 

Berou vás rodiče jako dospělou osobu?

Ano a od kdy?

Ne a z jakého důvodu?

 

Jaká byste jednou chtěla být máma?

Jaký vztah máte se svými dětmi?

Co skřípe, co se nedaří?

A kdy jste byla na své děti nejvíce hrdá?

 

Napište, ať už jste rodičem či dítětem:

redakce@zena-in.cz

   
09.05.2006 - Láska a vztahy - autor: Iveta Šafránková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [83] 1anicka [*]

    Je mi 40 a rodiče mě stejně berou jako dítě.Nesnáším to!Proto se snažím,aby moje dcera byla samostatná a vše si rozhodla sama.Mám bezva vztah-spíš jsme kamarádky.I o svém prvním milování mi řekla sama.Hned po příjezdu a moc se divila,že to z ní vyjelo tak rychle.Prý mi to nechtěla říct.Ale je ráda,že to tak dopadlo.Můžu se na ni spolehnout.Proč dětem organizovat život.Vést je,ukázat jim tu lepší cestu,ale ne jim rozkazovat.

    superkarma: 0 17.08.2006, 14:44:02
  2. avatar
    [80] Dášule [*]

    Myslím, že ten příběh je o dvou věcech. O jeho škole a o tom, kdy jsou děti v očích rodičů dospělí. Na druhou otázku je odpověď jednoznačná. Nikdy. Mamince bylo 80, mně 45, když mi při nějaké příležitosti maminka řekla"Nezvedej to, je to moc těžké, já ti to donesu". Někde jsem četla, že povinnost matky vůči dětem je stát při nich a nechat je jít. To první je většině matce dáno, zatímco to druhé bývá to nejtěžší, co se musí v životě naučit.To znamená - pokud se dítě po nějaké prohře vrátí, pokud mu něco nedopadne nikdy neříct "Já jsem to říkala, to je tím, žes mě neposlechla." A když se chystá udělat stejnou hloupost znovu, říct "je to tvoje rozhodnutí, ale nezapomeň, že ať se děje cokoliv jsme tady" a nepřipomínat minulost. A protože jsou to pořád naše děti tiše si přát, aby všechno dopadlo co nejdříve. Vy mladé jednou samy poznáte, jak je to těžké. I já jsem si říkala, že tohle se mě netýká. Pokud se týče školy, myslím si jednoznačně že opustit školu těsně před před státnicemi a diplomkou bez opravdu vážného důvodu by měl být důvod k vymáhání nákladů za studium. A naprosto souhlasím s Lilian. Vivian:

    superkarma: 0 20.05.2006, 18:47:36
  3. avatar
    [79] Lilinka [*]

    Vivian: na té škole zbytečně zabíral místo někomu, kdo ji třeba opravdu chtěl studovat a kdo by ji chtěl dokončit

    superkarma: 0 13.05.2006, 20:19:01
  4. avatar
    [77] Asdareel [*]

    Vivian: Za prvé ten titul má pořád velkou váhu, ať se to komu líbí nebo nelíbí. Tak to prostě je. A za druhé Honzovi už chybělo jen pár týdnů. Opravdu nechápu, proč tu školu nedodělal, když už se na ní 8 let trápil.

    superkarma: 0 11.05.2006, 16:34:08
  5. avatar
    [76] Vivian [*]

    Nemyslím, že by se nechal na škole vydržovat, když Iveta píše, že střídal školu s prací... A taky si nemyslím, že by titul byl taková úžasná výhra, dnes už se to tak nebere (i když je pořád ještě dost lidí, kteří si před titulem kecnou na prdel, i když ho nosí vůl ). Vezměte si, kolik bere takový titulovaný MUDr. v nemocnici (srandovních pár šušňů)... být vysokoškolák ještě nezaručuje dobrou práci ani vysoký plat, šikovný a schopný člověk se dnes může dost slušně uživit i bez titulu, rozhodující jsou schopnosti. Je pravda, že na některé pozice se bez titulu nedostane, ale není pravda, že by bez titulu nemohl mít dobrou práci a vydělávat hromadu peněz...
    Honza si uvědomil, co v životě doopravdy chce a nechce. Myslím, že není důležitý, jestli si to uvědomil čtrnáct dní před dosažením toho úžasného titulu nebo kdyby si to uvědomil třeba už v prváku... Důležitý je, že si to uvědomil a dokázal si život podle toho zařídit. To mu určitě přineslo mnohem víc vnitřní spokojenosti než by mu přinesl diplom, který si vysnili hlavně jeho rodiče. Však není první ani poslední, kdo nechal studií .
    Chápu, proč je na něj Iveta hrdá. Je fajn mít vedle sebe chlapa, který ví, co chce. Přišel na to sice relativně pozdě, ale pořád je to lepší než chlap, který na to nepřijde nikdy a plácá se životem podle toho, co od něj čekají ostatní.

    superkarma: 0 11.05.2006, 14:26:55
  6. avatar
    [75] Vivian [*]

    Je blbý, když rodiče dají víc na mínění cizích lidí než na přání vlastního dítěte... Nutit někoho studovat jen proto, aby se mohli pochlubit, že synáček je inženýr

    superkarma: 0 11.05.2006, 14:11:55
  7. avatar
    [74] Odemětobě [*]

    trojka: Mickey Mouse: oběma se vám nelíbilo,že jsem napsala "jen" středoškolák.Kdo prošel konkursem a delší dobu hledal zaměstnání,tak ví,že VŠ vzdělání je jen plus.Že ten dotyčný Ing.je totální trotl,je jiná věc.Pokud pracujete s klienty ve věku 40-X let jako já,tak víte,že těmto lidem ještě hodně na titulu záleží. Na firemní vizitce titul mám a občas je úsměvné,jak se mění chování lidí,kteří si myslí,že za stolem sedí nějaká nanynka a pak zjistí,že asi tak úplně blbá nejsem.Asi jste měli v životě kliku,že jste dostali šanci ukázet,co umíte.Jinak ve firmách v našem městě i vrátný musí mít maturitu.

    superkarma: 0 10.05.2006, 17:32:11
  8. avatar
    [73] Mickey Mouse [*]

    Odemětobě: Patřím mezi lidi, kteří vysokou nedodělali. Nikdy mi to nescházelo a lidem spíš musím vysvětlovat, že mi pane doktore nebo pane inženýre říkat nemají. Nikoho za posledních patnáct let nezajímalo, jaké mám školy. Stačilo vždy ukázat, co všechno opravdu umím a co už jsem dokázal.
    Přesto souhlasím, že odejít "protože ho to nebaví" není výraz dospělosti. Očekával bych jiné - vážnější - důvody.

    superkarma: 0 10.05.2006, 16:41:31
  9. avatar
    [72] Asdareel [*]

    Trojka: To, jestli si to pan (paní) úctyhodný zasloží či nikoliv je zcela irelevantní. To, co platí je to, že se na člověka s titulem skutečně pohlíží s větší úctou, což nejenom lichotí ješitnosti, ale otevírá to i cestu k podstatně lukrativnějším pracovním pozicím.

    superkarma: 0 10.05.2006, 13:41:21
  10. [71] Leena [*]

    Promiň, Iveto, ty jsi hrdá, že chodíš se sobcem, který využíval rodiče i stát?
    S někým, kdo "přetrpěl" téměř 8let ale potom neměl sílu na posledních 14 dní?

    superkarma: 0 10.05.2006, 11:58:43
  11. avatar
    [70] medved [*]

    to je teda hrdinstvi...placat se na skole osm let, uzivat si studentske vyhody a kdyz dojde na ten posledni krucek, tak si rict, ze me to vlastne nebavi, je to zbytecny a rodice me na skole leta zivili zbytecne ..opravdu projev dospelosti jako brno ...chapala bych, kdyby syn skolu dodelal, diplom odevzdal rodicum a sam titul nikdy nepouzival, pokud je to pro nej natolik neprijatelne...ale takhle ????

    mmch, taky tituly nepouzivam, protoze je povazuju za zcela archaickou zalezitost....ale presto si myslim, ze mi VS skola hodne dala...kdyz uz nic jineho, tak kamarady

    superkarma: 0 09.05.2006, 22:17:42
  12. avatar
    [69] trojka [*]

    Odemětobě:Možná někdo na člověka s titulem se pohlíží s úctou, to jo.Takoví ti "sobě rovní" .Otázka ovšem je jestli si to ten "pan(í) úctyhodný" vůbec zaslouží. Budu s úctou a otevřenou pusinkou pohlížet na někoho kdo někdy prolezl vysokou školu, ale toť vše? Pak za ním žádné výsledky nejsou vidět.... možná pro někoho jo. Já jsem taky vysokoškolák, ale nikdy bych nenapsala,že někdo má "jen" SŠ .

    superkarma: 0 09.05.2006, 18:48:29
  13. avatar
    [68] Odemětobě [*]

    Za své 5ti leté studium jsem s ním chtěla praštit mnohokrát,ale styděla bych se to udělat rodičům,když mě tolik let živili.Já osobně tvého přítele neobdivuji vůbec.To není hrdinství,utéct před rozhodující zkouškou,to je zbabělost a projev nedospělosti.Pracuji asi 15 let a můžu ti říct,že na člověka s titulem se pohlíží stále ještě s větší úctou.A ještě pár let bude.Při hledání práce bude mít jen SŠ-tak jak absolvent SOU.Když řekne,kolik má semestrů VŠ,tak každý cukne-přece nezaměstná člověka,který nedokončí ani studium, jak se asi bude vyrovnávat s pracovním stresem? A jak už bylo řečeno-utekl jednou,bude utíkat před každým větším problémem.

    superkarma: 0 09.05.2006, 17:52:42
  14. avatar
    [67] Ťapina [*]

    yvet: Nadpočetné roky se ale platí, takže nejspíš ho sponzorovali rodiče, aby ho na škole udrželi. A není mu to blbý a není

    superkarma: 0 09.05.2006, 17:29:45
  15. avatar
    [66] Ťapina [*]

    Praštit se školou dospělý člověk může, když má pocit, že tam nemá co dělat, ale dospělý člověk k tomu dojde obvykle dřív, než za 8 let studia. Za tu dobu lze vystudovat dvě vysoké školy do konce

    superkarma: 0 09.05.2006, 17:29:05
  16. [65] yvet [*]

    Jo, kdyby se za studia platilo, tak by si to chlapecek rozmyslel, zda tolik let a penez jen tak hodit za hlavu. Je to srab a ja bych se na Tvem miste, Iveto, bala, ze takhle bude resit kazdou prekazku, a ze jich v zivote jeste bude mit.

    superkarma: 0 09.05.2006, 16:52:11
  17. avatar
    [64] Asdareel [*]

    Tedy to je opravdu síla - praštit se školou těsně před závěrem. To už tedy opravdu mohl a měl dokončit, ať již z jeho pohledu mu ta škola dává nebo nedává potřebné vědomosti. Šlo jen o pár týdnů a trochu námahy. Neřešme to, zda to, že se titulu přikládá velká váha je na místě či nikoliv - realita je taková, že se prostě titulu váha přikládá a od toho se pak odvíjí celý další život, což by si měl člověk s jen minimální mírou pragmatismu uvědomit. Snad ještě není pozdě a bude si moci ty státnice udělat v nějakém náhradním termínu - a jeho přítelkyně, pokud ho má opravdu ráda, jej k tomu dokope.

    superkarma: 0 09.05.2006, 15:03:25
  18. [63] Anai [*]

    Vlastně od narození jsem vždy respektovala výběr svých synů v jakékoliv oblasti (jídlo, oblečení, volný čas), protože moje matka mi despotickou výchovou dost ublížila a jelikož můj manžel byl v profesní orientaci strašlivě omezován (byl umělecky nadán a rodiče, ač umělci, mu tvrdě bránili studovat uměleckou VŠ), náš postoj k nim se nelišil. Myslím, že důležitá je maturita, až tam je nutno dítě diplomaticky dostrkat, ale jen, když na to má! Není-li studijní typ, třeba se s tím vyrovnat a přát mu štěstí v nějakém šikovném řemesle. Moje děti jsou na začátku VŠ studií, moc bych si přála, aby školy dodělali, ale to je tak vše, nehodlám je jakkoliv omezovat a nikdy bych nevolila konflitky - na to si příliš vážím dobrých vztahů mezi námi.

    superkarma: 0 09.05.2006, 14:51:56
  19. avatar
    [62] Denča [*]

    Ahojte, já mám s rodičy skvělý vstah, sice jsou rozvedení, ale jsou super. Nikdy nebyli takoví Ti praví typičtí rodiče, měla jsem velmi volnou výchovu, ale o to víc si s nima rozumím a mamka je moje nej kámoška. Mám teď syna, je to úžasné, ael chci jště dceru.Právě kvůli tomu vzahu matka - dcera

    superkarma: 0 09.05.2006, 14:34:05
  20. [61] Hřebíček [*]

    Ahoj Ivet, je to požád nějaké trápení, viď? Uvidíš, že i rodiče to pochopí, chce to jen čas. Tak se oba držte!!!

    superkarma: 0 09.05.2006, 13:36:23
  21. avatar
    [60] fructia [*]

    Nechápu Honzu, jak mohl něco takového udělat před těsným dokončením? Neměl si to rozmyslet než ji začal studovat?

    superkarma: 0 09.05.2006, 13:36:10
  22. avatar
    [58] Amélie [*]

    Mám pocit, že v týhle republice se strašně moc klade důraz na tituly , a ne na skutečné vědomosti a zkušenosti. Bohužel i moji rodiče - oba inženýři - jsou takoví. Mám pocit, že by jim bylo jedno, jakou školu vystuduji, hlavně že bych z ní vylezla s vysokoškolským diplomem (mám "jen" VOŠ) . Takže Honzu docela chápu, když má pocit, že to nemá smysl a tím pádem ztrácí motivaci, tak se fakt dost těžko něco ukončuje

    superkarma: 0 09.05.2006, 13:01:46
  23. [57] tornado-lou [*]

    Nyotaimori: a prave takovi by tam nebyli, kdyby museli platit skolny.

    superkarma: 0 09.05.2006, 12:58:26
  24. avatar
    [56] závislá na čokoládě [*]

    dovysvětlení: dokonči to musí dosoělák, ne dítě. Omlouvám se za chyby.

    superkarma: 0 09.05.2006, 12:51:26
  25. avatar
    [55] závislá na čokoládě [*]

    Nevím jak vám, ale mě připadne nechání školy jako důkaz jeho dětinskosti, ale ne jako doklad o dospělosti. Vykašlat se na cokoliv může děcko, ale to musí dokončit,i když se vždycky nechce. Neví, co bude v budoucnosti, a myslím, že ho to bude mrzet.

    superkarma: 0 09.05.2006, 12:49:41
  26. avatar
    [54] Janinas [*]

    Z jedné strany to chápu,že odešel ze školy, ale jako máma dvou dospívajících dětí bych se snažila je přesvědčit, aby si školu dodělaly. Všude okolo sebe vidím, že v dnešní době je vzdělání a titul velmi důležité. Maturita patří mezi základní požadavky a když má někdo VŠ, bude mít i víc peněz a možnost postupu v práci.

    superkarma: 0 09.05.2006, 12:35:01
  27. avatar
    [53] Gabi [*]

    Meander: jo, přesně, ale většinou nejde o titul ani o typ VŠ. Já ještě pamatuju, kdy se lidi představovali: "inženýr králík, těší mě" nebo vtrhla matikářka na třídní schůzku se slovy: "jsem doktor ... a učím ty vaše blbce matematiku".

    superkarma: 0 09.05.2006, 12:30:49
  28. [50] Rikina [*]

    Nepříjemné chvíle bude ten mladý muž prožívat v životě ještě mockrát. Jestli pokaždé vycouvá, aby se jim vyhnul, není oč stát. Rozhodně to není důkaz dospělosti.

    superkarma: 0 09.05.2006, 12:04:58
  29. avatar
    [47] Meander [*]

    Gabi: Dosažené jest ukončené, ne?

    superkarma: 0 09.05.2006, 11:51:16

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [46] Gabi [*]

    zonan: ten titul je to poslední, ale kolonka "nejvyšší dosažené vzdělání" je zrádná To je pak jedno, zda tě vyrazí po půl roce nebo odejdeš sám těsně před státnicemi.

    superkarma: 0 09.05.2006, 11:44:15
  2. avatar
    [45] zonan [*]

    Taky mám pocit, že nezvládl stres před státnicema. A bohužel, mít titul je stále důležitější.
    Tortora (40.) taky to znám. Snad jen ve vlastní firmě ten titul neužije.

    superkarma: 0 09.05.2006, 11:29:38
  3. avatar
    [44] marcellina* [*]

    tak to nechapu, vykaslat se na skolu 14 dni pred dokoncenim a zahodit ty roky studia mi prijde jako uplna blbost... proc tedy pri studiu nekde nepracoval, aby mel take praxi , aby se pak lepe ve svem oboru uchytil? hrda bych na nej nemela byt proc, protoze si dupnul jako rozmazlene decko jen proto, aby udelal rebelantske gesto proti rodicum. Jeste by mne zajimalo, jestli mu rodice studium hradili a on vyhodil jejich penize oknem a nebo studoval za svoje

    superkarma: 0 09.05.2006, 11:19:30
  4. avatar
    [43] Meander [*]

    Přišla jsem za mámou dva měsíce před maturitou, že chci odejít ze školy. Podepsala mi souhlas. A já díky tomu z té školy neodešla, protože jsem si sama za sebe musela uvědomit, co vlastně dělám. Zlatá máma!

    superkarma: 0 09.05.2006, 11:17:55
  5. avatar
    [41] Lilinka [*]

    já reakci jeho rodičů naprosto chápu...nechal se vydržovat na škole 8 let a 14 dní před koncem to kvůli "nepříjemným chvílím" radši zbaběle ukončit - to je teda silný kafe

    superkarma: 0 09.05.2006, 10:43:09
  6. avatar
    [40] tortora [*]

    já bych hnedle dokončila vysokou,kdybych se tam dostala zatím to nějak pro vysoký počet uchazečů nevychází taky na dálkový studia se bere míň uchazečů...denní studium si už nemůžu dovolit,kdo by mě živil??? a tluču se do hlavy,že jsem nešla na vysokou hned po maturitě,ale až tak pozdě,když jsem v praxi poznala,že i když jsem inteligentnější než spousta ing.,tak mám smůlu,protože oni titul mají a tudíž mají nárok na lepší místa a lepší peníze,i když mají v hlavě vybrakovaný a klidně napíšou tryčko či oběkt,nemají všeobecný přehled a ani ve svým oboru nějak zvlášť nevynikají,toť můj názor,takže vysokou dodělat a pak klidně může jít házet lopatou,když bude chtít

    superkarma: 0 09.05.2006, 10:31:46
  7. avatar
    [39] medunka2001 [*]

    To snad nemyslí vážně, vzdát to takhle před koncem, když už vlastně o nic nejde. Snad jen o to, najít si čas dopsat diplomku a něco málo si zopakovat. Spíš mi připadá, že nezvládl ten stres kolem toho. A autorka místo aby ho podpořila, tak se raduje z toho, že školu nedokončí Bohužel se to může obrátit proti ní. Jednou se bude třeba chtít vdávat, možná bude už mít nebo čekat dítě, ale její partner si uvědomí, že to takhle vlastně nechce, že je do něčeho tlačen, zajde si postěžovat k rodičům a ti na něho třeba budou hrdí, že si nechce vzít za ženu tu, kvůli které nedokončil školu - protože přesně tak to oni vidí.

    superkarma: 0 09.05.2006, 10:20:28
  8. avatar
    [38] gwen [*]

    Ty vole, studovalo se ti dobře za státní prachy, že?

    superkarma: 0 09.05.2006, 10:19:08
  9. avatar
    [37] Žábina [*]

    můj manžel šel taky na vysokou /medicínu/ kvůli rodičům, potažmo kvůli mamince, která z něj chtěla mít pana doktora..ale už na konci prváku viděl, že to není pro něj a ze školy odešel...

    superkarma: 0 09.05.2006, 10:19:01
  10. avatar
    [36] edith1975 [*]

    Chápu pisatelku, co chtěla říct, ale i když v jeho praxi není titul důležitý, těch 14 dní bych překousla a vydržela. Spíš to na mě působí, že přítel byl ve stresu a jednodušší bylo říct, že nepotřebuje titul, než se jít připravovat a učit. Ale je to jeho volba. Nic víc nic míň. Jen aby to jednou nevyčítal přítelkyni, že kvůli ní.......... Přeji oběma mnoho

    superkarma: 0 09.05.2006, 10:12:06
  11. avatar
    [35] Gabi [*]

    iveta.safrankova: rozumím tomu velice dobře, já jsem jako partnerka zažila podobný příběh, ale moje odpověď byla: "koukej to dodělat, i když víš, že tenhle diplom je ti na prd" . Neboj tenhle problém bude mít pokračování typu: "kdybych si tenkrát vybral tu správnou školu ...", "teď jsem mohl dělat to a to ..." A pokud doufáš, že se tímto "stal partner dospělým", protože se "vzepřel rodičům", tak ...
    Z toho vyplývá rada pro mě jako rodiče: nekecat svým dětem do studia a neiplikovat do nich své případné neuskutečněné sny
    P.S.: Dej pozor, abys ses jako partnerka nechovala podobně jako rodiče, třeba: "tu náročnou práci neber, nebudeme mít na sebe vůbec čas" ...

    superkarma: 0 09.05.2006, 10:05:41
  12. [32] apina [*]

    také si myslím, že vzdát věci těsně před cílem je hloupost. Vzdát to umí každej, ale dokázat to a bojovat jen málokdo.

    superkarma: 0 09.05.2006, 09:57:11
  13. avatar
    [31] Gabi [*]

    Jéžíš, to je zase článek Takových lidí, co vystudovali "kvůli rodičům" je hodně. Nečetla jsem ostatní reakce, ale podle mě skončit školu před odevzdáním diplomky a státnicemi po 8 letech hmoždění, docela blbost. Vždyť nikde není psáno, že musí hledat práci v oboru, který vystudoval - to spíš by vybočoval z pravidel Kdyby se na to vybodl hned na začátku a vybral si jinou školu podle sebe, tak to je něco jiného, ale takhle už to léta stejně stratil A nikde není psáno, že se nemohl (nemůže) přihlásit ještě na jinou školu.
    A opomíjím řeči o tom: "aby ve chvílích volna neusedal k práci u počítače, ale ke mně" - nevím, kdo má jakou práci, ale přestat studovat nebo se pracovat doma, to jde? Já to tedy neznám

    superkarma: 0 09.05.2006, 09:54:25
  14. [28] a.... [*]

    Dítě je pro mě dospělé, když si na sebe vydělá a je na rodičích nezávislé. Mladý muž, která se nechá 8 let živit a pak školu nedokončí, je velmi nezralý jedinec a z mého pohledu parazit-tímto způsobem využívat své rodiče je pro mě něco neomluvitelného.

    superkarma: 0 09.05.2006, 09:38:48
  15. avatar
    [27] Pentlička [*]

    Kdyby mi dítko 14 dní před státnicemi oznámilo, že končí s vysokou, tak ho snad uškrtím! To přece není dostpělé chování, to je naprostá dětinskost!!!
    Nevím na co je ta jeho dívka pyšná. Vždyť to znamená, že není schopen dotáhnout věci do konce.

    superkarma: 0 09.05.2006, 09:37:39
  16. avatar
    [24] Kelly [*]

    Po 8 letech pár dnů před závěrečnými zkouškami zjistil, že jej to nebaví? Mám pocit, že tu není někdo upřímný. Kdyby to bylo na začátku, ale po tak dlouhé době?
    Být v jeho kůži, tak si titul dodělám, a to i proto - že jsem do toho vložila už tolik času a "nechuti" a život potom sám ukáže, jestli jej opravdu potřebovat budu - ale už s "glejtem" v kapse.

    iveta.safrankova: věřím, že se rozhodl správně a přeji, aby nikdy nelitoval. Život totiž dělá přemety ...

    superkarma: 0 09.05.2006, 09:15:57
  17. avatar
    [23] arjev [*]

    Honzovi rodiči měli pravdu,že je necílevědomí.Pokud měl krůček ke získání titulu,měl vydržet,ikdyž je to veliký nápor na psychiku.
    Moji rodiče mě říkali,že když se dám na vojnu,na kterou budu stačit,musím bojovat.Pokud budu poražena,znovu zaútočit a dokončit započaté dílo.

    superkarma: 0 09.05.2006, 09:02:41
  18. avatar
    [21] Mylady [*]

    Já si myslím, že by tu školu měl dodělat. Manžel taky v práci nepotřebuje titul, je velice inteligentní a šikovný. Ale říká, že přece jenom jsou lidi, mezi kterými se pohybuje, kteří si na titul potrpí. Taky školu nedodělal a teď ho to mrzí. Jenže teď už je pozdě.

    superkarma: 0 09.05.2006, 08:54:35
  19. [19] Radka JS [*]

    Bože. Už jen pro sebe bych to překousla a dodělala.
    S titulem, ať už jakýmkoli je to v životě lehčí. Nedokázala bych se rozloučit se ztrátou 8 let života bez zdárného cíle.
    A taky, jestli to i pro rodiče mnělo takový význam, co v životě člověka znamená 14 dní?! Osamostatnění by pak proběhlo tak nějak automaticky a přirozeně. Všichni by byli spokojení.
    Nejsem proti revoltě, ale nechápu revoltu proti sobě sama!

    superkarma: 0 09.05.2006, 08:53:33
  20. avatar
    [18] Žábina [*]

    alko: asi ano, v článku to je napsané že to dělal jen kvůli rodičům

    superkarma: 0 09.05.2006, 08:53:00
  21. avatar
    [17] Žábina [*]

    Pár týdnů před státnicema mi to taky přijde dost blbý toho nechat....když už tomu věnoval tolik času a nervů
    a titul se mu možná zdá teď nepotřebný, ale za pár let mu může zachránit místo když se bude rozhodovat mezi ním a někým jiným
    myslím že udělal chybu...ale je to jeho rozhodnutí

    superkarma: 0 09.05.2006, 08:52:09
  22. avatar
    [16] alko [*]

    A ještě - copak studoval jen kvůli rodičům?

    superkarma: 0 09.05.2006, 08:36:02
  23. avatar
    [15] Suzanne [*]

    Já se ho musím zastat. Přijde mi to jako věčná škoda, to jo. Ale je to jeho svobodné rozhodnutí a není ani dobré ani špatné, je to prostě tak. Jeho život půjde jiným směrem, než se předpokládalo, ale nestane se z něho jiný člověk, najde si svoji cestu. Nevím, jestli je to důvod k hrdosti, ale možná je to pro něj první narovnání zad ve vztahu k rodičům, první velký krok, možná prostě cítil, že to musel udělat.

    superkarma: 0 09.05.2006, 08:31:42
  24. avatar
    [14] alko [*]

    Vždyť přece nejde o titul. Ale o to, něco dokončit! Zejména když už tomu věnoval 8 let života!! Nebude pak útěkem řešit i další životní situace? Jak už někdo psal, je nedospělý a nezodpovědný.

    superkarma: 0 09.05.2006, 08:31:18
  25. avatar
    [12] Kacule [*]

    No, tak nevím...nechat toho těsně před státnicema????Prožívám teď něco podobného, taky se těším na červen - dělám státnice. Výšku dělám 5 let dálkově při práce a věřte, že jsem se na to chtěla už několikrát vykašlat . Ale...když už něco dělám, tak to taky dodělám, ne?Ke všemu mám v červnu ještě termín porodu (týden po státnicích ) ...a vědu z toho nedělám . A ještě něco - uvědomuje si, že práci mít může, ale za pár let mu řeknou, že maturita nestačí a třeba bude tu výšku muset mít i v jeho oboru...

    superkarma: 0 09.05.2006, 08:19:03
  26. avatar
    [11] korytar [*]

    Na jednu stranu chápu, že dělat školu jen kvůli rodičům mu bylo proti srsti, ale na druhou stranu nechat toho kousek před cílém? to mi příjde nerozvážné a dětinské. Věřím tomu, že jednou příjde chvíle kdy se bude být do hlavy, že školu nedodělal, ale každého věc...

    superkarma: 0 09.05.2006, 08:13:45
  27. avatar
    [5] Lotka [*]

    Týjo, ten bude za pár let pěkně naštvanej, jakej byl krůček od titulu

    superkarma: 0 09.05.2006, 06:34:11
  28. avatar
    [4] Linde [*]

    mně nejprve pobavilo - tentokrát nebudu psát z vlastní zkušenosti
    .....
    ...a pak jsme se seznámili s Honzou...
    Mňo, tu školu taky už dodělat mohl, už chyběl kousek a za pár let se bude bít do hlavy, že musí zase od začátku, bez vysoké školy je to dnes již trochu problém, najít schopné místo.
    A co se týče vztahů s dospělými,neustále mi tchýně chodí říkat, co mám jak dělat s dcerou, jako bych k ní přišla snad v jejích 6ti letech či co. Cítí se jako "matka vychovatelka" vždyť vychovala děti dvě, zatímco já jen jedno a to prostě nejsem schopná jej vychovávat dále bez jejích zkušeností.

    superkarma: 0 09.05.2006, 06:16:05
  29. avatar
    [2] Blueberry [*]

    Vsak on by se mu ten titul nekdy urcite hodil - proc nezatne zuby a proste to nedodela?

    superkarma: 0 09.05.2006, 04:42:42
  30. avatar
    [1] clarCa [*]

    no teda nevím... na tohle bych opravdu hrdá nebyla Nezávislost na rodičích se snad proboha dá dokázat jinak než zahozením osmi let dřiny...

    superkarma: 0 09.05.2006, 04:05:53

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme