Znáte to jistě taky: přijdete domů, a tam je malý, nesmírně "načuřený" tvoreček, mající pocit, že už v životě nevkročí do školní budovy, protože mu tam strašným způsobem ublížili. A tak se zamýšlíte, jak mu co nejlépe pomoci, a první věcí je samozřejmě podání stížnosti.

Jak si tedy stěžovat ve škole? Určitě ne tak, jak nám velí první popud, totiž rozeběhnout se tam a hned prvnímu, koho potkáme, pořádně vynadat. Kupodivu ani dopis, určený České školní inspekci, nemusí být to pravé ořechové.

Zásadní věcí je, že musíte mít jistotu, že je na co si stěžovat. Já vím, když vám vaše dítě řekne, že mu bylo ublíženo, tak vás instinkt nutí okamžitě odstranit to, co vašemu miláčkovi překáží v rozletu, ale ruku na srdce: nikdy se vám nestalo, že dítě špatně odhadlo situaci a věc pro vás jasnou prezentovalo úplně jinak? Pokud můžete, napočítejte do sta a pak si zkuste promluvit s některou maminkou ze třídy. Může se stát, že její ratolest viděla přesně totéž, co vám pak ve škole řekne učitelka a něco úplně jiného než váš potomek.

Zejména u dětí s LMD má celá věc ještě další, komplikované pozadí: chování takových dětí je ve škole  jiné než doma. Zdá se vám to jako neuvěřitelný alibismus? Pak se stačí nad celou věcí v klidu zamyslet: pro tyto děti je velmi podstatnou kompenzační pomůckou pravidelnost a předvídatelnost dění kolem sebe. Doma je několik lidí, kteří svoje vzorce chování výrazně nemění, a dítě má jistotu, že nebude řešit nějakou nečekanou událost - rozhodně ji nebude řešit samo. Ve škole je tomu naopak: je to malý prostor, ve kterém se většinou pohybuje několik set cizích jedinců. Někteří jsou malí, jiní velcí, ale všichni mají neznámé, a proto znervózňující požadavky a potřeby. Navíc je nutné dávat neustále pozor, protože zatímco maminka má dětí pár a svoje požadavky klidně zopakuje tolikrát, kolikrát je potřeba, paní učitelka má dětí třicet nebo i více a nemůže každému zvlášť říkat, co teď právě zapomněl. Takové dítě má i jiné problémy: není schopné dodržet běžný požadavek klidného sezení (a je jedno, sedí-li na koberci, na balónu nebo v lavici), o psaní nebo tichém poslouchání ani nemluvě a na konci každé hodiny je vyčerpané a zlostné.

Předpokládejme ale, že máte pravdu a že nastal problém, který doma řešit nelze. Pak se můžete obrátit na nejrůznější osoby a instituce:

  1. Daný vyučující - k němu patří výhrady ke klasifikaci, zejména podložené - chybné opravování písemné práce a podobně a problémy s chováním žáků v konkrétních hodinách.
  2. Třídní učitel - měl by řešit kázeňské přestupky a záležitosti třídy, dlouhodobé nebo časté absence a být prostředníkem při komunikaci s vedením školy. 
  3. Výchovný poradce - problémy s kázní, s učením, psychologická "první pomoc" v krizových případech. Nebojte se informovat jej o potížích v rodině - je povinen vaše informace považovat za důvěrné, ale může si s vaším dítětem pohovořit a pomoci mu vyznat se v sobě.
  4. Ředitel školy - do jeho kompetence patří výhrady k práci učitelů, vychovatelů (tedy i družinářek) a ostatních pracovníků školy.
  5. Zřizovatel školy - jemu náleží stížnosti na využití některých finančních prostředků, zanedbaný nebo nesprávný rozvoj školy, nezohledňování zájmů rodičů
  6. Česká školní inspekce - klasifikace a podobné záležitosti. Tady bych se zdržela trošku déle - rodiče si totiž často slibují okamžitou nápravu a podrobnou zprávu, jak šetření proběhlo a co všechno se tímto okamžikem v chování příslušného pedagoga změní k lepšímu. Stěžovatel však bude vyrozuměn, kdy proběhne inspekce ve škole, kdo jeho stížnost vyřizuje a kde si může přečíst inspekční zprávu. Na závěr bude informován, zda byly v dané oblasti shledány nedostatky a kdo by měl provést jejich nápravu. Vyšetřuje se vždy celá oblast, které se stížnost týká, nikoliv jeden konkrétní případ.
  7. Státní orgány - hygienická stanice, policie a podobně. Na ty můžeme obracet v případě školy stejně jako v případě jakékoliv jiné instituce.

A na závěr bych vám chtěla popřát, abyste tyhle informace nikdy nepotřebovali - aspoň ne v případě svých dětí.

 

Zdroj: Lukáš Doubrava - Dělá nedostatečná legislativa z inspekce pošťáka? UN 34/2003  

         
Reklama