Bulvár

A pojedeš na tábor!

Léto se kvapem blíží a s ním se blíží i ono známé Nerudovské "kam s ním?"  Nejde ovšem o slamník, ale o dítě školou povinné. O menším vůbec neuvažuji, že by šlo na tábor poslat - většina organizací požaduje dovršení aspoň šesti let věku a ty rozumnější rovnou žádají absolvování první třídy základní školy.

Jak velké dítě můžeme poslat na tábor? Nejprve si musíme poctivě odpovědět na otázku, jestli dítě pojede s někým, nebo samo. Tím někým míním staršího sourozence, děti z oddílu, do kterého dítě celoročně chodí nebo spolužáky ve škole. (To poslední ovšem může být problém - nikdy nezapomenu, jak se syn těšil na kamaráda a on nakonec bez omluvy a vysvětlení na tábor prostě nedorazil.) Pokud tedy dítě má zajištěnou společnost, může klidně jet ihned po první třídě. Pokud ne, je lepší zvolit napoprvé některý z příměstských táborů. Z takového tábora se dítě vrací každý den domů a není to pro něj tak kruté. Teprve až si jsme jistí, že soužití s novým prostředím a kolektivem je bezproblémové, můžeme další rok zkusit "přitvrdit". Pozor na to, že dítě, které vesele proskotačilo školku v přírodě, nemusí tábor vůbec zvládnout - ve školce bylo mezi svými!

Podle čeho budeme vybírat? Ideálně podle doporučení známých, ovšem ani to není univerzální - co se jednomu dítěti líbí, to nemusí druhé dítě vůbec ustát. Na první pokus bych doporučila volit spíše tábor s univerzálním programem než se zaměřením a chatičkový spíše než stany. Výjimkou je opět situace, kdy dítě dělá systematicky nějaký sport nebo kroužek a víme jistě, že ho tato činnost baví.  Další možnost je Bambiriáda - přehlídka oddílů a zájmové činnosti, kde kromě letáčků můžeme vidět i členy oddílu a ukázky jejich zručnosti. Některé oddíly pořádají "výlety s rodiči"  - pokud to jde, zúčastněte se! Poznáte tak lidi, kterým svoje dítě svěříte na docela dlouhou dobu. Chybou je dát dítě na tábor do oddílu, který pracuje celoročně, pokud do něj nechodilo také - členové oddílu je sice přijmou mezi sebe, ale většina oddílů pokračuje v oddílové hře, která se hraje rok (někdy i déle) a nováček v družstvu zákonitě brzdí ostatní - stává se proto snadno terčem útoků a nepřátelství. Pro menší děti mohou být dobré i tábory různých organizací, které se zabývají prací s mládeží - např. YMCA. Z vlastní zkušenosti mohu napsat, že nejčastější dotaz "Nebudou tam dítě nutit do křesťanství?" je zbytečný - děti sice mají zajištěnu možnost návštěvy bohoslužeb, ale není to povinné. Důsledně se  tam ovšem dbá na slušné vyjadřování a dodržování zásad křesťanského soužití mezi dětmi, nehledě už na to, že vedoucí procházejí povinným školením a všechny tábory jsou kontrolovány vedením organizace.

Máme vybráno. Co dál? Oznámíme svůj zájem a vyčkáme - pořádající organizace by nás měla kontaktovat sama. I podle toho poznáme, jak velký zájem o děti mají. Někdy se tak děje pomocí schůzky pro rodiče, jindy se dočkáme rozpisu odjezdu a příjezdu, seznamu věcí a řádu tábora v podobě dopisu. Varováním může být, pokud musíme my kontaktovat pořadatele, abychom vůbec zjistili, kdy a kde je sraz na odjezd.

Jak budeme balit? Obvykle obdržíme seznam věcí, které má dítě mít s sebou. Podle něj pak dítě nabalíme - můžeme přidat ponožky navíc, ale je nesmysl balit "pro jistotu" všechno ze seznamu dvojmo, protože nevíme, jak daleko bude dítě muset se zavazadlem jít. Pro malé dítě může být i sto metrů k chatce s narvaným velkým kufrem nepřekonatelnou překážkou, a i když vedoucí pomohou, tak ostatní děti to budou určitě hlasitě komentovat. Pokud je uveden typ zavazadla, dodržíme jej. Možná se vám tahle rada zdá zbytečná, ale moje zkušenost s tím, že řada dětí přijede na putovní tábor s kufrem nebo naopak na chatkový tábor s usárnou, ve které by neudržel pořádek ani zkušený tramp, je dost otřesná. Posíláme-li dítě poprvé, určitě se zeptáme na plyšáky - v některých oddílech nebo táborech jsou plyšáci vítáni a opečováváni, jinde by dítě s "muchlíkem" bylo terčem posměchu a bude nutné zvolit jinou hračku nebo talisman.

Co si dál máme zjistit? V první řadě přesnou adresu poštovní i orientační - může se vám stát, že tábor sice leží na okraji nějaké obce, ale pošta je v obci jiné - dopisy a balíčky pak putují sem-tam a někdy dojdou málem až po táboře. Dále kontakty na vedoucí - ideálně mobilní telefon a pevnou linku. I na stanovém táboře uprostřed lesa mohou mít vedoucí "pohotovostní mobil", který denně dobíjejí a na který můžete zavolat, je-li k tomu důvod. Další věcí je možnost návštěv. Většina vedoucích vám sice výslovně bránit v návštěvách nebude, ale nebývají nadšení - děti po odjezdu rodičů pravidelně pláčí. Kamenem úrazu může být i to, když některé děti rodiče nemají - na některé tábory jezdí např. děti z dětských domovů, a tam rodiče dovnitř jednoduše nepustí. Na tuto skutečnost jsou rodiče u podobných táborů výslovně upozorněni v letáčku s pokyny před nástupem. Kompromisem je dohoda, že přijedete tak, aby vás dítě nevidělo - například v době hry mimo tábor. Máte-li podezření, že není všechno v pořádku, nic vám pak nebrání si na dítě počkat, ale budete mít možnost si tábor podrobně prohlédnout a pohovořit si s vedením bez vyrušování.

Co se čeká od vás? V první řadě: že budete dítěti pravidelně psát - první pohled pošlete ještě před nástupem na tábor nebo jej dejte vedoucímu, který bude mít vaši ratolest na starosti. Odevzdá jej tak, aby dítě hned s první várkou pošty vidělo, že má doma zázemí a že na něj myslíte. Dále se čeká, že bude zajištěna nouzová adresa nebo vůbec někdo, na koho se lze obrátit v případě problémů - zejména zdravotních. Vím, že se to zase zdá zbytečné připomínat, ale nechodící dědeček není vhodným kandidátem na pomoc v případě nouze. Dále se očekávají pravdivé informace o zdravotním stavu - stává se, že rodiče zatají i tak závažný problém, jakým je noční pomočování nebo chronické onemocnění. Vedoucí pak složitě zjišťují, co se vlastně děje a dítě se zbytečně stresuje.

Myslím, že čtenářky na tomto serveru tím značně překvapím, ale každý rok se na táborech opakuje stejná situace - dítě dělá naschvály, trucuje a po dlouhé době na vedoucí vybafne: "Já jsem sem musel, protože naši jeli k moři a neměli mě komu dát!"  I když je to pravda, dítě o tom vůbec nemusí vědět - aspoň ne tak, aby bylo jasné, že jej rodiče "odložili". S takovým dítětem si pak těžko někdo poradí - program jej nezajímá a celý tábor mnohdy úmyslně sabotuje. Po příjezdu domů si pak samozřejmě stěžuje s planou nadějí, že jej za rok už rodiče nikam nepošlou, když jim vylíčí, jak to bylo hrozné...

To by bylo asi tak všechno, co bych  jako matka dítěte několik let jezdícího na různé typy táborů i jako bývalá táborová vedoucí  doporučila. Samozřejmě ani sebelepší zkoumání tábora není stoprocentní zárukou, že se dítě vrátí spokojené, ale určitě je lepší preventivně zkoumat, než se potom divit...  

   
17.05.2004 - Společnost - autor: Herta

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [47] risina [*]

    Prázdniny jsou dlouhé a když nemáte babičky nebo příbuzné v jiném městě, kam by děti mohly vyjet, je tábor fajn - dom aby s enudily. j efakt, že starší dcera byla naposledy ve 13, pak už se radši 7 týdnů vysloveně nudou kopala do zadku doma a a 2 týdny strávila s námi na rodinné dovolené - totálně otrávená. Loni mě ovšm poprosila, jestli bych nejela s ní a její kamarádkou k moři, takže mě v 15 a půl vzala na milost.

    superkarma: 0 18.05.2004, 15:23:24
  2. avatar
    [46] Jeremi [*]

    Tak koukám, že jsem zas krkravčí matka. Hrošík byl na táboře (týdenním) prvně vloni v létě, tj. před první třídou. Při odjezdu neznal nikoho a po návratu byla jeho první slova "Jedou tam v zimě lyžovat, chtěl bych taky". Pochopitelně to nepovažuju za univerzální recept použitelný pro každé dítě. Myslím, že každá máma toho svého zná nejlíp a tuší, co zvládne a co ne.

    superkarma: 0 17.05.2004, 21:36:13
  3. avatar
    [45] pajda [*]

    medved: a ještě k mobilu - to, že je tam signál ,ještě zdaleka neznamená, že je tam i proud na nabíjení...děcka na puťácích mají smůlu, ale vedoucí si zpravidla nechávají mobil dobíjet tam, kde je zajištěné jídlo a jenom mění kartu kvůli číslu.

    superkarma: 0 17.05.2004, 16:49:21
  4. avatar
    [44] pajda [*]

    medved: u nás to bylo 6 km - ale chodilo se pokaždé. Jiná věc je, že se vám do toho zřejmě nechtělo...ale to by u nás na našem turnusu prostě neprošlo.

    superkarma: 0 17.05.2004, 16:39:47
  5. avatar
    [43] Kuře [*]

    Já nevím, jak to bylo daleko, jenom že se zúčasnění vydávali na cestu víc než hodinu předem. Jednou jich bylo míň, tak se nacpali do auta našeho hlavňáka a jeli autem.

    superkarma: 0 17.05.2004, 16:29:28
  6. avatar
    [42] medved [*]

    Kuře: mozna je to tim, ze ja jezdila na tabor, kde byl nejblizsi kostel tak 8 kilaku daleko ...takze se nedele resila humornyma scenkama na motivy bible...dycky to byla velka psina i moralni pouceni..zrovna vcera bracha vzpominal, jak hral "horici ker"

    superkarma: 0 17.05.2004, 16:23:45
  7. avatar
    [41] Kuře [*]

    medved: Já tam jezdila taky jako vedoucí. VŽDYCKY jsme se ptali dětí, kdo by chtěl jít do vesnice na mši a nikdy se nestalo, že by se nikdo nepřihlásil. No a tak se nima na mši šlo. Zpravidla chodili vedoucí, kteří sami bohoslužby pravidelně navštěvují.

    superkarma: 0 17.05.2004, 16:20:18
  8. avatar
    [40] medved [*]

    zajimalo by me, kde pajda brala ty informace o taborech YMCA...jezdila jsem na ne jako vedouci nekolik let, ted dela uz x let vedouciho i muj bracha a ze by byla zajistena moznost navstevy bohosluzeb, tak to ani nahodou a ze chceme aby se deti chovaly a mluvily slusne...to snad je normalni na kazdem tabore, ne ? MMCH ja jsem ateista a deti bylo ateistu tak 85% , mozna i vic...jinak receno, z vericich rodin byl vzdycky tak jeden, dva...
    a jeste jedna vec MOBIL...tabor, na ktery jsem jezdila je nastesti tak mimo civilizaci, ze tak hrozne dlouho nebyl signal ...ale kdyz zacal byt i tam , tak to je na ...vsechny deti maji mobil a pri kazde hlouposti volaji domu a stezuji si...rodice vystresuji, ty vydesene prijedou ale nez se tam za tech x hodin dostanou, tak obvykle uz vubec o cele veci nevi, takze rodice sprdli nas jen tak preventivne ...jeste ze tam neni elektrika a po tydnu vsem chcipla baterka

    superkarma: 0 17.05.2004, 16:11:52
  9. avatar
    [39] Andula [*]

    Hanela: náš starší jede na tábor letos poprvé ale já věřím, že to zvládne

    superkarma: 0 17.05.2004, 16:09:46

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [38] danca79 [*]

    když mrknete na Růženou termín 9.8. tak fotky z loňska to je naše banda

    superkarma: 0 17.05.2004, 15:55:27
  2. avatar
    [37] danca79 [*]

    Super tábory má Ing. Topinka - www.tabory.cz - jezdila jsem k němu roky coby oddílačka a pak jako zástupce hlavního vedoucího a vždycky bylo zajištění super. Opravdu si vybírá dobré party vedoucích (my spolu jezdíme fakt už roky a ty party co byly na turnusech před námi taky) a nešetří na jídle - což je pro děti taky docela důležité.

    superkarma: 0 17.05.2004, 15:52:52
  3. avatar
    [36] Kuře [*]

    Pepenkaa: Tátu. Ten měl štěstí, že mu kluka předával můj vedoucí (já byla pouhá praktoška). Před tím malým to prý ani moc nekomentoval. Kluka jsem večer co večer uspávala jak , mlela jsem pohádky o králících, dokud neusnul (ani nevím, kolik jsem jich musela vymyslet). Střídali jsme se u něho na marodce, nosili mu , dokonce mu starší vedoucí koupili velikého plyšového králíka. Nakonec nám řekl, že ho máme asi rádi jako děda a že nás má taky moc rád. Jenže z něj byl stejně na konci tábora jenom stín. Dneska si myslím, že vlastně měl "doma" u dědy na vejminku.

    superkarma: 0 17.05.2004, 15:19:26
  4. avatar
    [32] Hanela [*]

    Ještě, pro nás naštěstí není problém, kam s dětmi o prázdninách...naopak. Sice tři týdny tábora dokáží velice narušit program dovolené, ale přizpůsobíme se, a rádi.

    Ty rodiče, kteří pošlou děti na tábor, aby mohli jet v klidu k moři...taky ty bych

    superkarma: 0 17.05.2004, 14:44:35
  5. avatar
    [31] Hanela [*]

    O táboře pro staršího jsem začala přemýšlet až ve třetí třídě napoprvé jsem si představovala tábor, kam by jel s nějakým kamarádem, někam na doporučení (tedy vyzkoušené ) a jen na týden. Domluvil se s kamarádem a odjel... měl velké štěstí a s partou lidí jezdí doteď! Byla to láska na první pohled

    superkarma: 0 17.05.2004, 14:42:15
  6. avatar
    [30] Aja [*]

    Mě se nelíbí takové ty tábory ve zděných barácích, kde je stovky dětí...Tam tu stádnost nechápu, ale puťáky apod. o pár dětech to je skvělá věc.

    superkarma: 0 17.05.2004, 14:36:52
  7. avatar
    [29] Kuře [*]

    Olka: Bohužel nejsou vyjímkou i děti, které absolvují 2-3turnusy za sebou. Já jsem se s takovými setkala a můžu ti říct, že na druhým turnusu je to dítě k nesnesení a na třetím je mu už všecko jedno. A zkus se domlouvat s 14ti letou holkou, na třetím turnuse, která ví, že v polovině pojede domů, aby si tam zabalila věci a jela na jazykový kurz...

    superkarma: 0 17.05.2004, 14:35:13
  8. avatar
    [28] Olka [*]

    Přímořské dovolené v době tábora tedy vůbec nerozumím. Letní prázdniny mají 9 týdnů, já si v létě nemůžu vzít víc než 2 týdny dovolené, kdybych jela k moři a děti poslala na tábor, co bych s nimi udělala zbylých 7 týdnů?
    Neříkám, že se netěším i na případné dovolené bez dětí, ale těch 15-20 let se to snad s dětmi dá vydržet, ne? Někkdy mám spíš pocit, že bych jim toho ještě chtěla tolik ukázat, že se to ani nedá stihnout, moc rychle rostou.

    superkarma: 0 17.05.2004, 14:29:25
  9. avatar
    [25] Olka [*]

    Kaja K.: Zkus se zeptat v Domě dětí, skoro v každém nějaký příměstský tábor organizují. Podívej se třeba na http://ddmpraha.cz/mit_kam_databaze/index.php?set_cesta=mitkamjet.php

    superkarma: 0 17.05.2004, 12:42:52
  10. avatar
    [24] šája [*]

    chris: Na těchle táborech SČSP jsem byla taky 2x - ve Vrbně pod Pradědem, v roce 1983 a 1985 docela se mi to líbilo....

    superkarma: 0 17.05.2004, 12:32:31
  11. avatar
    [23] Kuře [*]

    Pmatuju si kluka, kterého v druhé třídě "cvičně" poslali na tábor. řval, bránil se, utekl od autobusu a schoval se někde v křoví. Tudíž autobus odjel. A druhý den ráno ho otec dovezl autem na tábor, vysadil a se slovy:"jestli utečeš, tak se těš" odjel. Za pár dní kluk dostal horečky, dávali jsme mu zábaly, absolvovali rentgen plic, doktor mu píchal antibiotika atp. A na kontaktním telefonu se ozval děda, který byl doma s ošetřovatelkou, protože "mladí si jeli odpočinout někam k moři". Děda pak denně volal, psal, posílal obrázky(nádherně malované) a kluk brečel v horečkách, že chce domů za svým králíčkem a za dědou.... Děda byl na vozíku, sám se o něj starat nemohl.Ošetřovatelka nám říkala, že se o malýho postará, že je hodnej kluk, že jí to nevadí, ale musíme mít souhlas rodičů, aby ho mohla převzít. Tatínek to zarazil, protože mladej se musí přece trochu otrkat. Já měla co dělat, abych ho nezmlátila.

    superkarma: 0 17.05.2004, 12:19:25
  12. avatar
    [20] šája [*]

    pajda: No nazdar....já to nezažila nikdy, naši byli vždycky v práci, pak vybrali dovolenou a jeli jsme všichni, k moři nebo třeba do Tater. A nevzpomínám si, že bychom někoho takového na táboře měli, ale spíš jsem to tenkrát nesledovala

    superkarma: 0 17.05.2004, 11:14:53
  13. avatar
    [19] JanaVi [*]

    pajda: To je taky prima nemít kam poslat nemocné dítě. To se nám naštěstí nikdy nestalo.

    superkarma: 0 17.05.2004, 11:14:04
  14. avatar
    [18] pajda [*]

    šája: já to zažila každý rok...nejhorší to bylo, když nám kluk ležel s vysokámi horečkami a neměl nikoho, kdo by ho vyzvedl...někteří rodiče si pletou tábory s úschovnou...

    superkarma: 0 17.05.2004, 11:10:53
  15. avatar
    [17] šája [*]

    JanaVi: Takové rodiče nechápu....dala bych dítě na tábor, když bych potřebovala řešit problém absence babičky, mála dovolené a dlouhých prázdnin...ale dát dítě na tábor proti jeho vůli a jet k moři.... Leda by dítě samo dalo přednost táboru před mořem, ale to bych chápala spíš u těch větších, kteří už společně s rodiči dovolenou trávit nechtějí. Ovšem takový pubescent se už dokáže sám skoro zodpovědně rozhodnout, beru to aspoň podle sebe

    superkarma: 0 17.05.2004, 11:01:51
  16. avatar
    [16] JanaVi [*]

    Pavluska:Jezdila jsem jako instruktorka a později jsme s kamarádkou pro náš oddíl tábor pořádali a divila by ses, kolik rodičů to takhle dělá. Každý rok se našlo pár lidí, kteří chtěli nacpat dítě na tábor na poslední chvíli, i když nechodilo do oddílu, aby mohli v klidu odjet. Jednou jsme cizího kluka vzali. Jet vůbec nechtěl, držel se u vlaku takové tyče zvenku, řval, rodiče ho rvali dovnitř, výpravčí byl naštvaný... .
    Víckrát jsme to neudělali.

    superkarma: 0 17.05.2004, 10:45:49
  17. avatar
    [15] megrin [*]

    marta-b: Doporučuji TO dohnad jako taborová vedoucí Jako dítě jsem si táborů moc neužila, tak jsem si to vynahradila jako dospělá. A pokud se sejde dobrá parta, tak je to zábava pro děti, ale i pro ty dospělé

    superkarma: 0 17.05.2004, 10:42:15
  18. avatar
    [13] Olka [*]

    Syn jezdí na tábory rád, letos si ovšem vybral jiný než loni a předloni - kvůli táborové hře. Na táboře od plavecké školy se totiž letos bude hrát na vojenský výcvik, což se mu nezamlouvá, ale na táboře od pionýrského oddílu mají slíbenou návštěvu neznámé planety, takže pojede raději tam. jeho odjezd vždycky obrečí, ale už má slíbeno, že na podzimní prázdniny (4 dny v budově, ne ve stanu) bude moct jet prvně s ním, to už jí bude pět a půl, tak se těší.

    superkarma: 0 17.05.2004, 10:33:50
  19. avatar
    [12] JanaVi [*]

    Děti se chystají na pionýrský tábor, fakt pionýrský. Když jel syn poprvé, dost mě nápis na přihlášce překvapil, ale vím kam jede a s kým a tábor mají moc pěkný. Letos jede i dcera. Vloni se mi zdála moc malá (bylo jí 8 let a tábor je dost náročný) a tak byla doma. Byla děsně naštvaná a spala celých 14 dní, co byl syn na táboře, ve spacáku na zemi

    superkarma: 0 17.05.2004, 10:27:48
  20. avatar
    [11] marta-b [*]

    Bohužel jsem nikdy nebyla na táboře a myslim, že jsem o něco přišla, protože mě to vždycky dost lákalo. Ale když už jsem dorostla do "táborovýho" věku, zůstala mamča v domácnosti, takže nás naši nepotřebovali nikam "umísťovat". No, škoda, teď už to asi sotva doženu .

    superkarma: 0 17.05.2004, 10:23:08
  21. avatar
    [10] Aja [*]

    Pajinka, já takhle jezdila taky. Moc mě to bavilo. A obě moje děti milují tábory, školy v přírodě apod. Holt chtějí vypadnout z baráku! Letos jede chlapeček na dva tábory, protože nevěděl, který chce víc...

    superkarma: 0 17.05.2004, 10:13:56
  22. avatar
    [9] Gabi [*]

    Dřív přece nikdo neřešil, zda chce dítě jet, bylo potřeba ho na prázdniny někam "umístit". No, kdyby záleželo na mě, tak bych nejela nikam a chodila na plovárnu a četla knížky (zvláště v období 11 až 14 let, v tu dobu jsem někam musela jezdit, protože to už jsem byla "velká" , před tím jsem byla "malá" a klidně jsem mohla být celé prázniny zavřená v paneláku s babičkou - ona nikam jet s dětmi nemohla - to si mají jezdit rodiče, co kdyby se nám něco stalo, že ). Spíš mě děsila délka pobytů, 3 týdny byly fakt hustý.
    Dcera jezdí na "tábory pro mrňata" (průměrný věk tak 4 až 8 let), délka 1 týden, v létě plavčo, v zimě lyžování. Rodiče děti přivezou a odvezou, vybalí a zabalí, ev. si zatelefonují, jak to jde. Vím, přesně, co se na táboře děje, jací lidé se o děti starají, v jakém pokoji a s kým bydlí. Je to perfektní a nenásilná příprava na život v kolektivu dětí a musím říct, že na dceru to působí lépe něž týden s prarodiči .

    superkarma: 0 17.05.2004, 09:32:23
  23. avatar
    [8] Žábina [*]

    nikdy bych nedala dítě na tábor proti jeho vůli ...já jezdívala od 2.tř. s oddílem,do kterého jsem chodila, takže jsme se všichni znali a bylo to prima ...vůbec si nedovedu představit přihlásit dítě na tábor někam, kde nikoho nezná a ještě třeba nechce jet ...

    superkarma: 0 17.05.2004, 08:57:19
  24. avatar
    [7] *Kotě* [*]

    šája: Tos měla fajn, mě se nikdo neptal. Byla jsem na třech táborech, první dva byly naprosto příšerné... přesto jsem jela na další. Ten poslední naštěstí ušel. Pak už jsem byla na tábory velká.

    superkarma: 0 17.05.2004, 07:35:37
  25. avatar
    [6] šája [*]

    šája: Mě se rodiče ptali...

    superkarma: 0 17.05.2004, 07:32:19
  26. avatar
    [5] šája [*]

    *Kotě*: Mně se rodiče vždy ptali, jestli chci jet. Dokonce jsem měla na výběr, jestli chci jet od ROH od mámy z práce nebo od táty nebo na školní tábor...Dokonce jsem je musela i přemlouvt, aby mi tábor dovolili, když jsem si vybrala třeba nějaký dražší

    superkarma: 0 17.05.2004, 07:31:55
  27. avatar
    [4] šája [*]

    Taky jsem byla na táboře každý rok, dokonce jsem jezdívala na stejné místo, kde se mi líbilo....samozřejmě, že byly i špatné zážitky, spíš zloba dětí, ta se špatně snáší, když je někomu 7, ale já byla zase taková, že jsem se kvůli tomu nehroutila. Špatně jsem si hledala nové kamarády, od dětství jsem totiž byla "buřtík" Ale přesto jsem se pokaždé na tábor těšila...

    superkarma: 0 17.05.2004, 07:30:33
  28. avatar
    [3] *Kotě* [*]

    Pajinka: No, povinně... když tě tam jako dítě rodiče vrazí, jakou máš asi tak šanci se bránit?

    superkarma: 0 17.05.2004, 07:28:14
  29. avatar
    [2] Pajinka [*]

    Záleží na typu dítěte, já jsem byla na táboře každý rok, poprvé právě po absolvování první třídy, na gymplu pak jako instruktorka a po 18 jako vedoucí, nezapomenutelné zážitky , takže je jasné, že až náš povyroste, pojede taky, pokud ovšem nebude proti, povinně se na tábor nejezdí .

    superkarma: 0 17.05.2004, 07:25:26
  30. avatar
    [1] kosmokosmo [*]

    Pajdi, ted jsem si uvedomila, ze vubec nevim, jestli jsem Ti podekovala za typ na tabor pro dceru...jestli ne - omlouvam se - diky - ale bohuzel babicky v Cechach byly zasadne proti tomu, aby v dobe pritomnosti v Cechach, kamkoli jezdila - ja myslela, ze to bude fajn, kdyz tam budou dva mesice,ale neproslo to! Ale i tak - diky

    superkarma: 0 17.05.2004, 04:50:40

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme