Vztahy

Ahoj mamko, tak už jsem doma!

 

Myslím, že podobný stav "pohnutí mysl" zažije někdy snad každá z nás.
Vzpomínám, jak to kdysi bylo u nás...

Už je to pár let, když se stalo, že šel manžel večer "na dvě" a ještě o půlnoci nebyl doma.
Bylo mi to divné, neb před odchodem mi ještě vykládal, jak dojde do 22 h, neb druhý den jde jakémusi kámošovi cosi pomáhat na garáž.

No čekala jsem do jedné... do druhé hodiny...
Ve tři ráno už jsem měla vztek, ale těžko jsem něco mohla dělat... jeho mobil ležel doma.
Šla jsem spát s tím, jak si to s ním druhý den vyřídím!

Ráno jsem se probudila a manžela pořád nebylo... kolem deváté hodiny došel ten jeho kamarád, kdeže je, že nepřišel, jak byli domluvení.

Pověděla jsem mu, že nevím, co se děje, a kámoš ho šel hledat. U nás na sídlišti jsou totiž asi 4 hospody včetně dvou NON STOPŮ.

No došel asi za půl hoďky s tím, že manžel odešel z hospody kolem půlnoci a že byl OK.
To už jsem začínala mít trochu strach, protože podobná situace ještě u nás nikdy nenastala.
Do toho se podařilo, že zavolala mobilem jeho sestra z Moravy, že jak se máme, co děláme, a mě nenapadnulo nic lepšího, než jí říct, že nevím, kde je a co se děje.

To jsem neměla dělat, neb má iniciativní švagrová začala obvolávat nemocnice a různé pohotovosti, zda tam v noci nedovezli nějaký úraz... nebo nedej bože třeba vraždu.
Nervy už jsem měla jako špagát a čas běžel.. 11...12...13..kolem asi 15. h někdo zazvonil..MANŽEL ?!!!!
Utíkám otevřít a za dveřmi policajt... strašně jsem se lekla a místo, abych mu odpověděla na pozdrav, mu říkám: vy jdete kvůli manželovi, že? A kolena se mě třásla jako ratlíkovi, jakou jobovku se nedozvím.

A policajt:.. manželovi? né... tady na patře na chodbě vykradli balkon, tak se jdu zeptat, jestli něco nevíte.
Nedovedete si představit tu úlevu.
Policajt odešel a čas zase plynul, abych se trochu zaměstnala, začala jsem žehlit.
Věc, kterou normálně z hlouby duše nenávidím, mě v daný okamžik uklidňovala.
No asi bych už svůj příběh měla zkrátit... úderem 18. hodiny klika cvakla... dveře letí a tatík vchází do dveří.
Vysmátej jako sluníčko... takovej ten připitomělej úsměv přiopilých lidí na ksichtě a hned začal "mamkovat".
Ahoj mamko, tak už jsem doma.
A co mamko? žehlíš??
A co jste tady celou dobu, mamko, dělali??
...a tak dále pořád v podobném stylu.
Cítila jsem, jak ve mě roste adrenalin a jak se musím vědomě kontrolovat, abych po něm tu horkou žehličku nehodila.

Nakonec jsem ji raději vypnula a šla uklidit, neb jsem opravdu měla strach, že ji hodím a tím si ji třeba rozbiju... o manželovu hlavu jsem v tu chvíli strach opravdu neměla. Ale žehlička byla nová.
No a když jsem se vracela do pokoje, tak se drahouš nějak ke mně přitočil a chtěl mě dát hubičku, jaká jsem hodná, že se na něj ani nezlobím, že na něj neječím-nevyčítám.

V tu chvilku se to ve mně zlomilo a, holky, já ho začala tak strašně lískat, že si to ani nedovedete představit.

Né proto, že byl někde-nevím kde. Že ji ještě pořád měl jako z praku, ale za ten STRACH, co jsem celou tu dobu měla.
Nikdy bych nevěřila, že bych na muže mohla vztáhnout ruku (on asi také ne), ale najednou to šlo samo.
A řeknu vám, to byla úleva, která se potom rozhostila v mé duši.

Takže asi tak... kde můj chlap těch pomalu 24 hodin "bačoval" dodnes nevím... nikdy jsem po tom nepátrala.
Důležité je, že už to nikdy neudělal... možná i kvůli tomu výprasku.

Vzpomínala
Tanzánie


 

Milá Tanzánie, děkuju za krásný příběh. Ani nevíš, jak moc ti rozumím ;o)

Zkrátka a dobře – někdy není vůbec špatné vybuchnout... a upřímně, oni si to sem tam ti naši chlapi i zaslouží ;o)))

 

Ještě jednou díky a můžeš se těšit na hezký dáreček!
    

 

   
09.09.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [36] *Kotě* [*]

    Něco podobného se mi stalo s mým exem. Z práce, odkud se měl vrátit v 9 večer, dorazil v 6 ráno. Prý hráli u kámoše počítačové hry. Zavolat mi ho nenapadlo. No řvala jsem na něj jak podebraná a nepustila ho do ložnice. Začal žbleptat něco o tom, že má ve skříni šaty do práce. Popadla jsem teda ze skříně prvních pár ramínek, která mi přišla pod ruku, hodila je na něj a jedním drátěným ramínkem ho ještě přetáhla po zádech.

    superkarma: 0 10.09.2005, 08:25:00
  2. avatar
    [32] Amálie [*]

    Tanzánie: sice jsem nic takového nikdy neudělala, ale tu úlevu si umim představit.

    SvetlaH: ty jo, tak to je hustej zážitek! Myslim, že je dobře, že nejste spolu Hodně

    superkarma: 0 09.09.2005, 13:36:23
  3. avatar
    [30] Tanzi [*]

    SvetlaH: Tak to jsem sama ráda. A co se týče tvého EX ? no každý svého štěstí strůjcem.

    superkarma: 0 09.09.2005, 12:57:25
  4. avatar
    [27] Tanzi [*]

    SvetlaH: ach jo...jak moc bych ti přála , aby jsi mohla odpovědět něco s radostnějším koncem.

    superkarma: 0 09.09.2005, 12:01:28
  5. avatar
    [25] Tanzi [*]

    SvetlaH: to musela být hrozná situace...a tvé pozdější reakci se nedivím.

    doufám, že se vše později vyřešilo.

    superkarma: 0 09.09.2005, 11:53:08
  6. avatar
    [24] Mirrule [*]

    Tanzi.... Mám kamarádku, která prožila něco podobného...

    superkarma: 0 09.09.2005, 11:52:57
  7. [23] mamoutek [*]

    Tak vůbec se nedivím, že jsi použila ruce, také jsem je jednou použila..., usmiřování ale pak bylo super

    superkarma: 0 09.09.2005, 11:51:12
  8. avatar
    [21] olafka [*]

    Dneska už se tomu směju Když jsme s mým nynějším začínali, bydleli jsem už spolu, nepřišel v noci, až druhý den se stavil kolem poledne u mě v práci, prý na políívku. Nepátrala jsem...Po mnoha letech, když jsme měli jakousi krízu a byli u psycholoužky, asi, aby se mi pomstil za "zkaženej" život. přiznal se, že byl nevěrnej s mou kolegyní, tou čůzou, co jsem si od ní koupila kuchyň, když se rozváděla a dodnes jí mám doma. Tu kuchyň, kolegyně už zmizela ve víru času. Její štěstí, mít jí po ruce, rozbila bych jí hubu. Jemu jsem hubu nerozbila, trvalo mi asi rok než jsem mu odpustila a už radši pijeme spolu

    superkarma: 0 09.09.2005, 11:37:55
  9. [20] Pe-ťule [*]

    Zdendula: taky mu říkám,že ho dorazím sama.jednou došel domů a že nemá kolo na kterým odjížděl.Tak se jdu podívat za dveře a kolo tam stojí.A on měl chlapec otřes mozku a vůbec nic si nepamatoval.Bože jak su ráda,že není jedinej.

    superkarma: 0 09.09.2005, 11:36:01
  10. [19] kat [*]

    Tanzi, ty jsi normální dábel

    superkarma: 0 09.09.2005, 11:32:44
  11. avatar
    [18] Tanzi [*]

    Zdendula: ty bláho..z kola na ARO ?? no to je také dobrej borec.
    To už bych byla šedivááááá

    superkarma: 0 09.09.2005, 11:05:00
  12. avatar
    [17] Zdendula [*]

    o to jsem to krásně napsala, co slovo to perla ještěže jsou tady samé chytré holky a přeberou si to

    superkarma: 0 09.09.2005, 11:03:49
  13. avatar
    [16] Zdendula [*]

    Tanzánie: já mu taky říkám a mrtvej domů nechoď, já si tě dorazím sama! Při poslední jeho hospitalizaci na ARO mi sestra řekla že se chvilku na něj nebude dívat a můžu ho dorazit, že mě musí každý soudce osvobodit. Podotýkák že se tam nedostal mou zásluhou, jezdí závodně na kole a takové katanboly jou z jeho tréninků.

    superkarma: 0 09.09.2005, 11:02:13
  14. avatar
    [15] JanaVi [*]

    Tanzánie: Teď se tomu tvému příběhu směju, ale dovedu si představit, že tobě při tom dlouhém čekání asi do smíchu nebylo.

    superkarma: 0 09.09.2005, 11:00:57
  15. [14] louže [*]

    My jezdíme na Kvildu (na běžky) a manžel jedné spolubydlící se zlískal u stánečku na Churáňově, cestou zpět se mu udělalo blbě a ustlal si v lese (na sněhu) nakonec mu tam někdo cizí pomohl a pán se dostal asi tři hodiny po večeři na chatu, ale manželka se za něho styděla a držela ho pak jak pejska na vodítku. Vůbec se jí nedivím, někdy jsou ty chlapi horší než malý děti!!

    superkarma: 0 09.09.2005, 10:37:57
  16. avatar
    [13] Tanzi [*]

    Nedá mi to sem neopsat jeden mejl, který nedávno koloval po netu a který mi dnes připomněla Hermína.

    MODLITBA ŽENY
    Pane, dej mi moudrost, abych pochopila muže.
    Dej mi lásku, abych mu odpustila.
    Dej mi trpělivost na jeho nálady.
    Jenom mi prosím nedávej sílu - nebo ho zabiju !!!
    ------
    A hlavně mi dej dobrý kámošky,
    které mi ho pomohou zahrabat,
    kdybych ho přeci jenom zabila.
    Amen

    superkarma: 0 09.09.2005, 10:35:18
  17. avatar
    [12] Žábina [*]

    něco podobného se stalo i mě, manžel šel na Šumavě s kamarádem taky na 1 a když jsem se ve 3.00 ráno náhodou vzbudila, nebyl ještě doma...měla jsem taky strach, že se mu něco stalo a když ve 4.00 ráno dorazil s připitomělých úsměvem na rtech a s dovětkem, že byli s Fandou ještě na racích a já sklouzla pohledem na jeho nohy, které byly kompletně obalené bahnem, musela jsem se smát...
    ale to bylo pár hodin, celý den, to bych tedy jen tak nezkousla...udělals dobře Tanzi, že jsi pustila trochu hrůzu, alespoň viděl, že to fakt přehnal

    superkarma: 0 09.09.2005, 10:24:37
  18. avatar
    [11] šája [*]

    Tanzánie: no bodejť - škoda žehličky

    superkarma: 0 09.09.2005, 10:20:28
  19. avatar
    [10] Tanzi [*]

    Ja1na: kdyby se mě někdy předtím někdo zeptal, zda bych to dokázala, či udělala..určitě bych řekla, že ne.
    Ale to najednou šlo samo a byla v tom fakt úleva.

    superkarma: 0 09.09.2005, 10:20:16
  20. avatar
    [9] sara.l [*]

    Tanzánie: horší než malé děcka

    superkarma: 0 09.09.2005, 10:17:28
  21. avatar
    [8] *daisy* [*]

    Tanzánie:

    superkarma: 0 09.09.2005, 10:14:00
  22. avatar
    [7] Ja1na [*]

    Tanzánie: Já bych se za tu dobu čekání asi zbláznila. Nevím, jestli bych na manžela dokázala vztáhnout ruku /to zní hrozně/,asi bych se bála, nejsem tak statečná jak Tanzi, ale fakt je, že když jsme se jednou hádali, tak jsem s ledovým klidem prohlásila: No tak mi ji už konečně plácni, já se tě už totiž nebojím, víš? Bylo po hádce, koukal jak jo-jo a dodneška se tomu smějeme. Ale co člověk ví, co dokáže ve stresových situacích!

    superkarma: 0 09.09.2005, 10:13:47
  23. avatar
    [6] Tanzi [*]

    šája: náhodou..žehličku jsem odložila.

    superkarma: 0 09.09.2005, 10:04:10
  24. avatar
    [5] Tanzi [*]

    sara.l: pamatoval..a moc dobře..on už tak moc opilej, když dorazil nebyl.
    A dokonce to později (po letech) párkrát dal sám k dobrému před kamarády.
    Jakou, že má ženu, že jsem se tak moc o něj bála, až jsem ho zmlátila, aby to už nikdy neudělal.

    superkarma: 0 09.09.2005, 10:03:44
  25. avatar
    [4] šája [*]

    tobě bych se teda fakt nechtěla dostat pod ruku

    superkarma: 0 09.09.2005, 10:02:05
  26. avatar
    [3] sara.l [*]

    a co na to když vystřízlivěl pamatoval si,že dostal po čuni

    superkarma: 0 09.09.2005, 09:58:04
  27. avatar
    [1] sara.l [*]

    superkarma: 0 09.09.2005, 09:53:16

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme