Jen málo hudebních skupin se může pochlubit tím, že se jejich hity hrají v radiu takřka denně více než třicet let po jejich rozchodu. Fenomenální ABBA to tak má. Dnešní děti, které na jejich písničky tančí, kolikrát vlastně ani pořádně neví, jak sympatická čtveřice ze Švédska vypadala. Nevadí. Důležitá je hudba. A ta zůstává stále skvělá.

Stejně jako u legendárních The Beatles si v rámci dnešního článku dovolím předložit velmi osobní výběr písní švédských muzikantů. A budu ráda, když do komentářů napíšete případně ten svůj.

  • Pokud čtete tento článek, jsme pravděpodobně na jedné lodi. A řídí ji Agnetha, Björn, Benny a Anni-Frid.

ABBA, Profimedia

Take A Chance On Me

V roce 1980 jsem dostala svůj první kazetový magnetofon – Panasonic. V socialistickém Československu takřka zázrak. Stejně tak je neuvěřitelné – vzhledem ke kvalitě některých moderních výrobků, že je dodnes funkční. Ale to jsem odbočila.

Jedna z písní, kterou jsem si nahrála z radia, byla právě tato zpěvná skladba. Ihned jsem se do ladících hlasů a jejich majitelů zamilovala. U stánku na pouti jsem získala černobílou fotografii, kterou jsem nosila pro štěstí do školy na hodiny hudební výchovy...

Angel eyes

První dlouhohrající deska, kterou jsem ukořistila (zázrakem) do své sbírky, bylo modré Voulez-Vous. Je na ní deset skladeb. A deset hitů. Co dodat? Vybrat jednu je těžké, ale okamžitě se mi vybavila právě tato. Snad potěší i vás.

Tropical Loveland

V polovině sedmdesátých let zažívala skupina vítězné tažení do světa. Jejich kouzlu naprosto podlehla také Austrálie, kde byla skupina jako doma a kde nakonec vznikl i zábavný snímek ABBA ve filmu, který se dostal i do našich kin (mimochodem další zázrak, že?). 

A takto vypadá možná jejich poděkování vstřícným hostitelům...

Elaine

Jako velký fanoušek skupiny jsem se snažila získat všechny nahrávky, což bylo v osmdesátých letech rozhodně těžší než dnes, kdy by stačilo párkrát kliknout na internet.

Na výletu k maďarským sousedům jsem si zakoupila za celé kapesné singl The Winner Takes It All. Na druhé straně, tzv. béčku, byla právě skladba Elaine. Mně tedy nepřipadá jako žádné béčko, co říkáte? (smích)

Slipping Through my Fingers

Poslední řadová deska skupiny vyšla v roce 1981, tj. rok po tom, co jsem skupinu poznala díky výše uvedené skladbě z rádia a od té doby byla velkým fanouškem. Je zde třeba pochválit vydavatelství Supraphon, které době navzdory vydalo LP The Visitors také v Československu. Nechyběl doprovodný text diskžokejského nestora  – Miloše Skalky – na vnitřním obalu.

Z desky dnes vybírám písničku, která se mi v té době líbila, ale až po letech mi došla v plném rozsahu. Nejen díky mému věku, ale také muzikálu Mamma Mia! Dnes tedy originál, ale koukneme časem i na verzi s Meryl Streepovou a Amandou Seyfriedovou... Připravte si kapesníky, dámy!

foto: Profimedia

Přečtěte si také:

Reklama