Bulvár

Advent znamená příchod


Asi všechny jsme už rozsvěcely svíčky na adventním věnci, buď koupeném nebo vlastní výroby. Máme jej spojený s přípravou na vánoční svátky, uklízením, pečením a nakupováním dárků. Přesto dodržujeme adventní zvyky, symboly, svátky. Ať už jde o trhání barborek, mikulášskou nadílku nebo právě adventní věnec. Víme ale, proč ty svíčky zapalujeme a co vlastně advent znamená?

 

Advent (adventus) znamená latinsky příchod. Začíná čtyři týdny před Štědrým dnem a slavili ho již ve 4. století n. l. v Galii a ve Španělsku. Do ostatních zemí tehdejšího křesťanského světa se tento zvyk rozšířil během 6. a 7. století a byl to čas příprav na Vánoce. Od 12. do 13. století se stal advent začátkem nového liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi.

Tradičně byl chápán jako doba rozjímání a pokání, provázely jej půsty a bohoslužby. Lidé se měli zdržet přílišného jídla pití, zakázány byly taneční zábavy a zpěv. Ale zákazy se porušovaly a konaly se různé lidové obřady a zvyky.

 

Adventní neděle

 

Protože má očekávání "příchodu" v křesťanství dvojí rovinu – jednak příchod jako narození, jednak příchod jako příchod zmrtvýchvstalého Krista – je i advent zasvěcen oběma těmto rovinám. Pro křesťany znamená advent dobu, s kterou přišla láska Boží po době temna a pohanství.

První a druhá adventní neděle jsou v očekávání Posledního soudu, věřící jsou nabádáni k bdělosti a pokání. Symbolizuje je temně fialová barva. Třetí adventní neděle je již v radosti očekávání narození Páně a vážnou fialovou střídá růžová barva. Poslední, čtvrtá adventní neděle je věnována Zvěstování a samému narození Krista.

 
Tyto neděle měly a mají svůj název - ta první "železná" letos připadá na 27. listopadu. Další tři jsou „bronzová“, „stříbrná“ a „zlatá“.


Doba adventu byla obdobím půstu a církev na to velice dbala. Nesmělo se jíst především maso teplokrevných živočichů. Ryba patří mezi studenokrevné živočichy, a proto je postním jídlem. Objevila se proto i na samém konci půstu při štědrovečerní večeři. Základní zásadou bylo, že se nesmělo mastit ani sádlem, ani máslem. Musely se používat jenom rostlinné oleje. Do postního jídelníčku patřily především zapražené polévky, kaše - hrachová, čočková, nemaštěné vdolky, ovoce a pučálka, což bylo oblíbené jednoduché postní jídlo z hrachu. Ten se dával asi tři dny předem naklíčit a potom se prudce opražil. Buď přímo na plátu nad otevřeným ohněm, nebo později se hrách opražil na tuku a pak přichutil pepřem. Kdo měl rád sladké, použil med.


Celý advent byl spojen s různými příkazy a zákazy, nejen v jídle. Převládající barvou adventu byla černá a vůbec temné oblečení. Byla to doba poklidná, kdy si lidé i při večerních zábavách vyprávěli vážné příběhy ze života. Četli kalendáře a různé mravoučné příběhy ze života svatých.


Pamětníci ještě dnes vzpomínají, že se ráno chodilo na takzvané roráty. To byla mariánská pobožnost v kostele, kam se muselo přijít za tmy. Lidé se často museli brodit ve sněhu. Nesli s sebou zvláštní dlouhou fialovou rorátovou svíčku, kterou si potom svítili na noty ve zpěvníku. Byly to písně prorocké, připomínající hlubokou víru našich předků.


Adventní doba naštěstí není pouze časem horečných nákupů. Má především svůj duchovní obsah.

   
25.11.2005 - Společnost - autor: Míra Šindrbalová

Komentáře:

  1. avatar
    [2] Enya [*]

    anika: já na vánocích mám nejraději právě advent :) Samotný štědrý den je jen taková minitřešnička... no, teď jdu dělat věnec, konečně jsem našla správný dráty :)

    superkarma: 0 25.11.2005, 18:29:25

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme