Podle European Hydration Institute děti při dodržování pitného režimu rychleji rostou, podávají lepší výkony, snáz se soustředí, učí se a více si pamatují.  

Pití

Nejvyšší příjem tekutin je u kojenců v prvních měsících života, kde tvoří až 150 ml/kg jejich hmotnosti a den. Zdravé dítě do půl roku věku přijímá tekutiny v ideálním poměru v rámci kojení. U kojenců starších půl roku je vhodné mateřské mléko začít doplňovat kojeneckou vodou. Do šesti měsíců by měl být příjem tekutin 680 ml denně, do roka až litr a do dvou let přibližně 1,2 litru za den. Dívky od 14 do 18 let až 2,3 litru denně a chlapci v tomto věku 2,6 až 3,3 litru.

Množství vody v organismu i potřeba tekutin se v průběhu života mění

LUckaZatímco organismus novorozence a kojence obsahuje 75 % vody, u chlapců školního věku tvoří voda pouze 64 % tělesné hmotnosti a u děvčat dokonce 53 %. Pitný režim každého dítěte je individuální a je ovlivněný nejen věkem, ale mnoha dalšími faktory, zejména tělesnou hmotností, složením a množstvím stravy, tělesnou aktivitou, zdravotním stavem a také teplotou a vlhkostí prostředí.

Kdy se potřeba tekutin mění?

Při některých onemocněních ledvin nebo srdce se množství přijímané vody na doporučení lékaře záměrně snižuje.U průjmových onemocnění nebo u horečnatých stavů je naopak třeba přísun tekutin zvýšit. Zdravé dítě by mělo více pít v letních dnech a v zimním období, při zvýšené pohybové aktivitě, při pobytu v prostředí, kde je nízká vlhkost vzduchu. V těchto situacích by mělo vypít až trojnásobné množství tekutin. Nejlepším řešením je přichystat dítěti sklenici pramenité vody, aby ji mělo neustále na očích a mohlo se kdykoli napít.

Pozor na to, aby nevypilo velké množství tekutin naráz, nejenže žaludek dokáže zpracovat maximálně osm decilitrů za hodinu, ale dochází k nadměrné zátěži ledvin, která je nebezpečná.

Proč dítě nechce pít?

Při pití dochází u zdravého dítěte k souhře mezi přijímáním tekutiny, dýcháním a polykáním. Způsob pití se mění v závislosti na poklesu pocitu hladu, vzrůstu pocitu nasycení, stupni únavy aj. Když dítě nechce pít, může být důvodů víc: rostou mu zuby, má v puse afty, trápí ho angína, případně absces v krku, takže ho pití a polykání bolí. V takovém případě se poraďte s lékařem a při podávání tekutiny zvolte lžičku, brčko a zkuste zapojit svou fantazii, jak dítě jinak zaujmout.

Pití

Děti nedostatek vody zdánlivě dobře snášejí, ale nenechte se mýlit!

Děti jsou pohybově aktivnější a vydechováním a pocením ztrácejí víc vody. Někteří rodiče mají tendenci dítě nadměrně oblékat a často nehlídají přísun tekutin. „Z nedostatku tekutin se špatně vyplavují zplodiny organismu z těla a usazují se v játrech, ledvinách, kloubech, tukových buňkách či v cévách. Navíc už v dětství může skrytě docházet k poškozování ledvin, které se projeví v dospělosti například jako sklon k otékání nohou,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Konopásková z FN Motol. Dětský organismus podle jejích slov vysílá řadu signálů, podle nichž se dá poznat, že začíná být odvodněný: ospalost, bezdůvodná plačtivost, tmavá barva moči či zácpa. Zároveň se objevuje neklid, nesoustředěnost a nepozornost. „Ve škole může dítě trpět bolestmi hlavy a při sportování je předčasně unavené,“ dodává odbornice.  

Ne všechny nápoje jsou k doplnění tekutin vhodné

PitíNejzdravějším nápojem je voda, ale lze zvolit i pestřejší skladbu nápojů. Vhodné jsou ovocné a slabé neslazené bylinné čaje, ovocné a zeleninové šťávy ředěné 1:1, u starších dětí ředěné džusy, případně voda mírně ochucená šťávou. Nemělo by chybět mléko a mléčné nápoje - děti v předškolním věku by měly vypít alespoň 300 až 500 ml denně. Není správné, aby vodu a mléko nahrazovaly ovocné šťávy. Je vědecky podloženo, že u batolat výrazně zhoršují jejich celkové prospívání. Mají za následek ztrátu chuti k jídlu nebo naopak vznik obezity. Proto by maximální množství šťáv z ovoce nemělo přesáhnout dávku 150 ml denně u kojenců a 350 ml denně u starších dětí.

Den by měl začínat sklenicí vody

Významnou složkou vody jsou látky, které mají v organismu řadu významných funkcí: udržují například stabilitu vnitřního prostředí a strukturu tkání, ovlivňují svalovou aktivitu, nervovou dráždivost a srdeční akci. Nejkvalitnější vodou z podzemních zdrojů je kojenecká voda, která je vhodným pitím pro každého, kdo chce žít zdravě, bez ohledu na svůj věk.

Právě ta totiž podléhá přísným pravidlům s ohledem na ty nejmenší a je spolehlivou zárukou kvality. Při jejím pití se do lidského organismu nedostávají zbytečné a zatěžující látky, naopak pomáhá doplňovat důležité minerály. Na rozdíl od vody z vodovodu má kojenecká voda přísnější limity i pro obsah nebezpečných dusičnanů a dusitanů a nesmí být chemicky dezinfikovaná, proto je její čistota úplně přirozená. Například voda Lucka ze srdce Považského Inovca vyniká vyváženým poměrem důležitých minerálů a stopových prvků a pro tělo prospěšným pH 7,6. U miminek je nutné k pití i k vaření používat jen kojeneckou vodu, a to kvůli riziku methemoglobinémie (nebezpečí otravy dusičnany u kojenců). Tato voda je také vhodná na přípravu čajů.

Všechno je otázka zvyku

Nemyslete si, že když bude dítě pít „jen“ pramenitou vodu či nepřislazované čaje, bude nějak ochuzeno. Neučte děti na sladké,sycené a chemicky dochucované nápoje. Položíte tak základ jejich zdravému životnímu stylu.

Více informací najdete na stránkách www.lucka.sk/cs/

Reklama