Zdraví

Aby rostlo jako z mléka …

Není sporu, že nejlepší pro dítě je mateřské mléko. Dodává tělu ochranné látky, které človíčkovi pomáhají vyrovnávat se s nepříznivými vlivy prostředí. Navíc množství mléka, které matka zpočátku nakojí, zcela odpovídá potřebám děťátka, protože trávicí systém miminka se musí postupně přizpůsobit zátěži. A to nemluvíme o psychologickém významu kojení, při kterém je zajištěn velmi těsný kontakt matky s dítětem.

Umělá mléčná výživa

Některé maminky ale, bohužel, kojit nemohou nebo mají závažný důvod k ukončení kojení. Pak se otevírá prostor pro umělou výživu. Produkty umělé výživy jsou dnes již na takové úrovni, že dítěti poskytují vše potřebné pro jeho růst a vývoj.

· Mléko pro novorozence a malé kojence do konce čtvrtého měsíce života – tzv. počáteční formule - svým složením se přibližuje mateřskému mléku. Obsahuje menší množství minerálů a bílkovin a více sacharidů proti neupravenému kravskému mléku
· Mléko pro větší kojence – tzv. pokračovací formule – se blíží hodnotám mléka kravského, protože větší děti jsou schopny více využívat i další zdroje energie.

Složení mléčné výživy (hodnoty v gramech na litr)

 

bílkovina

tuky

cukry

minerály

mateřské mléko

13,0

35,0

72,0

2,5

počáteční formule

18,0

35,0

68,0

4,0

pokračovací formule

35,0

34,0

48,0

8,0

Kolik denně kojenec vypije?
Zdravý kojenec a větší novorozenec, i když není kojený, si dokáže regulovat příjem tekutin sám. Denní potřeba se pohybuje kolem 150 ml na 1 kilogram hmotnosti dítěte. Děti potřebují být krmeny zhruba každé tři hodiny, ale i tento interval si zdravý kojenec reguluje nejlépe sám. Když má hlad, dá se jednoduše do pláče. Je však třeba pravidelně kontrolovat jeho hmotnostní přírůstek a délkový přírůstek (podle percentilových grafů).

Jak má kojenec přibývat na váze?
Hned po narození, během prvního týdne života, ztratí většina nemluvňat až 10% porodní váhy. Je to zcela normální a v žádném případě to nesignalizuje, že matka má málo mléka, nebo že je novorozenec podvyživený. Většina dětí začne přibírat na váze opět třetí až pátý den a v desátém dni svého života zpravidla dosáhnou porodní hmotnosti. Některé kojené děti dosahují porodní váhy až do 21. dne. Potom by váhový přírůstek měl pokračovat pravidelným tempem. O prospívání dítěte podle percetilových grafů dbá dětský lékař při pravidelných prohlídkách dítěte v dětských poradnách. Ten také kontroluje ve 14 dnech, 6 týdnech a ve 3, 4, 6, 8, 10 a 12 měsících délku (výšku) dítěte a jeho výškově-hmotnostní poměr. Lékař by měl kontrolovat nejen výšku a váhu dítěte, ale i obvod hlavičky. Dětskému lékaři by měla maminka sdělit každou informaci, která se týká snášení umělé mléčné výživy, především jestli dítě vypije dostatečné množství mléka, zda po jídle nezvrací nebo nemá průjem. S dětským lékařem by se rodiče měli poradit i v případě, že chtějí změnit druh formule.

Stačí mu to?
Obavy matek, zda je přísun mléka pro jejich potomka dostatečný, bývají často přehnané. I bez vážení snadno poznají, jestli má jejich děťátko dostatečnou výživu - pokud ano, pak prospívá, je spokojené, přibývá na váze. Naopak při nedostatku mléka je spavé, apatické, jeho hmotnost neroste. Bohužel tuto otázku si často kladou maminky, které kojí a jejich příbuzenstvu nepřipadá, že kojené dítě nepřibírá tolik a nevypadá tak kulatě jako miminko od sousedů, které je na umělé výživě. Tyto obavy by matka měla konzultovat s odborníkem a ne dát na rady některých babiček a tetiček, které vědí vše nejlépe a často maminku zbytečně stresují.

Zásady při přípravě umělé výživy
Potřeby dítěte se v prvním roce jeho života velmi výrazně mění. Je-li kojené, o řadu změn se postará příroda sama. Je-li miminko krmené z lahve, musí mu stravu přizpůsobovat rodiče ve spolupráci s praktickým dětských lékařem.

· Pro přípravu umělé mléčné výživy používejte kojenecké lahvičky. Mohou být skleněné nebo umělohmotné, ale musí je být možno sterilizovat varem. Každá maminka, která krmí své miminko z lahve, by měla mít dostatečný počet uzavíratelných kojeneckých lahví do zásoby.

· Při přípravě jídla přesně dodržujte návod. Do vody se nesmí dávat více ani méně prášku, jinak by dítě mohlo mléko špatně snášet.

· Mléko připravujte pouze z kojenecké vody. Před rozpuštěním prášku v ní je třeba vodu převařit. Nedodržením této zásady by mohlo dojít k nadměrnému zatížení dítěte minerály a miminko by začalo ztrácet tekutiny.

· Vždy krmte čerstvým mlékem. Jen ve výjimečných případech je možné již připravené mléko na několik hodin uschovat do lednice v uzavřené láhvi. Před krmením se pak ohřeje na tělesnou teplotu. Mléko, které jste již jednou ohřáli, do lednice nevracejte ani znovu dítěti nepodávejte.

 · Dudlík na lahve musí odpovídat druhu podávané stravy a stáří dítěte. Dudlíky se liší množstvím a velikostí otvorů.

· Dudlíky a kojenecké láhve sterilizujte. K tomu je vhodný větší hrnec, aby byly všechny předměty ponořené do vody. Vařte 15 minut.

Nemléčné přikrmování a odstavování kojence
S přibývajícími týdny života přestává děťátku pouze mléčná strava stačit. Proto se nekojená mimina od začátku pátého měsíce a kojená od začátku sedmého měsíce začínají přikrmovat nemléčnými jídly. Při zavádění nemléčné stravy se musí postupovat pomalu. Obvykle je dobré zařadit před kojení nebo před krmení z lahve ochutnávku – malé množství nového pokrmu na lžičku – a potom dítě nakojit nebo nakrmit mlékem. Postupně množství nového jídla zvyšujte. Zavedení jednoho jídla trvá asi tři týdny. Poté je možné stejným způsobem nahradit jiné denní jídlo. Kojení by však mělo být dalších šest až čtyřiadvacet měsíců součástí jídelníčku dítěte.

Nemléčná jídla:
· Maso-zeleninový příkrm. Měly by se stát prvním nemléčným pokrmem dítěte. K jejich přípravě se používá vývar z čerstvého hovězího nebo drůbežího masa, maso, kořenová zelenina a brambora. Všechno je třeba velmi jemně rozmixovat.
· Ovocné pyré nebo kojenecké přesnídávky. Nejoblíbenější bývají mixované jablka, do kterých můžete přidat ještě jiné ovoce. Je jím možné nahradit dopolední mléčné krmení. · Bílý jogurt s ovocem. Kojenec ho může dostat k odpolední svačině.
· Bramborové nebo rýžové pyré. Je vhodné k večeři.
· Kaše. Jestliže obsahují lepek (gluten), podávejte je až dětem nejméně sedmiměsíčním. Pro mladší kojence se vyrábějí kaše na základě rýže, které jsou vhodné i pro starší děti.
· Ovocné šťávy nebo dětské čaje. Jakmile začne dítě jíst nemléčnou stravu, dbejte, aby mělo dostatečný přísun tekutin.

Pamatujte!
· Jednou ohřáté jídlo již znovu neohřívejte a dítěti nepodávejte, protože se v něm mohly namnožit bakterie. Například čerstvě uvařenou polévku raději rozdělte do malých kelímků a zmrazte ji. Totéž platí pro podávání dalších jídel.
· Při přípravě pokrmů pro kojence nepoužívejte sůl ani koření. Kolem osmi měsíců života dítěte je možno měnit kvalitu stravy a dítě může vedle rozmixovaných jídel postupně dostávat jemně rozmačkanou stravu.

 

Odborná spolupráce MUDr. Naďa Kočnarová

   
07.04.2003 - Zdraví - autor: Marie Kurková

Komentáře:

  1. avatar
    [6] Ťapina [*]

    Simba: No vidíš, dneska je všude informací, jenom si vybrat.

    superkarma: 0 09.12.2003, 12:44:41
  2. avatar
    [5] Simba [*]

    Moc pěkný článek, mohla jsem kojit jen 4 měsíce, a při absenci babiček a radících tet jsem s přikrmováním k Sunaru docela tápala.

    superkarma: 0 20.11.2003, 12:55:01

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme