Novinky

Aesinka: Je to práce našich rukou

Moc hezký tematický příspěvek přišel od čtenářky, tedy spíše zkušené zednické pracovnice – Aesinky. Tu hned tak něco nerozhází, ani líní a prolhaní zedníci.

V roce 1997 navštívila náš rodný dům velká voda, prosmýčila, co se dalo, zbořila jednu zeď, ohlodala omítky a co mohla, odnesla. Co zůstalo, bylo poničené a zapadlé v bahně. Kvůli povodni se nám propadly i podlahy v obývacích místnostech, a tak jsme museli - rodiče, já s čerstvou maturitou a mí dva malí sourozenci - prchat vodou do bezpečí.
Po návratu nás čekala hromada práce, vyklidit všechny místnosti, udělat podlahy i nové omítky, vyházet, co voda zničila... statik dům prohlédl a řekl, že je zvyklý na vlhko a není na tom špatně, jen je třeba udělat věnec a tím ho stáhnout. No jo, jenže kvůli věnci se musela sundat střecha, a tak jsme si řekli, že se vrátíme k dávnému snu, a postavíme zrovna další patro.
A tak začal kolotoč. Navozit hromady písku, cihel, traverz, armovacích želez, pytlů s cementem, míchačku... no prostě vše, co je k stavbě třeba. A protože nemáme průjezd, vše se nosilo přes kuchyň. První noci jsem nemohla bolestí namožených svalů ani spát. Pak si však tělo začalo zvykat. Nastoupila jsem do práce, takže ráno vstát do práce, odpoledne hned na stavbu a pracovat do večera. Nikdy jsme nebyli bohatí, proto jsme neměli na stavební firmu. Jen hrubou stavbu nám pomáhal stavět náš známý zedník, zbytek byl na nás. Nejvíc se nadřel tatínek, i když mákli jsme si všichni. Ze mě se stala betonářka, míchala jsem beton a vozila jej výtahem na střechu a dál do patra. Každý dělal, co vzhledem k věku zvládl, podíleli jsme se všichni.

Musím říci, že po počátečních problémech mě zedničina začala bavit, zazdívání, betonování, vyhlazování - filcování - omítek, vyloženě jsem se na to těšila. Vždycky jsem měla dost kilo navíc, teď mizelo jedno za druhým.

Teď už několik let žijeme se sourozenci v novém patře, máme tam hezky útulno - a hlavně, je to práce našich rukou.

A příhody ze stavby?
Poprvé, ještě když nebyla střecha, spustilo se velké období přívalových dešťů. Plachty takový příval vody nedokázaly zadržet, a tak jsme každou chvíli vyráželi v pláštěnkách na stavbu a vysavačem na vodu vysávali a vysávali a vysávali... Největšímu přívalu jsme zabránili, bohužeI i přes naši snahu se voda dostala skrze stropy do spodního patra a spávali jsme několik dní pod deštníky... V té době se říkalo, že když zpívají práci, nebude pršet. Ale oni svým zpěvem ten déšť snad přivolávali!!! Tak nás voda navštívila dvakrát - dolem i horem.

Podruhé se mi zkušenosti získané doma hodily v práci. Zednická firma opravovala jednu místnost, musela dělat nové omítky. Když jsem je přišla zkontrolovat, zděsila jsem se: omítky byly jak oblázková pláž! Když jsem zedníky upozornila, že takové omítky neberem, mají být vyhlazené, jeden mi říká: „Ale slečno, to je prostě vlastnost těch omítek, to jinak nejde.“
To netušil, že jsem měsíc předtím doma filcovala stěny, aby byly hezky hlaďoučké. A tak jsem si vzala jeho nářadí a říkám: „Já vám ukážu, že jde.“ Stačila malá ukázka a zahanbení chlapi se dali do práce - omítky hezky vyhladili.

Se řemeslníky byly různé zkušenosti, prostě se vždycky hodí, když člověk - a zvláště ženská - ví, oč jde. Protože jinak by mohl být snadno ošizen.

Zednická práce mi docela chybí, je to dřina, ale dělá hezká těla. A navíc - vytváří trvalé hodnoty, člověk to, co vytvořil, má na očích několik let. Jen už není doma co stavět, a zdraví už také není jako před lety, nejspíš bych takovou dřinu v současné době nezvládla...
Aesinka

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

___________________

To je skvěle řečeno – zednická práce... dělá hezká těla. Sakriš, že bych změnila zaměstnání?
Moc hezky jste to napsala. Děkuji. A přeji Vám, ať se vám už povodně vyhýbají.
Pěkný víkend
Saša

Téma dnešního dne: Ženy na stavbě

  • Napište nám, kde bydlíte, jestli v domku, ve vile, v panelovém domě, a jak a zda jste se společně se zedníky, tesaři, elektrikáři, instalatéry a jinými řemeslníky podílely na jeho stavbě či přestavbě
  • Anebo jste třeba stavěli sami, jen s manželem a kamarády ?
  • Napište, jestli vás pomáhání na stavbě bavilo
  • Jestli jste s výsledným dílem spokojené
  • Napište i nějakou příhodu ze stavby / představby (domu, chaty, bytu), ať už veselou, nebo méně veselou, kdy jste třeba přišly na stavbě k úrazu. (se šťastným koncem))
  • Napište, jestli se fyzické práce na stavbě nebojíte

Já myslím, že ne. Vždyť co si budeme povídat, ženy jsou osobnosti silné, i co se práce týče …
Tak pište a posílejte i fotografie (nejvýš dvě). Těším se.

redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z šikovných „stavebních dělnic“ odměníme pěkným dárkem, který si může dát spolu s ostatními o pauze: luxusní arabskou kávou a čajem s českým černým rybízem...

kavacaj

   
06.09.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [1] Eliana [*]

    Hezká těla nevím, často je to jednostranná zátěž a chudák ty plotýnky, klouby...to svaly nepodržíSml23

    superkarma: 0 06.09.2013, 14:46:46

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme