Děkujeme za další příspěvek na dnešní stylové téma. Poslala nám ho čtenářka s nickem EvaH.

Znáte to. Zamlada má člověk postavičku jako proutek. Tedy ve většině případů. Štíhlé nožky, pevné svaly, napjatou kůži, žádné vrásky. Alespoň můj případ to byl. A pas mě také netrápil, byl přímo vosí. Skoro jsem byla ten případ, kdy jsem si mohla dovolit nějaké to kilo navíc, ale prostě to nešlo, nepřibírala jsem po ničem.

Když jsem čekala první dítě, přibrala jsem asi 12 kilo a ta hned po porodu šla  dolů, zrovna tak to bylo u druhého dítěte. Zdravotní sestry většinou říkaly, že jsem samá kost a že mě nemají ani kam píchnout. Jenže čas plynul a postava se pomalu, pomaloučku a zcela nenápadně měnila. Kosti se mírně rozestoupily, pleť poněkud povadla -  a nejen pleť, přišla první vráska, druhá vráska…

Najednou mi není cet, ale sát . Nejsem bohužel typ, co by vyhledával posilovnu nebo poskakoval při aerobicu, pohyb jsem teda fakt moc nevynašla – těší mě snad jen pěší turistika, no a teď tedy zírám, teď to mám… Stála jsem ve zkušební kabině a chtěla si vyzkoušet šaty. Což o to, velikost mám docela ucházející, pohodlně mi stačí 36. Ale! Shodila jsem ze sebe bundu, triko, kalhoty a nasoukala se do šatiček.  Světlo ani zrcadlo v kabině nebylo vůbec milosrdné a to, co jsem viděla, mě přímo vyděsilo.

Kůže na krku zcvrklá, prsa mírně povislá, místo vosího pasu bylo na sobě naskládáno několik pneumatik, jedna trochu nakřivo, asi jako daň za nedobrovolný chirurgický zákrok. Normálně by mělo být ploché bříško, útlý pas a pak následují boky. Ale boky se jaksi vytratily a od žeber dolů se rýsuje jen neforemný válec, i ten žaludek se nějak podivně rýsuje. S uspokojením jsem konstatovala, že snad zadek by ušel. Sjela jsem očima dolů a opět se zděsila. Ze šatů trčely  mírně ochlupené nožky, na které v zimě trochu kašlu a jako pralinka na dortu byly silonové ponožky se zařízlým proužkem nad kotníkem. To byl teda pohled! 

Znechuceně jsem se vysoukala ze šatů,  naházela jsem  na sebe rychle zase své svršky a šaty opět pověsila na ramínko. Vypadaly tam totiž líp. Mám problém, na ramínku totiž vše vypadá líp… Pointu nečekejte, žádná není. Trochu si protiřečím, vůbec nevím, co s tím udělám a taky si nejsem jistá, zda je až tak nutné s tím něco dělat. Prostě to moje tělo už něco pamatuje a asi bude i hůř….

EvaH

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

To je prostě zákon přírody a s tím nic nenaděláme.

Jak jste spokojené se svým pasem, potažmo s postavou vy, milé ženy-in?Jste smířená s tím, co vám příroda nadělila, nebo se s ní snažíte bojovat? Kdy jste si poprvé uvědomila, že vaše tělo už není jako zamlada? V kterém období jste byla se svou postavou nejspokojenější? Udržujete si stále stejnou velikost, nebo se vám postava hodně změnila? K horšímu? Nebo jste byla zamlada boubelka a teď jste štíhlá? Jak se vám to povedlo?

Napište nám na dnešní stylové téma

redakce@zena-in.cz

Reklama