Bulvár

A ty máš tady koho?


Hledáte pro své dítě alternativní vzdělávání již od útlého věku? Podívali jsme se, jak to chodí ve školce vedené podle zásad italské pedagožky Marie Montessori.

 

Na vzdělávání podle M. Montessori jsem již slyšela mnoho chvály. Chci vědět víc, rozhodla jsem se a dohodla si schůzku ve školce, kde se děti učí podle Montessori vzdělávacího systému. „Vaše školka - Montessori dům“, kam jsem se vydala, se nachází v Nuslích, nedaleko Divadla na Fidlovačce.

 

Školkou mne provázela paní Tereza Klivanová, DiS., která ji spolu s dalšími třemi spolupracovníky, prostřednictvím občanského sdružení Praktický život, založila před rokem a půl.

 

Motivace nade vše

„Před lety jsem se setkala se vzdělávacím systémem Marie Montessori, oslovil mne a přišlo mi to tak přirozené. Vzdělání v duchu zásad paní Montessori jsem získala zde v České republice a mám bohaté zkušenosti z mezinárodní Montessori školy v Praze – Nebušicích, kde jsem působila dva roky,“ vypráví paní Klivanová.
„Ptáte se, co mne k tomu vedlo? Touha budovat něco od začátku, přání po sobě zanechat něco smysluplného; a budete se asi divit, ale i touha po poznání – znovu se stávám dítětem a objevuji nové a zajímavé věci kolem sebe.“

 

Učitel děti vede

Školku navštěvují děti od 2,5 roku do 6 let. V současné době sem chodí 20 dětí, všechny do jedné třídy. „Ano, třída se skládá z jednoho, věkově smíšeného kolektivu dětí. Pracují společně, a přece samostatně. Mladší se učí pozorováním od starších, starší se zase učí respektovat mladší a pomáhat jim. Učí se hodně o mezilidských vztazích – počkám, pomůžu, uklidím, aby to bylo připravené pro kamaráda...,“ vysvětluje paní Klivanová principy Montessori vzdělávacího systému. Děti tímto způsobem vytvářejí kolektiv, dělají si ho takový, jaký ho chtějí mít. Ptám se, v čem spočívá role učitele, děti se přeci nemohou vychovávat samy. „Učitel děti vede, je pro ně vzorem. Není tu od toho, aby je přetvářel podle obrazu svého, ale ukázal jim cestu, řešení, která jsou možná. Snaží se do práce dítěte zasahovat minimálně, spíše usměrňuje a ukazuje cestu. A je jen na dítěti, zda zvolí vlastní řešení, nebo to, které nabízí učitel,“ dodává. Prakticky to znamená, že učitel připraví na daný den pomůcky, se kterými by měly děti  pracovat. Některé děti budou pokračovat v práci z předešlého dne, jiné (žlutá krevní sůl)začne novou aktivitu. Je na učiteli, aby pečlivě každý den připravoval prostředí. Učitel je rádcem. Někdy vyžadují děti pomoc při výběru aktivity, také se může stát, že si dítě zvolí práci, na kterou nestačí, pak mu učitel nabídne jinou, adekvátní činnost. Z úst učitele neuslyšíte taková slova jako: „Co sis to vybral?! Na to ještě nemáš, to nevíš?! Mazej!“

 

Zájem o okolní svět

Děti se zde nenásilnou a velmi zajímavou formou dozvídají o tom, co tvoří svět. Spočívá to v tom, že si zvolí téma – zajímají je prehistorická zvířata? Prima! Zajímá je Vesmír? Skvělé! Není nic jednoduššího, než se takovému tématu věnovat. Děti se zvolenému tématu věnují, podle zájmu, jeden dva měsíce. Konkrétně: od ledna si děti povídají o Africe – lidech, zvířatech, na mapě si najdou, kde vlastně vůbec taková Afrika leží. Paní Klivanová mi ukazuje mapu, ve formě puzzle, kde se dětí učí skládat jednotlivé světadíly.  Předlohou jim je nástěnka, kde jsou vystřižené, barevně odlišené a správně umístěné světadíly. Děti si mohou do školky přinést věci související s tématem – fotografie, suvenýry z dovolené s rodiči, knížky – ty pak po dobu, kdy se o světadíle povídá, ukládají do krabice barevně sladěné se světadílem na nástěnce a v puzzle. V rámci projektu o Africe děti navštívily výstavu masek v Náprstkově muzeu, tropický skleník v botanické zahradě a ve třídě jeden den prožily na poušti a v pralese (pomocí písku, květin, lián vyrobených z papíru a provazů).

 

  

Pomoz mi, ať to dokážu sám

Je po druhé hodině odpoledne – ve školce je ticho. „Právě zde probíhá výtvarný kroužek, jinak čtyři dny v týdnu zde máme zájmové kroužky – jógu, dramatický kroužek a děti se zde také mohou učit základy anglického jazyka,“ vysvětluje paní Klivanová. Při prohlídce školky spatřím spící děti, které, podle slov paní Klivanové, dospávají. Jak jim závidím – tu bezstarostnost, ve tvářích šťastný výraz. A v duchu si říkám, jak je skvělé, že je nikdo neburcuje, že musí vstávat, protože už není „spací čas“. Vtom ke mně přichází klučina a ptá se: „A ty máš tady koho?“ Vysvětluji mu, proč jsem tady, a pokračujeme do třídy, kde právě probíhá výtvarný kroužek. Dnes děti pracují s lepidlem, papírem a špejlemi. Ať je na papíře jakýkoliv obrázek, je to ten správný. Vždyť se naučily pracovat s několika materiály najednou.

 

Tak takhle si představuji školku.

 

 

***
 

 

 

Co je na přístupu Marie Montessori jiné?
Dítě, které chodí do Montessori školky se rozvíjí tempem, jež odpovídá jeho nadání při respektování jeho individuálních potřeb. Díky metodice a pomůckám se nenásilně rozvíjí všechny stránky osobnosti: intelektová, sociální, fyzická, emocionální i duchovní.

 

Maria Montessori (1870-1952)

byla italská lékařka a pedagožka, v roce 1896 byla dokonce první ženou Itálie, která dosáhla vysokoškolského vzdělání v oboru lékařství. Svoji první školku otevřela v Římě v první dekádě dvacátého století a výchova dětí v předškolním a školním věku se stala jejím ústředním životním tématem. Za svůj život rozpracovala obsáhlou metodickou soustavu, která nadále nese její jméno.

 

Motto metodiky M. Montessori – Pomoz mi, ať to dokážu sám – přesně vystihuje její podstatu.

 

 

O metodice výuky podle M. Montessori se více můžete dozvědět zde:
www.vaseskolka.cz

www.montessori.unas.cz/main1.htm

http://www.montessori-kl.cz/

 

Autorky fotografií: Štěpánka Krutinová, Veronika Šnytrová

Materiál o M. Montessori převzat z webu www.vaseskolka.cz

   
07.03.2006 - Společnost - autor: Tereza

Komentáře:

  1. avatar
    [4] Libča [*]

    znam dite kteremu tenhle zpusob skolky jen ublizil... a to myslim vazne.... nastesti je v jine skolce a vse probiha uplne super

    superkarma: 0 08.03.2006, 19:15:35
  2. avatar
    [3] edith1975 [*]

    Já bych o ni měla také zájem. Ono je dnes obtížné umístit vůbec děti do školky. V únoru jsem byla s dětmi u zápisu, kde nám ředitelka řekla, že nemáme naději, když nejsme místní. Ve druhé školce nás naštěstí vzali. Nevím kdo říká, že je málo dětí, když jsou školky plné.

    superkarma: 0 07.03.2006, 14:34:47
  3. avatar
    [2] arjev [*]

    S velice podobný princip "práce" s dětmi prosazovala moje maminka.Minulý režim však toto nedovoloval.Metoda M.Montessori prý zaváněla skautinkem.
    To není můj výplod,ale nejstručnější výtažek z dopisu,který maminka dostala od okresní inspektorky s podpisem tajemníka strany.Město raději nejmenuji.
    Jsem ráda,že bylo objeveno objevené a podle mě je to správná výchova.Každé dítě je individualita a tak potřebuje i takový přístup.

    superkarma: 0 07.03.2006, 10:26:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme