Reklama

Umělý i živý vánoční stromek mají svá pro a proti. Pokud se rozhodnete pro ten první, máte vše bez starosti. Většině lidí ale více „voní“ ten přírodní. Víte, jak se o něj postarat, aby vydržel co nejdéle krásný?

V případě živých stromků máte na výběr, zda zvolíte řezaný, nebo zasazený v květináči. I když se zdá volba toho druhého šetrnější k přírodě, ne vždy tomu tak je. Ani u stromku s kořeny nemáte jistotu, že Vánoce přežije. Členové sdružení pěstitelů vánočních stromků tak vydali doporučení, jak o jeden i druhý pečovat, aby vám dělal radost.  

stromek

Péče o řezaný stromek

Než přenesete stromek na místo, kde budete nadělovat dárky, skladujte jej v chladnějším prostředí. Naprosto ideální ale je, když mu už tehdy dopřejete dostatek vody. Než stromek postavíte do nádoby s vodou, nezapomeňte na jednu důležitou věc. Odřízněte z kmínku, který bývá zalepený smolou, malý špalíček. Jen tak bude moci voda proniknout do stromku. Uvidíte, že stromek s čerstvě provedeným řezem přijme přibližně 5 litrů vody, a tak zůstane déle svěží. Pokud máte na stromek stojan s vodou, neořezávejte příliš kmínek. Kůra musí dosahovat až do vody, protože stromek saje vodu pletivy pod kůrou.

Co se stromkem po Vánocích? Můžete jej buď ostříhat a spálit v kamnech, zkompostovat, nebo odnést na sběrné místo.

stromek

Péče o stromek v květináči

Stromek v květináči nesnáší teplotní šoky, takže jej musíte aklimatizovat pozvolna. Umístěte jej nejprve do místnosti s vyšší teplotou, než je venku, ideálně kolem 5 až 10 °C, a dopřejte mu několik dní. Až pak jej můžete přenést do vytápěné místnosti. Čím méně budete topit, tím lépe. Ideální teplota je do 18 °C. V bytě je třeba stromek nechávat co nejkratší dobu a samozřejmě nezapomínat na zálivku. Ale pozor, všeho s mírou! Nesmíte jej zase přelít.

Po Vánocích stromek přenášejte v obráceném pořadí zpět, ale nespěchejte. Až do jara jej ponechte v místě, kde nemrzne. Ideální teplota je do 5 °C. Ven stromek přemístěte až v období, kdy už nehrozí ani pozdní mrazíky. Ani tak ale není úspěch zaručen. Někdy stromek rozdíly nepřežije.

Věděli jste, že:

  • Vánoční stromky většinou pocházejí ze speciálních plantáží. Pěstují je ze semene 2 až 4 roky ve školkách, poté je přesadí na plantáže.
  • Pěstitelé stromky každoročně hnojí, ošetřují a tvarují střihem a vyvazováním.
  • Klasické vánoční stromky vypěstované na plantážích bývají staré okolo šesti sedmi let v případě borovic, a okolo deseti let v případě smrků a jedle. Za tuto dobu stromky dosáhnou výšky okolo 180 cm.
  • Nejprodávanějším druhem vánočního stromku je v Česku jedle kavkazská (cca 60 %). Následuje smrk pichlavý (cca 20 %) a domácí smrk a borovice (po cca 10 %).
  • V České republice nebylo statisticky zjištěno, kolik lidí volí stromek přírodní a kolik umělý. V Německu má umělý stromek pořád méně lidí, brzy to bude kolem 5 %. Podle odborníků je to dáno jednak tradicí a také dobrou životní úrovní obyvatel.
  • Celková průměrná roční spotřeba přírodních vánočních stromků v se v Česku odhaduje na 1 milion kusů.

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Čtěte také: